Mort (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Mort

Autor : Nestor   15. února 2008   Postavy
Hrát za nemrtvého? Proč ne?

Smrt… Smrt… Smrt…
Toto je jediné slovo, které se mi přehrává v hlavě jako prasklá deska gramofónu. Už ani nevím jak dlouho brouzdám povrch země, proměněn na monstrum, před kterým zamykají domy a děti se dávají do usedavého pláče. Může to být týden, stejně dobře jako několik století. Proklínám ty, kteří mi zachránili život a uzavřeli moji duši do tohoto vězení, které nazývají tělo. Neměl jsem křičet o pomoc, ale umřít jako muž, ne jako plačící slaboch. A co je mým prokletím? Povím vám to, ale musíte přestat křivit své tváře odporem, když se díváté do mého nevidomého oka.

Kdysi jsem měl jméno, Mortred sá-Vinitta. Nebudu vás zatěžovat zbytečnými podrobnostmi ze života. Vám stačí vědet, že můj otec byl vlivný obchodník a já jsem studoval alchymii, obor astrální sféry, na univerzitě. Ach, jak mi chybí všechny ty lektvary a tlusté spisy, které jsem musel zaměnit za meč, protože nemám cit v konečcích prstů. Už vám to vidím na tváři. Myslíte si: „nějaký pomatený mastičkář, kterému před obličejem explodovala baňka plná výbušné hlíny.“ Pche, nemyslete si, že je to takhle jednoduché.
Bylo povoleno studovat temnou magii, ale dávaly se těžké pokuty za její provozování. Univerzita měla nádhernou knihovnu, do které jsem se uzavíral na dlouhé hodiny a studoval jsem svitky, spisy a knihy. Nepopírám svůj zájem o černou magii, přitahovala mě, jako všechno co jsem nechápal a chtěl jsem objevit její zázraky a kouzla. Nicméně jsem ji nikdy nepraktikoval, pouze jsem hloubal nad řádky, které o ní pojednávaly. Vinou předsudků a lidské nevědomosti jsem byl proklet. Nějaký nevědomostí zaslepený člověk hodil do knihovny pochodeň, proklínaje toto místo za ďáblovo semeniště a utekl. Plameny se rozrostly jako nádherná květina. Knihy a nalakované knihovny vzplály a já byl v momentě uvězněn ve stěně ohně. K mé smůle bylo oddělení černé magie až úplně vzadu, dávaje mi tak pouze malou šanci na přežití. Neměl jsem u sebe ani lektvar chladných vod, abych ztlumil spalující žár. Jakmile mi plameny začaly olizovat róbu začal jsem vřískat a křičet o pomoc. A tak se stala nesnesitelná bolest a horko poslední věcí, kterou jsem cítil. Když mě kouř a bolest připravily o vědomí upadl jsem do milosrdných mdlob.

Probudil jsem se, z jedné noční můry plné plamenů, do snu o nekončícím utrpení, který trvá až dodnes. Otec použil svého vlivu a peněz, aby zachránil jediného syna, kterého vychovával k obrazu lepšího člověka. Mágové a alchymisté, kteří dostali bohatě zaplaceno se nade mnou skláněli a se zaujetím mě pozorovali.

Cítil jsem se podivně. Ve skutečnost jsem necítil vůbec nic. Necítil jsem dřevo stolu na kterém jsem ležel, ani vůni mastí, či teplo kožešiny. Neměl jsem hlad, ni žízeň a ani hruď se mi nezvedala pod pravidelnými údery srdce. Viděl jsem rozmazaně. Zpoloviny normálním zrakem, lidským a zpoloviny jsem vnímal pouze záři kolem postav. Až později jsem zjistil, že ta záře představuje život. Čím silnější, tím více času do smrti danému člověku zbývá. Ani nevíte jaké to je, chodit po zemi a vědět, že támhleta malá holčička do pár dnů umře. Plameny spálily skoro vše kromě poloviny obličeje a torza. Zbytek těla mám nahrazený končetinami někoho jiného. Je to odporné, pohybovat se na cizích nohách a manipulovat cizíma rukama. Pravé oko nemá duhovku se zorničkou a to právě ono mi dává „dar“ vidět lidské životy. Má kůže je šedá a na dotek chladná.

Jsem Mort, polomrtvý. Jednou nohou stojím ve světě živých, druhou v říši mrtvých, ale ani do jedné nepatřím. Mé nemrtvé tělo nepotřebuje jíst, pít spát a můžu běhat celé dny. Neunaví se a nepotřebuje dýchat. Svaly jsou silnější než u obyčejného člověka, protože se nemohou natrhnout. Mé tělo funguje jen díky magii, která je uchována v rubínu. A rubín je hluboko v mé hrudi, v místě kde bývalo tlukoucí srdce.

Odešel jsem od otce, skrývaje se v lesích jako zvíře. Necitlivé ruce jsem přiučil zacházení s jedenapůlručním mečem a potuluji se světem, abych našel někoho, kdo zlomí mé prokletí a má duše bude moct spočinout v záhrobí.
To jsem já, prokletý, který by nesmrtelnost, sílu a výdrž vyměnil za chuť jablka, nebo smrt.

Síla: 21+5
Obrat: 18+4
Odol:21+5
Int: 13+1
Char: 1-5

-oheň působí o 100% škod navíc
-necítí bolest, nemůže upadnout do bezvědomí, nekrvácí, neunaví se… prostě nemrtvý
-jeho tělo fungje na magické bázi, na což když přijde nějaký silnější mág, tak mě může celkem snadno ovládnout, proti čemuž se můžu bránit jen myslí.
-nejdu vidět v infravizi (přeci jen nevyzařuji žádné teplo)
-lidé se mě většinou straní a do měst mě mnohdy ani nepouštějí

-Vím, že co se týče atributů a ostatních věcí, vypadá to, že jsem hodně zvýhodněný. Ale jeho pro a proti jsou vyváženy, jenom to tak nevypadá a vyplyne to až ze hry. Schválně jestli už jsi hrál s hráčem, jehož cílem nebylo bohatství ani moc, nýbrž smrt? Protesty a kritiku uvítám, ať se budeme moci dohodnout na rozumném kompromisu.

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Mort?
agarwaen, Asimm, Blackmoore, Drtikol, Ghondar, hater, I-Ionza, LBsmoke, Rex, Saxana, Tort

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Python - 8. srpna 2009 23:31
Python

Moc zajímavá postava. Není sice zas tak originální (už jsem viděl pár takových) ale pro mě jako pro milovníka černé magie a nemrtvých má své kouzlo. A hodně mi připomíná jednu postavu z jedne hry, kterou si teď bohužel nevzpomenu. Hlavní postava se celou hru nesnaží o nic jiného než o svou smrt (a že se ji velmi dlouho nedaří umřít, i když se hodně snaží)
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. Nevěřte bláznům, říkají pravdu. I´ll Chuck you!

Laethé - 31. srpna 2008 02:51
Laethé

Líbí se Vám tato postava? Nominujte ji do právě vznikajícího tištěného Aragornského sborníku!

http://www.aragorn.cz/diskuze/aragornsky-sbornik/

(omlouvám se za reklamu, ale nominovaných postav je zatím žalostně málo)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

LBsmoke - 11. března 2008 18:49
LBsmoke

ale jo pěkně si to utkal !)smrt jako satisfakce.. proč ne...pěkný cíl !D EMO
LBs.ic.cz

Ghondar - 18. února 2008 21:08
Ghondar

agarwaen 16. února 2008 16:43
Myslíš? A je láska pohnutí mysli, nebo srdce? (jež mort nemá...)
"A person always takes his home with him, wherever he goes. Worlds are so vast—yet they fit easily into one's heart."

agarwaen - 16. února 2008 16:43
agarwaen

hater 15. února 2008 21:50

MYslím že z textu vyplívá že fyzicky nic necítí,za to o sobě ví takže si myslím že by zamilovat mohl.
http://bandzone.cz/zixi

hater - 15. února 2008 21:50
hater

Celkem fajn :-)

Nezáleží přece až tolik na těch atributech, možná jsou vysoké, ale k čemu to?

Otázka: Jak si představuješ, že se tato postava začlení do nějakého většího dobrodružství?

Otázka číslo dvě: Co láska? Může se Mort zamilovat? :-)

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog