Jablůňka (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Jablůňka

Autor : Antracitově černá   19. května 2013   Poezie
Shakespearovský sonet napsaný v den dědova pohřbu při pohledu na jeho milovanou jabloň osamělou uprostřed pole.

Uprostřed pole jablůňka
a nemá ani list,
tvář opálenou od slunka
a neumím v ní číst.
Němý kmen zvolat neumí:
"Dost už!" A proto do ticha
tichounce jenom zašumí,
jak něžná řeřicha.
Jak čekanka má kořeny
na místě, které je jí cizí.
Čeká (Co víc chtít od ženy?)
až samota, stesk zmizí.

Teprve pak se smutek ztratil v davu,
když osamělé jablůňce sťali hlavu.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Jablůňka?
Annox (4.50*), Daewil (4.00*), Erinye (3.50*), Lin81 (3.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Lin81 - 14. ledna 2014 21:46
Lin81

Záver sa mi vôbec nepáči. Príde mi ako odťatý od ostatku a nie som si istá či to má byť zámer alebo nepodarok. Každopádne, nebyť toho, je to oveľa podarenejšie, pretože prvá časť je naprosto geniálna. Každý verš a najviac ma zaujalo spomenutie ženy.

Annox - 24. května 2013 23:31
Annox

Velmi milé, rytmické a líbí se mi hra se slovy.
Na rozdíl od Erinye si myslím, že verš:

...do ticha
...řeřicha.

Mi přijde velmi Werichovský a tím pádem povedený.
Já osobně bych ho nevymyslel. O to více ho oceňuji.
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Erinye - 20. května 2013 18:32
Erinye

Prvních sedm řádků je skvělých, závěrečné dva jsou také velice dobře působící, bohužel od řeřichy po samotu mi to přijde velice kostrbaté, umělé a v jistém ohledu až jako vyhozené z veršoštěpu ...
„Počítám do pěti. Čtyři…“

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog