Gran Ilinther (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Gran Ilinther

Autor : Gran   31. října 2006   Postavy
Původní verze (Heavy Fantasy) se objevila na A2, nyní posílám verzi pro Low magic svět (Fantasy Medieval), která je o celých 5 A4 kratší. Navíc byla psána již se znalostí kritiky na verzi předchozí... pozn.: Postava pro Dračí Doupě

Historie

Byla to noc plná na nervy hrajícího tichého křiku nočních tvorů.
Pak náhle, jako když bard odloží loutnu a natáhne se po korbelu s pivem, utichli zvuky noci a krátce nato proťal nastalé noční ticho dětský pláč.
„Čí je?“ syčel ten, jenž měl být otcem.
„Přece tvůj!“ bránila se ta, jež byla matkou.
„Jak? Vždyť…“
„Co když bylinky zabrali?“
„Nevěřím na ty čáry! Co ten muž, tenkrát před rokem?“ zamračil se elf. Byl bledší, než elfové jiných národů. Nebo to bylo jen světlo Měsíce?
„Byl obětován.“
„A předtím?“
„Co předtím?“
„Zbytečně mě balamutíš, Čarodějko.“ zasyčel opět muž.
„Střež svá slova!“ zamračila se žena, též bledá a s dlouhými vlasy černějšími než havraní křídla, a varovně zvedla prst, zatímco na ruce druhé kolébala dítě. Služka odešla již na začátku hádky a malý chlapec raději mlčel.
„Nemusím! Budu si říkat co chci. Stejně jako ty si děláš, co chceš! Copak, předpověděla jsi to?!“ štěkl elf. Odpovědí mu bylo tiché přikývnutí. „To by mě tedy zajímalo, zda jsi předpověděla tohle.“ vytrhl jí náhle z ruky chlapce a utíkal s ním pryč. Zesláblá matka nemohla s assasinem Temných závodit.
„Ilinther.“ šeptla, ač muž nemohl jméno svého nevlastního syna slyšet.

Ilintherovou matkou byla Temno-elfí Věštkyně. Kdo byl otcem Ilinthera se nedá přesně určit, rozhodně to však byl nějaký obyčejný člověk, pravděpodobně dřevorubec či sedlák.

-Tohle je k diskusi, neboť nevím, jak přesně fungují TE v našem hracím světě – a nechtělo se mi to přepisovat-

Té noci se stalo něco, co Ilinthera ovlivnilo možná na celý život, nejprve je však si něco říci o Temných elfech samotných. Nejde ani tak o jejich vzhled (bledá tvář a většinou bezbarvé vlasy (černé/bílé), tedy žádní drowové z DnD), nýbrž o jejich zvyky.
Temným Elfům vládnou Nesmrtelní. Jsou to první Temní Elfové, které bůh Garth (Bůh Zla a Tmy) stvořil a uchránil je před Irakarovým (Bůh Smrti a Času) střepem ‚stáří‘. Nesmrtelní jsou dva – Pán a Paní, Král a Královna, Vládce a Vládkyně.
Temní Elfové mají rozvinutou aristokracii a složitou hierarchii, přičemž zde jsou tři nejvýše postavené ‚instituce‘ – jednou je Rada, která rozhoduje o věcech, na které Nesmrtelní nemají čas.
--

Pro nás jsou ovšem důležité zbylé dvě ‚instituce‘, resp. rody. Je to rod Věštkyň a Strážců.
Zde již trochu zabrouzdáme do mechanismů démonů (dle pravidel Dračí Doupě Plus).
Každá Věštkyně má určité schopnosti, přesněji – jak jinak – věštecké. Je tedy schopna částečně nahlížet do budoucnosti.
Tuto schopnost jí dává jistý druh démona (v pravidlech nepopsaný).
Když Theurg stvoří démona, vedou od jeho duše k démonovi tři vazby – autorství, vlastnictví a kontroly. Nás zajímá vazba kontroly. V klasickém případě má vazba kontroly jeden směr – Theurg je pánem démona.
Jenže tento démon spadá do speciální kategorie. Za prvé je to Duševní démon (v mém světě speciální kategorie Shadowmare (což je původně uzamčená duše, kterou někdo může povolat do fyzického světa. Pokud je ale dost mocná nebo v tomto stavu přetrvá dost dlouho, splyne se sférami natolik, že se stane démonem specifického typu)), dokáže tedy pracovat s Duševním (Stínovým, mentálním) světem. Navíc je to Posedlostní démon, vazba kontroly je tedy oboustranná – předem není jasné, kdo komu vládne.
Aby se Věštkyně stala ‚paní‘ svého démona a ne naopak, je vždy po narození proveden rituál, který kontrolní vazbu upraví tak, že druhý směr (který by z démona učinil pána) téměř zanikne.
Jistě již víte, proč je toto důležité: Ilinther tento rituál, který se nedá provést dodatečně, vynechá.
Démon, který dává linii Věštců ony věštecké schopnosti, je neustále jeden a ten samý. Když se Věštkyně rozhodne porodit dítě, ztratí své schopnosti – démon všechny vazby přesune na dítě. Nedokáže to libovolně – jedině mateřský vztah vytváří citovou vazbu dost silnou na to, aby démon tento částečně násilný přesun uskutečnil. Sám démon se pak postará, aby šlo o dceru, aby se v budoucnu mohl přesunout dál a stále mít naději, že se někdy stane pánem živého těla a bude tak moc nadělat ve světě pořádnou paseku. Tento démon je velmi mocný a má své vlastní plány – jeho jméno však Temní neznají, protože o něm svým způsobem neví, a to už vůbec ne o jeho plánech. (Temní mají snad nejmocnější Theurgy (a na druhou stranu nejhorší čaroděje), ale rody Věštkyň a Strážců jsou Temno-elfím Theurgům zapovězeny – je zakázáno je zkoumat.) Démoni jsou již ve své podstatě nevyzpytatelní a když vezmeme v úvahu, že někdy v minulosti musel být tento konkrétní démon někým nejen živým, ale ještě k tomu velmi, velmi mocným a pravděpodobně i dost zlým…
Ilinther je však muž. Démon nedokázal dost rychle zareagovat na nečistotu krve – časem všichni vyjdeme ze cviku ve věcech, které nečiníme.
Ilinther stojí tedy před několika problémy: Za prvé je bastard, který není přijatelný nejspíše žádnou společností. Za druhé je muž, takže pravděpodobně ukončuje linii Věštců, resp. Věštkyň. A za třetí: Je posedlý démonem, který se nad ním bude snažit získat vládu. Ilinther má jen pár výhod: Za prvé je mladý, jeho myšlení se rozvíjí a démon ho nemůže ovládnout hned v raném věku. Navíc je půlelf, což je pro něj další výhoda. Jedna polovička krve, kterou má v sobě, mu pak poskytuje částečnou imunitu – duše Věštkyň si již zvykli na přítomnou démonovu vazbu, mají tedy proti němu již samozřejmou obranu ‚kdyby náhodou…‘, druhá polovička krve zase způsobuje, že jeho myšlení je trochu odlišné od myšlení Temných elfů. A nakonec: I samotná duše Ilinthera se za těch 15 – 20 let částečně připraví proti démonovi, neboť ač démon nyní nedokáže pořádně útočit, Ilintherova duše onu vazbu kontroly vidí (lépe řečeno ‚cítí‘).
Démon je však silný a Ilinthera čeká v budoucnu nebezpečný duševní boj, který pro něj může znamenat jak smrt, tak ztrátu vlastního života.

Ještě něco o Rodech: Je zvykem, že Věštkyně porodí dvě děti. První je vždy dcera a té připadnou schopnosti věštit. Druhé dítě je vždy syn – ten se stává Strážcem a je vychováván v bojových dovednostech, aby dokázal ochránit Věštkyni.
Otázka pro PJ je, zda bude mít Ilinther vůbec kdy nějaké sourozence .))

Asi čtyřletý chlapec ležel na posteli a spal. Na židli naproti seděla jeho matka, která se o něj po celé ty čtyři roky starala.Celou tu dobu čekala, jestli se démon v chlapci probudí. Ona jediná za ta tisíciletí zjistila, odkud její schopnosti pochází a proč je rituál tak důležitý. Nejbezpečnější by bylo zabít chlapce hned nyní – ale cítila, že Ilinther má toho ještě mnoho změnit. Však nyní spal, stejně jako démon v něm.
Dveře se otevřeli, bývalá Věštkyně se však ani nepohnula.
„Zítra je čas. Mám pro něj první a poslední slova.“ pronesl muž, nevlastní otec chlapce. Nečekal na odpověď a přešel k posteli. Vzal chlapce za rameno a zatřásl s ním trochu – ten se probudil a beze slova pohlédl do černých očích, do propadlišť smrti zasazených v bledé tváři.
„Slyš mě, chlapče. Jsi špína, jsi něco, co ničí život můj i mých druhů. Jsi chyba, jsi něco, co se nemělo stát. Tvá matka ti dala život, já ti ho vezmu.“ odmlčel se a chlapec nabyl pocit, že není světa, je jen dvou tunelů bez konce, dvou prázdných studní až do propadlišť smrti, dvou bodů, které znamenají nicotu a zkázu. „Až dosáhneš čtyřadvaceti zim, zemřeš!“ zakřičel náhle a jeho slova se vypálila do duše chlapce jako cejch, jako rozkaz, jako připomínka něčeho, co je pevně dáno.
Muž odešel.
Žena plakala.
Chlapec vyděšeně hleděl do tmy.

Tato noc Ilinthera velmi poznamenala. V hlase jeho nevlastního otce znělo takové přesvědčení, že chlapec skutečně uvěřil. Strach a současně smířenost se smrtí ho poznamená na dlouhá léta… Neustále ho bude pronásledovat úzkost, strach z toho dne, kdy má zemřít.
Zda se tak stane, ukáže čas. Temní elfové však neříkají věci pro nic za nic. To nebyla jen věta – to byla přísaha.

Následujícího rána odvedla matka chlapce za svým přítelem, starým theurgem žijícím na pomezí dvou států(?). O jeho existenci věděl jen málokdo.

„Už jistě chápeš.“
„Chápu.“
„Přeji si, abys ho naučil svému umění. Cítím v něm velký talent.“
„To já také. A dokonce se podle toho talentu i jmenuje, že?“
„To ano. Budeš mu učitelem?“
„Budu.“

***

Uprostřed lesa stála chalupa. Kdo ví proč, ale nikdo k ní nechodil – ani lidé, ani zvířata noci. Roubená, veliká, pevná, přesto působila dojmem, jako by se měla co nejdřív rozpadnout, ba co víc, jako by se dům snažil tvářit, že tu nikdy nestál a ani stát nebude.
Starý muž hrábl do svého plnovousu, nijak pěstěného, ale v lepším stavu, než jak by se na „lesního muže“, o němž kolují pověsti, slušelo a patřilo. V plášti, který snad kdysi býval bílý, nyní však pokrytý tolika vrstvami špíny, že ztěžkl nejméně o dvojnásobek a nabral barvy lesa.
„Zde je tvůj nový domov.“ promluvil. Trochu zapáchal, možná díky plášti, ale na to se dalo zvyknout.
Chlapec, kterého vedl za ruku, jen přikývl. Ten měl na sobě jen ošoupaný šedý plášť a podobné kalhoty a košili. Vlasy měl černé, nakrátko ostříhané, uši trošičku zašpičatělé.

Aerxas – tak se Theurg jmenoval – se o chlapce dobře staral. Živil ho, oblékal, učil svému umění. Dal mu i jméno, které má nosit mezi lidmi, stejně jako Ilinther nosí mezi elfy – Gran.
Gran se zde měl dobře a rostl… byl poměrně chápavý, poslušný a měl v sobě nadání pro magii.
Nadání sice z velké části pochází z oné vazby od Démona, i tak je ale možné, že i bez něj by mohl Ilinther nějaké nadání mít.
(Pozn.: Dá se říci, že Gran je díky svému démonovi chodící trhlina .))

„Theurgie se, Grane, dělí do tří skupin.“ vykládal Aerxas, zatímco se rozvaloval v pohodlném křesle. Na Ilinthera zbyla stolička.
„Časem se oprostíš od požadavků těla. Nebo… lépe řečeno… budeš schopný tělu vyhovět víc, než si nyní dokážeš představit.“ dovolil si mistr odbočku ve svém výkladu a ušklíbl se.
„Tři obory, Grane. Čarodějové jich mají více a člení do nich svá zaklínadla, ale my si vystačíme se třemi, které pak umíme ovládat naplno.“ Jako obvykle mluvil Aerxas o čarodějích s lehkým pohrdáním v hlase. Ilinther sice úplně nechápal rozdíly mezi Theurgy a Čaroději, ovšem nesešlo mu na tom.
„První a prostému lidu nejznámější – magické formule. Čarodějové se je neustále učí, předem napsané postupy a podobně. Jak jsi již pochopil, my to nepotřebujeme. Nezapomeň: Naučit se stovku kouzel, to zvládne každý hlupák, ale seslat formuli v tom správném z desetitisíců tvarů, to je teprve výzva!“ odkašlal si.
„Theurgové, kteří se vydají touto cestou, pak později přidají další obor – démony. S jejich pomocí dokáží vytvářet magické předměty, a to jak ty, o kterých píší pohádky – kouzelné hůlky, například – tak předměty jiné, o kterých se smrtelníkům ani nesnilo. Pakliže se Theurg vydá touto cestou již od začátku, je schopen spoutat velmi mocná stvoření.“ ukázal rukou kolem sebe. Gran si teprve nyní všiml obrovského obrazu na stěně – zobrazoval různé výjevy magických nadaných ve zvláštních činnostech. Jeden byl celý v plamenech, jiný pohybem ruky bořil město… další stál a ukazoval prstem – ukázaným směrem se pak hnala všemožná stvoření s různým počtem nohou, rukou, hlav, očí i chapadel.
„A třetí obor?“ promluvil konečně žák, když jeho pohled spočinul na dalším obraze. Mistr se tam také podíval – na obraze byla šerá místnost, ozářena jen světlem krbu, a uprostřed ní křeslo, v němž seděl muž se zavřenýma očima. Stíny na stěnách tvořily bizarní tvary.

Obor, ve kterém byl Gran nejvíce talentovaný, byl současně oborem, který ho nejvíce zaujal. Byl to obor Stínového světa, resp. práce v něm – mentální souboje a podobně. Ovládání lidí na dálku, čtení jejich myšlenek či podsouvání vlastních, schopnost brát bolest i dávat, schopnost vzít život pouhým pomyšlením na něj.
Z oboru Démonologie se Gran nenaučil nic, ač i ta ho fascinovala. Démonologie je však pro ty nejschopnější, na ni nebyl Ilinther zatím připraven.

Ilinther pomalu rostl. Z čtyřletého chlapce vyrostl patnáctiletý, pohledný mladík. Vlasy havraní černi nosil volně na ramena tak, že špičky uší jen malinko vykukovali zpod jeho hřívy, bradu nosil perfektně oholenou. Ač měl v sobě elfí krev, musel se holit, i když ne tak často, jako lidé. Tvář měl po elfích předcích úzkou a bradu špičatou, nos úzký a rovný, nikterak dlouhý. Pod černým, nepříliš hustým obočím se skrýval pár jako noc černých očí, ve kterých číhalo mnoho pocitů – touha, chtivost, hněv i smutek.
Jednoho dne parného léta kdosi zabouchal na dveře.

Hosté byli dvě postavy, zdálo se, že také mistr a učedník – lépe řečeno učednice. Z té Ilintherovi oči přecházeli. Úzká tvář, malý, rozkošný nosík, tenké obočí a dravý pohled, černé, hebké vlasy rozpuštěné jako vodopád do půli zad – Ilinther se zmohl jen na lehce překvapený úsměv. Ona se na něj zářivě, ale i zvláštním způsobem kousavě, usmála.
Oděna do prosté tuniky, připadala Granovi jako královna všech.

Těžko bránit mladým v jejich citech, vytratil se tedy Gran a Shi’nae – tak se elfka jmenovala – v noci do lesa.

„Jsi krásná…“ zašeptal Ilinther. Stáli tam, sami, jen Měsíc je špehoval korunami stromů. Shi’nae se jen usmála, neznatelně zavrtěla hlavou a pak přišla blíže a rukama s dlouhými prsty si ho přitáhla. Věnovala mu několik polibků, rychlých, provokativních, a vyžívala se v tom, jak Ilinther toužil po polibku delším.
Ilinther, dosud nezkušený, trochu tápal, co dělat. Povalil něžně svou milovanou do trávy a začal její polibky vášnivě opětovat. Během toho všeho ze sebe pomalu svlékávali oblečení, které měli na sobě, Granova nejistota byla proražena dravostí elfky, které nezkušenost půlelfího chlapce přišla roztomilá.
Ještě ji políbil a pak spolu splynuli, pluli nocí na vlnách rozkoše a citu, který tak rychle přišel a zamotal oběma hlavy. Líbali se a mazlili, do toho onen hříšný rytmus…
Když bylo po všem, leželi v trávě a oddechovali. Ilinther hleděl korunami stromů vstříc hvězdám, Shi’nae měla oči zavřené a hlavou spočívala na jeho hrudi.

Jestli Mistři přišli na to, co se mezi učedníky přesně stalo, nedali to na sobě znát. Oba učedníci se rozloučili, jako by se nikdy neznali, ač v očích měli přísahu, která slibovala další setkání.
Současně s tím krásným, co Ilinther zažil, však přišla další etapa jeho života. A to jak v životě, který vidíme navenek, tak v jeho duši – Ilintherovo myšlení se přestalo tak divoce měnit – dospěl – a démon začal využívat vazby kontroly. Často se Ilinther budil se zlými sny či v pocitech úzkosti a neznámého nebezpečí proplakal celé noci. Nechápal, čím to je, a jen to posílilo jeho touhu po moci, která pro něj představovala osvobození. Netušil, že jeho touhu po moci také částečně budí démon sám. Učil se o to více poznat lidskou a ve své zaslepenosti neviděl na duši vlastní. Navíc všichni víme, že na sebe člověk hledí jinak, než na ostatní…

„Co vídáváš nejčastěji?“
„Vidím anděly. Ženy. Trpí, jsou svázané různými způsoby a mučeny. Ale až včera viděli mě…“
„O koho šlo?“
„Opět žena. Krásná… ležela na dně propasti, přivázaná obojkem ke kůlu. Lezli po ní malí hadi… dívala se na mě a plakala.“
Aerxas zamyšleně pokýval hlavou.

Jednoho dne se stalo, že Ilinther, vracejíc se z meditace v lese, nalezl místo chalupy svého mistra trosky. Marně se dovolával jeho jména a když si uvědomil, že by tak mohl přivolat ty, kteří celou spoušť způsobili, utekl jen s těmi věcmi, které měl sebou – štěstí, že jeho meditace často trvali několik dní a tak to nejdůležitější měl sebou.


Další vývoj

Zde se jedná hlavně o onoho démona. Ať je Ilinther sebeodolnější, démonova moc bude pomalu, ale jistě, růst. V současné době se projeví hlavně v silném ‚rozhození‘, později však může už démon sám vyvolávat velmi častou duševní nevyrovnanost. Časem se začnou objevovat známky schizofrenie.
Při dosažení určitého stádia Ilintherovi zčernají oči – a to celé, nejen panenky. Přesto však uvidí a to i přes šátek, pokud si nějaký nasadí. Pokud by prožíval Ilinther jedno ‚neštěstí‘ za druhým, získával by démon moc rychleji a na Ilintherovi by se mohli začít projevovat další fyzické změny. Například stín, který by vypadal, jako by měl Ilinther veliké rohy a blanitá křídla. Úplně na konci, při téměř absolutním ovládnutí Ilinthera démonem, mohou Granovi ony rohy skutečně narůst – dva obrovské, zahnuté z čela, kolem hlavy několik menších ve tvaru háčků ve zdi na věšení obrazů (zahnuté kolmo nahoru), vytvářející tak korunu, k tomu černá, napůl nehmotná křídla, stvořená ze stínu a kolem Ilinthera samotného černá aura.
Ohledně strachu ze smrti… zde jsou dva možné extrémy. Buďto se bude Ilinther bát čím dál tím více, že v oněch osmadvaceti zemře na zoufalství, nebo se natolik smíří s tím, že umře v onen den, že uvěří, že dříve umřít nemůže, a bude riskovat čím dál tím více, takže se nakonec zabije sám. Ani jednoho extrému pravděpodobně nedosáhne, jde jen o to, ke kterému se přiblíží více – to opět určí okolnosti.

***

Podívej se na sebe, Ili.
„Neříkej mi tak.“
Je z tebe zrůda, monstrum. Proč myslíš, že se tohle stalo?
„…“
Ili?
„Neříkej mi tak!“
Povídej, proč myslíš? Protože jsi nic neudělal! Všichni jsou mrtví a ty si tu teď stojíš, jakoby jsi s tím neměl nic společného.
„Nemůžu za to!“
„Ilinthere, děje se něco?“
„Ne!“
Tak že se nic neděje? Podívej se na ní, jak se na tebe dívá.
„Miluje mě!“
„Ilinthere?“
„To není na tebe, lásko.“
Lásko? Nenech se vysmát. Je to zrada, v jejích očích je zrada!
„Ne-„
Nech mě domluvit, Ilinthere, ty ďáble! Ano, ďáble, také sis toho všiml? Máš rohy! Rohy! Rohy rohy rohy rohy…
„Mlč!“
„Nic jsem neříkala.“
Rohy rohy rohy!
„Ah, promiň, já jen…“
Ty jen? Jen jsi přebral její vinu! Může za to ona, za všechno, a teď své hříchy hází na tebe! Shoříš, Ilinthere.
„mlč.“
Proč? Snažím se ti pomoct, copak to nevidíš? Podívej, támhle leží ten, co ti zachránil život – a má kudlu v srdci. No jen ji vytáhni, už je stejně po něm. A hádej kvůli komu…
„Ilinthere?“
„Jen… si beru…“
Její dýku. Její! Podívej se, byl to dárek – a ona ho vrazila do srdce tvému příteli!
„Ilinthere, nevyčítej si to, musel jsi…“
Vidíš? Hraje si na nevinnou. Tím, že říká, aby ses nelitoval, ti říká, že ona tě lituje! Lituje tě – a víš proč? Protože jsi hlupák!
„Mlč už…“
„Jestli se zlobíš kvůli tomu, co jsem řekla…“
Ne, děvenko, slova s tím nemají nic společného.
Je to dlouhý příběh, škoda, nemám čas ti ho vyprávět. A on už to taky neudělá.
Tady máš dárek, co jsme ti dali.
Všechno nejlepší k narozeninám, puso.


Charakterník

Základní info

Pozn.: Ilinther je posedlý Démonem. Jeho chování v každé akci nezáleží jen na charakteru Grana, ale i Démona. Jak přesně se Gran zachová záleží na aktuálním poměru vazeb kontroly „Ilinther:Démon“. Úplně na začátku rozhodoval jen Ilinther, časem ale Démonova vazba posiluje, až jednou může překonat sílu Ilintherovi vazby. Ani v tu chvíli však nemusí Gran tušit, že je posedlý.
Ve chvíli, kdy Ilinther vyráží do světa, je rozdíl síly vazeb veliký. Ilinther se ovládá absolutně, Démonovi podléhá jen tak, že mu Démon vnucuje záblesky své vůle do snů. Zatím se neprojevuje žádné našeptávání, maximálně ve velmi vypjatých a pro Grana psychicky těžkých situací. Pokud bude Ilinther žít „pohodový“ život, měl by za rok dva občas mít „záseky“, při kterých by si v duchu povídal sám sebou (ale jen někdy), za dva až čtyři roky by již mohlo docházet k slušně rozvinuté schizofrenii s hlasitými projevy.
U každé následující otázky jsou dvě odpovědi – za Ilinthera a za Démona.

Jméno:
Ilinther: Gran Ilinther, přátelé z Akademie mu přezdívali Šedý – podle jeho róby
Démon: Jeho jméno pravděpodobně není známo, popřípadě jich má hodně. By GM .)

Poznámka ke jménu: Ilinther znamená veskrze ‚Pán Veškerých Myšlenek‘ nebo ‚Pán Myšlenek Všech‘ – a to v jazyce elfů. Sám Gran však význam svého jména nezná.

Rasa:
Ilinther: Temný Půlelf (Matka TE, otec Člověk)
Démon: Posedlostní Démon (oboustranná vazba kontroly), Shadowmare (schopnost manipulace s vazbami a vedení boje v Duševním _i_ Stínovém světě)
Povolání:
Ilinther: Theurg (upgrade RuneMaster, viz.níže)
Démon: --

RuneMaster:
Toto je takové ‚vylepšení‘. Ilinther dokáže ‚kreslit‘ do vzduchu jakýmsi plamenným písmem. Předtím, než sešle nějakou formuli, vždy načrtne do vzduchu nějakou runu. Dává mu jistější seslání a podobné bonusy (ale je to hlavně pro dobrý pocit hráče ;)).
Veskrze je to využívání trhliny, kterou Ilinther díky posednutí je.
Ve světě, kde je seslání kouzla jako fetování drogy, se schopnost sice slabého, ale nepřetržitého toku energie poměrně „hodí“ .)

Známosti:
Ilinther:
Věštkyně – Nezná jméno své matky, bývalé Věštkyně. Pamatuje si jen přibližně její tvář.
„Noc nechť ti požehná, synu.“ zašeptala. „Tvé jméno budiž: Ilinther.“
Nevlastní otec – Nezná jméno, nepamatuje si, jak vypadá, jen má do paměti vryt pohled jeho očí. Bojí se ho.
...chlapec nabyl pocit, že není světa, je jen dvou tunelů bez konce, dvou prázdných studní až do propadlišť smrti, dvou bodů, které znamenají nicotu a zkázu. „Až dosáhneš čtyřadvaceti zim, zemřeš!“ zakřičel náhle a jeho slova se vypálila do duše chlapce jako cejch, jako rozkaz, jako připomínka něčeho, co je pevně dáno.
Mistr AerxasIlinther ho má rád jako vlastního otce, to, že zmizel, ho činí smutným, ale věří, že Aerxas smrti unikl a že ho jednou nalezne.
Starý muž hrábl do svého plnovousu, nijak pěstěného, ale v lepším stavu, než jak by se na „lesního muže“, o němž kolují pověsti, slušelo a patřilo. V plášti, který snad kdysi býval bílý, nyní však pokrytý tolika vrstvami špíny, že ztěžkl nejméně o dvojnásobek a nabral barvy lesa.
„Zde je tvůj nový domov.“ promluvil. Trochu zapáchal, možná díky plášti, ale na to se dalo zvyknout.

Přítel Aerxase – Ví, že měl silně hranaté rysy a i na elfa příliš úzkou tvář, hlavu i tváře pečlivě vyholené a obočí husté, velmi široké. Nos dlouhý, ale krátký a na špičce v jasném úhlu, nikoliv zakulacený.
Hosté byli dvě postavy, zdálo se, že také mistr (…)
Shi’nae – Ilintherova první láska. Její přirozená elfí krása mu velmi učarovala, do té doby v podstatě žádnou ženu téměř ani neviděl, nepočítaje pár děveček z vesnice, které viděl spíše z dálky. Ví, že se nejvíce zajímala o Démony.
(…) a učedník – lépe řečeno učednice. Z té Ilintherovi oči přecházeli. Úzká tvář, malý, rozkošný nosík, tenké obočí a dravý pohled, černé, hebké vlasy rozpuštěné jako vodopád do půli zad – Ilinther se zmohl jen na lehce překvapený úsměv. Ona se na něj zářivě, ale i zvláštním způsobem kousavě, usmála.
Oděna do prosté tuniky, připadala Granovi jako královna všech.

Vzhled:
Ilinther: Vlasy havraní černi nosí svázané do koňského ohonu, takže neskrývají jeho špičaté uši. Nosí též černou bradku, „většinou“ decentně upravenou. Tvář má po elfích předcích úzkou a bradu špičatou, nos úzký a rovný, nikterak dlouhý. Pod černým, nepříliš hustým obočím se skrývá pár jako noc černých očí, ve kterých blýská mnoho pocitů – touha, chtivost, hněv i smutek. Kůži má lehce pobledlou, ač ne tak bílou, jako mají Temní elfové (není řeč o drowech z DnD).
Od Aerxase dostal oblek, který kdysi patřil nějakému kněžímu či faráři. Jakási černá „půlróba“, tmavě šedé kalhoty, černé boty, kožené rukavice bez prstů a černý klobouk, to Gran nosí.
Démon: Jedná se jakoby o zhmotněný stín něčí postavy, veskrze černá mlha částečně formována do siluety humanoida, který má však rohy a veliká křídla. Tak Démona můžete spatřit ve sférách popř. pokud by se mu podařilo vydržet v absolutně ovládnutém těle dost dlouho na to, aby potlačil původní duši a tělo přeměnil. (Démon nemůže mít vlastní tělo, neboť si nedokáže vytvořit základ)

Čeho chce dosáhnout

Ilinther: Chce zjistit, co se stalo s Aerxasem, chce se někdy opět setkat se Shi’nae – u obou dvou však neví, kde začít s hledáním.
Aerxase hledá z důvodu rozumu (Mistr s mnoha znalostmi, o které se může podělit), Shi’nae z důvodu citu.
Přeje si vyhnout se smrti. Ví, že ve čtyřidvaceti má zemřít, a chce se tomu vyhnout.
Chce respekt a tedy i moc, jíž si respekt může získat. Nemá rád, když s ním někdo hovoří pohrdavě.
Démon: Chce naplno ovládnout Ilinthera a veškeré jeho akce půjdou za tímto cílem, ať již přímo či nepřímo. Co bude dělat potom? Těžko říct, ale většině Démonů jde buď o ovládnutí světa, nebo o jeho zničení. Ovšem co si může přát tak mocný Démon? Jaká je hierarchie ve sférách? Takových možností… může to být sázka, může to být pomsta, soupeření, cokoliv, co vzniklo mezi Démony. Těžko říct.

Charakterové vlastnosti:

Ilinther:
Flegmatik – Dobře se ovládá, umí mlčet, když to považuje za potřebné. Zajímají ho duše a vlastnosti lidí, jejich radosti a strasti, záliby a charakter. Někdy sáhne i do svých schopností jen proto, že chce dotyčného lépe poznat. Je velmi soucitný, dokáže pochopit něčí smutek. Máloco ho rozzlobí.
Melancholik – Má raději menší společnost. Snadno si zachová vážnost a není zas tak veselý společník. Ve svých citech bývá pevně přesvědčen (o to víc mu zamotá hlavu, pokud se dva mezi sebou bijí – např. zamilovanost do dvou žen).
(ne)Přátelskost – V životě veskrze nikdy neměl opravdové přátele. Při seznamování bude silně nedůvěřivý, ovšem pokud se vztah skutečně rozroste v přátelství, bude Ilinther dost věrný – kvůli nedostatku přátel si bude každého vážit.
Ctižádostivý – Chtěl by, aby si ho ostatní vážili, aby cítili respekt a ne pohrdání.

Démon:
Mocichtivý – Ze všeho nejvíc touží po moci a protože ví o Ilintherově ctižádosti, hraje velmi na tuto strunu. Moc je pro něj způsob, jak ovládnout Ilinthera, a zároveň způsob, jak pak Ilinthera využít.
Nečestný – Nezajímají ho čestné způsoby boje, nezajímají ho sliby, které se Ilinther naopak tak často snaží dodržet.
Pomlouvač, našeptávač – Jedním ze způsobů, jak získává Ilinthera pod svou moc, je, že se mu snaží našeptávat, z jeho přátel dělá nepřátele, ukazuje zradu tam, kde je upřímnost apod.

Co má rád a čeho se bojí

Ilinther:
Záliby: Baví ho kreslení obrazců a run. Má rád pocit magie, nijak extra to však nepřehání. Rád si i čte – ano, je gramotný. Další záliby se mohou objevit časem.
Nelibosti: Nemá příliš v lásce čaroděje, neb k tomu byl vychován. Na druhou stranu se ale nedá říct, že by šel za nějakým čarodějem a bezdůvodně zaútočil – vždyť on sám je v podstatě čaroděj. Jinak však nemá v oblibě rasismus, neboť on sám je jeho terčem.
Obavy a strachy: Bojí se své smrti. O to více, že o ní ví. Možná, že pevně nevěří, že opravdu zemře čtyřidvacátého, ale částečně tomu skutečně věří a vlastně se bojí už jen díky tomu, že si onu smrt stále uvědomuje. Ovšem není to tak, že by byl zbabělec – toto značí pouze občasné pocity spíše neurčité úzkosti. Jinak se bojí, že ztratí svou lásku a své přátele. Bojí se duševní samoty – nevadí mu samota fyzická, když ví, že má na koho myslet. Tento problém většinou řeší tak, že kráčí meditovat a uzavře se do sebe – to ovšem podporuje Démonovu práci.

Démon:
Záliby: Rád ovládá jiné lidi, hraje si s jejich osudy a životy. Miluje pocit moci.
Nelibosti: Nemá rád autority a všechny, kteří se snaží nařizovat, nesnáší zákony a nařízení.
Obavy a strachy: Má strach z Ilintherovi smrti. Kdyby k ní došlo, přišla by staletí, ba tisíciletí čekání vniveč, protože by unikl zpět do sfér. Také má obavu z toho, že na něj Ilinther přijde příliš brzo, proto postupuje opatrně. Čekal tisíce let, tak pár roků navíc už přece nic neznamená.
Má hrůzu z bezmocnosti.

Jak se chová

Vystupování:
Ilinther: Rád používá pomalá gesta rukou. Mluví rozvážně a často dostává „záseky“ (částečně způsobeno Démonem, „trvalé postižení“, částečně magií).
Démon: --
Zvyky a návyky:
Ilinther: Při zaostřování vůle často kreslí obrazce. (Bez svého klobouku ‚nedá ani ránu‘.)
Démon: --


Náboženská orientace:
Ilinther: Věří v boha Lérra, jakožto boha Osudu a Cest, ale i boha spravedlivého Hněvu a Pomsty. Ač je „vědecky založený“ (theurg), skutečně věří – věří, že skutečně existuje někdo nebo něco, co je schopno ona jasně daná a přísná pravidla porušovat.
Démon: Nevěří v bohy, věří jen v sebe.)
Řídí se rozumem nebo citem?
Ilinther: Řídí se hodně citem, vždy sázel na pocity svého srdce.
Démon: Když nepočítáme, co ho k jeho cílům vedlo (a že to rozhodně byli pocity), tak při jejich plnění sází zásadně na rozum, city jsou pro něj nesmysly pro smrtelníky.
Jaké má sebevědomí?
Ilinther: Necítí se nijak extra silný, ale ani slabý. Pokud má jít proti smečce vlků, nepůjde, ale jestli bude napaden vesnickým výrostkem, asi neuteče (rozhodně ne hned).
Démon: Vysoké, je velmi mocný, ale to neznamená, že by polevoval na ostražitosti a opatrnosti.
Jak dává najevo své city?
Ilinther: Spíš nijak, ovšem pokud se k tomu rozhodne, je velmi upřímný.
Démon: --
Jak se chová mezi ostatními?
Ilinther: V menší skupině se cítí pohodlně, přesto je ale spíše tichý společník, který jen občas pronese nějakou poznámku. Na delší řeč či na střed pozornosti si nepotrpí. Ve větší skupině je skoro až zamlklý.
Démon: Zůstalo mu, že je rozený řečník, za svého života miloval, když mu davy viseli na rtech.
Jaké má postavení mezi ostatními?
Ilinther: --
Démon: Jakožto Démon z přinejmenším 18-té sféry je velmi mocný a obávaný většinou Démonů, kteří ve sférách jsou.
Jaký vztah má k opačnému pohlaví?
Ilinther: Zamiloval se. Líbí se mu hlavně černovlasé dívky. Nedá se u něj mluvit, že by byl nějak extra věrný, ale ani se nedá říci, že by byl sukničkář – moc žen zatím nepotkal.
Démon:--

Myslí spíš na sebe, nebo i na ostatní?
Ilinther: Přátelé pro něj znamenají mnoho, takže pokud zrovna nemá silné úzkosti a strachu, myslí spíš na ně. V depkách se zajímá jen sám o sebe.
Démon: Na sebe, na sebe, na sebe.
Jaký je jeho vztah k penězům?
Ilinther: Nikdy neměl moc peněz, používá je však rozvážně a zbytečně nerozhazuje, pokud však koupí něco pěkného, nepovažuje to za vyhozené peníze. Rozhodně to však není někdo, kdo by vymetal obchody a hospody.
Démon: Za svého života byl velmi rozhazovačný, nyní používá peníze spíše cíleně ke splnění svých cílů.
Jaký je její vztah k magii?
Ilinther: Divoký živel, který však má svá pravidla a kdo je dost mocný, může ho aspoň částečně ovládnout. Proudění magie je velmi příjemný pocit, ovšem tisíckrát zní v hlavě Mistrovo varování, aby se tomu Gran neoddával. A navíc – současný svět magii nepřeje, proto se Ilinther drží zpátky s používáním svých schopností. Samozřejmě, není na tom s „fetováním“ jako čarodějové – zatímco ti prostě jen prohánějí magenergie tělem, Ilinther tohoto pocitu dosáhne jen transem na astrální sféry a pak samotným sesláním formule, což znamená, že je dost omezen. Má to však vynahrazeno svou vrozenou dovedností Runemaster (Schopnost kreslit do prostoru pomocí magie).
Démon: Nástroj.
Pije?
Ilinther: Jednou se s Mistrem opil (Mistr tvrdil, že „vše se má zkusit“), ale pocity z proudění magie jsou mnohem lepší – a hlava přitom bolí stejně. Tak nač utrácet za drahé pití?
Démon: --
Je konfliktní či bezkonfliktní typ?
Ilinther: Konflikty cíleně nevyhledává, snaží se vždy vše urovnat.
Démon: Zničí každého, kdo se mu postaví do cesty a kdo pro něj není užitečný.
Jak se chová ke svým soupeřům?
Ilinther: Své soupeře respektuje jako sobě rovné.
Démon: Pohrdá jimi.
Jak se staví k zabíjení?
Ilinther: Zabíjení považuje za zbytečnost. V životě ještě nikoho nezabil a neudělá to, pokud to nebude nezbytně nutné.
Démon: Není to pro něj problém, ale vždy si pečlivě rozmyslí, zda by mu dotyčná osoba nemohla být ještě nějak prospěšná.
Za jakých okolností by byl ochotný porušit nějaký obecný úzus?
Ilinther: Zabít dítě či ženu? Kdyby nebylo jiné možnosti. Okrást? Bylo-li by to nutné.
Démon: Pokud by mu to přineslo víc užitku než škody, proč ne.
Kdy by byl schopen zradit přátele?
Ilinther: Asi velmi, velmi těžko. Asi pokud by nebylo jiné východisko, vždy se ale pokusí nějakou jinou cestu najít.
Démon: Ve chvíli, kdy mu přestanou být užiteční a jejich smrt nebude zbytečná.

Žebříček Hodnot

Ilinther:
Uvědomil jsem si, že tady je to velmi složité. Ilinthera totiž ještě život skoro nic nenaučil, jak teda určit priority? =)) Zatím se rozhoduje spíše spontánně než dle nějaký stanovených životních priorit.

Démon:
1. Život
2. Moc
3. Respekt
4. Zdraví

Shrnutí:

Ilinther:
Temný Půlelf, kterým bylo často pohrdáno. Má smysl pro čest, svým přátelům je věrný, moc jich však nemá. Mluví pomalu a rozvážně s pomalými gesty. Jedině když se rozzlobí, mluví rychleji, ale najisto ho rozzlobí jen dvě věci – pohrdání a zrada. Rád naslouchá lidem, nechává proudit magii, čte si a maluje. Není moc sebevědomý, je však naopak ctižádostivý (což je, všimněme si, trochu v rozporu s tím, že jedná převážně dle citu) – ví, že teď není moc schopný, ale věří, že to bude schopen změnit.
Démon:
Kdysi býval pravděpodobně Theurgem a to velmi mocným. Když zemřel, udržel se ve sférách a postupem času se z něj stal – díky tomu, čím byl (mistr práce s Duší i Tělem) – Posedlostní Démon, díky původu Shadowmare (původ z duše, nikoliv z Démona).
Jediné, co se dá s jistotou říci, je, že je cílevědomý, mocichtivý, ostražitý, „našeptávač“ a schopný zradit či zabít, přinese-li mu to užitek.

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Gran Ilinther?
Bracken Alisair, elladan, hater, I-Ionza, LinAris, Ragar, Rimmer, Tutti (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Gran - 7. prosince 2016 15:57
Gran

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi jako hlavní kámen úrazu přijde onen Charakterník z DrD+, který jsem použil coby šablonu. :D (nevím proč jsem si myslel že forma dotazníku je dobrej nápad)

LBsmoke 24. září 2011 11:59
LBsmoke 24. září 2011 17:43

Anoano, dívám se na to a souhlasím, vlastně jsem to dost odflák - vždyť ten Gran Ilinther je jen zmatenej nevědoucí smrad, to ten démon, ten slibuje něco zábavného, tomu jsem se měl věnovat víc! ;D
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Gran - 2. října 2011 11:47
Gran

LBsmoke 24. září 2011 17:43

1) Ok, asi by tam ten démon mohl být rozepsán víc, v tom máš pravdu, ale pokud vím, tak když jsem to psal, tak jsem ho tam zas moc nechtěl cpát (sám jsem ho měl rozmyšleného, páč jsem ho za něj psal).
2) To je otázka - není to druhá verze v klasickém slova smyslu, jde o to, že první verze byla postava v jednom světě, za kterou jsem hrál a která vznikla tak nějak postupně (a nakonec byla také seslána a poslána na Aragorn - a měla ostatně tehdá všeobecně lepší ohlasy než tady tahle), zatímco druhá postava je pak předělávka téhleté postavy do NPC do úplně jiného světa, který tehdy vznikal ani snad nikdy nebyl ke hře použit (stejně jako toto NPC - používal jsem ho, když už, jako historickou osobu).
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

LBsmoke - 24. září 2011 17:43
LBsmoke

Gran 24. září 2011 16:14
1-no právě.. tím laciné myslím to, že jako schizofrenie (vůbec mi tam vadilo použití toho slova stačilo krásně česky nahradit rozpolcenou osobností), která je prostě převelice atraktivní.. tak si ji taky podával s nadšením, ale nepřišlo mi, že by ses do toho byl schopný nějak dobře ponořit, že si sice kolem toho vesele poskakoval a pokoušel se o něco("*** Podívej se na sebe, Ili. „Neříkej mi tak.“ Je z tebe zrůda,.."), ale dalo se z toho vytřískat víc.. celé to na tom klidně mohlo stát.. klidně bych se nebál jít s nápadem ještě dál celou tu postavu udělat popsat a vyzpovídat její minulost pomocí tohoto způsobu.. že Ili vypráví a démon mu do toho postupně občas skáče..navíc trošku vymyslet charakter démona
(já bych si zamiloval sarkastického, jízlivého našeptávače..)
2-to že je to druhá verze o to víc důvod, aby byla lepší.. a poučila se ze svých chybek.
3-aha !)

LBs.ic.cz

Gran - 24. září 2011 16:14
Gran

1) laciné je na tom možná kdovíco, ale určitě ne mé nadšení .)
2) je to holt starší text, takže stylisticky asi nic moc, ale jde také o to, že původní postava byla ještě poněkud jiná a tohle je až jakási 2. verze, která ani nebyla nikdy hraná a použil jsem ji maximálně jako NPC...
3) v anotaci je to blbě napsáno, ale je to postava přímo pro Dračí Doupě Plus, proto tam je ten dotazník (charakterník) atd.
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

LBsmoke - 24. září 2011 11:59
LBsmoke

mě tohle nepřišlo až tak dobré.. slohově nic moc.. některé věty jsou kostrbaté a něco je až moc snaživé, přezpříliš rozkvetlá zahrada..
ztrácí to místy logiku a přitom chceš jakoby zdůraznit, že všechno
to má svůj řád ..těmi nesmyslnými žebříčky a charakterníkem..
..zas až tak úžasně nápaditá mi ta postava nepříjde.. i když mám rád
tady ty typy postav jako naruto.. kluka s démonem v sobě.. ale nelíbí
se mi jak s laciným nadšením prezentuješ tu jeho "schízu".
hodně dobrý je začátek (nemyslím tím ty povídkové části, ty mi celkově nepříjdou až tak dobré ke svému potenciálu-například oproti Ur-Kel Termori je to fakt bída, ale ten nemá tak atraktivní postavu)... celkově
ten příběh postavy je fajn historie věštkyň co předávají svého démona, strážci atd. to je vážně dobré.. ale pak se tam objevuje neduh, přílišné přetechnizování kódování o jaké typy DrD temných elfů se jedná, pak jakési shadowmare démon, zbytečně v textu to buď patří do anotace nebo si to mohl v pár větách popsat a přiblížit.. poslední velká chyba je, že se moc a moc opakuješ v tom textu jak je dlouhý je mi jasné, že ti to ani nepříjde a mnoha čtenářům taky ne, ale je to fakt naprd.. klidně to celé mohlo být délkou poloviční kdyby sis v tom udělal trochu víc jasno..
pak bych podotkl, že je fajn, že se v tomto textu odráží tvoje osobnost..

jinak je to samozřejmě je to jedna s těch lepších postav co se tu objevila,
ale byla mi protivná ta tvoje nadutá hruď dole v příspěvcích o psaní knížek.. tak sem chtěl uvést tě trochu zase zpátky na zem.

(byl bych konkrétnější a ukázal ti kus textu, ale četl sem to 3dny zpátky takže už si nepamatuju kde mi přesně co vadí a znova to číst nechci..)

LBs.ic.cz

Tutti - 28. července 2010 04:15
Tutti

CG... toto je snáď tá najlepšia postava, o akej som kedy mal možnosť prečítať nádherný a obsiahly životopis spojený s príbehom... skutočne je to úžasné...

Gran - 22. března 2009 19:48
Gran

LinAris 22. března 2009 19:34

Není to tak snadné se k něčemu dokopat, jak se každým rokem víc a víc ujišťuji ;)
Ale jako náměty mám pěkné =)))
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

LinAris - 22. března 2009 19:34
LinAris

Gran 22. března 2009 14:44
:-(

Ale fakt něco napiš.. máš fakticky talent... skvělý sloh i fantasie... a i já se o něco pokouším..

BTW: Brzy hodím svou oblýbebnou postavu.. tak klidně očíhněte :) .. a sprdněte :)
Lasombra nám opět fachčí !!! Yes !!! http://www.lasombra.cz/

Gran - 22. března 2009 14:44
Gran

Jaj, není to zas tak dávno, co se všechny moje postavy jmenovaly po mně! ;)

Je to zajímavé číst to teď po sobě. Dokonce i tu starší verzi jsem si přečetl.
Musím říct, že dnes už bych to nenapsal. Můj zájem se dost posunul, takže sice je postava Ilinthera zajímavá (vždy jsem miloval tu jeho schízu), určitě bych ji teď zasazoval do jiného settingu.
Z té slibované knihy nic nebude... resp. nebude o Ilintherovi ;P (možná! ;P)

No nic. =))
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Laethé - 31. srpna 2008 02:56
Laethé

Líbí se Vám tato postava? Nominujte ji do právě vznikajícího tištěného Aragornského sborníku!

http://www.aragorn.cz/diskuze/aragornsky-sbornik/

(omlouvám se za reklamu, ale nominovaných postav je zatím žalostně málo)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Gran - 29. března 2008 23:39
Gran

LinAris 29. března 2008 23:20

Dělám na tom =P Děkuji za chválu .)))
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

LinAris - 29. března 2008 23:20
LinAris

Ted my spadla celist do polivky :D..
Tohle je fakt husty..
NAPIS KNIZKU!!!!
Lasombra nám opět fachčí !!! Yes !!! http://www.lasombra.cz/

Gran - 10. dubna 2007 21:27
Gran

Řeknu vám, hrát tuhle postavu je záhul. Na druhou stranu poskytuje pídžejovi hromadu možností, jak s postavou manipulovat .) (resp. hromadu námětů na zápletku vyplývajících jen z tohoto textu)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Kaena - 10. dubna 2007 21:26
Kaena

Wow,to je dlouhýýýýý...a hezký ;)
"Kde je ta mrcha, co ze mě vysála život a říkám jí zlatíčko?!"

ivuska - 8. dubna 2007 15:31
ivuska

jozin 26. března 2007 16:16
Konečně!!! Už jsem to skoro nevydržela..:-) moc děkuji

Gran - 26. března 2007 16:21
Gran

Docela zajímalo, kterou z verzí budete považovat za lepší .)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

jozin - 26. března 2007 16:16
jozin

ivuska 19. ledna 2007 18:36
tady je ten odkaz: http://old.aragorn.cz/index.php?rub=show_art&id=44&subrub=6
chystam si přečíst obě verze...
Keyboard not present. Press ENTER to continue ...

Gran - 19. ledna 2007 19:06
Gran

Snad za 170 dní to budu mít příležitost zveřejnit.

Ovšem nebojte se, přepisy už nebudou... naopak, napadá mě další "cool" postava .))
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

ivuska - 19. ledna 2007 18:36
ivuska

Hmmmm....
Tak to je škoda.Ale co se dá dělat,že?

Gran - 18. ledna 2007 19:30
Gran

Nemám comp, nemám původní verzi...
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog