Milwen Kulerváč (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Milwen Kulerváč

Autor : Nazir   25. června 2010   Postavy
Postava pro rekreační hraní v diskuzi Legenda o Bílé Velrybě nesvázaná mnoha pravidly, limitovaná pouze bezbřehým sobectvím frustrovaného invalidního ega. Věřili byste tomu, že i takovémuto hovadu někdo vybuduje muzeum?

Úsměv sladký jako cukrkandl, vybraný oblek a chování, decentní prsten na pravé ruce a hůl s umně tepanou hlavicí ve tvaru lva s otevřenou tlamou. To je náš průvodce.
Pohlédne na olověné nebe a v duchu si zamne ruce. Tenhle dle kalendáře letní den bude zlatým dolem. Pršet bude a nepřestane, to mu říkali mnohaleté zkušenosti i pavouci vylézající z děr. Masivním klíčem odemkne bránu. Kov pantů zavřískal nemazaným třením. Muzeum pana Milwena se otevírá. Turistický okruh v podzemí klášterních kobek a bludiště chodeb, kterými prošel velectěný pan, mecenáš a lidumil Milwen. Kdysi přezdívaný Kulerváč.
Nevyvedený portrét chlapa s křivým nosem a popálenou tváří se šklebí v grimase úsměvu nad vchodem do podzemí. Snad v ústrety mnohým cestovatelům i těm, kteří si dnes vyslechnou jeho příběh, se chechtá od doby, co byl namalován.
Mniši se tvářili, že muzeum nevidí rádi, ale přistavili si dřevěnou budku s pokladnicí, kde léta sedává shrbený výběrčí, večer co večer přepočítává zisk do klášterní kasy. Převor ostentativně otočí hlavu, když prochází kolem, ale získané prostředky na nové lavice a příspěvek na opravy do hnojiště nikdy nevyhodí. Tak to tu běhá spořádaně v nevyřčeném paktu o neútočení již desítky, ba stovky, let.
První dychtiví návštěvníci již moknou před branou. Někteří si ve stánku nakoupili obrázky a psané brožurky. Listují v nich. Jiní, povětšinou páry středních a starších let, řeší své spory o tom, zda to byl nejvhodnější a nejlevnější nápad. Ale co dělat jiného, když je počasí pod psa?
„Tak už to bude?!“ rozčiluje se kudrnatá paní, jejíž druhá brada si nezadá s tou třetí, a natřásá se v róbě pivoňkového odstínu. Po jejím boku vychrtlý sušinka v károvaném obleku otáčí oči v sloup.
„Vydržte, madam, chvilku strpení, ještě támhleta skupinka a půjdeme. Mimochodem krásné šaty. Máte vkus.“ mírně se předkloní průvodce a úspěšně tak té protivné babě zacpe hubu neupřímnou lichotkou.
Konečně jsou všichni pohromadě.
Další rachocení v zámku, otevírání masivních pobitých dveří a za nimi několik leštěných schodů.
„Pan Milwen sešel z těchto schodů vlastně z donucení, nikdy neměl finanční potíže, tedy poklady zde ukryté jaksi míjely jeho pozornost, ale dostal se do nemilé společnosti, inu kola osudu, dlužno dodat...“ zastaví se na odpočívadle. Rozhodí rukama, holi v pravici. „... dlužno dodat, že tato jeho cesta znamenala mnoho dobrého pro celý kraj.“
Pokyne holí a mimoto, že tím udává směr, rozžehne se několik pochodní vytyčujících trasu. Skupina zašumí - Och!
„Tudy. Na začátku sálu se zastavíme.“ hůl klape po podlaze a mimo ťapot mnohých nohou je jediným výrazným zvukem.
„Legendy hovoří o boji s mnoha nemrtvými strážci pokladu.“ poukazuje průvodce na barvitě vyvedená plátna, kde v popředí stojí mrzák s hrbem na zádech a uboze vypadajícím mečem v rukou čelí útokům mnoha pařátů natahujících se po něm, přičemž se ještě stíhá opírat o mrzáckou hůl. „Byl to hrdina.“ Neodpustí si průvodce oslavnou doušku.
„Sir Milwen, držící krajů nad Ohlavou a kníže z Bohoru, osobně.“ Představí Milwena Kulerváče skupině, ukazujíc prstem právě na onoho namalovaného hrbáče.
„Narozen v chudých poměrech, pro tělesný hendikep odhozen v lesích. Matka prohlášena za čarodějnici a upálena. Otec, prostý uhlíř, ubit vesničany za obcování s temnými silami. Tělo malého Milwena se nenašlo.“ vychrlí ze sebe naučeně a nejedno dámské oko soucitně spočine na mrzákově obrazu.
„Přejděme dále.“
V rohu sálu hrbáčova figurína civí syntetickým zrakem na turisty. Navlečena do dlouhého kabátu a proužkovaných kalhot zasunutých do vysokých leštěných bot, sedí tam v aranžované hospodě s prázdnými žejdlíky, obklopena pochybnou společností několika stejně voskových kurev a hospodských bijců.
„Dospěl a vrátil se.“ Naváže průvodce plynule na předchozí hovor.
„Jak už to bývá, křivdy se nehojí a nenávist v srdci roste.“ Milwenova hrbatá figurína s růžově vymalovanou popáleninou na tváři civí s úšklebkem a má ruku položenou na kyprém zadku stejně umělé děvky. 
„Pohyboval se v pochybné společnosti, s nikým nevycházel a vztahy poměřoval penězi. Funkční ale cynické, není-liž pravda.“ neodpustí si komentář.
„Copak?“ zeptá se mladíka, který se hlásí o slovo
„Ty popáleniny?“ otáže se černovlasý mládenec.
„Ano, popáleniny.“ Zodpoví průvodce snad pomilionté tentýž dotaz.
„Pro jeho obecně nepřístojné chování to neměl snadné. Podpálili pod ním postel.“ ušklíbne se vypravěč. „Milwenova pomsta byla strašlivá.“ přejede holí okolo police na stěně, na níž jsou různé skleničky se zažloutlými věcmi naloženými v lihu. Pod nimi pověšené různé obyčejné kleště, kulervoucí kleště, zubaté kleště, pilky, háky, rozpínáky, a další nástroje, při pohledu na něž rozbolí zuby či se sevřou útroby. „Všechno pravé.“
„Ano, i obsah sklenic je původní.“ zodpoví otazník v očích postaršího pána provázený třesoucím se ukazovákem směrem ke sklenicím.
„Přejděme dále.“
Návštěvníci se dozvědí o tom, jak řízením osudu potkal nebohý Milwen agresivního barbara a nenávistného elfa, kteří jej přinutili jít sem. Jak jedině on sám přežil.
Zhlédnou mnohé zbraně a zbroje, v nichž Milwen bojoval, sebrav je poraženým nepřátelům. Prohlédnou si vycpané klepostry, tedy takové přerostlé kočky vypadající jako stažené z kůže, které to, co ztratily na chlupech, vynahrazují velikostí zubů a drápů. Prázdnou rakev údajné upírky Ejrüs. Vyslechli zkazky o Milwenově bystrém duchu a o tom, kterak nakonec našel kýžený poklad hraběte Běhuly.
Konec prohlídky. Truhlice položená v tmavé místnosti, kam se sestupovalo po mnoha schodech, prý byla originální, ale to zlato v ní byla imitace, místy oprýskanou zlatou barvou natřené kamínky, to byl celý poklad. Inu i turisté již bývají unaveni, tady na konci to tak nevadí.
„A poklad byl tak veliký, že stačil nejenom rozmařilému životu páně Milwena. Pan Milwen investoval do místního špitálu, do chrámu, nechal vybudovat nové cesty. A mezi sousedními městy nechal zavést pravidelnou koňskou dopravu, první svého druhu. To vše na své náklady. Lidé ho měli rádi. Nakonec.“
Ukáže na jakoby ledabyle pohozené prázdné flakónky vedle truhlice pokryté prachem. „A tohle je poslední záhada. Traduje se, že součástí pokladu byl i elixír mládí...“ skupina se zasměje, průvodce zvedne ruce a nechá publikum zmlknout, aby mohl celou legendu dokončit.
„... a prý jej užíval, a protože nikdo neví, kolik toho bylo, užívá možná dodnes. Elixír mládí navrací zdraví a utužuje tělo i ducha, tedy popáleniny zmizely, hrb zmizel, ale na druhou stranu, čím déle ho užíváte, tím častěji jej potřebujete. Prý. Historky o tom, že často prochází místním podzemím, kolují rovněž. My jsme ho ale nepotkali.“ pokrčí rameny.
„A já vám poděkuji za pozornost. Doporučím vám Putyku U Milwenova Hrbu, můžete tam i přespat. A všem vám popřeji příjemný zbytek pobytu v kraji nad Ohlavou. Bylo mi ctí.“ Ukloní se, při potlesku úklonku s úsměvem několikrát opakuje, přehodí si hůlku do levé ruky a potřese si mnoha pravicemi, zodpoví ještě nějaké dotazy a poté, co poslední návštěvník zmizí, zavře dveře.
Netrpělivě zašmátrá pod košilí. „Čím déle jej užíváte, tím častěji...“ znějí mu v hlavě jeho vlastní slova. Nahmatá flakónek... 
„Na zdraví, hrabě Běhulo!“

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Milwen Kulerváč?
Aenrill Hříva Chaosu (5.00*), apophis (3.50*), Arachnid (5.00*), Astinas (5.00*), Beluga (5.00*), beorn (4.00*), Eiris (4.00*), elaxon (5.00*), Kaveh (5.00*), RadkaS (4.00*), Saia (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

elaxon - 11. října 2010 00:40
elaxon

Tak jsem to taky přečetl, Nazire. A jsem rád za to, že jsem v obraze. Je to skvěle napsaný a rozhodně to byl fajn nápad, popsat postavu přes muzeum. Cokoliv co tam je, je absolutně nenásilně vypsané a člověk si to rád přečte, jako by na tý prohlídce sám byl. Dostaneš za pět! :-)
Tři tečky říkají strašně moc.

Nazir - 23. srpna 2010 12:08
Nazir

hater 15. srpna 2010 17:04
ano, mě to také udivilo.
Ale abych povýšil Tvůj komentář na něco pro mne užitečného.
Co jsi si pod tím představil? Co si myslíš, že je zač?
Oko za oko... a svět bude slepý.

hater - 15. srpna 2010 21:20
hater

Astinas 15. srpna 2010 18:11
v tom případě jsem o mnohé přišel, protože ji neznám :-)

Astinas - 15. srpna 2010 18:11
Astinas

hater 15. srpna 2010 17:04

řekl bych že to byla spíše taková recese pro ty, kdož ho (tu postavu) znají:)
c'est la vie...

hater - 15. srpna 2010 17:04
hater

Popravdě mně udivilo, jak moc lidem se tato postava líbí a jak se na ní tváří nadšeně :-)
Musím přiznat, že po přečtení vlastně nevěděl, co je zač, i když je to v textu napsané. A jestli bych chtěl hrát něco, co vlastně nevím, co je zač? :-)

beorn - 24. července 2010 21:17
beorn

Hodnocení postavy pro Miss léto:

Popis postavy zakomponovaný do příběhu je vždycky příjemným zpestřením a Nazir mi už několikrát dokázal, že to vážně umí. I když je tím množství informací o dané postavě logicky kráceno a zvlášť v tomhle případě jsme se toho o postavě samotné zas tak moc nedozvěděli. Ale proč ne, myslím že nejsem sám, kdo se kloní k názoru, že přebytek informací o postavě PJ akorát zdržuje a nejlíp se stejně dotvoří až během hry.

Co se týče pravé identity Milwena - zhruba do jedné čtvrtiny jsem se "mylně" domníval, že onen průvodce je sám Milwen. Teprv pak jsem pochopil, že tím má Nazir na mysli dvě postavy, než jsem zhruba od poloviny opět postupně nabyl přesvědčení, že tím průvodcem je opravdu Milwen ovšem inkognito. Možná by trochu míň předvídatelnosti příběhu neuškodilo.

Kromě toho ve mě zanechal snad víc otázek, než získaných odpovědí: Pokračuje Milwen ve svých dobrodružstvích? Má nějaké nevyřízené účty, touhy, sny, noční můry pronásledující jej z jeho minulosti? Nebo jen přežívá usedlým stylem průvodce a prodlužuje svůj nezajímavý život docházející zásobou elixírů mládí?

Letní téma sice zmíněno bylo, ale jen tak mimochodem a nezajímavě. Obecně mi ta postava moc nijak zvlášť letní nepřišla.

Jsem si jist, že ve hře by s ní Nazir udělal pravé divy. Ovšem mám-li hodnotit postavu samotnou, nezbývá mi něž konstatovat kritiky tak oblíbeným a autory nenáviděným výrokem: Je to dobrý. Hodně dobrý! Ale ty máš na víc :)
The true man wants two things: danger and play. For that reason he wants woman, as the most dangerous plaything. -Friedrich Nietzsche
PJ roku - «AK» 2009

Eiris - 3. července 2010 21:09
Eiris

Co o postavě ? Nu, asi bych tam chtěla něco co by ji definovalo pro případné uživatele. (Pokud to bereš jako postavu, měla by být použitelná PJ em, jenže vlastně krom finální zápletky bych jako PJ ka moc nevěděla jak ji použít - Mám jakžtakž vzhled a něco málo z průvodcova slov - Nevím jak jí použít nebo dát k hráčům) Pokud to je jako povídka, tedy druhý pohled, tak vše nahoře padá, ale dostávámese ke kruhu, že to je povídka a ne postava :)

Je to slovíčkaření, ale můj názor je, že by to byla fakt skvělá povídka, možná ještě rozpracovatelná do jiných detailů, ale jako postava mi to nesedí, tedy hodnotím postavu níže, než bybyl celek povídky...

To, žeto je napsané jinde tomu nebere kouzlo, ale tím, že to je tak "Jiné" Tak když čteš onu "Originální" Zápletku/Pojetí v dalším provedení, už nenadchne. Což je pro mě prostě fakt, že mě to neosloví tak, jako někoho, kdo nezná. Nic méně, nic více. Dvě "Variace" Na jedno téma ata "Druhá" Prostě už nedá poklesnout čelisti originalitou. Ale zpracováno velice pěkně/Slušně...

Co se týče postavy, tak právě ta hůlka/Klapot hůlky/Posunek hůlkou dále, ve mě probudil představu po vzoru Monte Cristo a podobné, takže opakuji, zpracováno moc pěkně...
***___Vymýšlím něco vtipného a inteligentního, co sem napíšu___***

Nazir - 3. července 2010 20:55
Nazir

Eiris 3. července 2010 20:32
Ano, ta výtka již zazněla a nejenom od Tebe, ale co bys o té postavě chtěla vědět víc? Je tam všechno včetně titulů :)

To, že se motiv kdesi objevuje, no...
1) jsem Mečové pobřeží nečetl, tedy nemohu soudit míru shody. Ale
2) když to vydal, a lidé to čtou, asi to není až tak úplně blbý.
Za vypíchnutí perliček děkuji, každý je vidí jinde a to mne těší.
Oko za oko... a svět bude slepý.

Eiris - 3. července 2010 20:32
Eiris

Mě to přijde spíš jako povídka, než jako *Postava* Takže cca. 3,8* Za postavu. (Jako povídka cca.4,3*)Myslím, že podáno na povídku by to bylo jistě lepší, nežli jako postava. Nějak mi to nesedí v tomto podání. (Rozhodně zajímavý způsob presentace, ale poněkud moc okrajový)...

Nějak mi ten závěr až moc připadá jako z Hollywodských klišé :)

(Nápad muzea místního *Hrdiny* Spolu s průvodcem jako hlavním hrdinou v skryté identitě je jak vystřižený od R.A.Salvatora - Publikované v příbězích Mečového pobřeží - Takže taky to nespěje ode mě k plnému počtu bodů, neboť se mi to zdá až moc podobné s něčím co už tu bylo jinde, tedy mě to neohromilo jako něco naprosto nového - Zde to ber spíš jako to, že prostě námět už znám, takže žádný oheň z toho, jak by mě to oslovilo jako novinka) Každopádně některé úseky jsou vážně pěkné a povedené (Zmínka o tolerování mnichů/Maketa pokladu/Klapot hůlky)...
***___Vymýšlím něco vtipného a inteligentního, co sem napíšu___***

Beluga - 25. června 2010 16:07
Beluga

Pro lenochy ;)

http://www.aragorn.cz/diskuze/legenda-o-bile-velrybe/#kom
I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

Astinas - 25. června 2010 15:33
Astinas

Ano to Miss Léto je trochu mimo, ale čert to vem.
c'est la vie...

Beluga - 25. června 2010 15:32
Beluga

No, přemýšlím, jestli si hrát na Ejrüs, nebo to přejít pouhým: Bravo!

Bravo!

3x Bravo!

Milwen Kulerváč je ultimátní postava a všem jenom můžu doporučit číst výše zmiňovanou diskuzi, protože se znovu rozjíždíme!
Oslovení "MISS LÉTA" mi však k tomu zjizvenému a popálenému hrbáčovi nějak nejde. Přesto si ho zaslouží :)
I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

Astinas - 25. června 2010 15:18
Astinas

Doufám že je všem jasné jak to s Melwinem doopravdy bylo, že to byl sobecký bídák, kterého všechno oddřeli jiní, ale docela tomu věřím, že na konci to přežil jedině on, ale jeho spolubojovníky rozhodně nezabily nástrahy podzemí, nýbrž kudla do zad viď Nazire?:)

Jistě po stránce literární je to úžasné. Ale ti kdož měli to štěstí a Melwinem si zahráli ví, že se nedá všechen potenciál této postavy natlačit do jednoho kratičkého článku.
Za sebe ale soudím, že tento článek plně vystihnul Melwina tak jak se prezentoval před ostatními, než jakým skutečně byl, což je na konec dobře:) U mě je to jasné:)
c'est la vie...

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog