Nazir (34) - ještě se necítím na domov důchodců! (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Nazir (34) - ještě se necítím na domov důchodců!

Autor : Beluga   7. června 2011   Rozhovory
Rozhovor s vítězem hráčské části turnaje AK 2009 Nazirem vedený netradičně hned dvojicí tazatelů. Jen jeden z nich přežil skandální odhalení z Nazirova soukromí...

Mack: Každopádně tě tu vítám a předem děkuji za rozhovor. Jako vždy první by měla přijít nějaká otázka na tebe, abys nám o sobě prozradil pár základních údajů, takže: Jaké je tvoje oblíbené pití?  

Nazir: Oblíbené pití - To je taková ta otázka z rozmařilosti. Nepijeme proto, že by tělo potřebovalo pít, ale pijeme proto, že nám to chutná, že zrovna chceme, že máme oblíbené pití nebo že si dáváme pauzu v práci, a tak pijeme kafe anebo že se chceme s někým vidět, tak pijeme pivo, že si chceme udělat hezký večer, dáme si víno a dáme si kolu, protože chcem být frí a khůl anebo jiný sladký tlamolep viděný v reklamě. Nebo naopak si dáme hubnoucí balenou vodu v obalu růžovém jak Paroubkův zadek anebo si najdeme jiný důvod, oblíbíme si šestkrát destilovanou vodku. Protože ten pán z reklamy je vážně sexy. Anebo nějakou whisky, protože ta paní z reklamy...

No, neřešme paní z reklam. Oblíbené pití: voda.  

Mack: No to ses nám hezky rozpovídal:) A to jsem myslel tu otázku napůl ze srandy:) Teď trochu vážněji: kdybych se zeptal, jak se jmenuješ, odkud jsi a vůbec několik prvních věcí o sobě pro čtenáře.  

Nazir: Fajn, já tu odpověď pro změnu myslel napůl vážně.

Jinak k té mé identitě: Všechno, co byste měli vědět o Nazirovi, naleznete v jeho profilu. To ostatní je někdo jiný. 

Stačí? 

Dobře, nestačí.

Toho času Pražák, původem někde z pomezí Čech a Moravy. V jistých virtuálních kruzích znám jako Kristova Noha, přičemž Kristova je příjmení. Takže pokud jde o perex, klidně to použij. A v perexech bývá ještě v závorce věk (34).  

Mack: Dobrá a když jdeš s kamarádama na pivo, tak vejdeš a oni říkají: Kristova noho! Určitě ne :) No taaak, aspoň křestní. I když máš pravdu, my chytří se podíváme do profilu a vidíme tam Milan :) 

Takže, Milane. Jsme tu kvůli rozhovoru, ale čtenáři by měli vědět i s kým je ten rozhovor z aragornského hlediska. Respektive opět se podíváme do profilu a svítí nám tam datum založení účtu 10. června 2009. Takže jak se sem Nazir (Milan) tehdá dostal, čím se za tu dobu na Aragornu stal a hlavně proč je s ním dnes veden rozhovor a v jakých všech ohledech je dnes Nazir na Aragornu aktivní?  

Nazir: Představ si, že jo! Některé dámy dokonce "Nožko!" 

Když bych šel na pivo s Aragornskými, předpokládám, že mi budou říkat "Nazire" a co? A já na to budu slyšet. 

Tak to vidíš, jsi mi tu odcitoval celej můj profil, a já si myslel, jak mi tam uživatelé budou chodit na návštěvu a já každýmu udělám kafe a stane se ze mne místní oblíbenec. 

Tak jinak. Zeptám se já, proč je se mnou veden rozhovor? Dobře, bral bych nějakou vlnu zájmu po turnaji AK 2009, kdy jsem si odnesl zlaté vavříny za hráče, ale od té doby nic, pořádně tu nikoho neznám, nikdo mne, nic kulervoucího jsem tu neudělal (ani tu miss léto jsem nevyhrál), založil jsem jednu jeskyni, jednu pro nováčky, tu jsem nakonec nechal zrušit, protože se na mne vybodl spolupracovník táta elaxon, jednu jsem převzal. Letošní turnaj jsem vzdal, doma po večerech přepisuju švabachem Sborník (aragornský sborník povídek), aby toho Apophis měl 100 kusů, který bude potom dýlovat, a to je asi tak celý. 

A kde jsem se tu vzal? 

Zoe mne sem přitáhla, ale málokdo tu zná mne, natož Zoe.  

Mack: Nu dobrá, popravdě mně ale přijde výhra v turnaji, práce na aragornském sborníku a vůbec zájem o komunitu jako docela význačné. Myslím si, že za dobu zde strávenou tě už zná spousta lidí. A proč Aragorn, proč fantasy, proč tenhle koníček? Co tě na tom baví, že tu jsi s náma, bavíš se tu a kuješ různé pikle?:D  

Nazir: Protože se mi líbí místní Galerie? 

Třeba... 

Hele, zná nezná. Až se jednou projdu po Aragornu a všechny slečny roztouženě vydechnou: "To je Nazir, znáš ho?..." tak se budeme bavit o tom, že jsem známá postava. 

Tedy, budeme se bavit ihned, jakmile obsloužím ten zástup fanynek a všem se podepíšu, kam budou potřebovat.

Proč Aragorn? Protože ta nejlepší RPG nestojí na grafickém enginu a na výkonu procesoru, monitoru a tak, ale na lidské fantazii. Navíc je to zadarmo, jediné, co investuješ, jsi Ty a skrze hru na hrdinu poznáš sebe či druhé. Každý se trošku odkope, když dostane do ruky válečnou sekeru nebo magii a stane se hrdinou s povolením zabíjet. 

Jo, to mne baví.  

Mack: Plně tě chápu:D 

Sám jsi psal o svém věku. Je ti 34 a abych se dostal k další otázce, ještě potřebuji něco vyzvědět. Máš už ženu, rodinu, práci? Pověz nám o tom, prosím, něco.  

Nazir: Cha! "Sám jsi psal..." Jsi se ptal, ne?

Dám na výběr: Buďto si mne představte jako nezaměstnaného bezdětného vyvrhela, co chodí po nádraží a somruje na internetovou kavárnu, aby mohl na Aragorn. 

Varianta druhá: Ženatý, sdětný, pracující taťka s pupíkem, hypotékou, rodinným vozem, našlápnutou kariérou a sociálními jistotami. 

Pravda je někde uprostřed, avšak blíž k druhému pólu (ty sociální jistoty, kariéra a hypotéky mi chybí).

Mám rodinu, děti, když to spočítám, tak 3,5 dítěte, ale když to zaokrouhlím, tak 2 (to jsou takové ty počty těch, jež jedna žena s dětmi opustí), z toho jedno čerstvé, ještě mlékem vonící. 

Práce - devatero řemesel, desátá bída, jak se říká, dělal jsem již leccos - pastoračního asistenta, office managera, živnostníka, tajemníka, člena správní rady, ilegála na Kubě, teď dělám do jablek, myšleno Apple.  

Mack: Tyjo:) A jak si při tom tvém životě najdeš ještě čas třeba na takovou zábavu, jako je Aragorn?  

Nazir: Jak jsem říkal, občas je třeba použít válečné sekery, občas magii.  

Mack: Dobrá a když pomineme uťaté hlavy a pražené skřety, je tu ještě nějaký jiný kůň krom těhle stránek? Věnuješ se ve svém životě nějakému sportu nebo třeba máš rád vaření a tak:)  

Nazir: Jo, vaření mám rád, vařím často a pokaždé něco jiného, podle toho, co je doma, je to kreativní proces. Tos trefil. 

Abych užil trošku frází, tak mým koníčkem je rodina. Tedy naopak, aby se člověk mohl věnovat koníčkům, chce to trochu volného času, a ten mi co? Ten mi sežerou děti a další věci kolem. 

Zbytek mi sežere práce a tak to prostě je. 

Jinak ano, chovám včely - ne nijak závodně nebo na výkon, jen tak pro radost a pro med, pro radost z medu a z toho, jak mi to tam krásně bzučí. Včely jsou super, i když to není v dnešní době moc sexy záliba.

Jinak čím dál pasivněji se zajímám o výtvarné umění, což mne mrzí. 

A čtu, čtu hlavně časopisy, ty čtu v MHD, na záchodě a ve vaně. Všechny varianty jsou skvělej relax.  

Mack: Třeba časopisy o výtvarném umění?:DDD  

Nazir: Spíš společenské, pro takový ten obecný přehled. Nikdy jsem nebyl schopen nějaké úzké specializace.  

Mack: A co včely? Když jsi z Prahy, tak jezdíš někam na chatu? Kolikery máš? U práce se jich totiž moc stíhat nedá, tak desatery?  

Nazir: Ehm... 

Jedny. 

No nic, další otázka? 

Ano jedny, a to ještě vyprošený. To je taková ta moudrost starých lidí. Děda měl čtvery, po moru v roce 2008 neměl žádný. A že už žádný nechce, že brzo umře. Jsem ho ukecal, že ještě nějaký dáme, kývl na jedny. Děda umřel, včely zůstaly a na jaře je obnovím, seženu další. A bude, konečně, snad se mi podaří založit vlastní oddělek, tedy samostatné včelstvo s mladou matkou.  

Mack: Ahaaa, tak to jsem se radši neměl ptát:) Jsem taky částečně včelař. I když jedny včely, dobrý včely:) Kdybys potřeboval sehnat, stačí říct.

No ale vidím, že fušuješ vážně do spousty věcí. Teď se zeptám možná trochu na tělo. V čem z toho si myslíš, že nějak vynikáš?  

Nazir: To se ptáš mě? 

Člověk si může myslet, že v něčem vyniká, a potom je konfrontován s někým lepším a kde nic tu nic. 

Možná je vážně jediný, v čem jsem dobrý, to RP postav, jakože nejsem rozhodně dobrý PJ. 

V práci si snad o mně myslí, že jsem dobrý šéf, a děti, že jsem dobrý táta. To by mohlo stačit. 

Ano, pokud fušuju do širokého spektra věcí, jak jsi zmínil, tak jestli v něčem vynikám, jsou věci, o které se zajímá málokdo, protože já se o ně zajímám alespoň trochu, třebas křesťanství. O náboženství se zajímá každý, křesťanství je trošku popelkou. 

Ale ono to není, že do něčeho fušuju nebo tak, prostě to život přináší. Neměl bych to srdce ten úl podpálit a včely zlikvidovat, tak jsem se stal "včelařem".

Chtěl bych třebas více kreslit a malovat, proto tak často brousím do Galerie a slintám nad tím, co místní tvoří, ale nedostává se mi času, energie a dalších potřebných věcí, snad v důchodu nebo až děti vyrostou... 

Rozhodně nejsem sportovec. Nejsem herní pařan. Nejsem zpěvák. Nejsem dobrý řidič. Odtud vítr do plachet dalšího rozhovoru nezavane. 

Mack: Já vím, ta otázka byla nanic, každopádně jsi zmínil to, v co jsem doufal. RP tvých postav a vůbec. Už jsme to nakousli výše: Tvá výhra v turnaji a i to, že jsi se podílel v jedné jeskyni, pomáhal hráčům-začátečníkům, něco naznačuje. Četl jsi Vojuův rozhovor? On teď má Aragornskou školu. Jak ses na to učení hráčů díval ty? Nebo co jsi jim vštěpoval a podobně? Dobré RP se netahá z rukávu.  

Nazir: Vojuův rozhovor jsem četl, ostatně jako každý jiný rozhovor. Nechci hodnotit, jestli na to jde Voju dobře nebo špatně. Ani mi to nepřísluší. 

Voju na to jde přes schopnost vyjádření, já na to šel spíše přes představivost. Dle mého přístupu je v roleplayingu hlavní cítit za zády zatuchlý dech nemrtvých, pach krve a její nasládlou chuť v ústech, pokud moje postava dostane přes hubu, umět se vžít do toho, že když dostanu ránu, tak že to bolí a potom tu bolest vynásobit dvaceti, to celé na kvadrát, zatnout zuby a představit si to úsilí, které musím vynaložit, abych vstal a pozvedl zbraň. Vnímat lepkavou krev stékající z rozseklé paže. Cítit tíhu brnění na ramenou, vědět, že promáčklé brnění může tlačit a po pár mílích pochodu vede k odřeninám pálícím jak čert, vědět, že zpocená rána pálí a že na zasychající krev sedají mouchy. Počítat s tím, že v tom světě si nikdo nečistí zuby a jen málokdo používá k utírání zadku víc než jen prsty levé ruky - pravou se jí. Když máš tento obraz a tento pocit, jsi schopen napsat smysluplný post, i když gramatika nebude jak z příručky.

RP podle mého je hodně o pokoře a abych ušetřil další otázku, jak jsem to myslel: Je to přijetí toho, že dobrý PJ je skutečně architekt a moc všehomíra mé postavy, věřit mu a přijmout i to, když se nedaří. Jednou vyjde slunce...  

Mack: To bylo poetické. No tak mě tak napadlo, napiš nám něco, jen tak ze srandy. Třeba epická smrt hrdinného rytíře v obklíčení slintajících zombíků:) Nebo cokoliv budeš chtít. Třeba epická smrt zbabělého rytíře v obklíčení slintajících zombíků.  

Nazir: Hmmm, dlouho jsem přemýšlel nad nějakým neotřelým tématem, co by čtenáře mohlo potěšit - tedy: 

Epická smrt rytíře v obklíčení slintajících zombíků. 

Vláčel se pustinou, meč zahodil před dvěma dny, tedy třetí den poté, co jeho kůň pošel na kulhavku, včera odhodil meč a sňal zbroj, anžto jeho tíže se mu stala protivnou, stejně jako fakt, že kov kumuloval teplo z toho věčně přítomného sálajícího bochníku přibitého na nebi, o kterém bardové poeticky hovoří jako o "zlatém kotouči provázejícím poutníky a zahánějícím chmury" - idioti, věřte, že slunce může být protivná k nasrání věc. Omotal si košili kol hlavy a šátek s rodovým erbem uvázal přes ústa, aby vdechoval míň prachu a písku hnaného proti němu horkým větrem. 

Jediné, co si ponechal, byl štít. Vláčel jej s sebou jako příležitostný přístěnek proti slunci a každé ráno lačně olízal vodu na něm sraženou po chladné noci. 

Dnes ráno ucítil svědivé bodnutí na lýtku. Neviděl tvora, který jej způsobil, zahlédl jenom hnědý ošklivý krunýř mizící v písku. Poškrábal se na ráně a šel dál. Rána na sebe neustále upozorňovala progresivním rudnutím, horkostí, malátností, kruhy před očima, křečemi v břiše a průjmem. Do hodiny bylo po putování. S růžovou pěnou prosakující rodovým erbem jelena na šátku, v louži stolice řídké tak, že se ihned vsákla do lačného horkého písku, a s myšlenkou na hrdinství, které spěchal vykonat, tedy smrt Nekromága Kediranamata a jeho služebníků. Představil si sám sebe stojícího v plné zbroji osvícené pochodněmi v Kediranamatově svatyni, proti němu se svíral kruh mágových služebníků bez vlastní vůle, pomalými trhavými pohyby směřovali k němu. Zavířil mečem...

Ozvalo se zabublání a zachroptění, naposledy se posral a z koutku okoralých úst pod šátkem vytekl pramínek slin a řídké krve. Bochník na modrém blankytu pro něj vyhasl. Navždy.  

Věřte, že epická a hrdinská smrt je vzácný úkaz, ještě jsem ji nikdy nepotkal.  

Beluga: Takže, vzhledem k tomu, že Mack je lemra líná, přebírám to tady já, Beluga. Nazire, jistě si na mě pamatuješ a já si pamatuju na tebe, na naše první setkání, kdy jsem v tom nekřesťanským horku čekal před divadlem na toho borce a dorazil pupkatej taťka od rodiny bez hypotéky a vychytrale přišel v tříčtvrťákách a lehké košili. 

Holt stáří s sebou nese i zkušenosti. Pověz, cítíš se zkušený a životem uspokojený, nebo je ještě něco, co bys rád stihl a dokázal?  

Nazir: Koukám, že nové koště dobře mete a dostává to jakési grády. Děkuji, že jsi taktně pomlčel o mém zpoždění. Ale ohradit se musím: Stáří? 

WTF stáří!? To, že jsem ještě stihl být pionýrem a držet čestnou hlídku u Pomníku Rudoarmějců, ze mne nedělá starce. A jestli se cítím uspokojený životem, to řeknu až na smrtelné posteli. Ha, teď jsem se vystavil nebezpečí, že jménem rozhovoru u nás zazvoníš s nádobíčkem, připoutáš mne ke gauči, našemu gauči z IKEA, a budeš se mne snažit přesvědčit, že už to nastalo. V tom případě ne, nejsem uspokojený. Ještě mám co plnit. 

Mám cíle. Pracovní i soukromé. Chci jít na svatbu svých dětí a dcerku odvést k oltáři. Najít si solidní bydlení a vybudovat tady jablečnou republiku a tak navěky skoncovat s tupou mocí Microsoftu v našich krajích. Jo, marketing je potřeba dělat agresivně, takže tady to máš.  

Beluga: Nádobíčko přinesu, až k vám půjdu na kafe, ale pouze proto, aby ho tvá žena připravila na další šichtu. Mack mi zaneřádil celý sál. Operační. Sál.

Vraťme se zpět. Dostávám se k myšlence, co tě baví víc: Divadlo anebo film? A co je tvým oblíbeným žánrem?  

Nazir: Co myslíš? Nevím, asi to bude hodně rouhačská myšlenka, ale film je podle mého apriori postavený na tom, aby bavil víc. Podívejme se na to takto: Kolik divadelních představení Tě ukovalo do křesla tak, že jsi dvě a více hodin jen čuměl s pokleslou bradou? Takových představení vyjmenuju na prsty jedné ruky, ale filmů to bych potřeboval hodně prstů, hodně moc prstů. 

Opomíjím, že sedačky v divadle jsou nepohodlnější než křesla v kině etc. Ale na divadle obdivuji minimalistického Génia, vtáhnout diváka do děje bez triků na pár metrech čtverečních. Je to založené na opravdovém herectví. Kino to přemázne hudbou, počítačovou animací atakdále. Nerad srovnávám, ale dáváš-li mi takováto ultimáta, volím film.  

Beluga: Máš absolutní pravdu a ostatně už jsi to nakousl v předchozích odpovědích, že fantazírování je zároveň to, co tě na RPG baví nejvíc. Pověz mi, je nějaká hra či její část, na kterou obzvlášť rád vzpomínáš?  

Nazir: Jako tady na Aragornu?

Beluga: Obecně. I pokud tě snad uchvátila nějaká PC hra, nebo hra naživo, sem s tím... a za nějakou hezkou historku z natáčení bych se taky nezlobil.  

Nazir: PC hra? Jo, tohleto. Miluji strategie, takže Plants verus Zombies a samozřejmě Warcraft III. 

A jinak RP, nebo nějaký veselý zážitek odsud z Aragornu?

Tak to Ti tedy povím. To bylo, bratru, v roce 2005 plusminus, kdy ještě MegaEdwin byl roztomilej chlapeček, co fandil skupině Megadeth, a Apophis druhej roztomilej chlapeček, co právě ťukal do počítače své první řádky aragornského kódu, aby byl posléze shledán velkým kodérem a programátorem. Óóó, nejvyšší, vládce nás, Slunce naše, jasné! 

To byl ještě ten Aragorn se staříkem v hlavičce a skinem černým jako... 

No nic. Ta uživatelka se jmenovala Iona. V ikonce měla lady Godiva. Mimochodem, krásná legenda. 

Poté, co jsme dobili skřetí doupě, rozdala si to s Apophisem na stole v nějaké knihovně. Měl jsem z toho výčitky svědomí, tak jsem se přiznal, že jsem Iona, nedělalo to dobrotu. Mezi mnou a Apophisem to začalo skřípat. Není divu, mně by se taky nelíbilo, kdybych zjistil, že mne to vlastně v rámci RP přefik tatík od rodiny, s pupíkem, bez hypotéky...

Tak jsem si dal pár let Arapauzu. 

Z novějších zážitků. Co mne opravdu dostávalo, byla hra v loňském AK - Laiki. Laiki byla krásná momentální inspirace a příjemná postava. Jen tak bez závazků, bez dlouhodobějšího osudu. Krása.  

Beluga: Hraní žen ti jde pravděpodobně stejně dobře jako mužské postavy. Přijmi ještě, prosím, dodatečné gratulace za Laikiho. Opravdu majstrštyk.

U hraní bych ještě rád zůstal. Neber to jako pošlapávání tvého jedinečného stylu, ale po nějakém čase hraní pod tvojí taktovkou jsem si nemohl nevšimnout, že máš rád situace až dokonale promyšlené. Rozčiluješ se někdy nad tupostí hráčů, kteří si hrají po svém a ignorují tvoje dokonale promyšlené náznaky, nebo to přijímáš jako obohacení a námět ke sebezdokonalování?  

Nazir: Za Laikiho děkuji za gratulaci, předám. Ten je již jistě šťastně ženat, kol jeho škorní pobíhá deset půlelfíků a půlelfiček a je doma sekýrován svojí prdelatou manželkou za svou věčnou rozevlátost. 

Eh, já jsem říkal, že nejsem dobrý PJ, ale přijmeme-li fakt, že jsem nějaký PJ, berme to tak, že má mysl a plány jsou rozprostřené a otevřené stejně jako dálavy mých světů. Nebo jinak. Žádné indicie, žádná znamení, žádné tlačení do správných vrat. 

Já vím, kdo se kde pohybuje, kdo s kým mluví, kdo kde číhá a kdo koho minul. Hráči jsou v té situaci a vidí obrazy. Vidí, že se na rohu hádají dva žebráci, mohou do toho kdykoli vstoupit a stát se součástí. Mohou nasednout na skřetího dravce a letět. Mohou ale tyto situace jenom minout a jít za jinými, já budu poslední, kdo jim to bude vyčítat. 

Třebas nedávno jedna postava byla v mé jeskyni na sáh dobrodružství, o kterém bych se tak rád rozepsal a vložil ji do něj. Ne. Otočila se na podpatku a šla jinam. Nemám jí to za zlé. Dobrodružství čeká na každém rohu, jen bude jiné. A tam k tomu se třebas jednou vrátí nebo se k němu vrátí jiná postava. Mám svět. Moji hráči v něm žijí a můžou i něco velkého dokázat, nebo jen něco malého...  

Beluga: Jaký názor máš na klišé v RPG? Myslíš, že jsou potřeba, aby možná i zaskočily v roli stereotypů, anebo je to přežitek a nechuť, s kterou by se mělo skoncovat?  

Nazir: Definuj: Klišé v RPG.  

Beluga: Ok, na chvíli si vyměníme role v odpovídání. Klišé já osobně beru jako něco, ať už věc nebo třeba situaci, která svým opakováním dosáhla statusu absolutní provařenosti, která je nám otravná. Nevím, jestli se v tomto případě shodneme, ale myslím si, že pokud jsou klišé využívána s citem, může toho PJ ohromně skvěle využívat ve svůj prospěch. Ať už v okamžiku, kdy třeba v hráčích potřebuju vytvořit přesně takovou emoci, jakou po nich žádám... anebo k jejich dokonalému zmatení, když využiju klišé (někdy se klišé skoro až otírá o archetyp) naprosto jinak, než je jeho běžný význam. Co k tomu dodáš?  

Nazir: Sakra, pane, vy jste učenej. 

Myslíš, jakože elfové jsou sličné bytosti, pějící po nočních hvozdech, a trpaslíci plivou nadávky kadencí kalašnikova? Nebo že prsaté holky s kšticí mají rády sex a neprsaté ostříhané zase jiné holky? 

Že králové by měli být charakterní klaďasové a nekrouši amorální bezpáteřníci? To jsou podle mne fantasy klišé, která se objevují v RP. Ale proč ne? Jenom to vede trošku k předvídavosti a to nekoresponduje s mým pojetím hry. To máš jako v životě. 

Vezmi si takový romantický západ slunce na břehu jezera, v jehož pobřežním písku se ztrácejí koňské stopy. Stojíš tam s krásnou dívkou. Romantika ne? 

Jenže romantika jde vniveč, když víš, že na tom koni jela Tvoje milá s Tvým úhlavním sokem a ta krásná dívka je kontrola z berňáku, nebo si představ něco horšího, to je jedno.  

Beluga: Rozejdeme se a budeme dělat, že jsme na tohle téma vůbec nepromluvili, jo?  

Nazir: Tak jo, zůstane to mezi náma. Takový tajemství, OK.  

Beluga: Co ty a sociální sítě? Když chceš jednou z naší republiky udělat jablíčkový svět, proč to rovnou nerozšířit na celý svět? A proč k tomu nevyužít sociální sítě?

Nazir: Člověk může mít cíl, ale neměl by být magor, takže celý svět si nechám na jindy. Napsal jsem to, ten svůj záměr snažit se o "jablíčkový svět", trošku militantně, ale spíš jde o to naučit se trošku myslet jinak, "Think different".

Jestli k tomu použijeme sociální sítě nebo půjdu lepit letáčky na klandry či zvonit po domácnostech, to je jenom cesta. To není rozhodující. 

Ale asi ses ptal, zda jsem já sociálně zasíťován. Jsem, kdo není? Resp. takto: Mám účet na FB, to veškerý můj webdvanulový život, nepočítám-li Aragorn.  

Beluga: Když jsme u webu 2.0, jak ty osobně vidíš budoucnost Aragornu. Měly by se i zde objevit - dle mého trošku otravné - LIKE tlačítka či integrované nové sociální funkce? Byl bys třeba i pro další odkrytí svého soukromí, nebo jsi s tímto status quo spokojen?  

Nazir: Chodím sem hrát, toť alfa i omega. Takže nějaké "like" mi je někde. Bylo by fajn, kdyby se Rozcestí změnilo v nějakou onlinovku typu Dungeon Quest nebo Castle Age, které jsou na FB. Jo, to by mělo grády.  

Beluga: Promiň neznalému... v čem je například Castle Age význačný?  

Nazir: Právě že v ničem, proto čekám, že to, co by vyrostlo namísto Rozcestí, by bylo. 

Ale přeci jenom v něčem význačný je. Šlohnul jsem tam ikonku.  

Beluga: A od příběhu ikonky se dostáváme k příběhu tvojí přezdívky. Jak jsi přišel na Nazira?  

Nazir: Tady to bude s příběhem horší. Je to jméno postavy a ten její příběh, jak to tak bývá, se teprve píše. Nazir Ab Ali muh Ared - Černý havran z pouště. 

Když nemohu sloužit příběhem, dodám aspoň dvě zajímavosti. 

Postava Nazir vystupuje pod pseudonymem, tak to její občanský jméno zbylo na mne. 

Nassir je ochránce - Nazir je podle mého něco jako domácká verze, asi jako Jan-Jenda. Když jsem ho skládal, skutečně to nějakým způsobem dává dohromady Černý Havran (možná jenom černý pták), ale není to jen náhodná složenina. 

Jak jsem kdysi kdesi psal: Zeptejte se mne na cokoli chcete, já vám cokoli vygooglím.  

Beluga: Když jsme u toho googlování, vzpomněl jsem si na tu roztomilou historku z hospody, kde jste se v offline režimu s kamarády hádali, než přišel jeden blbec s připojením na net... hádáš se rád? Považuješ takovýto instantní přístup k informacím za neblahou věc?  

Nazir: To nesouvisí s tím, jestli se rád hádám. 

Jde o to, že žijeme v době, kdy těžko ustojíme, že nevíme. Na tajemství byla založena veškerá historická mytologie a mystika. "Bůh bouře se hněvá..." "Matka příroda nám žehná..." 

A dnes jsme schopni si googlit prkotiny - kdy přesně zemřel Bohumil Hrabal, z hlavy nevím, i když si pamatuju ten den, vydrž - 3. února 1997. A potom i větší věci. Jsi schopen mi bez internetu vysvětlit teorii superstrun? Asi ne, a vidíš, diskutuje se o tom všude možně. 

Nebezpečí nevidím v tom, že se nepohádáme, ale že polovzdělanci si hrají na vzdělance, a jsem rád, že jsou věci, které nevygooglíš. Třebas na kterém kopci za vsí, kde bydlí babička, se dá skvěle sáňkovat nebo kde rostou houby, to se musíš jít zeptat někoho, kdo to ví, nebo to zkusit a počítat s tím, že sáněmi vydřeš drn a nameleš si nebo že žádné houby nenajdeš. A to je model získávání informací, o který přicházíme.  

Beluga: A jaký je tvůj přístup k "ostatním moderním technologiím"? Když nezůstaneme jen u internetu, máš už doma 3D televizor? Mikrovlnou troubu? Bidet.

Všelijaké jiné iWhatever věci mě až tolik nezajímají, tedy, pokud je opravdu nepovažuješ za průkopnické a výjimečné.  

Nazir: Ne, 3D televizor nemám, nebyl jsem ani na 3D filmu v kině. 

Nedávno u nás byla paní ze Staťáku, prý jsme byli vybráni jako rodina, na níž bude něco měřit. Takže jsem jí nadiktoval: Lednice, pračka, myčka, mikrovlnka, televize... Technologie jedině prozkoušené časem, nejsem technologický hračička. I ten foťák, co máme, je low end, ale neznamená to, že nemám hezké fotky.  

Beluga: Takže žádný hlasem ovládaný minibar, který dokonale pozná - respektive nepozná - kdy už máš dost? Škoda.

O následující otázce bylo již mnohé naznačeno, ale co ty a sport? Provozuješ či alespoň provozoval jsi nějaký?  

Nazir: Střelba. Rád si střílím z lidí a občas do vlastních řad.

Jinak: nošení dítěte na levé ruce, nošení dítěte na pravé ruce, nošení obou dětí, nošení manželky na rukou a snášení modrého z nebe. 

Seznam to bude krátký: Zkusil jsem leccos, od těch dob mám leckteré úrazy, inline, skateboard, kolo, floorbal. Asi nejdéle jsem cvičil taiči - bez úrazu.  

Beluga: Kolik dětí zvedneš na benchpress? Než řekneš, abych ti definoval benchpress, rovnou tě pošlu za Astinasem...  

Nazir: To se takhle nepočítá, ono, víš co, to je jen jedna disciplína. Musíš připočítat ještě vytrvalostní záležitosti: nošení dítěte na zádech, nošení zlobivého dítěte na zádech, nošení spícího dítěte v náručí, nošení spícího dítěte, odrážedla a nákupu. To máme takové ty vytrvalostní disciplíny. 

Potom jsou třebas i bojová umění. Uklidnění zuřícího dítěte, plácnutí uhýbajícího dítěte po zadku, udržení kroutícího se nicnechtícího dítěte...

Mám pokračovat v tomhle antikoncepčním výčtu?  

Beluga: O mě nejspíš starost mít nemusíš, já už to pochopil. *něco si zuřivě zapisuje do diáře*

Každopádně starat se o dítě, to by i desetibojař Šebrle asi měl co dělat. 

Jak vidíš budoucnost svých dětí? Kdy je podle tebe vhodný čas na přivedení dítěte k počítači, RPG, internetu a Aragornu? Nastává vůbec při vývoji dítěte takový okamžik?  

Nazir: Tak to vážně nevím, jednou to přijde. O tom, kdy přivést dítě k počítači, se vedou odborné spory a nemám jasno, stejně tak jako se vedou spory o tom, kdy odrhnout dítě od počítače. 

Je to o představivosti, fantasii a empatii. Zatím jim vyprávím pohádky a kreslím příběhy a ony si je samy tvoří. Tím to začíná a jednou se s nimi utkám třebas v AT 2023.  

Beluga: A to se vlastně vracíme úplně na začátek rozhovoru... zpět k turnaji a tentokrát jinak: Je něco, co bys na aragornských turnajích změnil, či vylepšil? Co si budeme povídat, po bitvě je tu spousta generálů... a generálů nikdy není dost.  

Nazir: Nevylepšoval bych asi nic, já bych je úplně zrušil.

Jde o to, že pokud má nějaký titul mít smysl, neměl by být získaný kontumačně a náhodně. Občas se vynoří nějaký talent, jako první přetrhne cílovou pásku a zase zmizí v hlubinách Aragornu. Měl by to být člověk, o kterého se budou rvát nejlepší PJs jako o hráče a naopak hráči, kteří to myslí se hrou vážně, jako o PJe. 

Titul hráč roku nebo PJ roku by měl být i nominovaný a ne jen získaný nějakým maratonem příspěvků, kdy budou stát jeho jeskyně a on bude potit příspěvky do turnaje. 

O nominaci by rozhodovala porota, která by se rekrutovala z aktivních lidí. Porota by se prvně seznámila s jeho jeskyněmi nebo hrou jako hráče, hodnotila by se i aktivita, zveřejnila by nominace a následně by proběhl rozstřel, semifinále a finále, porota zůstává a hodnotí průběh, sama nesoutěží, taková rada "starších". Práce na šest týdnů pro soutěžící a na měsíc k tomu pro porotu. 

Jde mi o to, že co s PJem roku, který se tu rok potom neukáže, nebo s hráčem roku, který je zalezlý v nějaké jeskyňce, která třebas skomírá? Byl bych i rád, kdyby titul byl důsledkem dobré a kvalitní práce v jeskyních, takový by byl opravdu oceněním.  

Beluga: Velmi zajímavá úvaha, jež má spoustu styčných ploch s názorem mým. Ještě však otázečka: Je tu snad jeskyně, která ti dokonale učarovala, nebo taková chybí? A co by měla obsahovat? Jaký žánr je tvým oblíbeným?  

Nazir: Snad mohu říct, že hlavní preference je, že to má být fantasy. Nemusím ORP hrající ze současnosti, budoucnosti, nemusím emzáky, zombáky, WOD, hi-tech, nemusím moc cestovat do paralelních světů a jiných planet fungujících na jiných principech, než známe z našeho života. 

K té jeskyni se dostáváme ještě k tomu turnaji a zapomenuté kategorii "Jeskyně roku", nevím, jestli znám nějakého kandidáta, z vyprávění vím, že tak dva roky nazpět to bylo právě Putování za slávou, takže jsem se do ní přihlásil a věřím, že zase doputuje ke své slávě. Ale snad ano, lze říct, že je to jeskyně, která mi učarovala, ale...  

Beluga: Já bych to nejspíš nějak ultimátně ukončil, v tuhle chvíli. Přecijenom, čas tatíka od rodiny, kterému erektují všechny jeskyně, je vzácný. Něco na srdci?  

Nazir: ... jo, jasně. 

Světový mír! 

Beluga: Uvidím, co se dá dělat, díky mnohokrát za tvůj čas, trpělivost a odpovědi. 

Nazir: Byli jste vítáni.

Další články v kategorii Rozhovory:

Kdo hodnotil článek Nazir (34) - ještě se necítím na domov důchodců!?
Amunak (5.00*), Arachnid (5.00*), John_x (5.00*), Mack (5.00*), Nefrete (5.00*), Plž (5.00*), Urilis (1.50*), XxxYyy (5.00*), Ymir (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Beluga - 26. června 2011 02:04
Beluga

Adien 19. června 2011 23:09
Ty už si toho dokázala dost na dva životy průměrnýho somálce :P
I wish for time travel. Not to change shit, but to have the opportunity to live some moments again.

Adien - 19. června 2011 23:09
Adien

wow, ačkoliv Nazira naprosto neznám a tudíž mě rozhovor moc nezajímal, přečetla jsem ho až do konce.. líbí se mi, Nazire, že nemáš potřebu rozepisovat se od odpovědí na půl stránky, jako někteří tady a líbí se mi i tvuj přístup k životu. A trochu mě dostala otázka o stáří, a zkušenosti životem... mě kdyby se ve třiceti tazatel zeptal jestli chci ještě něco v životě dokázat tak mu asi přiletí facka :-D
Otevřete okno upírovi......

Nazir - 15. června 2011 13:17
Nazir

murthags 12. června 2011 12:27
To je evoluce.
http://img90.imageshack.us/img90/8171/yokoaspol.jpg
Čtvrtý v řadě jsem já a moje žena, což je ten obrázek na začátku. Omlouvám se, ale nebyl jsem s to dodat lepší obrázek, ač mne redakce žádala.
Oko za oko... a svět bude slepý.

Nefrete - 12. června 2011 19:05
Nefrete

murthags 12. června 2011 12:27
Jak jen se tomu správně říká... koláž?:)

Urilis 11. června 2011 17:36
Rozhovory jsou zaměřené na uživatele, kteří tenhle (nejen fantasy) portál navštěvují; svůj účel, stejně jako všechny předešlé, splnil.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

murthags - 12. června 2011 12:27
murthags

Mimochodem chtěl jsem zeptat, proč tam je obálka z Reflexu?
http://4.bp.blogspot.com/-HrxSy0sjtFw/UYAKNLdvlwI/AAAAAAAAAeI/wIlghyI-IUs/s1600/double+fuck+off.gif

murthags - 12. června 2011 12:26
murthags

Urilis 11. června 2011 17:36
tak to nečti když se ti to nepáčí, mě ty otázky docela vyhovuje. Jsme na fantasy portál a někdy toho mám plný zuby :p
http://4.bp.blogspot.com/-HrxSy0sjtFw/UYAKNLdvlwI/AAAAAAAAAeI/wIlghyI-IUs/s1600/double+fuck+off.gif

Urilis - 11. června 2011 17:36
Urilis

Publicistické a naprosto nevhodné téma dobře spracované.Příště radši na blog, než na fantasy portal.
Chytří lidé používají Google a nevolí komunisty

Nefrete - 11. června 2011 13:27
Nefrete

Ymir 7. června 2011 01:23
Fulghum +1
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Amunak - 7. června 2011 10:23
Amunak

Ymir 7. června 2011 01:23
Nemůžu než souhlasit.

A Nazire, my že tě neznáme? Pche... :)

Ymir - 7. června 2011 01:23
Ymir

Zatím asi nejlepší rozhovor tady. Dobré otázky (dva tazatelé tomu rozhodně prospěli), vynikající odpovědi; šťastná děcka, kterým je zpovídaný pán otcem. Nazir mi tu připadá jako takový ostřejší Fulghum, což prosímvás berte jako pokus o kompliment.
‎"Půjdeme do Getsemanské zahrady - a ty se postaráš, aby mě tam našli."

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog