Den kluka jménem Jack (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Den kluka jménem Jack

Autor : Fir36e   22. června 2010   Povídky
Život kluka jménem Jack

Jack se probral, jako každý jiný den: Unaven, cítil se polámaně a měl pesimistické poznámky.
Podíval se na budík, "5:43" řekl nadějně "...bezva!" dodal jen tak letmo, rychle vyskočil z postele a chystal se oblíknout. „Triko!" řekl a jemně pozvedl ukazováček na pravé ruce, "chybí mi triko..." dořekl větu a sklonil prst zpět. Když konečně našel žluté tričko s flekem od mléka na břichu, oblékl si ho a poté šel do koupelny.
Když se hygienicky upravil, doběhl si pro snídani se slovy, "Díky, mami." Dojedl a ještě si rychle doběhl do pokoje pro batoh, ve kterém měl nesystematicky naházené školní pomůcky, promíchané s cédéčky od Led Zeppelin či Nirvany. Ještě s sebou vzal svého Ipoda, byl to Ipod Nano se 7 a půlkovou paměťovkou. I v Ipodu měl Metal, Rock a Rock 'n' roll.
Ještě se podíval na mobil, kvůli přesnému určení času: 7:25. Zastrčil mobil zpět do kapsy a vyběhl ven před dům.
Čekal asi 5 nebo 6 minut, než dorazil školní autobus, který ho měl dopravit do školy.

Začala 1. hodina, byla to Fyzika, kterou učil jejich třídní učitel. Bohužel se stala nemilá věc, jeden ze spolužáků Jacka surově napadl a rozbil hlavu jednomu žákovi z nižšího ročníku. Muselo se to řešit, a proto byla hodina o polovinu zkrácena. Pak nastala Matematika, na tento předmět měli zástupce ředitele, který také vyučuje tělocvik. Chvílemi probírali rovnice a pak zase mocniny a odmocniny. Jack byl chytrý a pohledný, jenom byl trochu zvláštní a mezi kluky z vyšších tříd se nebavil, hodně ho bili a škola s tím nic nedělala, zacházelo to hodně daleko, dokonce tekla krev a vypadávaly zuby.

Když skončila škola, šli s kámošema na pizzu, Jack měl rád Hawaii nebo Frutti Di Marre na níž se rozkládaly všechny možné chuťovky moří.
Když vešli do pizzerie, která stála v prostředku města, sedli si ke stolu a čekali obsluhu. Když konečně přišla, objednali si pizzu i pití, Jack rád colu a tu jsi taky objednal, nějakou chvíli jedli, dokud tam nepřišli kluci z třeťáku.
Bob, jejich šéf s punkáčem a piercingem v nose přišel ke stolu a silně poplácal Jacka po zádech, "Nazdar, chlape..." řekl vlezlým hlasem a hnusně se zasmál, "ty a ta tvoje sebranka hlupáků a magorů jaké svět neviděl, nečekejte milost" dořekl a zle se usmál. Poté odešel ke stolu vedle a objednal si pouze pití.

Dojedli a zaplatili, tak to udělal i Bob a jeho parta, aby se s nimi mohli střetnout. Byli na odchodu, vycházeli ze dveří a dali se směrem ke škole. Když si všimli, že je Bob a jeho parta pronásledují, dali se na útěk, zdrhali tak dlouho, až jim nestačily síly a museli se zastavit.
.
.
*Výdech*, *nádech*
.
.
To bylo vše, co bylo slyšet, po nějaké chvíli je dohonila i ta parta hajzlů a nastala obrovská rvačka. Spíše to vyfasovali prváci, než třeťáci. Třeťáci byli namakaní a velmi silní a odolní, proto to skončilo vlastně 1:0 pro třeťáky.
Jack došel domů asi v 5 hodin, šel do koupelny a smyl si krev, nalepil si náplast na tržnou ránu nad obočím a čekal ve svém pokoji, podíval se na jeden web, na kterém denně hraje, jmenoval se Aragorn, ale to není podstatné.

"Jacku, Time, večeře!" Nahlas zvolala máma.
"Už běžim, hned jsem tam" odvětil Jack, seběhl po schodech a dal se do jídla. Byla sekaná s bramborovou kaší a vařený hrášek.
Když dojedl, šel nahoru, vypnul počítač a šel si číst knihu...

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Den kluka jménem Jack?
Amunak (2.00*), Anders (0.50*), Eiris (2.00*), Erinye (2.00*), hater (2.50*), ironis (1.00*), Kaveh (3.00*), Saia (2.50*), Under (1.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Fir36e - 26. července 2010 07:49
Fir36e

Eiris 24. června 2010 10:39
Děkuji za radu. :-) Teď jsem začal psát novou povídku, tak doufám, že už to bude lepší.
Oh mein Got. Das ist Eso Rimmer.. :-)

Fir36e - 26. července 2010 00:13
Fir36e

Amunak 24. června 2010 15:11
Jak říkám, dříve jsem se na gramatiku moc nezaměřoval. :-)
Hodlám napsat ještě něco. Něco.. jiného.
Oh mein Got. Das ist Eso Rimmer.. :-)

Fir36e - 26. července 2010 00:11
Fir36e

hater 5. července 2010 14:04
Jaj.. hatere děkuji ti velmi. :-)
Oh mein Got. Das ist Eso Rimmer.. :-)

Fir36e - 26. července 2010 00:10
Fir36e

Tenhle příběh jsem vlastně po nejméně čtvrt roce poupravil a poslal zpět haterovi a ten zase po čtvrt roce přišel a tak jsem jej ještě opravil. :-)
Musím podotknout, že dnes bych již napsal něco jiného.
Oh mein Got. Das ist Eso Rimmer.. :-)

Yakaman - 7. července 2010 14:24
Yakaman

hater 5. července 2010 22:35
Mnoho teenagerů se setkává s tím, že rodiče se půl roku nezajímají o jejich prospěch a pak dělají tyátr u vysvědčení. Je to podstatný problém? Je. Ale povídku bych o tom číst nechtěl. Protože je to všední jak den, známe to všichni.

Uzavírám debatu na toto téma, myslím, že jsme oba jasně ozřejmili své postoje a dál zde nemusíme spamovat.

hater - 5. července 2010 22:35
hater

Yakaman 5. července 2010 17:52
Souhlasím, pobavit a poučit. Jackův příběh nedává ani jedno z toho, ale míří tím méně častým směrem, tedy poučit a to si cením.

Účelem jakéhokoli textu je předat nějakou zprávu. Tento ji předává. Popisuje problém, se kterým se může setkávat mnoho teenagerů, a o kterém je třeba mluvit.

Yakaman - 5. července 2010 17:52
Yakaman

hater 5. července 2010 14:10
Pobavit, poučit?
Jackův den mi nedal nic z toho.

hater - 5. července 2010 14:10
hater

hater 5. července 2010 14:04
A ještě se zeptám takto: Jaký se smysl literatury? Plní ho tato povídka a nebo ne?

hater - 5. července 2010 14:04
hater

Yakaman 5. července 2010 13:31
Ano, skutečně, konečně povídka, která má zajímavé téma :-)

Myslím si, že stojí za přečtení, na rozdíl od jiných tady, které nemají čtenáři co říct.

Nemá to pointu, ani ji to nepotřebuje - je to prostě popis dne jednoho kluka, jak se píše v anotaci.

Není to zábavné - nemá to být zábavné, téma je vážné.

Není to dobře napsané - co si představuješ po pojmem dobře napsané? Řekl bych, že to je hodně diskutabilní. Nejsem češtinář ani jazykovědec, ale myslím si, že je to napsáno srozumitelně a čtenář to dokáže pochopit. Jistě lze dosáhnout i vyšší mety, ale pro začátek to stačí, ne? :-)

Je to nevyspělé - skutečnost ve světě kolem nás je taková, že existují věci, které jsou nevyspělé. Nechápu proč by to mělo být považováno za chybu a nebo problém.

A ano, těším se na další takové dílo :-)

Yakaman - 5. července 2010 13:31
Yakaman

Je sice hezké, že někteří z nás redaktorů mají dobré srdce a chtějí dát prostor autorům začátečníkům, nicméně já bych raději udržel určitou úroveň děl zde zveřejňovaných. Toto je dle mého názoru naprosto typickým příkladem povídky, která na Aragorn nepatří.
Nemá to pointu, není to zábavné, není to dobře napsané, je to nevyspělé a já si po pravdě ani nedokážu představit, že by se to někomu líbilo natolik, aby se těšil na další podobný kousek. Zvednutý prst a mlíko na tričku to nezachrání.

Existence problému a nic k tomu není synonymem dobré povídky.

Ps: příteli Hatere, napiš úvahu nebo založ diskuzi na toto téma, které Tě evidentně zaujalo víc, než povídka o něm.

hater - 27. června 2010 21:58
hater

Myslím si, že není důležité jestli je čas psaný číslicemi a nebo slovy. Povídka popisuje krátce den kluka, který má problém. Neříká jak problém vznikl, jaké mají jednotlivé postavy cíle a ani jak ho řešit. Ani nemusí :-) stačí pouhý fakt existence tohoto problému.

Nedávno jsem se zde na Aragornu setkal s něčím podobným. Přišla za mnou jedna uživatelka, že je obtěžovaná, že ji neustále pronásleduje jiný uživatel, stále na ní útočí, shazuje ji a vytáčí. Zároveň chtěla, abych s tím něco udělal, zakázal danému uživateli psát této uživatelce (abych ji citoval, chěla něco jako "soudní zákaz styku").

V počítačovém světě není až tolik těžké vyrobit nějaký "ignore list", tedy seznam uživatelů, se kterými se nechci bavit a nechci od nich přijímat zprávy - i když nechápu jak by dotyčná chtěla hrát ve stejné jeskyni s tím svým obtěžovatelem, když by nemohla číst zprávy od něj.

V tom opravdovém světě se takovéto věci dělají mnohem hůře. Nelze jen tak kliknout a "vymazat" toho druhé ze světa.

Konflikt, který Jack v tomto příběhu řeší, nevznikl jen tak. Má svůj důvod. Existuje něco, co jej vyvolalo, třebaže to může být zdánlivě nesmysl. Křivý pohled, nechtěné zakopnutí. Píchnutí žárlivosti, touha po pomstě?
V případě uživatelky, o které jsem psal, bych si tipl, že je pro svého ctitele jakýmsi způsobem zajímavá. Neodolatelně přitažlivá :-) že by se nám zamiloval? :-) Těžko říct, v Jackově případě však pravděpodobně pozornost třeťáků není způsobená tímto případem přitažlivosti - přestože vyloučit to samozřejmě nelze.

Ok, když ale nevím, proč to teda ti druzí dělají, tak co s tím? Jestli je to pro zábavu, tak jak to udělat, aby je to přestalo bavit?

Jedním z doporučovaných způsobů výchovy dětí, které zlobí je: Izolace a ignorace. Tj. když na provokaci nereagujete, tak to provokatéra nebaví. Ovšem takový provokatér se samozřejmě nevzdá hned po prvním neúspěšném pokusu. Dále, když provokatéra zavřete samotného do místnosti a nemá se s kým bavit, tak se mu to nebude líbit. Ovšem jak zařídit, aby byl výrostek o dvacet cáků vyšší než já aspoň na půl hodiny někde zavřený a sám? :-) To je dost těžké. Možná to funguje u malých dětí dobře, protože dospělí jsou prostě silnější a dokáží si takový trest vynutit.

Ok, tak jaké jsou možné další řešení problému? A jistě se shodneme na tom, že Jack by měl tento svůj problém řešit a nečekat, že se nějak vyřeší sám. Ta zajímavá otázka je, jak to udělat, aby s tím neměl více problémů než doteď.

V podstatě jsou dva různé způsoby řešení problémů: Fyzicky ("vymazání ze světa") a mluvením. Mazání ze světa je vcelku bezproblémové virtuálně, ve fyzickém světě to ale není řešení.
Mluvení je horší. Když jsme s daným člověkem "na nože", nelíbí se nám jak se k nám chová a chceme mu to nějak dát vědět, aby to pochopil, že na tom nemáme zájem, tak se vůbec těžko mluví. Navíc, když on chce danou situaci řešit pěstmi, protože ví, že je silnější a nakonec vyhraje :-) Jako citelnou ránu nepříteli uštědřit, aby ho to také bolelo a rozmyslel si příště takový útok? Co když to povede jen k intenzivnějším bojům? Lze nějakým způsobem toho člověka přesvědčit, že je boj nesmyslný i bez uštědření takové rány?

Co myslíte, existuje pro Jacka nějaké snadné řešení?

Amunak - 24. června 2010 19:02
Amunak

Erinye 24. června 2010 16:14
To je snad jasné proč. Kdo to nechápe, nemá tu co komentovat :)

Erinye - 24. června 2010 16:14
Erinye

Amunak

Stačilo. Ale pak by se tu ten text objevil jako odpoveď na otázku: "Proč ?"...
„Počítám do pěti. Čtyři…“

Amunak - 24. června 2010 15:11
Amunak

No a aby se nereklo, muj maly komentar k tomuto dilku. Ma to zajimavy pribeh a je to poutave, ale gramatika je bohuzel dost mizerna. Taky by to mohlo byt trochu delsi - lepe popsat rvacku, prubeh hodin ve skole, atd. Jinak ale pekne.

Amunak - 24. června 2010 14:53
Amunak

Eiris 24. června 2010 10:39
A to nestacilo jednou vetou rict, ze se sem hodi psat cislovky spise slovem? :)

Eiris - 24. června 2010 10:39
Eiris

Nechci aby to znělo jako moc velká výtka. (Možná to je spíše moje úchylka, ale dost mi v textech vadí jedna věc, jenž se pokusím osvítit ve spodních řádcích) O co tedy jde:

Nevím jak vy, ale já jsem ze školy již nějaký čas a matematiku jsem neměla nikdy ráda, takže nevím, proč mám v psaném textu vypočítat kolik je 5 děleno 43 nebo kolikrát se vejde 25 do 7. Toto není hodina matematiky k užívání matematických značek a postupů. (Jo jasně, jako vzkaz na bločku, večeře v 18:30 není asi co čemu vytknout, nebo pokud napíše, že se jedná o digitálky a oněch 5:43 je myšlenka, ale ne mluvení. Vy mluvíte foneticky v číslech? ) Ale jestliže už jednou lze převést číslice na text, tak v textu je mnohem lepší (Alespoň podle mě mě) Si zcela plynule přečíst, že vlak odjíždí ve "čtrnáct patnáct" A ne ve "14 děleno 15" A ten chlapec skutečně vypadá spíše na "třináct" let, než na "13". Nemluvě o těch pěti tisících v peněžence :) ...

Na své kamarády taky jistě nevoláte (Foneticky): "Hej vole, přijď v 15:30*" Ale "Hej vole, přijď v patnáct třicet*" (Potažmo půl čtvrté)...

Takže, když píšete mluvu, není nic horšího, nežli. PJ: A hraničář řekl "Podle stop to bude 5 skřetů"...

Čímž chci vyjádřit, že každému textu, kde si autor chce ušetřit čas či práci tím, že jeho postava má 6 stop místo šesti stop, dávám hodnocení níže, už jen z jakési úcty k těm,co si tu práci dají a číslovky vypisují slovem. (Samozřejmě mimo vyjímky, kdy se ono číslo píše číslem. Například: Pokud v RP nečumíte na digitálky a nemyslíme si právě 4:53)...

*Omlouvám se, pokud to někoho irituje, ale myslím, že to je velice trefné...
***___Vymýšlím něco vtipného a inteligentního, co sem napíšu___***

hater - 22. června 2010 21:38
hater

Co tu máme? Tato povídka není příliš dokonalá co se týče použitého jazyka a způsobu vyprávění. Na druhou stranu se mi líbí, že popisuje takové detaily jako je zvednutý prst a flek od mléka na tričku :-) by mně něco takové v životě nenapadlo :-))

Další, co mi na ni přijde pozitivní je problém, kterým se zabývá. Málokterá zdejší povídka se věnuje nějakému konkrétnímu problému. Tato jej prostě popisuje z pohledu oběti. Tímto problémem je šikana na školách. Je to problém, který se velmi těžko řeší, protože oběti jej pravděpodobně samy nevyřeší, útočníci také ne a někdo jiný víceméně může zasáhnout pouze v případě, že je přímým svědkem události. Když to tak není, tak jsou zde jako důkazy pouze modřiny, které se mohly vzít i jinde, a pak je to slovo proti slovu.

Jak řešit takový problém?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog