Má cesta (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Má cesta

Autor : Gabriell   18. února 2008   Poezie
Tuto báseň jsem sepsal loňského roku o prázdninách na "pracovním pobytu" na Krétě.

V západu slunce nad mořem,
vidím tvoji krásnou tvář,
tak daleko se nalézáš
a já hledím v rudou zář,
jež tebe mi připomíná,
jak hladil jsem tě jemně,
tvých boků se dotýkal
a s láskou tou se potýkal,
pak ztratil jsem tě.

Temně šumí moře širé,
jež vůkol mne se rozléhá,
a já slyším ten hlas ve mně
jak náruživě naléhá,
ať vrátím se.

Nevrátím se, nemám kam,
za mnou spálená je zem,
a přede mnou ta širá pláň,
kde utopím se.

Kde je spásné světlo luny,
jež svítí lidem na cestu,
zahalené v mracích smutku,
nepomůže.

Tak tu stojím o samotě,
nad životem přemítám,
až za obzor slunko zajde,
já na cestu se vydám,
- sám.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Má cesta?
Agrus Kos M1, Amthauer, kucik, Liraine, Systy, Vít00

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Amthauer - 18. února 2008 22:37
Amthauer

Nuže... Podotknul bych na prozódické chyby, ale jelikož se to zde stalo nějak novou módou, přenechám to ostatním kritikům, jejichž komenty by bez toho jistě nebyly úplné.

Čili, že to chvílemi (hlavně kolem třetí sloky) lehce skřípe, jsem již zmínil, ale musím uznat, že zas taková katastrofa to není a tuhle průměrnou formu celkem vytrhává z šedi lehce nadprůměrný obsah - zvlášť se mi líbí malování obrazů v sloce druhé, která až do konce básně překonána není.

Hodnotím tedy ***.
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog