Balada o kalných očích (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Balada o kalných očích

Autor : Sccion   15. května 2013   Poezie
Alternace Wolkerovy Balady o očích topičových. Už je to dlouhá doba, kdy jsem to sepsal. Tehdy mě velmi zaujal rytmus Wolkerova díla a zkusil jsem ho napodobit a využít částečně i jeho text.

Zazněly trubky, zazněly polnice,
zaznělo houslí na čtyři tisíce.
A zněly zvonice, na věži hodiny,
přesto já slyšel jsem jenom tón jediný.
Jenom hlas jediný, co ze tmy křičí:
"Příteli, člověče, otevři oči!

Otevři oči své, třeba jen na chvíli,
pak ptej se očí svých, co venku spatřily."

Spatřily lesy a spatřily silnice,
spatřily domy a spatřily ulice
a v městě známém tak krásou svou proslulou
spatřily oči mé jen vodu zkalenou.
Vodu, jež žene se do kopce silou,
vodu, jež protéká zemí, jak žilou.

"Ta žíla vodnatá zemí se klikatí,
v ní vidí oči mé jen další útrapy!"

Útrapy lidu a útrapy zvířeny,
útrapy jež mohou v útrapách zas jen být spatřeny
a v odrazu hladiny cos zlověstného
zračilo příchod neštěstí zlého.
V tu chvíli poznal jsem, pro všechen žal,
voda je čirá, to je v mých očích kal.

Vytryskly slzy a tekly po tváři,
oči se zavřely, neb radost v nich nezáří.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Balada o kalných očích?
Antracitově černá (4.50*), Lin81 (5.00*), sashiko (4.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Lin81 - 14. ledna 2014 21:48
Lin81

Wáw, tlieskam! Neviem v celom texte nájsť jediný rušivý moment, jedinú chybičku z môjho pohľadu - a myslím, že vďaka tejto básni som si obľúbila poéziu ešte o niečo viac.

Sccion - 17. června 2013 14:57
Sccion

vockoo 14. června 2013 14:15
Jo, to by mohlo být. :)

Ještě mě napadá, jestli by nepostačilo i ono protřelé: "Juchů!" ;)

Annox - 14. června 2013 17:41
Annox

vockoo 14. června 2013 14:15

Opravdu? Podobné jako míti dýku v zádech, což mne nutí trochu k zamyšlení... zda to není jistý druh potěšení...

Hmm...
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

vockoo - 14. června 2013 14:15
vockoo

Sccion 11. června 2013 23:13
"Ah", případně "Aaaah"
Mohu si začuchat?

Sccion - 11. června 2013 23:13
Sccion

Nefrete 11. června 2013 19:23
Jak zní citoslovce potěšení, abych ho mohl použít? :)

Díky

Nefrete - 11. června 2013 19:23
Nefrete

Líbí se mi to.:) Opravdu dobrá práce.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Sccion - 17. května 2013 13:44
Sccion

Antracitově černá: Díky moc za komentář. Wolkera též neřadím mezi své nejoblíbenější autory, ale vždycky mě mrzelo, že zrovna jeho Balada o očích topičových má už tu spojitost s režimem, protože ji opravdu považuji za skvost.

S tím časovým odstupem mě poněkud mrzí ty slabiny, které se tam nachází a ještě jsem nepřišel na způsob, jak je důstojně odstranit. Ovšem, a to mi přijde zajímavé, já ty nedostatky vidím jinde. A vlastně právě naopak tebou zmíněná slabá místa mi povětšinou přijdou jako vcelku dobrá. Dokonce až do té míry, že tvé řešení, které odebírá několik slov z řádku ho z mého pohledu prodlužuje. :)

Osobně mi tak nějak nejvíc drhne část:
"Otevři oči ... na chvíli,
Pak ptej se... spatřily.
"
A ještě tebou zmíněné "proslulou", "zkalenou".

Naopak na obě části s útrapami jsem skoro až hrdý. :)
Tak nějak jsem si totiž tu báseň navykl říkat v duchu a přijde mi, že ta dlouhá pasáž je stále v rytmu. Ačkoliv je mi jasné, že při čtení může dost nesedět. Ovšem byla to jedna z věcí, která mě mimo jiné tak zaujala na Wolkerově předloze. (vypíšu tu začátek, na kterém si mimo jiné můžete zkontrolovat čistě náhodnou podobnost) ;)

Utichly továrny, utichly ulice,
usnuly hvězdy okolo měsíce.
A z města celého v pozdní ty hodiny
nezavřel očí svých jenom dům jediný.
Očí svých ohnivých, co do tmy křičí,
že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a železných tyčí
dělníků deset své svaly železem propletlo,
aby se ruce a oči jim změnily ve světlo.

Právě na té označené části mi došlo, že ten rytmus může být zachován i přesto, že dva verše si vzájemně neodpovídají. Škoda, že mě se to tak nepovedlo. :)

Každopádně ještě jednou díky. Vzhledem k tomu, že to je v podstatě jediný pokus v poezii, který podle mě vzešel z mého pera a za něco stojí potěší každá reakce.

vockoo - 17. května 2013 13:12
vockoo

Mě se to líbí. Wolkera jsem měl kdysi moc rád.
Mohu si začuchat?

Antracitově černá - 15. května 2013 21:26
Antracitově černá

Wolker není můj absolutní favorit, ale některá jeho díla jsou skvostná. Tato balada jim inspirací rozhodně nedělá ostudu.

Musím přiznat, že nejlépe mi zní začátek. Je plynulý, ubíhá před očima lehce a příjemně na čtení i poslech. Krásné čtení mi kazí až rým "proslulou/zkalenou," který sice sedí do rytmu, ale při čtení už mi příjemný nebyl. Pak mou představivost stejně brzdí "klikatí/útrapy," ale pro pěkně použitá slova se mi líbí víc než předchozí.

Plný počet hvězd jsem nedala obzvláště kvůli tomuto:

"Útrapy lidu a útrapy zvířeny,
útrapy jež mohou v útrapách zas jen být spatřeny."

Druhý verš počtem slabik naprosto rozbil rytmus. Porušil atmosféru básně, přestože výsledný dojem z ní byl kladný. Budiž, ať je tam slabik víc, ale jen nutně - slova "zas" a "jen" jsou nepotřebná. Popř. "Útrapy, jež mohou být v útrapách spatřeny." ...by neměnilo nijak zásadně vyznění a sedělo by to alespoň o dvě slabiky lépe. Stejně tak je pro mě přebytečné "neb" v posledním verši, ale to už je na citu autora.

Vyčítám ještě mírně klišoidní konec a naopak chválím, chválím, chválím mistrovskou hru se slovy.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog