A bude hůř (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

A bude hůř

Autor : Griffík   16. května 2007   Úvahy
Takové povídkové zamyšlení nad lidskými pocity, nad tím co máme v hlavě, co se tam vlastně děje.

A bude hůř


Co je vlastně strach? Co je nenávist? A co touha, smutek, nebo zklamání? K čemu jsou? Jsou to jen lidské pocity nebo znamenají něco víc? Nechceme je a přece tu jsou. Válka mezi pocity zuří v každém těle a když získá převahu druhá strana nastává deprese… A bude hůř.

Největší zbraní člověka je úsměv. Vidět svět přes růžové brýle někdy nemusí být na škodu, avšak prodávat je v obchodech nic nevyřeší. Naše duše samotná je tržištěm a bojištěm zároveň. Nabídka přerůstá poptávku a člověk si tak má vždy z čeho vybrat. V životě nastanou chvíle, kdy se člověk necítí ani tak, ani jinak. Nemá špatnou náladu, ale nemá ani důvod se smát. Takové pocity dlouho nevydrží a tak vyrazí na nákup. Směle uchopí do ruk pletený košík a prochází se po tržišti. Prohlíží si stánek po stánku a přemítá, za co utratí své peníze, které si vydělal prodejem svých pocitů. Tu nabízí tohle, tu zase tamto, ale stále neví co si koupit, na co má chuť. A tak vyrazí k tomu nejlepšímu, co na trhu mají. Nejžádanější, ale přitom nejdražší. Pocit, po němž každý touží a chce ho mít. Pocit, při kterém je vždy šťastný… láska.

Blíží se ke stánku neskutečnou rychlostí. Před stánkem je již obrovská fronta a zdá se, jakoby bylo již vyprodáno. Zbývá už jen pár posledních pocitů a vypadá to, že se na něj už nedostane. Najednou kolem něj projede rytíř na černém koni, z kapes mu vytáhne něco málo peněz a do košíku mu nacpe zoufalství, jež ho začne pomalu, ale jistě svazovat. Nastává deprese a ceny špatných pocitů v tu chvíli bleskurychle klesají na ceně. „Padesátiprocentní sleva na nenávist!“ křičí malý obchodníček za stánkem. „Při koupi jednoho balení smutku dostanete druhé zdarma!“ křičí zase obchodník o stánek vedle. Do košíku mu znenadání padají ty nejhorší pocity a on, svazován depresí se schová do kouta v naději, že ho tu žádný obchodník nenajde.

Čeká, až trh skončí, aby pak mohl odejít jinam a zbavit se něčeho, čeho se zdánlivě zbavit nedá. Přemítá si, co bude dál. Proč ho potkalo zrovna tohle. Vyrazil si na nákup. Jen tak. Nakoupit si pár skvělých pocitů a mít se dobře. A místo toho? Schovává se v koutě a i ta poslední kapka naděje vyhasíná. Jeho mysl ovládá pocit, že ještě není všemu konec, že bude hůř.

Tu však kolem projde starší muž s placaticí v ruce a o berli se pomalu belhá z tržiště domů. Vypadá staře a zmoženě, unaven životem, přec s úsměvem na tváři a pln štěstí. „Tu máte mladíku, napijte se.“ řekne stařec. Je to podfuk. Chtějí mu podstrčit další odporný pocit. Ano, bude hůř a on už to ví. Nač se tomu bránit. Zoufalství převládá a strach, strach se kupodivu drží zpátky. Nastala chvíle rozhodnutí a v tu chvíli mu někdo strčil do košíku naději. Třeba to není podfuk. Ten pocit je čím dál silnější až nakonec uchopí placatici a upije malého doušku. Poděkuje a čeká, co se stane.

„Máme tu ještě poslední lásku! Přijďte a dostanete velkou slevu! Je tu jen pro vás!“ Pocit štěstí narůstá a jeden po druhém vyhazuje smutek z košíku. Přijde ke stánku a koupí si to, co si přál. Lásku. Spokojeně odejde z tržiště a jeho tvář doprovází úsměv.

Zdálo se, že tržiště je poklidné místo, v jednu chvíli se však proměnilo v konkurenční bezohledný boj. Každý chtěl prodat tu svou a nezáleželo mu na okolnostech. Dnešní nákup skončil zdánlivě dobrým koncem, zítra se však tržiště otvírá znovu a nezbývá než doufat, že hůř už nebude…

Další články v kategorii Úvahy:

Kdo hodnotil článek A bude hůř?
hater, Kaena, Kotel, Nessi.Lock, Ondrousek

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Gran - 17. května 2007 21:42
Gran

Je to cool, ale něco... něco tam prostě není, takhle je to jako vržený střed myšlenky, otevřený interval, nevím, je to jako dopis bez podpisu, prostě... jak řekl hater, nedotažené .)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Kaena - 17. května 2007 20:50
Kaena

Sakra,sakra,sakra...omlouvám se,omylem jsem dal 3 hvězdičky místo 4 :-(
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"

agarwaen - 16. května 2007 18:48
agarwaen

No kdybych to četl tak bych to ohodnotil
http://bandzone.cz/zixi

Griffík - 16. května 2007 15:03
Griffík

nn v placatici bylo štěstí které rozdrtilo smutek a beznaděj a dalo mu i tu kapku štěstí aby si mohl dopřát lásku;-)

ano máš pravdu je to nedotažene

hater - 16. května 2007 08:36
hater

No, ... ehm, ... ;-) blizime se na trziste, k prvnim stankum a uvazujeme, jake pocity vyvolalo precteni tohoto clanecku ;-))

Celkem zajimava alegorie to je. Je to napsane jednoduse a pochopitelne, ovsem pokud se bavime o trzisti ;-) Akorat mam pocit, ze "hlavni hrdina," ac tu vlastne zadny neni, nakoupil aniz by to chtel ;-)
Ano, tak to chodi ;-) nalada se meni podle toho s cim se setkame. Jakoze setkat se v nasem svete je mozne s temer cimkoli ;-). Ale tak nejak jsem potom nepochopil tu scenku s placatici a pak jaktoze nakonec tu lasku koupil ;-)) stastna nahoda? Byla ta laska, ten alkohol v placce? ;-)

Celkove bych rekl, ze clanecek ma fajn napad, ale chybi tomu jeste kousek, aby to bylo dotazene do konce.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog