Bezejmenná báseň I. (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Bezejmenná báseň I.

Autor : Gabriell   23. září 2008   Poezie
Série bezejmenných básniček, nechtěl jsem je sem ani dávat, ale byl jsem k tomu přemluven, snad nebudu litovat.

V hlubinách mojí černé duše
vždy zněly tóny lásky hluše,
a já je mohl ignorovat
pak v temné pouti pokračovat.

Však zazněla mi náhle hrana,
když spatřil jsem tě tehdy z rána.
Pak sevřel jsem tě v náručí,
a doufal že to neskončí.

Však sám bůh tomu tak chtěl,
že netrpělivostí jsem se chvěl.
Já čekal až tě opět uvidím,
vědom si že úspěch nesklidím.

Chci zřít jen radost v očích tvých,
vidět tě a slyšet tvůj krásný smích,
jenž pohne moje srdce černé,
aby lásce bylo věrné.

Ač jsem brán jen jako přítel,
i to pro mne poctou jest,
a konečně mohu bráti v zřetel,
tu krásnou, trpkou lásky zvěst.

Hořím celý touhou k tobě,
a neodpustím nic již sobě,
tak dávám ti svůj život k nohám,
a čekám. Tak podoben jsem sochám.

Až moje kůže rozpadne se v prach,
pak překonám ten svůj děsný strach,
tam na věčnosti budem spolu,
sedávat u jednoho stolu.

Pak držíc v ruce rudou svíci,
budu toužit ti tam říci.
Tys byla pro mne jediná,
tys byla nejvzácnější květina.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Bezejmenná báseň I.?
Billie, kucik, LadyShade, Midnight, vlkobýjec

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

rafaela - 19. října 2008 14:22
rafaela

milé... něžné... romantické... ale rytmus ti hapruje, dráčku:-))
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

LadyShade - 24. září 2008 08:50
LadyShade

Mno.. rytmus není co by mohl být.. některé rýmy také ne, ale celkově to nevypadá tak špatně a na druhou stranu jsou zde i pěkná spojení..

Škoda, že opět píšeš o všemi směry ohraném námětu.. já vím, že se otom píše tak krásně.. ale nemůžu dát více než 3* ..
Život je kurva a Smrt dá všem.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog