Alchymistka ze severních hor (DrD 1.6) (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Alchymistka ze severních hor (DrD 1.6)

Autor : Eiris   14. července 2010   Postavy
Jednoduché provedení alchymistky, použitelné jako NPC, původně zamýšlena jako má postava, ale nakonec na hru s ní nedošlo...

Rasa: Člověk - Žena (22 let)

Povolání: Alchymistka (2. level) - Theurg

Atributy:

Síla 10, Obratnost 13, Odolnost 16, Inteligence 14, Charizmat 16

Popis:

(Pro pány dodám, že bez oblečení.)...

Ellëra je, již podle prvého znaku, své trochu drsné, ale nezkrotně divoké krásy, seveřanka z chladných oblastí sněhem a ledem věčně pokrytých zemí. Těch oblastí ledového kontinentu, kde se všechen teplomilný život shlukuje do malých osamocených údolí kolem horkých pramenů, vulkanických sopouchů a pod nezdolné štíty velikánů, jenž svým tělem brání ledovým větrům odnést trochu toho uškudleného tepla a zasypat údolí sněhem. Jediným rysem, jenž vůbec nesouhlasí, či možná až moc divoce souzní s kontinentem neuhasínajících sopek, jsou dívčiny vlasy. Nejsou světlé a plavé jako u většiny seveřanů, ale barvy slitin mědi, jenž se leskne v posledních paprscích rudého slunce, zatímco na vláčném tělu kovu tančí oranžové plaménky divokého živlu. Takové jsou její vlasy, jako měděné drátky tavící se v rudo oranžových plamenech z vrcholů plamenných hor severu...

Mladá žena má světlou pleť, jenž se v některých místech zbarvuje do lehce opálené růžolící. Ovšem ono zvláštně krásné opálení, jenž mění světle růžovou pleť na rudo hnědou, se nezdá býti od slunce. Je podobné opálení kovářů, jenž své tělo vystavují ohni a jeho sálání více, nežli paprskům slunce. Pleť bez slunečného opálení okrásněna jen plameny a žárem země...

Dívka má temně modré oči, jenž se podobají průzračnému ledovci, plujícímu nad nezměrnými hloubkami tmavě modrých vodních propastí...
Ovšem kdo nezůstane utopen v dívčině očích, nechť se střeží mnohých dalších nebezpečí jejího těla, jenž jsou divoká jako oheň a stejně hřejivá. Nebezpečná jak sněhová bouře a nedostupností podobné nejvyšším vrcholkům ledových velikánů. Takové je dívčino tělo. Jakoby stvořené z krás, síly a nebezpečnosti severu v rukách nějakého boha, jenž ji vykoval z taveniny pod pokrývkou ledu a skal. Dívčina pleť je světlá, krom opálení ze zemského ohně, její pokožka je jemná jako ty nejchumlatětší sněhové vločky a rty chutnají jako divoce rostoucí plody temných brusinek. A ten, kdo nezabloudil ještě na jejím těle, jako v nekonečných krásách neznámého ostrova, bude moci se obdivovat dvěma vrcholům jejich kulatých a plných, přesto nijak velkých avšak ani drobných, pevných prsů. Dvou sourodým sestrám hor, jenž se samotné tyčí nad bledou rovinou nezměrných dálek plochého bříška. Bude se moci oddávat oné planině jenž je pouze studnou pupíku vyrušena ve své nedohledné délce a šířce pod dvojicí hor. A pak dále, níže dole, je tajemné místo, neprozkoumaná oblast, jenž je hedvábnou loučkou pšeničných klasů u jeskyně pokladů v dívčině klínu. A tam stále níže a níž, se táhnou jak kmeny velikánů dvoje stehna, jenž v kolenech změněny mizí v hlubinách, aby se dotýkala pravé země, jež dívku stvořila...

Vybavení:

(Pro pány dodám, že zde tedy je to hledané oblečení.) ...

Dívčino vybavení je prosté a jednoduché. Třebaže zkušenému oku mága a jiných bytostí znalé magie neujde drobná aura očarování několika předmětů, je ona výbava prosta jakékoliv ceny a hodnoty, krom základních materiálů a výroby. Jedinými magickými předměty, ty se pyšní oněmi zbytky aury magie, je několik lektvarů a drobností, jenž jsou složeny v kožené torně na lektvary, které neomylně prozrazují alchymistku. Vše ostatní není magií nijak poznamenáno. I když. Přeci jen. Zdá se to? Slabá, možná skrytá, možná podivně zbarvená aura magie se vznáší kolem celé dívky. Jakoby snad byla potřena jedním z vlastních kouzelných lektvarů od konečků vlasů až po prsty nohou. Je snad dívka skutečně místo živého tvora dílem vykovaným bohem ohně a a země? Tak jak napovídá její vrozená či darovaná krása, kočičí elegance, severská vzpurná divokost a síla černého medvěda, po vzoru některých skoro zapomenutých dávných legend ? Kdopak ví...

Na kožené torně, jenž je dvěma popruhy upnuta na zádech, má dívka připnut podivný tesák. Je možná spíše dýkou, ale její čepel ze zdá býti mnohem podivnější, nežli u dýky jakékoliv známé výroby kovářů. Její čepel je zubatá a zahnutá, o to méně však se zdá vyvážená a průbojná. Navíc je pokryta jakousi černou směsí, jenž se snad vpila do kovu zbraně a tak je nyní matná, snad i lehce mazlavá. Vedle dýky je v trojici opasků uvázána kovová čutora. Druhá strana torny pak nese kotlík a pánvičku. Uprostřed torny je v horních popruzích několik srolovaných dek a spodní popruhy nesou vak v němž je položena drobná, patrně okovaná truhlička, jenž ukazuje jen víko z rudého a hnědého dřeva. Krom tohoto nákladu dívka na sobě nese koženou zbroj doplněnou o světle hnědou a rudo hnědou kožešinu. Nejspíše jejím předešlým majitelem byla jižní liška a medvěd. Ale kdo ví. U pasu dívky se pak na řemenu pohupuje malé kožené pouzdro neznámého obsahu, čutora se zakorkovaným hrdlem a krátký meč v kožené pochvě s kovovým cvočkem u přezky. Poté už vše ostatní jsou vysoké boty doplněné o stejnou kožešinu, jenž se lehce lesknou a jsou tedy více než dobře napuštěny olejem, tukem či směsí vosku. Žádná vlhkost nemá šanci se do nich dostat, tedy pokud nevystoupá až do půli dívčiných stehen, kde boty končí. Jedinou zdejší zvláštností je pak kožený řemínek na pravém holém stehně, jenž nese malý toulec se šipkami do kuše. Toulec je držen řemínkem obtočeným kolem stehna a jeho spodní špici drží podobný řemínek, jenž je protažen očkem v botě. Proč nosí dívka šipky právě zde, je záhadou. Ze stejného materiálu jako boty i stejným ošetřením jsou pak upraveny dlouhé rukavice, které se táhnou až nad loky, kde je ukončuje rudá kožešina. To je vše z dívčiny výbavy, snad možná něco zajímavého skrývá ještě právě ona nesená torna a pevné kožené pouzdro na lektvary, ale o jejich obsahu se lze jen domýšlet. Jen jedna věc se zapomněla. Na torně je zavěšena na háčku se západkou lehká kuše z  z borovicového dřeva ozdobeného dřevořezbou...

Zvláštní schopnost:

Jako malá a začínající alchymistka byla Ellëra odkázána na umění své učitelky a její vybavení. Sama neuměla ještě extrahovat dostatečné množství energie na výrobu složitých předmětů a lektvarů, stejně jako neměla zkušenosti s tvorbou předmětů, jenž často přesahovaly hranici jejího chápání. Pokud něco chtěla utvořit, musela se svolením své učitelky a používat její magickou truhličku jako zdroj potřebné energie. Nu a právě toto vedlo jednoho podzimního večera k oné neblahé nehodě. Ellëra jako obvykle přinesla z úpatí sopky několik lišejníků, vyvřelých kamenů a čistou vodu z ledového jezírka, aby z ní její učitelka mohla destilovat energii. Ta však nebyla v domě k zastižení a jediné co bylo po ní nalezeno byl pergamen na stole, že musela odejít do vesnice kvůli důležitému lektvaru pro nemocného koně. Dívka tedy za nepřítomnosti staré alchymistky uklidila všechny předměty a ingredience na své místo a začala se věnovat přípravě lektvarů. Věděla, že v truhličce je dost energie a všechny připravené ingredience uměla ovládat již sama. Rozhodla se tedy pustit se směle do díla a utvořit lektvary chránící proti ohni, jenž se běžně užívaly v údolí obklopeném ledem. Ano. V ledovém údolí, neboť to co mu dávalo teplo byla mohutná sopka tyčící se nad vesnicí a údolíčkem. A nejednou vyšlehl na loukách či pastvinách ohnivý sloup nebo proud horké páry ze sopouchu vulkánu. A právě takovéto lektvary chránili cestovatele po úbočí hory. Vše bylo připraveno. Čeho si však dívka nevšimla, bylo něco málo surové energie, běžným okem nerozpoznatelné, pokud není vyhledávána a magických krystalů tlumících jinou magii, jenž učitelka umístila do truhličky, nežli byla vyrušena žádostí o pomoc ve vesnici. Chtěla vyrobit svitky ochrany před magií, ale nedodala všechny ingredience ani nezapočala přetvářet suroviny. Naopak Ellëra přidala do truhličky množství surovin pro ochranné lektvary a dodala ohnivé kameny a síru. Poté pustila do truhličky mag energii a čekala až bude moci vložit flakónky. A tehdy se to stalo. Nic než ohromnou ránu a výlet od truhlice ke stropu a následně vinou té zpropadené gravitace dolů, si dívka nepamatuje. Ohnivý plamen napůl vzniklý z ochranných aspektů a napůl tvořený proti magickou bariérou vysávající mag energii, pohltil dívku. Nepálil. Dokonce ani nezažehl její oblečení. Pouze dívku duševně vyčerpal, tedy pokud se nepočítá vyděšení a pochroumání následkem nedobrovolného cestování. Všechna její vlastní mag energie byla vysáta, ale oheň jí nijak neublížil. Tedy ne téměř. Dívčiny kdysi světle hnědé vlasy se proměnily do barvy ohnivého achátu. Tmavého ohnivého mahagonu. Mědi. Jakoby se jejich barva spojila s barvou magického plamene a již v nich zůstala. Napořád. Z mladé hnědovlásky se stala vyděšená rudovláska. Naštěstí nezraněná. Ale jak to ? Magický sežehl truhličku, stěnu i strop, dokonce několik kusů nábytku se jevilo poněkud přičmoudlejších a ohořelejších nežli dříve. Dívka však byla jen vyčerpána. Její mag energie posloužila jako štít před ohněm. Ochranná formule před ohněm, jenž byla v lektvaru se totiž nejspíše spojila s kameny vysávající magickou energii. A tak se dívka nevědomky stala cílem toho spojení dvou protikladných sil. Bohužel, či snad bohudík, natrvalo. Což se však dozvěděla až mnohem později, když po několika pokusech k tomuto závěru došla její učitelka zjišťující proč je polovina místnosti proměněná na uhel...

(Kdykoliv by Ellëra měla utržit zranění ohněm, tak se ohnivé zranění nejprve promění v energii útočící na její magickou energii a teprve po jejím vyčerpání jí oheň začne skutečně zraňovat - Pokud je zranění ohněm menší, nežli je hodnota její mag energie, tak se její hranice jen sníží, ale na jejím těle oheň nezanechá ani jizvičku či puchýřek, natož zranění. Takto si dokáže Ellëra utvořit štít proti ohni ze své mag energie, jenž se odčítá místo životů. Při nulovém stavu mag energie je zraňována normálně)...

 

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Alchymistka ze severních hor (DrD 1.6)?
Erinye (4.00*), hater (2.50*), RadkaS (3.50*), Saia (2.50*), Vobluda88 (4.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Saia - 10. srpna 2010 19:05
Saia

Kdo ví proč, ale když jsem četla ten popis, prostě nešlo nevzpomenout si na jedno větní spojení, které padlo v Nočním klubu v souvislosti se stylem psaní v jedné knize.
Geologická terminologie.
Na světě neexistuje problém, který by nevyřešila vhodná ráže...

hater - 24. července 2010 21:23
hater

Vobluda88 24. července 2010 17:19
Nene, skutečně nehrál. Moje oblíbená postava nebyla odolná proti ohni, naopak ho uměla rychle šířit :-)

Eiris - 24. července 2010 18:53
Eiris

Vobluda88 24. července 2010 17:19
To je moje postava a ne haterova, takže počítám, že otázka byla ke mě. Ne. Nehrála jsem s touto postavou nikde, krom asi dvou příspěvků v jedné jeskyni zde na Aragu
***___Vymýšlím něco vtipného a inteligentního, co sem napíšu___***

Vobluda88 - 24. července 2010 17:19
Vobluda88

hater 16. července 2010 22:10

Nehrál jsi s touto postavou dračák v Outpostu asi před třema roky s PJ Vojtou Přibylem ? Si to pamatuji podle té odolnosti na oheň. Jsem hrál se zlodějem hobitem.

hater - 16. července 2010 22:10
hater

hater 15. července 2010 22:50
Teď když to po sobě čtu, tak to tak trochu zní, jako kdyby kromě té základní myšlenky tato postava nestála za nic. Není to tak, popisy se mi v některých částech líbí, v jiných zase ne. Ale zajímavá, a nezodpovězená, otázka je, jak postavu začlenit do družinky? :-)

hater - 15. července 2010 22:50
hater

Co se mi na této postavě líbí je ta představa. A teď jako obvykle, možná jsem si tu představu vyrobil v hlavě na základě tohoto textu, i když tam vlastně není, ale to nevadí, protože bez tohoto textu bych se k ní nedostal vůbec.

O jaké představě mluvím? :-) O dívce stvořené z horké lávy, tvrdých kamenů a mrazivého ledu. O dívce stvořené bohy, o které se mluví v legendách. Ovšem zajímalo by mně co o ní v těch legendách říkají :-)

Mno a ty další věci, kolem toho, jak to její božství vzniklo a tak, to jsou zajímavé detaily, které mně však až tolik nezaujaly. Popis vzhledu je vedený zajímavým směrem, ale potřebuje ještě vyladit. Pohrát si více s každým slovem. Když bych měl říct, jaká postava vlastně je, tak bych toho moc neřekl. Jak se zachová, když má pomoci babičce s otýpkou klestí? Jak se zachová, když jí někdo ublíží? Jak se zachová, když jí někdo políbí? To všechno z textu neplyne.

Takže suma sumárum bych postavu ořezal na dvě věty :-) a něco přidal.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog