Alej duší (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Alej duší

Autor : Megan   5. prosince 2013   Poezie
Bylo by krásné sázet duby místo hrobů, nemyslíte?

Jen
tiše šumí
Alej duší,
rozfoukaná dechem
do tisíců stran.
Jak
bosé nohy
hladí zemi.
Krášlena nahotou
nevinnost lidská.
Dál
nebe zdobí,
tanče v roji,
nesmyslný valčík
spadané listí.
Stůj.
Spočiň tělu.
Duby z prachu
otevřou ti náruč
jako každý z nich.
Za
jedno tělo
dá jeden kmen.
Poklona životům
bezelstnost mrtvých.
Tak
hřbitov stromů,
Alej duší,
nekonečně stráží
dar pozůstalých.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Alej duší?
Anders (4.50*), luphobit (5.00*), sashiko (4.50*), Sihája (4.50*), Tinamar (4.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Tinamar - 18. února 2014 00:15
Tinamar

Snivé... vtáhne do svých obrazů, úplně cítím ten dech tlení a rozpadajícího se listí, tajemnou, sirou atmosféru. Nejvíc se mi líbí hned první sloka, je taková splavná, i ten obraz - alej duší rozfoukaná dechem do tisíců stran - výborný. Mám dojem, že další sloky už trochu nedrží rytmus, nastavený na začátku, a osobně upřednostňuji vázaný verš, ale celkově je to povedené dílko!

Lin81 - 7. ledna 2014 11:58
Lin81

Ako som začala báseň čítať, vstúpil do mňa nádych prírodná a ja som si vravela aké je to príjemné, no: prečo to napokon muselo skončiť tak pochmúrne?

Sihája - 6. prosince 2013 08:07
Sihája

Ano, aspoň z básně to tak na mě působí. :) A číst ji bylo trochu jako jít tou alejí, každých pět veršů jeden dub. :)
Ten, kdo se podrobuje, vládne. Vrba se podrobuje větru a vede se jí dobře - až jednoho dne z ní je mnoho vrb. Hráz proti větru.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog