Making money - Terry Pratchett (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Making money - Terry Pratchett

Autor : hater   29. dubna 2009   Recenze
Vydáno v roce 2007, česky v roce 2008, přeloženo jako Nadělat prachy.

Můj bratranec se byl podívat do Skotska, brigáda, takže "to make some money", česky "vydělat nějaké ty koruny". Vzpomněl si na mě a dovezl mi nějaké knížky anglicky, stylově Making money od Terryho Pratchetta. Ne, že by toho ve světě až tolik vydělal, ... prý ho tak trochu podvedli. Ale takový už je život. Takže mi vrazil do ruky knížku a zmizel.

Skvělé. Vlastně, až tak moc zase ne. Radost mi samozřejmě udělal, ale musím přiznat, že Terry Pratchett není zrovna můj styl. Jo, píše pěkně, ale mnohdy mi jeho zápletky přijdou příliš složité a vtipy ohrané. Respektive, uvádí jich tolik, že už člověku ani nepřijdou vtipné. No dobrá, tak do toho. Making money.

Na obálce je chlápek ve zlatém fraku s cylindrem a má pod sebou obrovskou bankovku, na které stojí. Na bankovce je napsáno ONE DOLLAR a je tam otisk psí ťapky. Jo, fajn obálka je celkem pěkná a vlastně mě i nalákala. Ale pak jsem to otevřel a začetl jsem se do toho. Ouva :-). Ono je to totiž anglicky, v originále a rozumět Pratchettovým knihám mám potíže i v češtině. Asi to bude ve způsobu, jakým píše a v mé angličtině. Ale slyšel jsem, že jeho knížky odrážejí částečně i politickou situaci ve Velké Británii, takže ten kdo se tam nevyzná, tak mu část díla uniká. Mno, mně tato část jistě unikla také. Abych se ale dostal k věci. Skoro jsem to vzdal! A proč?

Po první kapitole jsem byl dost zmatený, prostě se mluvilo o nějaké dámě, která koupila kus bezcenné země od trpaslíků za velký obnos peněz. Kromě toho o chlápkovi, co lezl po střeše jako zloděj a když ho chytli, tak se tvářil jako by mu objekt do kterého lezl, patřil. Vzhledem k tomu, že Pratchetta nečtu, tak mi jména nic neříkala a celé mi to přišlo tak trochu praštěné. Že by žánr? No, dobrá, ten vtípek s pošeptáním tajemství byl fajn, musím si to zapamatovat. Knihu jsem odložil a vrátil se k ní později. Za dva dny, možná tři. Terry mi představil vrchního poštmistra, který kdysi býval zlodějem. Ten teď nemá co dělat, pošta funguje jako na drátkách, tak lozí po střechách a pokouší své štěstí. Pak vládce Ankh-Morporku, což je město ve kterém se příběh odehrává, který má přístup k velkému množství informací a netradiční způsob řešení problémů. Jako třeba dosadit bývalého zloděje jako vrchního poštmistra do téměř zruinované pošty. A voilà, on dokázal poštu postavit na nohy.

Ankh-Morpork má však i jiné problémy a to například peněžní. V těchto krušných dobách je lepší zaplatit poštovní známkou v hodnotě jednoho dolaru než mincí stejné hodnoty. Když k tomu přidáme smrt majoritního vlastníka královské banky, která věnuje svůj podíl svému malému psovi a opatrovníkem určí vrchního poštmistrova, dostáváme se k celkem zajímavé zápletce. Přisolíme, když se dozvíme, že to naštvalo ostatní příbuzné této velevážené dámy, o kterých je známo, že jejich předkové byli piráti a lupiči. Také je o nich známo, že jsou nechutně bohatí, touží být ještě více bohatí a neváhají k tomu použít jakékoli prostředky. V závěti stojí, že když pes zemře, jeho podíl v bance bude rovnoměrně rozdělen mezi pozůstalé. Bohužel vrchní poštmistr dostal ještě další informaci. Pokud pes nezemře přirozenou smrtí, je cech vrahů pověřen úkolem zlikvidovat jeho bývalého opatrovníka.

A takto se vrchní poštmistr dostává přímo do středu problémů s úkolem provést reformu bankovnictví. Do tohoto příběhu Terry připlétá příběh ženy z první kapitoly, nepřemožitelnou armádu golemů, nadrženého, mrtvého nekromanta, geniálního účetního a šaška v jedné osobě, k smrti odsouzeného padělatele známek a šíleného vědce s realistickým modelem ekonomiky města, který úpravou modelu dokáže ovlivnit stav skutečné ekonomiky. Když se prokoušeme celým tímto spletencem a množstvím intrik, které na vrchního poštmistra čekají, dostáváme se k poněkud vlažnému závěru, který mi přišel možná trochu dlouhý a zbytečně vysvětlující věci, které vlastně čtenář nemusí chtít vědět. Ale pak je tu ještě humor :-) a mnou nepochopené vtipy v angličtině.

Ne, musím říct, že mě zápletka zaujala. Bylo to zajímavé a postava vrchního poštmistra je popsaná tak, že s ním čtenář snadno sympatizuje. Angličtina v knížce byla celkem obtížná a myslím si, že ještě na čtení pana Pratchetta nemám. Ale jako vždy u tohoto autora mi chybí nějaká ústřední myšlenka, něco zásadního co by ve mně zanechalo stopu. Prostě je to sbírka vtipných příhod pospojovaných do "zábavného" celku. Protože je těchto příhod hodně, tak je nelze vyřešit najednou, ale postupně a konec už není napínavý.

Takže to dopadlo asi jako bratranec ve Skotsku. Podíval se do světa, nějaké peníze vydělal, ale mohlo by to být lepší.

Další články v kategorii Recenze:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Moon.rider - 3. října 2009 11:04
Moon.rider

Tak nato že je to recenze tak je to veeeeelmi krátké, jenom na 2,5 stránky.
joooo...

Každopádně Pratchetta neznám a asi to neni můj žánr.
Ministerstvo zdravotnictví vrauje: Moon škodí vám, i lidem ve vašem okolí.

rafaela - 29. května 2009 19:06
rafaela

Já má pratchetta ráda, moc ráda, četla jsem opravdu téměř všechno... ale k Thud (česky přeloženo jako Buch!), jsem se ještě nedostala... angličtinu prostě neumím dost dobře na to,a bych rozuměla ději a ještě chápala vtipy:-)
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Beluga - 5. května 2009 18:38
Beluga

Nedávno jsem si v angličtině koupil 'Equal Rites' v češtině "Čaroprávnost".

Přiznám se, po dvaceti stranách jsem to vzdal a raději šáhl po českém překladu (jež rozhodně díky skvělému překladateli není prakticky o nic ochuzen).

Ne snad, že bych nedokázal porozumět tomu, o co v knize šlo, ale právě, že mi utíkaly tolik důležité vtípky, kterými Pratchett proslul a kniha by zřejmě skončila v šedi průměru, jelikož - a zde souhlasím s haterem - jeho knihy neoplývají zrovna "silnými" zápletkami. Jsou prostě jen čtivé.

BTW: momentálně mám tu knihu "v ruce". :)

I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

jilm - 5. května 2009 13:03
jilm

Mně doma už pár let leží Soul Music (Těžké melodično v české verzi) a pořád se přemlouvám to začít. Anglicky čtu různé články, ale fantasy knížka je něco jiného, spousta slovíček, který člověk ze New York Times nezná. :-) Takže klobouk dolu. :-)

Pratchett se sice opakuje - ono vyplodit toho takový kvanta, to musí být náročné - ale osobně mě to pořád baví. Jasně, už člověk tak trochu ví, jak to bude celé probíhat, ty vtipy mají podobnou strukturu, ale stejně se rád zase potkám s tou postavou, s tím prostředím. Vzhledem k jeho nemoci už toho bohužel moc nového nevznikne...
Shit happens.

hater - 29. dubna 2009 20:21
hater

Mno možná jsem si to mohl odpustit tak detailně rozebírat :-) myšlenka byla, že se prostě hromadí problémy na jednu hromadu a potom když se začnou postupně řešit, tak už je to vlastně nudné, protože pak už o nic nejde. Jen o to, jak to teda vlastně bylo :-)

Gran - 29. dubna 2009 14:39
Gran

Spoiler! .)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

Amthauer - 29. dubna 2009 12:15
Amthauer

Terryho Pratchetta jsem kdysi hltal jako ostatní, ale pak, asi po roce, mě to přešlo (takže tuším, že jsem četl jen Barvu kouzel, Lehké fantastično, Soudné sestry, Pyramidy, Sekáče a asi ještě cosi). Že se motivy začnou po čase opakovat, je pravda a ten humor v určitou chvíli už pak nepřijde tak humorný.

Vůli číst v angličtině oceňuji, na to bych nervy neměl, nakolik přínosný ale bude pro někoho tento článek si jistý nejsem - když to budeme brát jako recenzi, tak je to jeden velký spoiler a když jako interpretaci, tak už snad na střední nám říkali, že rozbor díla nerovná se převyprávění textu. :)
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog