Jarik ze Starého Brodu (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Jarik ze Starého Brodu

Autor : Voju   8. dubna 2011   Postavy
Postava pohádkového dědečka, se kterou jsem zápasil o přízeň PJů v posledních týdnech Aragornského turnaje...

Vyzáblé tělo nižšího vzrůstu, jehož nejlepší léta jsou dávno pohlcena časem. Z dálky tento stařík vypadá jako chodící troska života, avšak když ho poznáte, zjistíte, že v této křehké schránce se skrývá energická duše prahnoucí po zábavě. Dlouhé stříbrné vlasy jsou svázány do pečlivě udržovaného culíku, ve kterém drží díky řemínku z bůvolí kůže. Lehce odkryté vrásčité čelo působí na náhodného pozorovatele, že je zamračené, avšak dvojice hnědých očí, ze kterých vyzařuje radost a nadšení, tento fakt vyvracejí, a tak i ostře řezaný nos a ústa zakrytá plnovousem působí nadmíru vesele. Zbytek těla však už ani náhodou nepůsobí veselým dojmem. Hubená hruď nese mnohé stopy po sečných zraněních, svaly již dávno neunesou meč či osvobozenou krásku. Neustále se chvějící paže jsou zjizvené mnohem větší měrou nežli hruď a zcela jistě již ztratily svou dávnou sílu a mrštnost. A tak jako jediné důkazy z dob minulých tomuto starci zůstaly nohy, které jej stále nesou dále a dále do neznámých krajin, neznajíce dlouhé přestávky. Je sice pravda, že i zde náš cestovatel pociťuje ubývající síly, avšak není to zas natolik strašné, aby musel skončit se svým životem na volné noze. Oblečen je tento muž do starého cestovního pláště, který kdysi býval sněhově bílý. Není proto od věci, že děti ho vítají jako stříbrného dědečka. Přes rameno visí stará kožená brašna, která obsahuje veškerý majetek. Pod pláštěm pak tento stařík skrývá starou ušmudlanou košili a kvalitní kalhoty z kůže, na kterých se za pasem pohupuje měšec s pár cinkajícími zlaťáky.
Je tomu bezmála třicet let, co se syn truhláře rozhodl nastoupit se svými sedmi přáteli do rozjetého vozu z kopce. Tak se tenkrát ve Starém Borku říkalo těm, kteří odešli do světa za dobrodružstvím. Zřejmě kvůli tomu, že se z této výpravy domů ještě nikdo nikdy nevrátil. Jarik s přáteli zažil mnohá a mnohá dobrodružství, avšak žádné se svou slávou nedotýkalo hvězd. Byli to spíše dobří pijci a milovníci nežli praví bojovníci. Po deseti letech se jejich přátelství rozpadlo s prázdnými kapsami a pořádnou ostudou, kterou si v sobě všichni odnášeli. Však z této doby má na sobě Jarik pouze dvě jizvičky na zádech - o tom, od které dívky jsou, však nikdy nepromluvil. Tenkrát ve svých necelých třiceti letech začal Jarik sám jako jedinec rozhodovat o svém osudu. Třebaže mu první čtyři roky na vlastních nohou osud nepřál, nakonec si našel místo v karavaně obchodníků, která si jej zaplatila jako ochránce. Dlouhých dvanáct let stál Jarik bok po boku s hrozbou boje. Jeho tělo zmohutnělo, jeho síla rostla a nově koupený meč se stal jeho nejcennějším majetkem. Za tuto dobu se za cenu mnohých jizev stal Jarik skutečným bojovníkem ochraňujícím obchodníky i s jejich cennostmi. Ale protože je štěstěna vrtkavá, při posledním souboji v Jarikově životě mu zbylo jenom to, co měl u sebe - tedy meč, zlaťáky a oblečení. Té noci projížděl s obchodníky malou vesničkou v zákrutu řeky. Když je chudí vesničané obklíčili, stěží se Jarik prodral na svobodu. Té noci na své nové přátele nemyslel, jeho síly již začaly ochabovat a Jarik chtěl přežít.
Na ten den však nerad vzpomíná, a tak se spíše chlubí příběhy, které mnohdy ani nezažil. Prodal svůj meč, zbavil se dobrodružného života a začal si žít tím, že chodí od hospody k hospodě, od vesnice k vesnici. Přes den svými příběhy baví drobotinu, po večerech dostává teplé jídlo a spaní za své příběhy pro dospělé posluchače. Sice je to jiný konec života, než jaký si Jarik představoval před třiceti lety, avšak důležité je to, že je spokojený...
Jarik je energický a veselý, je to velký optimista a žije z týdne na týden (abychom byli přesní). Rád zveličuje své činy a dramatizuje je, doslova se rozplývá blahem, když má kolem sebe posluchače, kteří si rádi vyslechnou jeho příběhy. Když však nic takového nepřichází a je přehlížen, často nabulíkuje podnapilým lidem lži, ukořistí a objedná si zásoby, a když se mu podaří spustit pořádnou rvačku, utíká z vesnice bez zaplacení a s plným žaludkem. Tak takový je Jarik, syn truhláře, dobrodruh, hlídač a stříbrný dědeček - starý lstivý lišák...

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Jarik ze Starého Brodu?
Anders (4.00*), MARK (4.00*), Willem Tell (3.50*), Zarjan (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Voju - 1. června 2011 14:48
Voju

Nefrete 11. dubna 2011 19:35
Huh, promiň.. nějak jsem přes ty maturity na tuhle otázku zaponměl...

Postava se PJům nevím.. asi moc nelíbila. Respektive strkali mě do takových situací, které byly stavěné na svalnaté hromotluky s mečem či na vyzáblé podivíny s kouzly. Příběhu pro starce jsem se nedočkal, alespoň ne tak jak by to mohlo alespoň trošku jít...

Co se týče hraní této postavy, Zpočátku jsem v tom měl chaos a hodně jsem do RP vnášel i své osobní pocity. Ke konci turnaje se mi povedlo starého Jarika oddělit od mé duše a tak jsem si nakonec mohl zahrát dědu, který si myslí že na něj padla váha celého světa a on to pokazil...:)
Jen díky idiotům je svět ještě zábavný :)

Nefrete - 11. dubna 2011 19:35
Nefrete

Můžu se zeptat, jak se postava líbila tvým turnajovým PJs (1) a jak se ti za ni hrálo (2)?:)
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Zarjan - 8. dubna 2011 22:50
Zarjan

Haha,jedna z postav u které jsem se docela slušně zasmál,když si představím dědka jak zdrhá před vesničany a na jeho rameni se houpe torna s lupem,tak to vyvolá víc než úsměv.Text je hezky uspořádán,není to moc kostrbaté,hezky se to čte a ani na chvíli jsem se nenudil a nemusel se do čtení nutit.Za mě plný počet.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog