Cesta tam a zase zpátky do hospody 10 (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Cesta tam a zase zpátky do hospody 10

Autor : Bogina   18. srpna 2008   Povídky
10. díl povídky

Cesta tam a zase zpátky do hospody 10

Noc se chýlila ke svému konci a slunce se pomalu ale jistě dralo na oblohu. Naši hrdinové se probouzeli vyspaní do růžova. Zaklínač se loučil s drakem a princezna plakala v Killeriánově objetí.
"Neodcházej můj hrdino, bez tebe již nemám pro co žít. Navždy budeš mou láskou, ach neodcházej..."
"Jak rád bych zůstal (ani v křeči), ale bohužel (naštěstí) musím splnit těžký úkol, který byl vložen na má bedra. Lidstvo ve mě vložilo své naděje a do smrti bych si vyčítal, že jsem zklamal jejich důvěru.1 Tak nazdar."

"Můžeš mi psát alespoň láskyplné dopisy! Adresa sem je: Druhá strana hor, Dračí sluj č.1, strašlivý drak Ula, nebo můj osobní e-mail:2 Princezna-zavináč-drak-matesy-Ula-uzená makrela-Sluj 1-utopenci-hory-tlačenka s cibulí-druhá-pepřenky-strana."

"To si budu určitě pamatovat, ale teď už musím jít, tak čágo," řekl zloděj, popadl dvoukolák plný drahých kamenů a vyjel z jeskyně.
Ostatní si zatím cpali zlato do kapes a jen neradi se s obrovskými hromadami loučili.

"Tak nashledanou a jste tu vždy vítáni," vyprovodil hrdiny drak a s princeznou po boku mával vzdalujícím se postavičkám. Pak jeho jazyk nahmatal novou díru ve stařičké zubní protéze.
"Co budou dělat s umělým zubem? Hm, v lidech se jeden nevyzná."

Brdečka si vesele pohvizdoval a šťastně poskakoval po horské cestičce. V kapse měl dračí zub, vysněný to artefakt všech experimentalistů.

--------------------------------------------------------------------------------

"Tady je krásně, to není jako ty zatuchlé jeskyně!" rozplýval se Brdečka nad slunečným ránem.
"Ale je tu zase víc těch přiblblejch rostlin," oponovala mu Bogina a sekala ve škarpě rostoucí bezinky.
"Je ale dost dobře možný, že Vševěd bude mít ve sklepě Bušťara," snažil se rozveselit trpaslici Ambrož.
"Že by?" zauvažovala Bogina a zrychlila krok.
Bylo už skoro poledne, když dorazili ke drakem popsanému ukazateli.

"To by mě moc zajímalo, co to bude za otázky," zajímal se Killerián. "Jestli se na něco zeptá toho blbečka s kindžálem, tak jsme v pytli."
"No to se ukáže, ale pojďme, ať jsme tam na oběd," vykročil Ambrož vyznačeným směrem.

Zanedlouho narazili na dlážděnou cestičku lemovanou barevnými fáborky a lampiony. Občas byl u kraje billboard s nápisem typu: Vševěd je nejlepší, S radou medvěda Vševěda na věčné časy nebo M. Vševěd, náš vzor. Na konci stezky se nacházel vchod do jeskyně osvětlený několika lucerničkami s barevnými skly. Cedulka vedle vstupního otvoru hlásala: Jste-li více jak desetičlenná skupina, zvoňte 3x, jinak zvoňte jednou.

Hrdinové se zastavili před kravským zvoncem zavěšeným u cedulky. Počkali ještě na zaklínače, který se začetl do jednoho z billboardů a potom Bogina několikrát udeřila do zvonce. Chvíli se nic nedělo a pak se ozval dupot a ve vchodu se objevil velký hnědý medvěd v bederní roušce a brýlemi na čumáku.
"Tady je jasně napsáno zvonit jednou!"
"Ty jsi Vševěd?" ignorovala poznámku Bogina.
"Tak jest, já jsem strašlivě moudrý medvědus Vševědus a toto je moje sídlo."
"Tak sem dej chlupy, jinak tě přetáhnu sekerou."
"Nechtěj bohatství, jež může být ztraceno," napomenul Vševěd trpaslici.
"Jé, to řekl slavný mudřec Leonárdo da Vinčí, že?" zeptal se Drsný Břéťa a v očích mu zasvítilo.
"Vidím, že mezi vámi nejsou jen zmutovaní mutanti s kindžály."
"Kdo je u tebe zmutovanej?" ohradil se zaklínač.
"Potrefená husa se vždycky ozve."
"Jaká husa? Já jsem tajuplný a hrdinný zaklínač!"
"Jak pravil troll Epiktétos, nezlehčuj se otrhaným oděvem."
"Otrhaným? Ten plášť mě náhodou stál jednadvacet bugrošů!" zaklínač se již začínal rozpalovat.
"Tedy nehonos se okázalým oděvem," usadil ho Vševěd.
"To byl opět Epiktétos?" zeptal se Břéťa.
"Správně ty můj kluku."
"Tak dáš sem ty chlupy, nebo si pro ně mám dojít?" zamávala Bogina sekerou.
"Nekřič, usmívej se a čekej (oblíbená fráze jaltagských vykonavačů trestů)."
"Chceš po držce?" začala si trpaslice vyhrnovat rukávy.
"Není nic ubožejšího u lidí, než zastrašování neb vyhrožování..."
"Ale já jsem trpaslice," zarazila ho Bogina. "A už mě netoč, nebo..."
"Nesmírná hněvivost plodí šílenství," napomenul ji Vševěd.
"To je klidně možný, ale dej sem chlupy nebo tasím kindžál!" zvolal bojovně zaklínač.
"Jsi pouhý otrok, neboť myslit neumíš, jak kázali svým ovečkám kněžky boha Benettona."

"Ať se přihodí cokoli, je v mé moci mít z toho užitek," odtušil ze stínu Killerián slova, která mu doma vtloukali do hlavy.

"A nemohl byste se nás už konečně na něco zeptat? My sem totiž jdeme spešl pro Vaše tři chlupy," nadhodil věcně Brdečka.
"No tak dobrá," souhlasil překvapivě Vševěd. "Zaplaťte a vstupte."

Po obdržení požadované sumy se Vševěd otočil a řkouc: "Nejlepší slova jsou ta, kterých je málo a mají smysl," vešel do jeskyně.

Hrdinové ho následovali a přidal se k nim i Ambrož, který zatím na dvorku za haciendou zadávil ve voliéře zlatého kanára. Prošli chodbou zdobenou bohatě vyšívanými tapisériemi a ocitli se v kruhové místnosti s fontánkou uprostřed. Proskleným stropem sem pronikalo zlaté sluneční světlo a s kapkami vody vytvářelo nádhernou hru barev.3
Vševěd se usadil mezi polštáře před klec s kolibříky a zadumaně si mnul bradu.
"Tak co bude?" zeptala se netrpělivě trpaslice.

"Dočkej času, jako husa klasu," probral se medvěd ze zamyšlení. "Nuže jste připraveni? Položím první otázku."
"Vždy připraven!" postavil se do pozoru zaklínač.

"Opravdová chudoba je chudoba duševní," povzdechl si Vševěd. "Nuže poslouchejte: leze leze po železe, nedá pokoj až tam vleze, co je to?"
"Traverza!" vykřikl vzrušeně zaklínač.
"Život neučených lidí je zlatý," odtušil Ambrož. "Správná odpověď je klíč."
"Výborně, teď ale druhá otázka: Proč had nemá koule?"
"To vím!" zvolala Bogina. "Protože by vypadal jak čů…"
"Ehm," přerušil ji opět Ambrož. "Protože by se mu při svlíkání kůže vysypaly."
"Zase správně," potvrdil Vševěd.

"Tak co třetí otázka?" dožadoval se Killerián.
"Nechcete si to ještě rozmyslet? Pokud odpovíte špatně, stihne vás strašný osud."
"Ne."
"No každý svého štěstí strůjcem."

"Moc nekňuč Vševěde nebo ti to tady rozkradem a víš, že jak praví hobití obchodník Tacitus, chudoba je největší zlo," poznamenal výhružně Ambrož.

"To se mi ale nezdá Ambroži," namítla trpaslice. "Můj prastrýc Leon Napo naopak vždy tvrdil, že strádání a bída jsou pravými učiteli vojáka, nicméně dost bylo keců, polož otázku sic stihne strašlivý osud tebe!"
"No dobře, odpovězte tedy: Být či nebýt?"
Všichni hrdinové se zamysleli a v místnosti byl slyšet jen tichý ševel kolibříčích křidýlek.
"Přílišné mlčení je špatné znamení," usmál se vítězoslavně Vševěd.
"Mám to!" vykřikl zaklínač. "Bít!" tasil kindžál, rozmáchl se a uťal překvapenému Vševědovi hlavu.
"To je debil," ozvalo se ze stínu. "Já to říkal."
Zbytek družiny zaraženě pozoroval chladnoucí tělo.

"Hmm, nu což, berem chlupy a mizíme," přerušila ticho Bogina, přiskočila k medvědovi, strhla mu bederní roušku a vyškubla hrst zlatých chlupů.
"Tak rychle, rychle, padáme vodsud," pobízel hrdiny Ambrož.

Brdečka ještě polil voliéru speciálním roztokem proti obtížným okrasným kolibříkům a pak všichni rychle vyběhli z haciendy.

"Neexistuje bolest, kterou by čas neotupil," zaštkal Drsný Břéťa. "Takový to byl mudrc a nakonec ho zapíchne ňákej přiblblej tajtrlík s kindžálem..."

"Jistě, jistě, je to tragédie, ale jak pravila magická ježura arcimága Senecy, dobru sluší jasnost a jednoduchost. Vševěd myslím ani jednu tuto podmínku nesplňoval, tak si myslím, že světu ani moc chybět nebude, nehledě na to, že strašlivý Ula bude určitě taky rád, že tu už nebude voxidovat," povzbudil barbara Ambrož a vyrazil zpět na rozcestí.

--------------------------------------------------------------------------------

1 To neměl ze své hlavy, to musel někde číst...
2 Expresní Magická Inteligentní Letecká Pošta. (Magicky navádění netopýři - expresní doručování zásilek v noci.)
3 Ehm.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Cesta tam a zase zpátky do hospody 10?
AngryAndHated, Harald, kucik, Laethé, MARK, pikáč, Sidar

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Laethé - 30. prosince 2008 18:11
Laethé

Konecne, ach konecne doslo k tomu, ze Brdecka byl druzince uzitecny (zlikvidovanim otravnych kolibriku, samozrejme).

No dobra, tohle bylo trochu slabsi. Ze zacatku (billboardy) jsem cekala politickou satiru, vyklubala se z toho ale jen satira filosoficka (a neprilis povedena).

Tri hvezdicky (kde je muj milovany zombik? a ten vzneseny elf?)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

AngryAndHated - 24. listopadu 2008 01:23
AngryAndHated

Odpověď na třetí otázku mě úplně dostala... Nepřestávám se udivovat bad blbostí zaklínače.

MARK - 21. srpna 2008 17:43
MARK

BÍT!
*Nejasné klikyháky.*

kucik - 19. srpna 2008 12:36
kucik

Po dlouhé době díl, který jsem dočetl do konce. Problém těchto pokračování vidím v tom, že jsou moc roztahané a jakýkoliv vtip se opakuje často i několikrát v jednom díle. To strašně brzo omrzí.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Harald - 18. srpna 2008 23:04
Harald

no tak, postupně to chladne, ale druhá otázka a odpověď na tu třetí mě dostala... ale jinak, bída s nouzí... 3,5* a víc ani ťuk...
No to sem z toho magor

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog