Kapitán Goldrin (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Kapitán Goldrin

Autor : elaxon   12. září 2010   Postavy
Postava, která mě dostala do finále Aragornského klání.

Kapitán Goldrin

Při pohledu na tohoto muže se někteří zděsí jeho vzhledu, jiní se zase zasmějí. Také možná někdo polituje, to už je jedno. Hlavní je, že krasavec to žádný není. Ještě aby jo, když toho tolika zažil.

Je to starý ostřílený pirát. Věkem už minul hranici padesáti let a tím se řadí k důchodcům mezi piráty. A co víc, on se tam řadí i vzhledem.

Stará vrásčitá kůže ho pěkně zdobí po celém těle. Nejvíce je to znát asi v obličeji, kde je také ošlehaný mořským větrem. Proto má načervenalé vrásčité čelo, stejně tak jako povislé tváře. Nad čelem nic moc vlasů. Věk udělal své a barva se vytratila. Šediny pohltily všechno. Možná se při bližším zkoumání najde nějaká ta známka původního odstínu hnědé barvy, ale to by byla určitě jen náhoda. Co se množství týče, slavné to také není. Vlasy dost prořídly a momentálně už se o ně vůbec nestará. Takže je má dlouhé přibližně po ramena, svázané do jednoduchého copu. Díky tomu dobře vynikají uši. Ani velké, ani malé, prostě tak akorát. Avšak to není jejich velikost, co je zvýrazňuje, ale jejich výzdoba. Na každém uchu má několik různých náušnic a kroužků. Na levém se dokonce houpe i mušle.

Několik kroužků červené barvy má i v obočí, nad pravým okem. To všechno maximálně neladí s tmavě zelenýma očima. Ty jako by tam prostě nepatřily. Pod levým okem menší jizva, nevýrazná, ale přesto viditelná.

Mezi tvářemi má, asi jako každý jiný, nos. Není to hezký pohled, několikrát zlomený, ošklivě zjizvený a načervenalý. Nic pěkného.

Pod nosem pusa, bez rtů a s ošklivě vyhlížející jizvou. Levý koutek měl kdysi natrhnutý a ošklivě mu to srostlo. Ani vousy mu tam nerostou. A co se jich týče, nestará se o ně. Nikdy to nedělal a v tomhle věku už to dělat rozhodně nebude. Jednou ho je vidět s plnovousem, jindy zase s kratším strništěm. Asi podle nálady, nebo spíš možností. Pod bradou je vidět výrazná jizva. Sice dobře srostlá, ale celkem velká; takže těžko přehlédnutelná. Vede od levého ucha, přes krk a mizí někde pod košilí směrem k pravému rameni. Zbytek skrývá bílá košile, většinou upnutá maximálně po prsa. Na krku se houpe řetízek s kotvou, kožený řemínek, jen tak spojený větším uzlem a silněji u krku je uvázaný červeno-černý, pruhovaný šátek. Skrývá větší část jizvy.

Košile není dopnutá a proto je vidět pod přívěšky již zšedlé ochlupení hrdé hrudi. Je vystouplá, takže za mlada musel být na pohled silák, ale teď? Jen zbytky tvarované hrudi. Stejně tak vypadají i ramena a celé paže. Košile má rukávy vyhrnuté nad lokty. Pod ní jsou celkem nabouchané ruce. Tvrdá práce na lodích dělala po ty léta své. Ramena má pořád slušná. Předloktí je sice trochu slabší, co se svalů týče, ale ozdoby to zaručeně vyvažují. Levá ruka je převázaná černým šátkem, který zachytává volnější kožené a měděné náramky. Často je musí sklepávat, stalo se mu to zlozvykem. Pravá ruka není až tak vyzdobená. Je totiž pravák a proto tasí především pravou rukou. Takový bordel by mu jen překážel. Takže má na zápěstí jen tmavě červený šátek. Spíše to vypadá jako kapesník, ale to už je jedno. Na prstech mnoho prstenů, velké, malé a i zajímavě tvarované. Dostat pěstí, to je jako dočasné tetování zdarma.

Pas má útlý a pevný. Ovázaný dvěma pásky. Jeden slouží pro zbraně, druhý na okrasu. Pouzdro na svoje zbraně, dvě šavle, nemá. Každá je na jednom boku upnutá pouze jednoduchým okem, vyztuženém kovem. Vepředu, pod přezkou pásku má ještě zasunutou dýku. Ten druhý pásek má jen hodně poutek a cancourků, které jen tak volně visí. Prostě taková frajeřina, na které se houpe i měšec s penězi.

Tyto pásky drží i jeho kalhoty. Jsou tmavě rudé brvy, volné a tenké. Na levé nohavici, kousek pod kolenem jsou natrhnuté. Není to velká díra, jen takový nenápadný otvor. Dole, u kotníků je má trochu nahrnuté a celkem dost zašpiněné. Přístavní bláto a občasné skočení po kolena do mořské vody dělá své. Boty, ty má přes nárt pevné, zpevněné silnou kůží. U kotníku jsou volnější a tkaničky jsou povolené, pro rychlé vyzutí. Mají vyšší podpatek, tmavě hnědou barvu a jsou poničené od mořské soli. 

Jeho vybavení není zrovna nějak velké, ani cenné. Žije totiž ze dne na den a moc toho neušetří. V měšci má maximálně na jedno pivo, nebo trochu jídla. Za pasem má dvě šavle, v dost dobrém stavu. O dýce ani nemluvě. Plno přívěsků a náušnic, atd.. Ale je tu jedna jediná věc, na kterou nedá dopustit. Lodní deník. Ten má pod košilí, zasunutý za páskem. Jedná se o tlustší knížečku z doby, kdy byl ještě kapitánem. Vedl si deník. Někdy, když není co dělat, usedá a začte se. Ponoří se do vzpomínek slavného piráta.

Život

Žil životem, který si sám zvolil. Nadevše ho miloval a nikdy se ho nemohl nabažit. Zažíval samé akce a dobrodružství, což mu rychle uteklo a teď, při svém věku už může jen vzpomínat na ty krásné časy.

Všechno to začalo před mnoha lety, kdy mladému Goldrinovi bylo třináct let. Už jako dítě se poflakoval kolem přístavu. Jeho otec, korzár ve službách města, tam měl dům. Ale vždy musel odplout na dlouhou dobu. Díky tomu byl Goldrin většinu času sám. Matku neměl, ani jí neznal. Ale měl chůvu. Starou pečovatelku, která ho měla hlídat a učit. Avšak mladík byl jak utržený ze řetězu. Byl neposedný a pořád běhal po přístavních molech, šmejdil na lodích a ve skladech. Velmi rychle zjistil, že je lehké si cokoliv vzít. K tomu také přičuchl vice než je zdrávo, když dostal svou první práci. Dělal pro nějakého starého kapsáře, který ho naučil zlodějině. Ale mladíka to pořád táhlo na moře. Toužil po cestě na moři.

Po dvou letech kradení v přístavu už byl celkem známý, dokonce byla vypsána drobná odměna za jeho dopadení. Musel tedy zmizet. A také tak udělal. Utekl. Nalodil se na jednu nákladní loď a konečně se dostal na moře. Na lodi, v utajení, začal pracovat jako námořník. Ale takový život ho nebavil. Potřeboval nějakou akci, dobrodružství. Proto si řekl, v sedmnácti letech, že se stane pirátem. S několika chlapy stejného ražení vyvolal na lodi vzpouru a zmocnil se jí. Poprvé v životě se stal nepsaným kapitánem lodi. Čestné námořníky nechal hodit přes palubu blízko přístavu. Pak začal hledat vhodnou posádku pro svoje plány. Nakonec našel jednu početnou posádku, která neměla loď ani kapitána. Přijal je tedy a stal se pravým kapitánem s pravou lodí a pravou posádkou. Splnil si sen. Ale zkušenostně to dosti vázlo, proto měl starého rádce, který ho naučil všemu potřebnému. Od kormidlování lodi až po boj na život a na smrt. A také to byl pirát. Mladému Goldrinovi často vyprávěl mnoho zajímavých příběhů a jeho to strašně táhlo. Měl věrnou posádku a velkou loď, tak proč do toho nejít, řekl si. Takže v jeho dvaadvaceti letech začala pirátská kariéra. Už na něj byla vypsána dokonce i vysoká odměna za zcizení lodi. Postupem času to pokračovalo a v třiceti letech byl velmi bohatým a široko daleko známým pirátem. Obrovská odměna na jeho hlavu, stíhání jeho lodí, hledání jeho pokladů. To všechno ho pronásledovalo. Ale on si toho nevšímal, žil si dál svým bohémským životem a o nic kromě své lodě se nestaral. Také byl známý svojí slabostí pro krásné ženy a oblibou dobré tesařské práce; přímo jí miloval. Nejvíce ze všeho výrobu kormidel. Byl to vlastně jeho koníček. Učil se vyrábět dřevěná kormidla a sbíral je z každé přepadené lodi. A to se mu stalo osudným. Už mu táhlo na čtyřicítku, když mu tak trochu přeskočilo. Nehledě na to, že už se jeho moc zmenšovala, jeho lodě byly potápěny a námořníci od něj utíkali, pořád toužil po těch zatracených kormidlech. Bylo to jako úchylka, to jeho pídění po vzácných lodích se starými, vyřezávanými kormidly. Už žádné zlato, žádné peníze, dokonce ani dívky už nechtěl. Jen ty kormidla. Nakonec se mu to stalo opravdu osudným. Zrovna když šel po jedné z nejvzácnějších lodí a tím pádem i jeho kormidle spadla klec. Jeho posádka byla pobita a on byl dopaden. Vlastně jen taktak přežil.

Uvrhli ho do žaláře, kde pobyl přes osm let, než se mu podařilo utéct. To mu už bylo osmačtyřicet a byl to už jen stařec. Zkoušel se ještě nějakým způsobem dostat do řemesla, ale nedařilo se. Proto se musel uchýlit k nejhoršímu činu pro piráta. K životu na souši. Již dva roky žije “počestným“ životem. Je pořád velmi hledaným člověkem za krádeže, vraždy, loupení a i únik z vězení. Proto se musí pořád schovávat. Poslední měsíce žije prakticky v hospodách. Denně je nalitý a někdy přespává dokonce i na ulicích. Ale pořád cestuje, z města do města, jako by něco hledal…

Charakter

Představuje se jako Kapitán a rád se vychloubá. Je dost namyšlený, ale když je potřeba nemyslí jen na sebe. Nemá rád děti a moc nemusí přitroublé hysterické děvky. Většinu času je nalitý a moc si toho nepamatuje, ale cíl má. Na svých cestách po mořích někdy musel plout i po řekách, aby utekl. A tam se setkal s domorodými kmeny. Měli jednu legendu, které on uvěřil. A proto neustavičně hledá jeden amulet. Ten prý dává obrovské štěstí. A on si myslí, že díky němu by dokázal nasbírat úplně všechna vzácná kormidla. Za svůj život měl dva sny. Stát se známým a mocným pirátem a mít každé kormidlo v okolí. Jeden se mu splnil, a k druhému potřebuje ten amulet. Proto jej pořád hledá.

Cesta k vytasení zbraně není dlouhá. Stačí mu málo a už se ohání šavlemi. Ale jeho stav mu to často nedovolí, přesto se s ní pokouší ohánět, co to jde.

Má mnoho navyklých zlozvyků. Jako jsou například: lízání si prstů (chutnalo mu, jak je měl od soli. Zůstalo mu to), kousání si nehtů, sklepávání si náramků, ruka za páskem, nadávání.

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Kapitán Goldrin?
Beluga (4.00*), Erinye (2.50*), hater (3.00*), John_x (4.00*), MARK (4.00*), Snaga (4.00*), Voju (4.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Voju - 19. září 2010 14:21
Voju

Takže.. aby se neřeklo, zkritizuji ti to. Postava je velmi povedená, avšak dle mého je až příliš detailně rozebrána kompletně celá postava, čímž se omezuje fantasie čtenáře. Vlastně jenom "čti a slož si z toho celou postavu", což se mě vůbec nelíbí. Prostě charakter je originál, suprově zpracovanej a hra s touto postavou byla vynikající, ale ten popis je dle mě prostě až moc nafouklej.. zbytečně
Jen díky idiotům je svět ještě zábavný :)

Zarjan - 17. září 2010 16:12
Zarjan

moc dobre promyslena postava....sice trosku dlouhej clanek,ale zato vsecky detaily jsou pekny a kdyz si clovek ve svy kebuli toho kapitana predstavi,vypada to dost slusne ;) 9/10

John_x - 15. září 2010 21:05
John_x

Moc dlouhý!

elaxon 21:04
Moc dlouhý, hned to tam napiš!

What can change the nature of a man?

elaxon - 14. září 2010 14:29
elaxon

hater 13. září 2010 22:13
Vůbec ne, já jsem rád, že mi chodí tolik kritiky. Jen kdyby přišla ještě další.
Člověk se tím přece učí.

A spíš mě štve, že takový Voju a Erinye, kteří přečetli, nekomentovali. Od Eržy jsem moc bodů nedostal, odvozuji od toho, že by se nějaká ta kritika našla. Něco se jí nelíbilo a nějaké chyby mi třeba vytkne. Škoda, rád bych si to přečetl.
Tři tečky říkají strašně moc.

hater - 13. září 2010 22:23
hater

Beluga 13. září 2010 22:15
Mno to bylo myšleno jako lichotka, protože takových článků opravdu moc nechodí :-)

Beluga - 13. září 2010 22:15
Beluga

Teda styď se... :)

Kupodivu mi to přijde, že je tohle pro elaxona vlastně lichotka :P
I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

hater - 13. září 2010 22:13
hater

Tak teď si připadám, že je to trošku moje chyba jako redaktora. Mohl jsem na popis upozornit a vrátit postavu k revizi :-) akorát já jsem jí radostně schválil protože nebylo moc co opravovat.

Nazir - 12. září 2010 21:12
Nazir

No, elaxone, kapitána Goldrina jsem potkal loni ve hře, řeknu upřímně: Lépe s ním hrát než číst jeho popis.
Připomíná mi to anatomickou studii, už jen ty šipky chybí. 1. Ústa, 2. Jizva, 3. šedé chlupy pod rozhlanekou. etc.
Tak trošku paňáca va vitríně při tom popisu.
Životopis: Žádná jiná jména? Zajímavé. Žádný životní protivník, žádná osudová loď, žádný životní přítel či femme fatale?

Nuže, na zdraví kapitána Goldrian, jakého znám!
Oko za oko... a svět bude slepý.

Beluga - 12. září 2010 19:10
Beluga

Kapitán Goldrin je dobrá postava, ale jak říká Vočko. Popis možná až trošku moc rozsáhlý. Co je to však proti Erinyi?
Mám o něm docela dobrou představu, ale do detailu si ho rozhodně nevybavím... bylo toho jednoduše moc.

Úchylka na kormidla,... zní dost zvláštně, - obzvláště, pokud o kormidla přišel při svém dopadení...
I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

vockoo - 12. září 2010 18:17
vockoo

Jo a líbí se mi to, že jeho kariéra skončila kvůli úchylce na kormidla :).
Mohu si začuchat?

vockoo - 12. září 2010 18:12
vockoo

Nevím, zda by to tak mělo, nebo nemělo u postavy být, ale ten popis by mohl být vůči čtenáři trochu lepší. Vymylsel jsi pěknou postavu a udělal na ní naprosto podrobný popis, s jehož pomocí si ho snad každý dokáže představit. Takže to svůj účel v podstatě splnilo, ale!...

Špatně se to čte. Ten popis by měl být svižnější. Já osobně jsem se po přečtení první půlky popisu musel vracet znovu na začátek, protože mi nic z těch informací pořádně neuvízlo v hlavě. A to považuju u každého textu za chybu, protože text by měl zaujmout tak, že si ho čtenář prostě zapamatuje. Když nám ale vyjmenuješ co všechno má za naušnice, jak vypadá každá nejmenší část jeho obličeje, nebo že je jeho kožený řemínek kolem krku spojený jen malým uzlem, tak si člověk pak připadá, jako by četl spíš nějakou učebnici, než text, který by měl/mohl být poutavý.
Ne, že bys tyhle maličkosti neměl do popisu zařadit, ale prostě bys je mohl mít v tom textu lépe zasazené, než je vyjmenovat, jako by jsi měl seznam a jel od hlavy až dolů.

K postavě jako takové ale výhrady nemám vůbec žádné a řekl bych, že se s ní muselo hrát suprově.

Dávám asi 4.
Mohu si začuchat?

Snaga - 12. září 2010 17:36
Snaga

Souhlasím s haterem, co se týká složitosti popisu. Mám radši kratší.
Jinak celková úroveň mi přijde lepší než jsem schopen okomentovat.
Postava posedlá utkvělou myšlenkou mi přijde na hraní zajímavá. Za vším vidí svůj cíl: získat peníze na výpravu za snem, dozvědět se o někom se zajímavými informacemi... Nesouhlasím, že by neměla motivaci po dobrodružství.
Skřet Řehoř příkře řvouc vpřed zří při hře tříšť z tří řeřich.

hater - 12. září 2010 14:13
hater

Tak co kapitáne? :-)

Popis mi přijde přece jen příliš složitý, než jeden vyjmenuje, co všechno má pirát dohromady na sobě, tak už si nepamatuje, čím že to vlastně začínal.

Druhá věc, která mi trošku vadila, jak rychle se stal kapitánem. Tomu se říká kariéra :-) ale na druhou stranu se proti tomu samozřejmě nedá nic namítnout, když se člověk dočte dál.

Mno a to je poslední věc. Postava není žádný hrdina, nebude nikoho zachraňovat a ani nebude s nikým bojovat :-) stačí mu korbel piva a posluchači ochotní věřit jeho historkám.

K vážné hře se nehodí, jako legrace fajn. Chtěl bych vidět, jak autor postavu hraje.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog