Cesta tam a zase zpátky do hospody 8 (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Cesta tam a zase zpátky do hospody 8

Autor : Bogina   13. srpna 2008   Povídky
8. díl povídky

Cesta tam a zase zpátky do hospody 8

V řídkém horském vzduchu se pomalu ploužili naši hrdinové. Již několik hodin se plahočili po kozí stezce a začínali toho mít plné škorně.1 Když zahnuli za jeden z mnohých převisů, zůstali překvapeně stát. Na skalní stěně byla mezi dva kameny vklíněna dřevěná šipka s nápisem: Zkrátka skrz horé.
"Ta zkratka by nám mohla ušetřit spoustu času," zamyslel se Ambrož.

"Jenom aby to nebyla nějaká qasi zkratka," řekl nedůvěřivě zaklínač.2

"Tak si hodíme mincí," rozhodl Břéťa a vyhodil do vzduchu čtvrťák. "Vrabec3 znamená, že testnem zkratku."

Peníz ale nedopadl zpět, ale zmizel kdesi v kamenité strži vedle stezky.
"Hmm, tak vám nějak nevím, co padlo," řekl Břéťa.

"Uno momento!" zvolal zaklínač,4 vytáhl z kapsy flakónek se zelenou tekutinou a kopnul ho do sebe.5 Za chvíli se začaly dít věci. Zaklínač vyvalil hadí očka, začaly se mu na nich tvořit soustředné červené kružnice a z uší mu stoupala pára. Po chvíli se zahleděl do strže.
"Hmm, stejně vidím prdlajs," pravil zklamaně.

"No já myslím, že tu zkratku stejně prubnem, protože v podzemí nebude aspoň sníh jako na vrcholcích hor a taky proto, že jsem trpaslice," rozhodla Bogina a hrdinové tedy vykročili směrem naznačeným šipkou.
Nikdo si nevšímal Brdečky, který třesoucím se hlasem po tichu protestoval.
"Já mám ale klaustrofobii..."

--------------------------------------------------------------------------------

Po chvíli našli hrdinové další šipku, pak ještě jednu a když našli poslední, byli u cíle.6 V malé proláklině se na ně šklebil vchod do velké jeskyně. Bogina zapálila pochodeň a družina se vydala dovnitř.

Byl to až nečekaně velký a rozsáhlý krasový komplex. Zaklínač se nabídl, že bude dělat značky na krápníky aby nezabloudili a nikdo mu neodporoval, protože to se prý nemá bláznům a mutantům dělat.7
Břéťa nedůvěřivě očichával stěnu pokrytou nazelenalým slizem.
"Zřejmě tu něco roste," usoudil.

"Zase ňáká podělaná rostlina," odplivla si Bogina. "Ty sajrajti taky vlezou všude."

Adalbert chvíli kvílel, že to tady nevydrží, že musí na vzduch a že je to všechny zasype, ale pak ho Drsný Břéťa vzal naplocho kyjem a byl klid.

Chvíli přešlapovali na místě a pozorovali zaklínače, který pustošil krápníkovou výzdobu a potom vykročili do tajemného nitra hor.

Nedošli ale daleko. Jen co vystoupili z dlouhého komínu do otevřenějšího prostoru, ozval se bojový pokřik: Hida hida, bijte lida! a všude okolo vyskakovali z úkrytů po zuby ozbrojení skřeti.

"Neblbněte, máme přesilu," varovala skřetí hordy Bogina trpaslice, slovutná to bojovnice. Zaklínač tasil kindžál a pro výstrahu popravil nejbližší krápník. Drsný Břéťa si ulízl patku a roztočil nad hlavou kyj, Ambrož vypustil oblak pyžmu a Killerián se tiše chichotal ukrytý za svým dvoukolákem, ve kterém skučel omráčený Brdečka, a šrouboval otrávené hroty na šipky do kuše.

"Hele, schoř," ukázal jeden skřet na Ambrože. "Bude zvěřina." Oblízl se a se zapištěním vyrazil do útoku.

"Bitkááá!" zařvala Bogina a usekla mu hlavu. Břéťa rozmázl další dva kyjem, zaklínač vrhl bumerang a pokosil nejbližší řadu skřetů. Ani Ambrož nezahálel a zcela nemagicky pokousal jednoho útočníka.

"Šalala," plesala trpaslice a probodla sekerou dalšího.8

"A jeb ho!" vykřikl zaklínač a urazil další zubatou hlavu tupou hranou kindžálu.9
Drsný Břéťa proběhl kolem a toče kyjem rozrazil skupinu nepřátel.

Na okamžik se zdálo, že nějací skřeti přece jen pochopili, že by bylo lepší ustoupit, jenže z tmavého koutu se ozvala Killeriánova opakovací kuše. Vyletěla záplava šipek a pobila prchající obludky.
" !!! " povykovala rozjařeně Bogina a tloukla jedním skřetem o kámen.
"Juhaha, to byla bitka!" pochvaloval si masakr zaklínač.

"Všude samé vnitřnosti, krev a mrtvoly..." probral se z komatu Brdečka, zezelenal a pokapřil se.10

Když Břéťa opět omráčil experimentátora a Killerián prošacoval mrtvoly, vydali se dál a sestoupili podle další šipky po kovových stupních o jedno patro níž.11 Když spustili i dvoukolák s Brdečkou a zapálili další pochodeň, vyrazili jednou z chodeb hlouběji do podzemí.

--------------------------------------------------------------------------------

Šmik. Zaklínač usekl další krápník a spokojeně se zadíval na řadu omlácených stalagtitů označujících jejich postup podzemím.

Ať ale hrdinové hledali jak chtěli, žádnou další šipku se jim objevit nepodařilo.
"Haló..." ozvalo se ze stínu.
"Tos byl ty, Killy?" zeptala se Bogina a pro jistotu schovala pochodeň pod plášť.
"Cože?" ozval se Killerián z opačného koutu jeskyně.
"To asi byl někdo jinej," zamyslel se zaklínač.

"Haló tady," ozvalo se znovu a ze tmy se vypotácel vetchý stařík. "Já jsem kouzelný dědeček a čekám tu na vás, abych vám poradil kudy -argh-!"
Stařečkova hlava se odkutálela mezi krápníky.

"Tak to máme další kouzelnej důchodce," pochválil hrdiny Ambrož. "Jestli to takhle půjde dál, máte za chvíli další úroveň!"
"No jó, ale s tou cestou jsme vopravdu v háji," řekla Bogina.
Zaklínač to nepochopil a začal hledat houby.

"Slyšíte taky to hrůzostrašné kvílení?" zeptal se Drsný Břéťa. Hrdinové chvíli urputně naslouchali než si uvědomili, že to se ozývají jejich žaludky.

"Co takhle dát si něco k jídlu? Mám ještě kus jelena," řekl zloděj a začal štrachat ve vozíku. Tím ale opět probudil Adalberta, který začal opět naříkat.

"Hubou drž," okřikla ho trpaslice a praštila ho naplocho sekerou. Experimentalista se spokojeně zhroutil zpět do kárky a ostatní se mohli s chutí pustit do jídla. Tiše přežvykovali a zaklínač z dlouhé chvíle mordoval malé oranžové věci, které běhaly po jedné stěně sem a tam.

Když se naládovali, uklidil Killerián kosti na vozík a protože už jim došly pochodně, museli zapálit Brdečkovu lucernu, která překvapivě lépe svítila i se lépe schovávala pod plášť.

Asi po dvouhodinovém pochodu se dostali do poměrně velkého sálu, který vznikl pravděpodobně zborcením několika pater. Všude byly polámané krápníky a uprostřed tekla prudká říčka přemostěná chatrným mostkem.

"Kdybychom odházeli pár kamenů, mohli bychom se tu utábořit. Je tu aspoň voda," navrhl magický tchoř Ambrož.

Ostatní souhlasili a dali se do práce. Brzy měli kameny odklizené a připravovali se ke spánku. Killerián rozdal ostatním z vozíku přikrývky a přikryl i Brdečku, kterého Břéťa ještě preventivně plácnul kyjem.

"Neměl by někdo z bezpečnostních důvodů držet hlídku?" zeptal se zaklínač.12

"To je fakt, jestli je to v zájmu kolektivu, tak já si vezmu první," nabídl se Drsný Břéťa. Zbytek družiny to přivítal a brzy se rozléhalo jeskyní jen hrdinské chrápání.

Barbar se opřel o stěnu, se zaujetím pozoroval ve svitu lucerny podivně zbarvené trosky krápníků a naslouchal jednotvárnému bublání podzemní říčky. Nic se nedělo a tak za chvíli Břéťa usnul jak se do lesa volá.13

Lucerna ještě chvíli osvětlovala bezkrápníková zákoutí, ale netrvalo dlouho a vzdala to taky. Jenom říčka stále neúnavně bublala a pomalu, ale jistě ohlodávala skalní masiv.

--------------------------------------------------------------------------------

1 Po hrdinech přece nemůže nikdo chtít, aby toho měli plné kecky, to uznejte.
2 Čert ví, jak na tento výraz přišel, ale všechno je možné, blbý je na to dost.
3 Zdejší platidlo má totiž na rubu místo hrdého orla hrdého vrabce.
4 Ten ještěr byl dneska ve formě.
5 Copak to asi bylo? Že by zaklínačský lektvar?
6 Tedy dílčího cíle, jelikož k medvědu Vševědu bylo ještě daleko.
7 Zvlášť když mají kindžál.
8 Probodnout někoho sekerou, to už je výkon, to musíte uznat.
9 Taky dobrý, ne?
10 Slovo KAPR, označující obsah žaludku navrácený na svět majitelovými ústy, vzniklo L.P. 1992 na Bohemiaconu v Ústí nad Labem za spolupráce hobita Tobica (tímto mu děkujem). Základ je v jednom dílu Kedrigerna, kde čaroděj kritizuje trollího sluhu Spota za to, co mu přinesl na talíři, když mu nařídil: "Vyvrhni kapra a připrav mi ho k večeři..." Od podstatného jména se odvozují slovesa KAPŘITI a POKAPŘITI a dále složený tvar VRHNOUTI KAPRA. Užívání tohoto výrazu se ujalo v jistých kruzích hlavně na Praze 7, Letné a dá se říct, že již patří k jakýmsi kulturním pokladům této části Prahy.
11 Se zaklínačem se jeden utrhl, ale díky svým mutantským reflexům a přízi boha Verevolfa dopadl na hlavu a zase se mu nic nestalo.
12 Na zaklínače to byla až příliš inteligentní poznámka a kolektiv autorů se za ni čtenářům velice omlouvá.
13 Hmm, to je asi o něčem jiném.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Cesta tam a zase zpátky do hospody 8?
Anael, AngryAndHated, Indyján, Laethé, MARK, pikáč, Sidar, Swann

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Laethé - 30. prosince 2008 17:59
Laethé

Skoro to vypadalo, ze Brdecka vyrovna Morijske skore v poctu mrtvych clenu druzinky, ale zrejme budu muset (neprilis napjate) cekat do dalsiho dilu.

Matne me napadlo, jestli mi bratri nahodou nemaji trochu zaklinacse krve co se vztahu k prirodnim krasam tyce. XD

Pekne a celkem prehledne zpracovana bitevni scena zveda sore na rovne ctyri hvezdicky.
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

MARK - 14. srpna 2008 21:29
MARK

hele jenom tak si řikam voni dostávaj zkušenosti jen za to že killujou starý (kouzelný) baby a dědky?
*Nejasné klikyháky.*

MARK - 14. srpna 2008 15:06
MARK

opět za 5
*Nejasné klikyháky.*

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog