Maska proměn (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Maska proměn

Autor : sashiko   16. března 2013   Předměty
Jen takový pokus omyl. :-)

Ležela tam na podstavci majestátně jako královna na trůně, leskla se a vybízela dobrodruha, aby po ní sáhl. Sotva padesát metrů dělilo černovlasého mladíka od kýžené odměny. Překonal již souboj s létající rybou. Dokázal zdolat skalisté hory a prošel podsvětím. Teď stál kousíček od ní. Maerthova maska přilákala mnohé, ale žádný z nich si na ni nesáhl a nepotěšil se s ní. Ono to totiž nebylo jen tak. Bez ohledu na, co dobrodruh i jeho chladná ocelová milenka, která mu vždy věrně stála po boku a sekala hlavy nežádoucím, nejtěžší zkouška je teprve čekala. Udělal krok. Třásl se jako osika a také měl proč. Z podlahy se zvedl obláček prachu, který začínal dostávat formu lidského těla. Za malý okamžik před ním stála žena, kdyby před chvíli neviděl, jak vznikla, přísahal by, že je z masa a kostí. Zejména její oči působily tak skutečně. 

"Tak tobě se zachtělo Masky proměn!" rozesmála se.

Z otevřených úst se jí místo jazyka vinul had, který netrpělivě natahoval hlavičku k mladíkovi. 

"N-nee madam... totiž ano, ale není pro mě." 

Ucouvnul. 

"Panáček ssse bojí," zasyčel had a otřel se o mladíkův hubený krk. "A říká, že není pro něj, tak pro koho?" 

Rozeklaným jazykem kmital mladíkovi před obličejem.  

"Je pro mého pána." 

Moc se snažil, aby se mu hlas nezlomil. Bál se, že masku nedostane, když bude jen ustupovat. 

"Ano, ssskutečně? A řekl ti tvůj pán, co ta masska umí?" optal se hádek a mladík zavrtěl hlavou. "To je mi ale vykuk, kdyby sssi to věděl, tak by sssiss ho chtěl nechat."

Pokýval nebezpečně hlavou. 

"Řekni mi to." 

Stiskl mladík meč pevněji. 

"Hmmmmmm, massska ti umožní změnit podobu na jakoukoli osssobu, kterou znáššš."

Had se ukázal v celé své kráse a žena, z jejíhož hrdla vyšel, se znovu proměnila v prach. Uvelebil se na mladíkově rameni. 

"Je to přece sssladká odměna za všššechno, cosss vytrpěl. Proč by ji měl dossstat tvůj pán, pověz," lákal ho had. 

"Řekni mi víc," poručil si mladík. 

Strach byl ten tam za to v jeho očích se jako temný stín přehnala lakota. 

"Tuhle masssku vytvořil Maerth, velký kouzelník, ale hlupák, zamiloval ssse, ale ta dívka ho odmítla, on ssse sss tím nesssmířil, chtěl dalššší šššanci a tak vytvořil masssku, která mu umožnila měnit podobu, ale ani tak ho dívka nechtěla. Masssku vztekle zahodil. Mnoho mužů se díky ní stalo mocnými. Tebe taky čeká moc a sssláva, tak sssi masssku vezmi." 

Had mluvil přesvědčivě. Ale už se nezmínil o tom, že její majitelé zemřeli dříve či později velmi pomalou a bolestivou smrtí. Tahle zdánlivá cetka neměla velkou hodnotu pro toho, kdo nevěděl k čemu slouží, kdyby ji čaroděj nepřisoudil takovou moc, už dávno by po ní ani pes neštěkl. Mladík se rozhodl poměrně rychle. Udělal tři rychlé kroky, než se zděšeně zastavil. 

"Tvůj největšššší ssstrach." 

Had se pokusil zašklebit, když se před mladíkem, začali objevovat pavouci. Stále rostli, měli větší kusadla, víc očí a každý další byl chlupatější než ten předchozí. Mířili přímo na dobrodruha. Začal ječet asi jako dívka v nesnázích a snažil se zakrýt si hlavu rukama. Had jen povýšenecky zamlaskal. Možná to bylo právě hadovo gesto nebo se cosi v mladíkovi zlomilo, ale v okamžiku, kdy se na něj pavouci sesypali, přestal ječet a máchnul nad sebou mečem jako pravý hrdina. Pavouci zmizeli. Mladík si setřel studený pot z čela. Už mu stačilo jen pár kroků. Had se usmíval. A v okamžiku, kdy mladík došel ke sloupku a sejmul z něj stříbrnou masku a nasadil si ji na obličej, Had se sykavě rozesmál. Stříbrná škraboška mladíkovi padla přesně. Přizpůsobovala se tvaru obličeje. 

"Mysssli na toho, kým chceššš být," řekl mu had šibalsky. Mladík to udělal. Za chvíli  na mladíkově místě stál urostlý bojovník v lesklé zbroji a dvěma meči v rukou. 

"Podívej ssse, jak to funguje," kývnul had směrem k louži vody, která se u boku jeskyně tvořila díky neustálému odkapávání vody. 

Mladík se podíval do louže. Ano povedlo se. Stal se tím, kým si přál být s jedním jediným rozdílem, barva jeho očí se změnila na černou. Stejně tak se čerň vkrádala i do jeho mysli. Toužil si nechat masku jen a jen pro sebe a nikomu jinému ji nedat. Toužil po moci, slávě i krásných ženách. 

"Děkuju ti," řekl hlasem, který mu nebyl vlastní. 

Díky nepatřilo hadovi, ale masce. Taková byla kletba masky zplozená v rukou zhrzeného čaroděje...

"Jak ji sundám?" ozval se mladík po chvíli. 

Válečníkova podoba ho asi omrzela, protože tam stál, takový jaký byl před tím. "Sssundáššš ji v pravý časss," odpověděl had lstivě. 

Ve skutečnosti nebylo možné masku sejmout. Byly jen dva způsoby, jak toho docílit. Poprat se se stinnou stránkou toho, co maska přinášela a nebo zemřít. Další úskalí neslo zničení masky. Zdálo se, že je to jednoduché, ale ve skutečnosti stříbrný kov, ze kterého byla maska vyrobena se nedá roztavit v žádném obyčejném ohni, ale je třeba dostat se k magickému modrému plameni, který masku pohltí, ale nikdo neví, kde se plamen nachází a hlavně není nikdo, kdo by stál o zničení masky, protože ti kdož ji mají, o ni nechtějí přijít a ti ostatní si nejsou vědomí jejích účinků.

Další články v kategorii Předměty:

Kdo hodnotil článek Maska proměn?
Willem Tell (3.50*), ziero (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Zatím zde není žádný komentář.


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog