Andělé (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Andělé

Autor : DarkEnemy   14. listopadu 2006   Povídky
Moje poslední povídka. Je to vyjádření mých citů k Zirr. Snažil sem se něco sepsat, protože poslední dobou mi nejde se nějak vyjádřit ve psaní...Takže kritizujte dle libosti...

Andělé


Venku bylo deštivo a nastal soumrak. Byla zima. Děti ulehly za pec a babička při svitu petrolejky pletla. „Babičko… Vyprávěj nám nějaký příběh.. Něco smutného.“ zakňourala nejmladší holčička. „Ano,ano…“ přidaly se ostatní děti.
Babička vzhlédla od pletení: „Tak dobře“ . A babička začala vyprávět…

Jeho jméno je Thor. Nikdy nepoznal život. Jako novorozeně zahynul a stal se z něho přízrak. Temnými silami jeho matky se z něj stal Padlý anděl. Rozsévač zkázy a smrti. Ale to bych vám o něm nevyprávěla, kdybych nevěděla, že je v něm trošku dobra. Také sám Thor to pociťoval. Byl zplozenec samotného Pekla, ale velice litoval každého člověka, kterému uzmul duši. Ale přeci jen, Peklo je Peklo… Nesměl projevit lítost, natož pak neplnit svou úlohu.
Snil o tom, jak jednou zachrání někomu duši… Ale kdo zachrání duši jemu?? Přemýšlel o tom často a při těch myšlenkách vždy uronil pár ohnivých slz.
Zato ona se jmenuje Zirrael. Ona měla svůj život. Byl plný šlechetných a dobrých skutků. Pro každého měla dobré srdce a vlídné slovo. Vedla šťastný a spokojený život, po boku milujícího manžela a hodných dětí. A po tragické nehodě, kdy si jí Pán povolal k sobě, učinil z ní Anděla. Ochránce lidí a spravedlnosti. Byla spokojená, ale mrzelo jí, kolik lidských duší trpí samotou. Kolik nešťastníků nedobrovolně tráví večery v tichých domovech.
Proto si vzala na bedra ten těžký úkol bdít nad nimi, dokud nepřijde jejich čas.

Mezitím v království vypukla válka. Thor plnil svou povinnost. S Padlými rozsévali zkázu, smrt a válku. Asistovali Jezdcům z Apokalypsy. Lidé umírali, ať už kvůli válce, či kvůli nemocem a z hladu. Thor s hromovým řevem a s plamenným mečem bral duše všem, kterým vypršel čas jeho života. Čím víc duší vzal, tím víc v něm kypěla nenávist vůči Peklu a hlavně, vůči jemu samému. Cítil k sobě zášť, ale musel plnit svoje poslání.
Na druhé straně fronty stála Zirrael a ostatní Andělé. Drželi život a smrt v rovnováze. Viděla spousty lidí umírat a nemohla s tím nic dělat. Umírání patřilo k životu. Cesta mnoha lidí dnes skončí a ona byla na to připravena. Cítila, jak zranění a trpící si přejí smrt a jejich duše je opouštějí. Hleděla na ně, ale snažila se na to nemyslet. Její úkol je zcela jiný. Tak či tak, dnes po bitvě se změní osudy mnoha lidí a Zirrael se stane Strážným andělem mnoha lidem, kteří v ní věří.
Byla si jistá, že takhle to má být, ale cítila změnu. Cítila ještě jednu duši. Duši, která byla jiná. Duši, která trpěla víc než ostatní. A která se vymykala jejímu chápání.

Děti se zatajeným dechem poslouchaly, babička dolila petrolej a ještě více ztlumila světlo.
„Pokračuj babi… prosím.“ ozvalo se opět jedno z dítek. „Ano“ odpověděla babička.

Bitva skončila. Armády se stahovaly zpět. Co a kdo tím získal? Za cenu tolika životů. Životů, které mohli být šťastnější.
Jezdci z Apokalypsy zmizeli ve stínech za stenu umírajících. Poslední duše byly vzaty. A Padlí andělé kráčeli zpět do Pekla.
Zirrael se svými Sestrami mizely na nebesích. Jen Zirrael se rozhodla ještě chvíli zůstat. Stála na bojišti a pomalu si uvědomila, kolik životů bylo ztraceno. Tou myšlenkou se jí podlomila kolena. Mlčky klečela v udusané hlíně a nemohla zahnat myšlenku na tu poslední duši, která tak trpěla. Cítila ji stále.

Padlí andělé zmizeli. Na poli zůstal poslední z nich. Thor. Seděl na zemi a hlavu měl v dlaních. Přál si zemřít jako obyčejný smrtelník, ale věčná Temnota mu to nedovolila. „Proč mám ve svém srdci lítost?? Co po mě chceš Osude, vždyť to bolí.“ promlouval do ticha Thor.
„Osud je předurčen každému z nás.“ ozvalo se mu za zády.
Thor vstal a otočil se. Za ním stálo to nejhezčí stvoření, jaké kdy viděl. Ale byla z Nebes.
Nesměl dovolit, aby jemu, Padlému, se dostal do blízkosti Služebník Páně. Rychle tasil meč, který začal hořet jasným plamenem. „Odstup!!“ chtěl křiknout Thor, ale hlas mu selhal.
Nedokázal zaútočit na to bytost z Nebes… A snad ani nechtěl. Klekl před ní na kolena a upustil meč z ruky.
„Tvá duše trpí, cítím to, pověz, co se stalo. Mé jméno je Zirrael.“ a podala ruku Padlému, aby mu pomohla vstát.
„Thor… prosím… ukonči to.. nemám tu sílu pokračovat dál“ zašeptal Thor stále na kolenou. A sklonil hlavu.
„Ne! Neudělám to. Každý má naději se napravit.“ řekla uklidňujícím hlasem Zirrael.
„Ty to nechápeš. Narodil jsem se jako člověk, ale udělali ze mne Padlého. Zůstalo mi lidské srdce. Až teď sem pochopil, co se stalo. Byl jsem Smrt. A teď Smrt náleží mě. Udělej, co musíš, Anděli.“ pravil Thor roztřeseným hlasem a ohnivé slzy mu opět stékaly po tvářích.
Zirrael věděla, že má pravdu. Duše ho opouštěla na věčná muka v Temnotách. Již nebude Padlým. Jeho duše skončí jako ty, které vzal. Ale on bude nést následky.
Zirrael si to nechtěla připustit. Každý musí dostat šanci. Každý!
„Víš, jaký je trest za nesplnění povinnosti? Prosím, udělej to. Mrzí mě, že jsem procitnul z nevědomosti až teď. Jsi tak… tak krásná. Sloužíš dobru. A smrtelníci tě potřebují. Prosím..“ řekl Thor a začal plakat.
„Mrzí mě to..“ řekla mu Zirrael. To už Thor přestal plakat, naposledy pohlédl na tu krásu, kterou spatřil až v posledních chvílí života a sklonil hlavu.
„Nechť mé požehnání zmírní tvá muka…“ zašeptala Zirrael a tnula svým mečem.

Zirrael se rozplakala. Tak silně, že rozplakala všechny Anděly. Andělé plakali a na zem padaly slzy v podobě deště…

„Je mi líto Thora.“ zašeptala nejmenší holčička a utřela slzičky. „Neboj maličká, říká se, že Thor dostal ještě jednu šanci žít jako smrtelník. Ale to už nevím.“ usmála se babička.
„Takže se to doopravdy stalo babi??“ optala se maličká. „Možná ano, možná ne“ a usmála se na holčičku svým andělským úsměvem…


Pro mé přátele, druhy ve fantasy a hlavně pro Zirr
By DarkEnemy (a.k.a Thor)

Další články v kategorii Povídky:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Zatím zde není žádný komentář.


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog