Bardova harfa (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Bardova harfa

Autor : Arte-Zherth   26. února 2009   Povídky
Pohádka pro ty menší z nás :-)

Bylo léto, slunko se vyhouplo přímo nad hlavy a pěkně hřálo. Po dobrém sobotním obědě se mladý bard vydal, jako vždy, na louku se svou harfou. Usadil se na starý, mechem porostlý pařez a začal hrát nejrůznější písničky a melodie. Brzy, jak bylo zvykem, se kolem něho sešli všichni lidé z vesnice, aby poslouchali a zpívali s ním jeho písně. Vždy hrával až do večeře a někdy, když měl dobrou náladu, dokonce i po ní. Všichni ho měli rádi a na louku mu nosili koláče a buchty, kdyby mu při hraní vyhládlo.

Jenže dnešek byl pro barda smolný den. Při nejhezčí písničce se mu přetrhla struna. Myslel si, že jedna struna chybět nebude, ale chyběla. Byla to totiž struna vydávající ty nejhezčí tóny. Všichni lidé odešli zklamaní a nechali barda samotného na louce.
„Co si jen počnu? Kde mám teď vzít novou strunu?“ zoufal si bard a pokoušel se hrát na svou zničenou harfu.
„Nebuď smutný“ ozvalo se z trávy.
„Kdo to na mě mluví?“ podivil se bard.
„No přece já, cvrček.“ A skutečně, na stéblu trávy se pohupoval cvrček. Zacvrlikal pěknou melodii a zeptal se barda: „Copak Tě trápí?“
„Tahle harfa byla vše, co jsem měl. Přetrhla se mi ale nejdůležitější struna a bez ní se lidem mé písničky nebudou líbit a všichni na mě zapomenou,“ rozplakal se bard.
„Neplakej, já vím, kde můžeš sehnat strunu, zavedu Tě za jezerními elfy, ti umějí vyrábět struny,“ nabídl cvrček přátelsky pomoc bardovi a ten ji jásavě s díky přijal a ihned se vydali k jezeru. Po cestě si povídali o všem možném, o jídlech, jaké mají rádi, o oblíbených barvách, stromech a písničkách a než se nadali, byli u jezera. Mezitím se setmělo a celý kraj zahalila tma. Nad jezerem svítily světlušky a po hladině se procházely spousty jezerních elfů. Jezerní elfové, ti jsou docela maličcí, ne jako velcí elfové, jsou tak maličcí, že by se bardovi vešli do kapsy. Jsou ale přátelští a svými kouzly dokážou vyrobit ty nejkrásnější věci a ozdoby na světě. Bard se cvrčkem pozdravili a slušně požádali elfy o strunu. Ti jim však ale odpověděli:
„Vyrobíme Ti strunu, barde, vyrobíme, ale nejkrásnější jezerní perla se nám ztratila. Asi uplavala po proudu potůčku. Najdi nám ji a za odměnu dostaneš tolik strun, kolik si jen budeš přát.“
Jezerní elfové mají rádi návštěvy a tak barda i cvrčka štědře pohostili a nechali je přenocovat v měkkém mechu na břehu jezera.

Ráno se tedy vydali hledat po proudu potůčku jezerní perlu. Štědří elfové jim na cestu zabalili spoustu dobrot, aby jim cestu zpříjemnili. Celý den šli podél potůčku, bedlivě a pozorně prohledávali hladinu i dno, ale po perle ani stopy. Celí rozlámaní se posadili k chladivé tůňce, aby dali odpočinout svým bolavým nohám. Stěžovali si na svůj nezdar, když v tu ránu vylezl z rákosí velký žabí král, který vše zaslechl. Na hlavě měl zlatou korunu a na zádech dlouhý červený plášť. Pověděl jim, že jezerní perla doplula po proudu až do jejich tůňky. Bard ho tedy o jezerní perlu požádal, ale žabí král odpověděl: „Mladý barde, nejsi sám, kdo něco postrádá. Zahradník nám z naší tůňky odnesl všechny lekníny a my se teď nemáme kde vyhřívat. Přines nám je, a jezerní perlu Ti mile rádi dáme.“

A tak se tedy druhý den vydali za zahradníkem. Měl velikou zahradu plnou barevných květin se spoustou zeleniny a šťavnatého ovoce. Zahradník byl starý pán s tak dlouhými vousy, že si je zastrkával za opasek. Byl ale mrzutý a lakomý. Když ho bard a cvrček požádali o lekníny, hrubě je odmítl a nechtěl se s nimi vůbec bavit. Zoufale ho prosili a přemlouvali, ale zahradník byl neoblomný. Bard usedl se smutným výrazem na veliký kámen a vzpomínal na krásné chvíle na louce. Nakonec se zahradníkovi barda zželelo a nabídl mu lekníny za mrkve, které mu ze zahrádky odnesl zajíc.

A tak se vydali hledat zajíce. Nemuseli však hledat dlouho, už kousek od zahradníkovy branky viděli, jak poskakuje a raduje se z krásných zahradníkových mrkví. Bylo to nejveselejší zvířátko, jaké kdy bard viděl. Pověděl mu svůj příběh a požádal ho o mrkve. Zajíc bardovi slíbil mrkve za lupení, které mu z nory odnesla hmyzí rodinka. A tak se už zoufalý bard se svým věrným cvrčkem vydali hledat hmyzí rodinku se zajícovým lupením. Už si mysleli, že to nikdy neskončí. Cvrček už byl unavený a tak se schoulil v bardově klobouku a usnul.

„Každý chce něco na oplátku.“ Postěžoval si bard a už chtěl vše vzdát a vrátit se domů s prázdnou, když tu náhle spatřil v dutině velkého stromu celou hmyzí vesničku a velkou hromadu lupení, u které plakala beruška.
„Pročpak pláčeš, beruško?“
„Ztratil se mi kamarád cvrček a já ho nemůžu najít.“ odpověděla uplakaná beruška.
„Cvrček je i můj kamarád. Podívej, je tu se mnou,“ rozradostnil se bard a sundal si klobouk, pod kterým byl opravdu cvrček. Beruška měla velikou radost, že vidí svého kamaráda. Všichni v hmyzí vesničce ho rádi viděli a pozvali barda na ovocnou hostinu. Několik dní si vyprávěli příběhy a zpívali. Když si bard vzpomněl na svou harfu, zastesklo se mu po domově a chystal se k odchodu.
„Přivedl jsi nám zpátky cvrčka. Jak se Ti odvděčím, barde?“ zeptala se beruška.
„Dej mi tu hromadu lupení, beruško, to mi udělá největší radost,“ odpověděl bard s úsměvem. Beruška se tomu podivila, ale bylo to jeho přání, učinila tedy tak a bard dostal své lupení. Se všemi se rozloučil a vracel se ve svých stopách. Po cestě vyměnil lupení za mrkve, mrkve za lekníny a lekníny za jezerní perlu, kterou přinesl elfům. Ti už ani nedoufali, že se bard kdy vůbec vrátí. Ale z perly měli takovou radost, že barda obdarovali úplně novou harfou celou ze zlata. Poděkoval jim, jak jen nejlépe uměl a v pátek večer po dlouhém dobrodružství konečně ulehl do své postele, po které se mu tak stýskalo. Na druhý den se opět vydal na louku a celý den hrál na svou novou harfu spoustu nových písniček, které se naučil od svého kamaráda cvrčka. Lidé z vesnice mu dlouho tleskali stejně tak jako další sobotu a další a další…

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Bardova harfa?
Amthauer, apophis, david66, Gart, Harald, Laethé, Mirael, ondwa, Sakutzik, Si.moon.a, Systy

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Arte-Zherth - 30. června 2009 14:02
Arte-Zherth

Si.moon.a 30. června 2009 12:06

jen tak pro sebe a milované aragorňany :-)
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Si.moon.a - 30. června 2009 12:06
Si.moon.a

Tak jsem se opět po dlouhý době dostala k internetu abych si přečetla zase něco od tebe. Tohle je fakt krásná pohádka, budu jí číst ségře :-D
Hele nepíšeš někam povídky, nebo si to děláš jen tak sám pro sebe? :-))

Arte-Zherth - 26. března 2009 20:24
Arte-Zherth

Laethé 26. března 2009 20:21

Kdybych to obcházel jinými spojkami a různými přívlastkovými větami, nebyl by to už tak jednoduchý text pro děti.

PS: dekuju :-)
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Laethé - 26. března 2009 20:21
Laethé

Moc pekna pohadka!

Jen bych vytkla naduzivani spojky "a"... ano, sice je to hovorove, ale v psanem textu to rusi.
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Arte-Zherth - 26. března 2009 11:41
Arte-Zherth

Gran 25. března 2009 12:51

Díky =)
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Gran - 25. března 2009 12:51
Gran

Pěkná pohádka. =)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Arte-Zherth - 1. března 2009 23:34
Arte-Zherth

Mirael 27. února 2009 08:59

jéé :-)
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Arte-Zherth - 1. března 2009 20:40
Arte-Zherth

Harald 1. března 2009 10:45

Pokud je to nějaká stará keltská pohádka, tak byla jistě mnohokrát upravena a vypilována profíky. Tomu já, student ekonomie, nemůžu konkurovat :-)
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Arte-Zherth - 1. března 2009 20:38
Arte-Zherth

Sakutzik 28. února 2009 10:54

No sbírá všechny rostliny a tak chtěl i tyhle. Tomu špuntovi je to ale jedno. Prostě zahradník je spojený s rostlinami a na to, k čemu mu budou, se ptát nebude. :-)

jinak díky :-))
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Harald - 1. března 2009 10:45
Harald

Takový kohoutek a slepička trochu jinak. Jen škoda, že sem četl jinou verzi takovéhleho způsobu a ta mě zaujala ještě víc. Stará keltská pohádka Manachar a Munachar. To je něco. ale i tohle je tak roztomilý, že musim dát aspoň 4*
No to sem z toho magor

Amthauer - 28. února 2009 23:55
Amthauer

Sakutzik 28. února 2009 10:54
Rostlina jako rostlina, co vrazit na okrasný rybníček, ne? :)
- What is a life devoid of strife?

Sakutzik - 28. února 2009 10:54
Sakutzik

Musím uznat, že je to pohádka na aragornu, která se opravdu povedla, jen málo vídám, že by se někdo pokusil o ztvárnění něčeho tak "jednoduchého" a zárověň se mu to povedlo...

Příběh, ačkoliv je na tento způsob sepsáno několik set pohádek, stále dokáže čtenáře zaujmou. Hezky vymyšlené, hezky propracované, ani chyby jsem tam žádný nezahlédl.

Akorát jeden takovej "dotázek", k čemu jsou zahradníkovi lekníny? xD

Jinak není co vytknout... Jedině 5*
"Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl!"

Arte-Zherth - 27. února 2009 15:49
Arte-Zherth

Amthauer 27. února 2009 13:36

:-D myslíš jako "Máma má EMO?" :-))
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Systy - 27. února 2009 15:05
Systy

To je moc pěkná pohádka :) Sice tohle téma pohádek je pořád omýlané dokola, ale na tom už nesejde. Jinak opravdu moc pěkný :) 5*
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Amthauer - 27. února 2009 13:36
Amthauer

Arte-Zherth 27. února 2009 13:03
Ještě trochu zapracuj a můžeš si přivydělávat psaním do slabikářů. :D
- What is a life devoid of strife?

Gart - 27. února 2009 11:32
Gart

Tak tedy po přečtení této krásné pohádky a na žádost, která mi přišla do pošty, píši komentář.

Jednoduché, svižné, žádné zdržování. Hezky rozpracovaná pohádka na vyprávění před spaním. Asi mi trošku chyběl krátky popis barda, či nepřesné umístění vesnice (př. Za sedmi lesy a osmi potůčky...:D)
Nejsem přiliš na vysvětlování, co by mělo být jinak. Takže se mi to prostě líbilo.
Osud si najde cestu...

Amthauer - 27. února 2009 10:43
Amthauer

apophis 27. února 2009 09:54
O tom jsou pohádky, děti jsou rády, že se i celé fráze opakují a že to rozpoznaly, ba že v tom sledují i určitý řád a smysl. Však počet "starších bratrů" by se dal taky většinou redukovat na jednoho, protože většinou oba dva dopadnou stejně špatně, než tedy na misi vyšlou nejmladšího Honzíka.
- What is a life devoid of strife?

apophis - 27. února 2009 09:54
apophis

Občasné zaškobrtnutí po jazykové stránce, tedy slovosled.

Ale pro malé dítě, kterému bych tohle četl, ideální.

Snad jen, že se v odstavci o zajíci začíná stejně, jako odstavec předtím. Vím, že je to vlastně pořád dokolečka o tomtéž, ale určitě by se dala najít ještě nějaká nová synonyma ...

snad proto "jen" 4*, protože prostě nijak neurazilo, potěšilo, semtam chybka, ale neoslnilo.
Jsem obludný fantazák, jenž z temnoty svého doupěte leze kam se mu zachce a kdy se mu zachce.

Mirael - 27. února 2009 08:59
Mirael

Velmi pěkné, lehké, oddechové a jak řekl autor jiné. Mimo to se to i dobře čte, takže nemohu jinak než 5*
Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou rozeznat přítele.

Arte-Zherth - 26. února 2009 21:29
Arte-Zherth

Amthauer 26. února 2009 20:16

Děkuju, z takového hodnocení od admina Tvého formátu mám radost. Chtěl jsem napsat na Aragorn něco, co se tu moc nevidí, tedy ne nějaké temné depreesivní noir fantasy plné upírů a jiných drsňáků. Ne že bych takový druh povídek rád neměl, ale změna leckoho potěší.
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog