Čajový obřad (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Čajový obřad

Autor : Mashiro   16. prosince 2007   Poezie
Po čaji jsem ležel na zemi ve svém pokoji, vzal sem do ruky tužku a papír a začal psát...

První nálev

Železná bohyně milosrdenství,
mluv ke mně.
Mluv ke mně a já změním svět.
Sobecky mě k sobě přitiskni,
Tak něžně, jak smí jen andělé.
Ostrým mečem mi ukaž cestu
A já holýma rukama ji zbavím plev.
Stačí jen náznak.
Stačí jen náznak a pro tvou krásu,
Jen pro ni, zničím svět.

Ať nevěřící najdou odpuštění
Pod ranami železných knězů,
ostrých mečů.
Ó, železná bohyně milosrdenství,
dej jim všem své rozhřešení.

Druhý nálev

Pažemi, jež vískaly tě ve vlasech,
Duším, jež bez tebe by shnily.
Očima, co toužily vidět jen tvou tvář,
Tím vším jsem ti oddán.
A přece nemůžeme být spolu,
Nikdy nenajdeme cestu.

Jsme připoutání k jednomu loži, jeden k druhému.
Tak blízko, že nekonečno je jen zlomkem našeho odcizení.

Třetí nálev

Pod vlivem omamných jedů,
za zvuku bubnů z kůží pegasů,
chvěji se a strádám.
Krev ve mně chladne a duše se bouří.
Umírám pro nepoznanou lásku.
Tlím pro nespatřenou krásku.
Modlím se za hříchy jež nikdy nespáchám.
A když rouhám se, modlám zapomenutých kmenů,
žiji, nežiji, přežívám.
Miluji, nenávidím, toužím.

Čtvrtý nálev

Jediný nádech je celý vesmír.
Jak něžně ho tvůj svetřík obestírá.
Stejně jak slunce a měsíc.
Nádech a výdech je život a smrt.
Bouřící se vlny, klidné moře.
Jediný výdech je celičké nic.

Pátý nálev

Vydechl naposled, ten věčný dětina.

Když inkoustem, rudým jak jeho lože,
snažil se psát prsem po dláždění.
Poslední slova: Dobrotivý bože,
dělat smích je život v osamění.

Zemřel a uvadl, ubohý hrdina.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Čajový obřad?
Amthauer, Harald, Systy

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Klaghler O´Pilley - 10. ledna 2008 20:22
Klaghler O´Pilley

Mně se to velice líbí. Nebodu se zaobírat detaily, líbí se mi celkové zpomalování a degradace. Od fanatického nadšení se to zpomaluje, zklidňuje a zkracuje... až to umře. Ja říkám, nejvýraznější mi tu připadá velkový koncept, který je neotřelý, originální a celkově zavání inspirací nějakou "primitivní" kulturou. Pěkné.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Harald - 16. prosince 2007 19:46
Harald

Ano, a jsem u toho, jak jsem tvrdil, že poezie není pouze o rýmu... Ale je tu problém, že to vypadá, že tam měly být verše.. tato nerozhodnutá kombinace kazí efekt... A i když tam nejsou verše, měly by tam aspoň sedět slabiky, protože jinak už to není nic, jen vyprávění či slohovka, a to už je něco jiného... Jinak to na mě zapůsobilu, jdu si z toho dát čaj... ale jinak jen 3*, promiň, ale na víc to nevytáhnu...
No to sem z toho magor

Amthauer - 16. prosince 2007 12:25
Amthauer

Začátek básně (jmenovitě oslovení bohyně) je poměrně šťastný, hned další dva verše však úroveň srážejí kamsi níž. Přesto je však celá první sloka označitelná za nadprůměrnou, líbí se mi fanatická heroičnost a krom toho i rytmus je poměrně v pohodě (i když třeba v posledním verši by neškodilo přidat slovo já, líp by to vycházelo do rytmu - jen pro ni, já zničím svět, třeba).

Druhá sloka není nic moc, ačkoliv jistě pocházela z nějaké úžasně patetické myšlenky. Hned první verš má tolik nepřízvučných slabik, až je utrpením jej číst, druhý je zase tak nezvučný, až bych ho označil za kakofónní. Další zvolání adresované bohyni už sice ujde, ale strofu to nezachrání.

Hned po "druhém nálevu", začíná třetí odstavec, ve kterém bylo snad každé vztažné zájmeno špatně, pomineme-li však tento fakt, je to slovně asi nejpovedenější sloka básně, přestože okolo druhého, třetího a čtvrtého verše trochu (dost) skřípá forma.

Dvojřádek obsahuje zajímavé figury a hodnotím jej kladně (= líbí se mi XD).

Další odstavec se dobře čte a i rytmická stránka dobře odsýpá, samotné vyprávění sice nijak čtenářovo poznání neposouvá, ale ani nijak neruší.

Poslední dvě části nesou se v dobrém stylu a duchu, takže, řekl bych, v pohodě.

A celkově báseň celkem dobře vyzněla, hlavně poselstvím, když ne formou.
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog