Báje o Akváriu (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Báje o Akváriu

Autor : Vooder   20. února 2009   Povídky
Trocha nadsázky a hodně pravdy.

Pakliže čtete tento historický popis bouřlivých událostí v Akváriu, vězte, že jsem vše zapsal věrně a nic jsem nezamlčel ani nepřidal. K plnému pochopení je třeba mít alespoň potuchy o pořadu Pod pokličkou, historii lidstva, biologii, čtení mezi řádky a všeobecný přehled. Všechny osoby v příběhu jsou skutečné a ani jména nejsou změněná. Přeji příjemné počtení.

Jak jsem pěstoval masožravky, pro ty méně chápavé se jedná o rostliny schopné nějakým způsobem polapit a následně zužitkovat drobné živočichy. Na další podrobnosti se mě neptejte, jelikož nehodlám z tohoto čtení činit masakr v podobě hollywůdského trháku a ani nemá získat takový obnos peněz, i když proč vlastně ne? No, radši popojedem.
Nevím jak se to stalo, ale jednoho dne se u mě doma ocitla jedna drobná masožravá rostlinka, chudák jeden malá (pokud jste to nepochopili, DOSTALA SE DO MÉ PÉČE!!! vlastně nedobrovolně a bez předchozího soudu). Dále ji již můžeme označit jen jako „malá“. V příběhu jí budeme říkat Dobyvatel, pro její nezpochybnitelnou rozpínavost. Byla to taková ta typická první rostlinka jakéhokoli druhu. Přežívala jen díky přízni osudu a dalším vědě neznámým a lidstvu nepochopitelným zákonům. Abych nenapínal, časem se z jedné stalo pět a tady bych začal. Další vystupující jsou Tlustej list, Vysokán, Mouchulap, Oddenek a Oddenečky, které nepíšu v jednotném čísle z jednoho a to prostého důvodu, prostě jich bylo hodně.
Celé Akvárko se jednou za čas na přezimování, přesouvalo díky mé neoddiskutovatelné píli přes celé dva pokoje až do vzdálených končin špajzu. Zdá se z mého nynějšího a o celý měsíc zralejšího pohledu, že jim to prospívalo. Na místě, kde se povalovalo nářadí a tudíž zavánělo prací jsem se vždy snažil pohybovat co nejméně a tak byly rostliny nechány na pospas divočině a své schopnosti přežít na vlastní pěst. Dobyvatel, který měl celý rok přípravy na víc se již od začátku projevoval panovačně a záhy se jal dobývat nová území v podobě zbylé plochy svého květináče a co víc i květináče ostatních. Tímto krokem zahájil úspěšnou kariéru největšího imperialisty v dějinách, která tak náhle skončila, ostatně jako jiné, leč daleko méně úspěšné pokusy z minulosti lidstva. Dobyvateli se podařilo získat celé dva kontinenty bezezbytku a třetí zpola. Ostatní dva mohli jen čekat, kdy bude provedeno vylodění. Abyste vše dokonale pochopili, je asi záhodno říct, že Oddenky a Oddenečky odvozovaly svůj rod od Dobyvatele a byly jeho věrnými služebníky. Ti také na rozkaz svého generála prováděli všechny nebezpečné válečné operace, jako třeba Zakořenění, Růst a Tvoření nových Oddenků. Tučnej list byl skutečně smolař a nešťastník. Stal se první obětí ohromné a ohromující invaze Dobyvatele. Podlehl za necelý měsíc a to po urputném, leč předem prohraném boji musel postoupit všechna svá území Dobyvateli a jeho potomstvu. Vysokán a Mucholap uzavřeli spojenectví. Tedy, přirovnal bych to spíše ke spojenectví morčete s křečkem proti orlu, ale přece spojenectví. Tato vratká obranná linie zůstala nedotčena až do konce.
Když jsem tedy uznal za vhodné přenést nádobu zpět, měly všechny rostliny plný předpoklad k zdárnému a bujnému růstu. Až na nedostatek zálivky, přeslunění, nedostatek světla, přehřátí, zimu a podobné drobnosti. Přes mou důkladnou, výše popsanou péči rostliny dokázaly vyrůst a dokonce vykvést. Potyčky mezi nimi se stali již běžnou záležitostí a nikoho nezvedli ze židle. Náhle dal Dobyvatel povel ke klidu zbraní a tak se jaro postupně a poklidně měnilo v léto a já odjížděl na prázdniny.
Rostliny, když se to dozvěděli, začaly doufat v sebemenší naději na přežití a dokonce i Dobyvatel vrátil celé jedno nefalšované zrnko písku Tlustýmu listu z té ohromné radosti, se shodly, že tento den bude státní svátek, takovou mu přičítali důležitost. Naneštěstí neměli již nikdy možnost ho oslavit a nejít do práce. Po mém odchodu však dobyvatel začal litovat své štědrosti a rozhodl se připravit poslední válečný úder, kterým se měl stát svrchovaným vládcem v celém Akvárku a to dokonce i hrdých národů Řas z Hladiny.
Strach zachvátil veškeré obyvatelstvo a poplašné trubky zněly všude. Mír pominul. Dobyvatelovo letectvo nastartovalo Pyl A-901 s vylepšenými tryskami, námořnictvo počalo spouštět vše, co se tam mohlo udržet na hladinu a pěší jednotky zaplnily veškerou známou půdu Dobyvatelova impéria a najaté jednotky vznešených rytířů Volvox globator hanlivě Válečů koulivých čekaly jen na dovolení vyrazit a zbývající čas si krátily protahováním panožek. Strach šel všude kolem. Tlustý list utekl do exilu, Dlouhán a Mucholap vsázeli své marné naděje na soucit a Řasy raději zalezly do nejvzdálenějšího kouta.
Celý tento výjev pozoroval mírumilovný a dobrotivý děd. Dobyvatelovo chování mu dělalo starosti a chtěl pomoci nastolit zpět klid a mír. Když tedy v osudný den zazněly první povely k útoku na straně dobyvatelově, odhodlal se k činu. Všemu světu Akvária zjednal pořádek a svobodu jediným způsobem jaký ovládal, jmenoval se totiž Sucho.

Epitaf pro Akvárko
Tak přišel jsem o rostliny
a splín mne zachvátil
neznaje dobré češtiny
jsem vám to oznámil.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Báje o Akváriu?
Amthauer, dangoball, Moon.rider, Systy

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Vooder - 10. března 2009 19:18
Vooder

Díky za chválu i opravy.

Moon.rider - 26. února 2009 19:00
Moon.rider

Velmi pěkné, me osobě jako laikovi to pro pobavení stačí:))
Ministerstvo zdravotnictví vrauje: Moon škodí vám, i lidem ve vašem okolí.

dangoball - 24. února 2009 13:40
dangoball

Tohle mě úžasně pobavilo :-) Dobyvatel se s nikým nemazlil, ale Dědovo finální řešení nepřipouštělo odpor. Navíc květiny v mém pokoji potkal podobný osud a nyní už mé obytné prostory zdobí jen plastový břečťan.
Ohledně čárek.. No já nejsem ten pravý na hodnocení, protože sám nevím, kam jí šoupnout ;-)
Carpe vita

Amthauer - 20. února 2009 19:34
Amthauer

Systy 20. února 2009 18:56
Přiznávám, že ač jsem studentem bohemistiky, dělají mi také čárky občas řádné zmatky.
- What is a life devoid of strife?

Systy - 20. února 2009 19:32
Systy

Amthauer 20. února 2009 19:29
I nejlepšímu češtináři nějaký ty čárky budou dělat problémy (ne nadarmo se říká "I mistr tesař se někdy utne", ne? :)), ale on tady mívá dost problémy s takovými těmi základními čárkami, proto to zmiňuju.
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Systy - 20. února 2009 18:56
Systy

Docela jsem se i zasmála :) Hodně mě pobavilo, jak se tam dostalo lítosti tomu Tučnýmu listu :D
Ale ty chyby, ach ach, ty chyby. O většině problémů se zmínil Amthauer, jen bych dodala, že tam je dost problémů s čárkama. Ale což. :)
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Amthauer - 20. února 2009 17:37
Amthauer

V první větě samotné povídky chybí dokončení věty, která je započata "jak jsem..." - jediné možné řešení mi připadá to, že to je uvedení do situace, ale to z kontextu příliš nevyznívá. Ve spojení "Hollywůdský trhák" mi vadily hned dvě věci - jednak se přídavná jména, pokud vyloženě nejde o ustálené jméno, píší s malým a druhak je zvláštní, že "ll" je anglicky, kdežto z "oo" se stalo "ů" - prvně jmenované jsem poopravil, druhé jakožto autorský záměr (byť zvláštní) ne. Hned v té samé větě mám také problém s tím, že se několikrát (až příliš) změní náhled na problém a v důsledku to je zmatené (1. čtenář si [asi] myslí, že máš blockbusterové ambice; 2. vyvrátíš, že bys je měl; 3. bezdůvodně vyvrátíš své vyvrácení). Kdyby to bylo alespoň rozděleno do kratších vět, znělo by to sice stále zmateně, ale alespoň tak trochu bezprostředně, asi jako pivem posilněné blábolení (hodně pivy). Dále - prosil bych si opravdu (!) přečíst nástěnku v rubrice Články - mimo jiné tam zdůrazňuji, že nechceme závorky oddělené od slov uvnitř mezerou a také, že vykřičník ve většině případů vskutku stačí jeden (CapsLock už ani nekomentuji). Věta "Přežívala jen díky přízni osudu a dalším vědě neznámým a lidstvu nepochopitelným zákonům." je fajn, vyvolává onen pocit nadsázky tak charakteristický pro vtipy, že chystá tvář pro smích. V obratu "kde se povalovalo nářadí a tudíž zavánělo prací" chybí nejspíš ukazovací zájmeno, bez něj to vypadá, jako by nářadí zavánělo prací, což sice není nesmysl, ale pak by tam zas bylo nadbytečné "tudíž". Při rozmítání nad shodou podmětu s přísudkem jsem narazil na zvláštní problém a to sice, že "oddenek", byť je skloňován podle vzoru "hrad", tak je oslovován "oddenku" a ne podle "hrade". Každopádně "odvozovaly" s "y", stejně tak později "rostliny dokázaly" a "začaly", "jednotky čekaly" a "krátily si", no a "řasy zalezly".

No, rekapitulace - bylo to fajn, oddechové, párkrát jsem se lehce pousmál a nijak to nedrhlo. Dokumentární alegoricko personifikační (bože, to je spojení :D) styl taky ujde. Jo, a obdivuji tvou trpělivost, mně kdysi v mládí vnutila v rámci lásky k životu do pokoje mamka dva nebohé kaktusy, do kterýchžto jsem píchal a sledoval, jak jim schne mlíko. Chcíply na mnohačetná bodná zranění, sucho a smrad. Chudáčci.

****
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog