Cti otce své i matku svou... (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Cti otce své i matku svou...

Autor : Griffík   9. ledna 2007   Úvahy
Hodně lidí toto kázání porušuje, aniž by si to uvědomovali, co je však na něm pravdy?

"Cti otce svého i matku svou, abys byl dlouho živ a dobře ti bylo na zemi"

Již na pohled je zřejmé, že toto přikázání nám sděluje jakousi myšlenku, že naši rodiče, jakožto naši stvořitelé, jsou vůči nám postavou ctěnou, neboť právě jim vděčíme za svůj život. Měli bychom se k nim tedy chovat uctivě, poslouchat je a život jim dělat co nejsnazší, narozdíl od toho, abychom jim jej okořeňovali o pár peprných zážitků s našimi průšvihy. A ruku na srdce, mnozí z nás se tak ani z daleka nechovají. Ať už je to třeba svým přístupem k nim, nebo našimi průšvihy ve škole, či někde jinde, rozhodně se neblížíme představám tohoto přikázání. Dnešní mládež je takříkajíc odvázaná a na přání svých rodičů někteří z nás dosti neberou ohled. A vůbec, když to tak vezmu kolem a kolem, lidé se chovají bezohledně a neuctivě nejen ke svým rodičům, ale k mnoha lidem v okolí. Příjemní snad dokážeme být jen na své opravdové přátele a to ostatní je jen otázkou míry tolerance jeho charakteru. Lidé se od sebe různí a nikdy nebylo pravidlem, abychom si padli do oka. Ať už toho naši rodiče dělají pro nás kolik chtějí, zdaleka ne vždycky se nám to líbí. Najdou se i takoví, kteří výchovu berou pouze jako nutnost, něco, do čeho se jim nechce, ale zkrátka musí. Ať už je to pro to, že je výchova časem omrzela, nebo proto, že si dítě vlastně ani nikdy nepřáli. Téměř všichni rodiče se však dříve a nebo později s našim chováním vyrovnají, ačkoli jejich přístup k nám je přísnější, pochopí, že člověka prostě nejde změnit, pokud sám nechce. Nejhorší kombinací, co znám, je však tehdy, kdy rodič tuto skutečnost nepochopí, zarputile si myslí, že své dítě změní a přitom on sám nechce. Obvykle k tomu dochází v období puberty, kdy má dítě z větší části svoji hlavu a nenechá si do ničeho mluvit. Dokáže přijmout pouze takové ty přátelské rady, pod nimiž se obvykle skrývá upřímná kritika a někdy i výtka. Jen ze slušnosti a pro udržení přátelských vztahů dodáme větu „ber to jako přátelskou radu“ a přitom v hloubi duše nám tato skutečnost utkví a nezapomeneme, že daná osoba má takovéto myšlení.

Kdysi dávno jsem četl jeden příběh, kdy byla neúcta dítěte vůči svým rodičům vyhnána takřka do extrémů. Otec s matkou se rozvedli a odstěhovali se od sebe. Otec si žil se svou firmou v přepychu a celý život si svou dceru vydržoval penězi. Nebyl schopen ji vychovávat, ale chtěl si udržet její přízeň a věděl jak na to. Peníze pomůžou všude a v dnešním světě zejména pak mezi lidskými vztahy. U soudu se své dcery dobrovolně vzdal. Věděl, že nemá na to svou dceru vychovávat, ačkoli to nechtěl přiznat. Matka se odstěhovala do skromného bytu a hledala si práci, kterou po čase našla, i když plat nebyl nijak skvostný. Dělala co mohla aby svou dceru uživila a bylo to o to horší. Její dcera totiž nic z toho neuznávala. Chtěla od ní stále víc a nikdy neměla dost. Jednou týdně jezdila za svým otcem, kde se ji dostalo všeho co chtěla. Tučného kapesného, bohatého oběda či nějakého jiného dárku, jehož skryté tajemství bylo jejím veřejným přáním. Od své matky pak očekávala to samé. Ačkoli se sotva najedli, chtěla po ní větší kapesné, chodila často do kina a utrácela, kde mohla. Když bylo opravdu potřeba, zašla za otcem. Svého otce měla mnohem radši ne kvůli tomu co pro ni dělal, neboť v tom jej její matka mnohonásobně předčila, ale kvůli penězům, které se jí u něj dostávali. Její matka si našla další práci, domů chodila udřena a utahaná a to jen proto, aby se její dcera měla dobře. Dřela jak mohla ale její dcera to stále nechápala. Jednou se ošklivě pohádali a ona se rozhodla ve vzteku odstěhovat k otci. Už jí bylo 15 a mohla se sama rozhodnout, u koho bude bydlet. Za týden se vrátila s brekem a následně pak její otec volal její matce, že ji nechce, že se o ni nedokáže postarat. Pak teprve její dcera pochopila, co pro ni celý život dělala. Uskromnila se a začali spolu vycházet. Tento příběh má sice šťastný konec, ale bohužel tomu není vždy. Dá se říct, že šťastný konec je dnes takřka výjimkou. V tom lepším případě se jen celý život hádají a v tom horším dojde na fyzickou potyčku a na nepřekonatelný pocit, že až bude velký, odstěhuje se jak jen to bude možné.

Být rodič také přináší jistě velkou zodpovědnost a velké riziko. Vyjít dohromady s jedním člověkem je opravdu těžké a rodič to nikdy neovlivní. Může se snažit jak chce, ale dítě to zkrátka někdy neocení. Toto přikázání má jistě v mnohých ohledech pravdu a nikdo z nás by neudělal špatně, kdyby se jím občas řídil, avšak podívejme se na to také z pohledu nás, dětí.

Proč někdo nevymyslí přísloví „naslouchej dětem svým, abys vyšel s nimi a nevděčnosti nikdy nedočkal se“. Málokterý rodič dokáže svým dětem naslouchat. Z posazení sebe jako nadřazenou osobu, ke které by se mělo každé dítě chovat s úctou, jak již toto přikázání předkládá, někteří nabývají pocitu, že mohou vše. Že mají vždy pravdu a tak na názory dětí, které jsou mnohdy oprávněné, neberou ohled. Ať už zvýšením hlasu, či nějakým jiným prostředkem, jímž může být také fyzické násilí prosadí svou. Něco takového bývá mezi vztahem dítě-rodič bombou, která jejich vztah nadobro zničí. Umění naslouchat je a vždycky bude něčím, co každý ocení a pokud má pocit, že se mu ho nedostává patřičné množství, dochází ke konfliktům. Časem se pak stane, že veškeré přikázání hodí za hlavu, ať už na ně někdy bral ohled nebo ne a začne se bránit. Dochází ke konfliktům, které jejich vztah neodvratně ničí.

Někteří rodiče také bohužel užívají i fyzického násilí. Bohužel je tomu tak. Někde jsem četl jeden velice zajímavý názor. „Fyzické násilí užívají jen ti rodiče, kteří nezvládnou výchovu dětí nenásilným způsobem“.
Z čehož tedy plyne, že fyzické násilí není důsledkem nezbednosti dítěte, ale špatné výchovy rodičů, z nichž tato nezbednost vznikla. Možná si říkáte, že rodiče přece za to, jaké jejich dítě je nemohou, ale já sem názoru jiného. Když už nás stvořili, tak ať taky nesou zodpovědnost za to, co jsme. Když už se tak točíme kolem té bible, vezměme si třeba boha a to, jak stvořil Adama. Adam také snědl jablko z posvátné zahrady, ale přece to nebyla jeho chyba. Jediné, na co se bůh zmohl, bylo říct Adamovi, ať se jablka nedotýká, ale na všechny jeho otázky ohledně toho proč, neodpovídal. Když pak přišel na řadu had, měl to o to snazší. Využil blahé nevědomosti Adamovy a nalákal jej na jablko. Proč by si jej nemohl vzít. Vždyť vypadá tak krásně. Ano, proč? Kdyby bůh nebyl tak tvrdohlavý, kdyby Adamovi, kterého stvořil naslouchal, věnoval mu trochu času a vysvětlil mu, proč jej nesměl jíst, jistě by to pak had neměl tak snadné. Troufám si říci, že by Adam uposlechl a jablko by si nevzal. A takovou situaci si můžeme převést i do skutečných událostí. Chování dětí pramení z úcty vůči svým rodičům. Podle toho, jak uznávají jejich názory, jak je baví poslouchat jejich moudra, tolik si pak z toho vezmou k srdci. Pokud však rodiče opovrhují jakýmkoli právem dítěte na svůj názor a násilně se mu snaží vtlouct do hlavy své myšlení, dítěti, jako každému jinému člověku, to není příjemné a tak jejich názory zarputile odmítá a chová se jak uzná on sám za vhodné. Ale abych se vrátil k onomu užívání fyzického násilí.

Pakliže jsme si tedy doložili pravdivost výroku, že fyzické násilí užívá jen ten rodič, jež nezvládl výchovu dětí jiným způsobem, můžeme se již zamýšlet nad tím, kam tato cesta vede. Obvykle ne tím správným směrem. Pokud dítě nedokáže přijmout názory svých rodičů, když na ně křičí, těžko pak přijmou názory svých rodičů tehdy, když k tomu přilétne občas i nějaká ta facka. V tom lepším případě to však dítě pochopí a ze strachu z dalšího trestu začne sekat dobrotu. Takové případy jsou však velice ojedinělé a tak užívání fyzického násilí je nejen špatné, ale také velice nevhodné. Používání fyzického násilí formou výchovy ještě však není to nejhorší. Daleko horší je případ, kdy rodič užívá fyzické násilí ne kvůli chování svých dětí, ale kvůli kompenzaci jiných nedostatků na slabších, kvůli pocitu síly, nadřazenosti čí co hůř, kvůli zábavě. Takoví lidé si nezaslouží nic jiného, než okusit jaké to je. Na druhou stranu v mnohých případech si tím sami prošli. Jak se říká, co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš a bohužel se to týká i již několikrát zmiňovaného fyzického násilí. Kdo si to sám prožil, ví, o čem mluvím. Aniž bychom si to sami mnohdy uvědomovali, toto násilí pácháme na ostatních, přestože se nám to také nelíbilo. A vůbec se vším co se nám nelíbí, jak dospíváme, na naše mladistvé názory zapomeneme a zjistíme, že se nechováme o nic lépe. Ať už nám to je jedno či ne, dřív nebo později to stejně hodíme za hlavu a chováme se dál jako předtím. Ano, lidé se mění, ale trvá to tak dlouho, že si to ani neuvědomují a násilná změna charakteru, ať už se nám stávající charakter nelíbí sebevíc, je tak náročná, že se do toho nikomu nechce. Je si této skutečnosti plně vědom a než aby se dřel, drží se postupu, jež mu doposud vyhovoval. Časem na to zapomene a chová se tak, jako doposud. Málokdy, obvykle v situacích, kdy je fyzické násilí vyhnáno do těch největších extrémů, se dítě drží svého myšlení až do dospělosti. Stále si opakuje, že takový nikdy nechce být, až nakonec zjistí, že se mu to povedlo. Že je jiný než jeho rodiče a je na sebe patřičně hrdý. Něco takového je ale dosti těžké. Ne, že by nám to dalo nějak zabrat, ale myslet na to stále mnohdy není v lidských silách.

Na závěr bych jen dodal, že pakliže se má dítě držet tohoto přikázání, úcta by měla být oboustranná. Rodiče by se k nám neměli chovat jako ke kusu hadru, po kterém jen něco chtějí jako službu za to, že si dali tu práci nás stvořit. Postupně jsem zohlednil všechny faktory lidského chování a zároveň i všechny podmínky, jež mohou být dítěti nastoleny a dospěl jsem k názoru, že toto přísloví je v reálném životě naprosto nepoužitelné, pakliže se rodiče nechovají tak jak mají. Pokud máme ctít své rodiče, je třeba, aby oni ctili nás.

Další články v kategorii Úvahy:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Gil - avardil - 18. ledna 2007 12:30
Gil - avardil

hater 17. ledna 2007 14:59

Ne, Lucky je bez viny - zcela výjimečně .)

Griffík - 18. ledna 2007 06:37
Griffík

no ja netvrdim ze cvik nedela mistra a nerekl sem ze prestanu, jen asi na naky cas prestanu s publikovanim verejne. Možná až na uvahy protože ty sou většinou o diskuzi a ne az tak o zpracovani.

hater - 17. ledna 2007 18:36
hater

Griffík 17. ledna 2007 16:44
cvik dela mistra ;-) cim vic pises, tak tim budes lepsi. ;-)
samozrejme kazdy muze porovnavat to co napises s tim co je dostupne jinde, napriklad v knihkupectvi a to potom tezko neco obstoji ;-)
nicmene nejsme tu jenom, abychom porovnavali, uvaha by mela byt trochu o diskuzi ;-) a je fajn, kdyz se objevi par lidi, kteri uvazuji spolu s tebou, ne? ;-)

Griffík - 17. ledna 2007 16:44
Griffík

děcka asi začnu psát jen pro zábavu a jen tak a když to někomu dám tak jen pár přátelum. kazit vám pohled svými nedokonalými díli se mi už moc nechce. sleduju ty diskuze co tu kolem mych del vzdycky probehnou a nevim....asi potrva hodne dlouho nez tu zase nekdo neco uvydi...a co teprv moje plány do budoucna...to si počkám fakt dlouho počítám že nejdřív tak ve třiceti.

Griffík - 17. ledna 2007 16:39
Griffík

hehe ještě pár takovych příspěvku a Gil me pro me vytvory prestane mit rada :D

hater - 17. ledna 2007 14:59
hater

Gil - avardil 17. ledna 2007 13:02
chtela jsi neco o luckym? ;-)

Gil - avardil - 17. ledna 2007 13:02
Gil - avardil

Co bych k tmu řekla? Ehm..já radši nic neřeknu.

hater - 16. ledna 2007 15:19
hater

Edwin3 16. ledna 2007 10:00
tak to jsem si oddechl, ... ;-) sem hned vedel, ze ja ti budu stacit dokonale ;-)

Edwin3 - 16. ledna 2007 10:00
Edwin3

hater 15. ledna 2007 12:42
dzizis, co bych s takovyma hajzlama delal? :)

hater - 15. ledna 2007 12:42
hater

Edwin3 15. ledna 2007 02:28
to vypada, ze v brzke dobe planujes rodicovstvi ;-)

Edwin3 - 15. ledna 2007 02:28
Edwin3

Podle me je realita takova, ze v dnesni dobe hraji rodice naprosto minimalni ulohu ve vychove. Dneska akorat tak vychovava leos mares nactilety bitches u superstar a internet.
Musi se makat, behat po uradech, podavat reklamace, stat fronty na kdeco kvuli kdecemu. Ja sve rodice vidam... no prakticky skoro vubec, kdyz se to tak vezme. Je to i tim, ze i ja jsem ted vic zatizenejsi a proste od urciteho veku se rodice maji uklidit a potomek si do toho nechce nechat kecat :)
Ale nudici se deti na houpackach u sidliste a matka tlejici v nekonecnem zastupu na urade, aby osobne vyresila nedoplatek 50 haleru vuci statu, jsou celkem bezny jev.

Mit deti musi byt dnes urcite hodne slozite.

Griffík - 14. ledna 2007 19:18
Griffík

mno tak to bylo vystižné hatere. napada me uz jen jedna vec kterou bych k tomu mel co rict ale tu si kdyz dovolite necham pro sebe pac se to tyka me a je to az moc osobni abych se o tom zminoval verejne. takze howgh domluvil sem. teorie jednicek a nul je proste nejvystiznejsi :)

hater - 14. ledna 2007 15:57
hater

jiste samozrejme i hodne zalezi na te druhe strane, ale ve vetsine pripadu se da pocatecni odpor prekonat ;-)

hater - 14. ledna 2007 15:56
hater

Ano, je to tak. Nic neni dokonale a ani nikdy nebude. Muzes mit idealni vztah dite a rodic, ale ten muzes mit jen v hlave. Ve skutecnosti to nikdy nebude dokonale.
Matematika je velice silny nastroj, protoze pocita s dokonale presnymi cisly. Pomoci matematiky toho muzeme hodne dokazat, napriklad to ze funguje tenhle pocitac, z ktereho sem pisu :-) tak to je diky presnym matematickym vypoctum. Je az udivujici jak dobre funguje, kdyz si uvedomim kolik je tam malinkatych soucastek, ktere ukazuji nulu a nebo jednicku.
Ve skutecnosti to neni nula ani jednicka, neni tam ten ideal. Presto ten pocitac funguje, i kdyz je to velmi komplexni a slozita vec. Proc? Protoze dokazeme odhadnout tuto nulu a jednicku s dostatecnou presnosti.
Dokazeme se k tomuto idealu priblizit dostatecne, aby to fungovalo. Krome toho taky dokazeme tyto nuly a jednicky poskladat do smysluplneho celku ;-)

Takze abych ty zmatene kecy shrnul ;-) muzes se bud se svymi rodici hadat a nebo se s nimi muzes pokusit domluvit ;-)
a nejlepsi je, ze te nikdo nenuti k ani jedne variante, vybrat si muzes sam ;-)

Griffík - 14. ledna 2007 12:23
Griffík

hatere jedna věc mi tu furt nesedí....nic není dokonalé a já si to uvědomuju...na což nejspíš nebreš ohled. všechno co řeknu bereš až moc doslovně. s tim autem k tomu se vyjadrovat nebudu neni co k tomu rict ale v podstate s tebou souhlasim.

druha tretina...to byl jen priklad. u nas zadna takova nepsana dohoda neni protoze kdyby byla uz davno sem bez kapesneho a to fakt. nadobi umyju sotva dvakrat do tydne a takhle uz to je nejmin pul roku. at uz resit chcou nebo ne v tomhle uz by jim nervy rupli davno a stejne nic. nejde o to aby me matka furt stala za prdelou a kontrolovala jak to nadobi umyvam a blabla....je fakt ze kdyz mi slo o zvyseni kapesneho male dite sem byl ale co na tom. Byl to jen priklad myslenka je stejna...dite se proste musi motivovat jinak neudela zhola NIC.

a konecne treti tretina...samozřejmě že to nikdy nebude dokonale jak sem řekl na začátku. Nevim jak nazvat to slovo. proste nerikam ze si musi zrovna cist myslenky a byt nejlepsi kamaradi na svete znat sve cile a snazit se jim vyhovet a tak. ale clovek jde za necim kdyz si v dane veci urci co nejvetsi cile...co takhle tyto cile urcit a snazit se jich dosahnout...prez to ze to je nemozne, ale urcite by to bylo mnohem lepsi kdyby se o to alespon pokusili.

hater - 14. ledna 2007 11:18
hater

Griffík 14. ledna 2007 09:14
vychova je docela komplikovana zalezitost ;-)
treba ted si moje pritulkyne udelala ridicak a ja uz ridim zhruba pet let relativne pravidelne. A mam desny problem s tim, nerikat ji porad co ma v ktere chvili delat.
Jezdime relativne pravidelne trasy a ja za ta leta znam tu silnici nazpamet. Vim kdy je nelepsi zaradit jakou rychlost a vubec, proste premyslim o te jizde vice nez ona a vim jak se to auto bude chovat v ktere situaci.
Samozrejme, ze ji se logicky nelibi, kdyz ji porad buzeruju, ale ja si proste nemuzu pomoct a musim sledovat ten provoz na ceste ;-) neustale mne napada, co bych ted udelal a chci to samozrejme poradit sve drahe skoropolovicce ;-) nechci ji nijak buzerovat, chci aby jsme se meli dobre ;-))
no a ji se to logicky nelibi a uplne nejhoris co jsem ted nedavno udelal bylo, kdyz uz jsme skoro byli v cili a ona byla unavena, tak na necekanem miste doslo ke komplikovane dopravni situaci a ona prestoze predtim jela 100 km naprosto v pohode byla zmatena, chtela rychle vyresit situaci, dvakrat ji to chciplo a s tim autem delala proste uplne spatne veci. Sem se neudrzel a vyhodil jsem ji od volantu, abych ji "ukazal jak se to ma" ;-) no to byla blbost uplne nejvetsi, protoze nez jsme se prehodili, tak ty auta odjeli a ona z toho mela spatny pocit, jakoze tu dopravni situaci nevyresila. Pritom kdyz uz ti ostatni odjeli, tak mela celou cestu pro sebe a bylo to uplne v pohode ;-) takze jsem tezce zamachril jak umim jezdit po prazdne ceste. No proste sem v tomhle debil ;-)
Kdyz bych ji nechal at to vyjede sama, tak by sice mela za sebou blbou krizovatku, ale odridila by to a situaci by zvladla. Sice blbe, ale zvladla. Verim, ze nebyl naprosto zadny duvod k tomu, abych ji stridal ;-))

tolik k "dite musi mit stejne navyky a myslenky jako rodic"

dale mne docela zaujal ten tvuj "problem" s kapesnym ;-) samozrejme pro tebe to neni problem, protoze ty svoje dostanes ;-) pro tve rodice to, ale problem zacina byt, protoze nedelas to co chteji. Vicemene je to tak jejich problem, ze to maji spatne zorganizovane ;-) a na tvem miste bych jim asi take nerikal o "vylepseni" teto organizace, protoze jsem take liny ;-)
Na druhou stranu take to muzes brat tak, ze ty prachy jsou za to umyvani nadobi a ani to nemusi rikat rodice ;-) vicemene to tak take je, ... a byt tvyma rodicema, tak to kapesne klidne snizim. Ovsem otazka je, jestli je to napadne, protoze samozrejme v dane chvili je jednodussi reseni te okriknout. Nechteji to resit slozite, nechteji to resit vubec ;-) vicemene si mysli, ze mate urcitou dohodu a ta funguje, ... teda z tveho pohledu asi prestava fungovat ;-))
Take to zalezi na tom jak chces, aby se k tobe chovali. Pokud chces, aby jsi penize dostal az po te, co te tva mama zkontroluje (jako male dite) jestli si uz umyl nadobi a kapesne si opravdu zaslouzis, ... ;-) prosim.

mluvis tady o duvere mezi rodicem a ditetem, ... ver, ze lidi si vzajemne neumi cist myslenky. To co o sobe nekomu jinemu nereknes nevi. Tvi rodice absolutne netusi co se ti honi v hlave a netusi jake mas cile. Co chces. Muzes jim to zkusit rict, ale slova jsou casto nedostatecnym komunikacnim prostredkem ;-) respektive ja take casto neumi mpresne rict to co chci, tak aby to lidi pochopili tak jak chci ja ;-)
ovsem, kdyz to nezkusis a nebudes zkouset stale znova, tak nemas sanci dosahnout uspechu ;-)
kdo nevsadi, nemuze vyhrat.

Griffík - 14. ledna 2007 09:14
Griffík

mno myslím že bud si to pořádně nepřečetl nebo si to nečetl vůbec. Na křestanství mám podobný názor a tento článek s křestanstvím nemá společného skoro nic. Křestanství šíří víru a chce za ni peníze, tohle šíří názor založený na citátu z bible. Uvědom si kdybych to nazval vztah díte x rodič, a vymazal z celého článku cokoliv co má společného s biblí, ubyde sotva pár řádků a ani nešpitneš o něčem s křestanství.

a ted k haterovi...trochu sem nad tím přemýšlel a něco sem zjistil. V určitých věcech podle mě pravdu nemáš. Třebaže rodič nevychová dítě tak jak chce, je stále na něm jak se s tím vypořádá. Dítě potřebuje mít kolem sebe lidi kterým důvěřuje...obvzlášt v pubertě a důvěra mezi dítetem a rodičem je velmi důležitá. Když pak dítě udělá něco co se rodiči nezdá, je schopné se o tom rozumně bavit a přemýšlet nad tím co mu kdo řekne...jasně je velký a už ma i svou hlavu a tak mu nikdo nemuže brát to co si myslí. Je zbytečné ho mlátit a trestat když to nic nezmění ve většině případu. Pokud si rodič vybuduje určitou důvěru svědomí dítěte ho nenechá stačí vyjadřit nesouhlas a bude nad tím přemýšlet což bohatě stačí. Děti v utlem věku jsou sice něco uplně jiného neví co a jak atd. tam se jeho život odvíjí z toho co prožije s vámi nebo ve školce takže všechno v podstatě záleží na vás. Nikdy není možné vychovat andílka a kdo ví co a o to mi ani nejde. když je to lump je to lump a nikdo s tím nic neudělá ale o co horší to bude když ještě do toho všeho nesnáší své rodiče.

A druhá věc rodič se o díte sice stará ale dítěti to je přece jedno. Když je mladé tak si neuvedomuje hodnoty svého života a nepřemýšlí nad tím co by s ním bylo kdyby se o něj rodiče nestarali a v puberte nad tím sice přemýšlí ale je mu to jedno. najednou vyroste a už je samostatný tudíž je hloupost aby si rodič svou vychovu zakladal na citatech "dokud tě živím budeš mě poslouchat" protož jemu je to uplně ukradené.

Rodič má jiné zkušenosti než dítě a nemusí si rozumět. Může dojít ke konfliktu
samozřejmě že ke konfliktum dochazi a vždycky docházet bude ale o co je to snažší když si rozumí. Nejhorší věc jakou rodič v pubertálním věku dítěte muže udělat je být staromodní. Znám to z vlastních skušeností a když vydím jak si jiní lidi užívají protože nemají staromodní rodiče zatímco já musím tyto zákazy porušovat to je docela bomba.

Je však zřejmé, že rodiče mají často sklony své děti považovat za stále stejně malé jako před mnoha lety
neberu ted ohled na větu poslední...začít se tak chovat, nebot v tom máš pravdu ačkoli se mi do toho moc nechce :D
Jak říkáš rodiče mají sklony chovat se k nám jako k dětem. I když jsme stále jen děti, i v patnácti letech už máme svůj názor a jdeme si za svými cíli. Příčí se nám když nám někdo stojí v cestě. A rodič tak svými názory činí. Proč? protože se k nám nechovají jako k díteti člověku nýbrž pouze jako k dítěti kterému narveme do hlavy všechno co budeme chtít at se jim to líbí nebo ne. Vezmeme si třeba domácí práce. Málokomu by se chtělo jakože nechce ale když už mají takovou volnost jednou za čas by mohli s něčím pomoct. Mě se to třeba taky nelíbí a dost se tady hádá kvůli tomu ale je to proto že sem líný, ne proto že by mě nutili do něčeho na co nemají právo. Rodiče ve většině případů ifnorují co si dítě myslí a chcou nám narvat svoje myšlenky. Což by se nelíbilo nikomu ani jim. O co horší když jeden z rodiču je nehorázny hnidopich. Stačí jen přemýšlet. Dítě bez motivace nejde do ničeho a vsadím se že ani dospělí člověk ne. Když de pracovat čini tak kvuli penězum ktere potřebuje...díte když de umývat nádobí, činí tak protože se to po něm chce. Pamatuju ty doby kdy sem každý den došel ze školy a hbite umyl nádobí než se naši vrátili domu...duvod? "Když se budeš snažit zvýšíme ti kapesné" najednou ho zvyšili a o dalším zvýšení přestali uvažovat. Všechna motivace byla pryč a ja na to kašlu. Samozřejmě jim to říkat nebudu ale přitom by uplně krásně stačilo dát na kapesné si vydělej domácími pracemi. Nebo není na škodu v díteti rozvíjet obchodního ducha. Nechceš pracovat? fajn udělám to za tebe ale co mi za to nabídneš. Díte rado obchoduje sám to znám. Stačí se jen trochu zamyslet proč se mu nechce a na moment si vysadit myšlenku že je jen líný. Nebudu přece makat když z toho nic nemám.

Možná si říkáte že nemám žádné zkušenosti sem jen díte. Možná že ano ale pořád sem díte a vím co od svých rodičů vyžaduju aby to klapalo už jen proto že u nás je můj vztah k otci 5000 metru pod hladinou moře.

Awatar Trellac - 14. ledna 2007 00:10
Awatar Trellac

Mno je to velice křesťansky zaměřené a já se s tím nemohu smířit. Nesnáším křesťanství, je to svinstvo největší a to mi nikdo nevymluví. Mám pro to dost dobrých důvodů.
"Čím více lidí znám, tím více mám rád svého psa."

jilm - 12. ledna 2007 17:13
jilm

Já bych to nechal, na čtení celého článku nemám ve zkouškovém čas, ale dovedu si představit, že to tomu dává novou dimenzi. Jen se obávám, jestli to není trochu sexistické, jsem zvědavej, jak se k tomu vyjádří naše Aragorňanky. Implikuje to myšlenku, že ctít máme všechny otce (tedy významnou část množiny "muži" a pouze jednu matku (tedy zanedbatelnou část množiny "ženy").
Shit happens.

hater - 12. ledna 2007 09:56
hater

Griffík 12. ledna 2007 07:30
sem to zkousel prepsat, ale ten nadpis nejak zmenit nemuzu ;-) mozna, ze bych mohl rict edwinovi nebo apofisovi ;-)

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog