Obyčejný zajíček (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Obyčejný zajíček

Autor : dangoball   9. listopadu 2014   Povídky
Jedná se o pohádku pro děti, která by byla nejlépe prezentovaná s obrázkem ke každému odstavci. Bohužel nejsem graficky nadaný, tudíž vidíte jen suchý text.

To si takhle jednou hopkal zajíček v lese...

Až dohopkal na krásnou louku. Nebyla to ale jen tak obyčejná louka!

Byla to totiž kouzelná louka, kam chodily na piknik kouzelné víly.

A když tam zajíček dohopkal, zrovna jeden takový kouzelný piknik tam pořádaly.

Zajíček, zaujat tímto nádherným zjevem, zvědavě přihopkal až k dečce kouzelných víl.

Kouzelné víly zajíčka zpozorovaly, a protože to byly dobré víly, pozvaly ho, ať se k nim připojí.

Zajíček si v jejich přítomnosti připadal nesvůj, byl totiž jen normální zajíček.

Vždyť nebyl ani kouzelným zajíčkem, tudíž nechápal, čím si zasloužil, že jsou k němu kouzelné víly tak hodné.

Tak se víl zeptal: "Kouzelné víly, proč jste na mne tak hodné? Vždyť jsem jen obyčejný zajíček."

Víly se na něj usmály a jedna mu odpověděla: "My jsme sice kouzelné víly a ty obyčejný zajíček, ale jsme také dobré víly a ty můžeš být dobrým zajíčkem."

Zajíček se nad odpovědí kouzelné víly zamyslel, ale nedávala mu smysl, tak smutně sklopil ouška.

"Co se děje, zajíčku?" zeptaly se víly se starostlivým výrazem.

"Řekly jste, že můžu být dobrým zajíčkem, ale to pořád nevysvětluje, proč mohu být mezi vámi, když jsem stále jen obyčejným zajíčkem," odpověděl sklesle zajíček.

"To proto, zajíčku," odpověděla další víla, "že tě máme rády i jako obyčejného zajíčka."

Zajíčkovu náladu tato odpověď sice zvedla, ale stále mu nešlo na rozum, čím si jejich přízeň zasloužil, tudíž se jich na to zeptal.

"Naši přízeň není třeba si zasloužit, zajíčku. Máme tě rády, protože jako my jsi součástí lesa," odpověděla s přátelským úsměvem další kouzelná víla.

Zajíček se na kouzelné víly usmál, ale náhle si uvědomil, že na něj čekají povinnosti mimo louku, uctivě se tedy rozloučil a začal hopkat pryč.

Jak tak odhopkával, běželo mu hlavou, že to bylo opravdu příjemné setkání, které by přál každému zvířátku lesa.

Trošku se zamračil, když si uvědomil, že piknik kouzelných víl je velmi vzácná událost, proto na něj narazí jen malinko zvířátek.

Rozhodl se tedy, že se pokusí pro ostatní zvířátka lesa uspořádat podobné pikniky, na kterých by se cítila stejně dobře, jako on na pikniku kouzelných víl.

Jak zajíček s novým cílem zahopkával zpět do lesa, zaslechl ještě loučení kouzelných víl: "Šťastnou cestu, dobrý zajíčku!"

Další články v kategorii Povídky:

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

dangoball - 16. listopadu 2014 21:03
dangoball

rafaela 16. listopadu 2014 02:05
Spolupráce mě napadla, ale nejdřív radši vytvořím něco, co si zaslouží čas někoho z galerie. Bajka by asi byla vhodnějším formátem pro pokračování Zajíčkových příhod.
Carpe vita

rafaela - 16. listopadu 2014 02:05
rafaela

dangoball 15. listopadu 2014 18:43
V tom případě se asi není problém domluvit na spolupráci s někým, kdo tu třeba přispívá v galerii. Ale i tak bych zkusila napsat něco o trochu svižnějšího a poutavějšího, pokud chceš psát čistě pro malé děti, anebo naopak něco trochu hlubšího a promakanějšího (třeba více podobného bajce), pokud bys rád zaujal i dospělé.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

dangoball - 15. listopadu 2014 18:43
dangoball

rafaela 15. listopadu 2014 17:38
Mnohem, děkuji.
Výtvarný talent naneštěstí nemam takřka žádný, takže obrázky, které bych k tomu taky chtěl, si tedy sám nevytvořím.
Carpe vita

rafaela - 15. listopadu 2014 17:38
rafaela

Dobře, zkusím to znovu a lépe. Pro utřízení názoru jsem to dala pročíst i svému příteli a po chvilce jsme se usnesli na verdiktu.
Ta pohádka má nějakou pointu (já si to nemyslela, ale můj milý mě přesvědčil), ale ta je sama o sobě příliš neuchopitelná a nejednoznačná pro čtenáře/posluchače, kterému je pohádka určena (hádám cca 2-3 roky). Starší čtenář si v tom zase nenajde nic, co by ho hlouběji zaujalo.
U pohádky pro děti bych čekala nějaký jednoznačnější děj, který dítě zaujme (a psát pro děti je vůbec to nejsložitější, protože ty malý příšery nezaujme skoro nic) a osobně dávám přednost povídkám, které mají nějakou skutečnou zápletku a vyvrcholení.
Pokud by tohle dílko bylo doplněno pěknými ilustracemi, neřekla bych ani popel, bylo by to hezké propojení tvého výtvaného talentu s tvou snahou psát. Takhle v tom bohužel spatřuji jen tu snahu psát, která vychází trochu naprázdno.
Lepší?
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

dangoball - 15. listopadu 2014 15:22
dangoball

rafaela 9. listopadu 2014 00:47
Nějaká konstruktivnější kritika než "lolnope, dis sux" by se nenašla?
Carpe vita

rafaela - 9. listopadu 2014 00:47
rafaela

Ne, ne, ne, ne, ne... A ještě jednou ne. Nevím, po jakém fetu tohle vzniklo, ale doporučuju to vysadit a tohle hodit do koše.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog