Pravda (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Pravda

Autor : Allizea   7. července 2007   Povídky
Další pesimistiscké myšlenky :) nic víc a nic míň. Pčeštěte a uvidíte, nečtěte a nic no :)

Pravda.
Pravda tolik utlačovaná, tolik klamaná, ale za jakým důvodem?
Vidíš to? Už se zase hádají a určitě za to můžu jenom já.

Velké pomněnkové modré oči plné očekávání hledí na prosklené dveře, kde se míhají stíny postav se zděšením a očekáváním.
Strach, který ji začíná naplňovat, jelikož ví, že se otec každou chvíli uchýlí si zlost vybít právě na ní.
Shlédne hubeně vyhlížející nožičky a ruce, které jsou navíc ještě posety mnoha modřinami. Slzy se jí derou na povrch, nedokáže je udržet, ač by moc chtěla.
Jak moc by chtěla někam hrozně utéct, nechce čekat na to, až ji otec zase surově zbije a z ní bude zase jenom troska.
Až ji zamkne v pokoji, bez jídla a vody, bez světla... samotnou, tak samotinkou.

Proč zrovna na mně se vylívá tolik zlosti?

Otázka, jež se dívce honí hlavou, stále a znovu se promítá, ale odpověď se nikde nenachází. Nechápe to… možná to nechce pochopit, protože potom by věděla, proč to otec dělá, takhle, když to neví, snaží se, ale nejde to. Podivné myšlení, ale jí to vyhovuje. Neptá se, nic neříká, jen plní, co jí řeknou, aby přežila v tomhle světě plném nástrah. Plném zloby, strachu a hnusu.
Natolik mlaďounká a neznalá. Minimum času strávila mezi lidmi, natož s dětmi. Noční můry, které ji dnes a denně v noci postihují, ji nutí, aby snad už ani nespala. Bojí se večera, jelikož ví, že přijde spánek. Bojí se ulehnout do své postýlky a zavřít oči, protože ta noční můra přijde zas.

Nikdy nechtěl, aby se narodila.
Nikdy.
Neměla se narodit, ale už je pozdě a teď ji takhle trápí.

Dívenka přemýšlí, jestli by nebylo lepší ukončit svojí pouť na tomhle podivném místě, ale ví, že by jí to maminka nikdy neodpustila, a tak raději ponese tíhu otcovy zbabělosti a snaží se vydržet nátlak, bolest a zlost, která jí obklopuje všude, kam se podívá, ze všech stran... prostě všude.
Tíseň a bezmoc. Jediné, co cítí! Co zná za pocit.
Dětský smích se už dávno v těchto zdech stal minulostí. Už dávno tu panuje smutek, bolest, pláč, volání o pomoc nebo prosení o smilování.
Nic víc a nic míň.

Dveře se tiše otevřou a ona hledí se strachem ke stínu, jenž se řine od světla. Očíčkama jede výš a výš, vidí ten chtivý a zlostný pohled v jeho očích. Bojí se, ale ví, že to nejhorší ji teprve čeká. Hlasité bouchnutí dveří, rychlé kroky k jejímu bezbrannému tělíčku.
Váhavost, která se na malý okamžik objeví v očích mučitele, když jí shlédne. Tak nevinná, ke všemu ještě malé dítě. Jak na něj hledí, vzbuzuje v něm lítost, kterou však stále přehlučuje vztek. Chvíli nad ní jen tak stojí a pak se už neovládne. Nechce, aby jej ovládala pro ty její roztomilý kukadla.
Chtivé ruce se k ní natáhnou a pak…
Ticho.
Nic víc.

Místností, kde už je dávno tma, se rozlehne dětský naříkající pláč.
Kolénka přitáhnutá k bradičce, slzičky stékající po tváři, potůček krve řinoucí se z úst, rýsující se modřiny všude po těle, velké oči volající o pomoc.
Nikdo je neslyší.
Místnost je zahalená tmou. Tmou, která vše pohlcuje, která budí strach. Přesto malé klubíčko neštěstí se choulí v jednom z rohů v místnosti. Takhle tam už sedí několik hodin, noc je v plném proudu a měsíc s hvězdami jsou už dávno vysoko na nebi. Za několik hodin bude zase svítat a večer tohle možná přijde zas.
Možná.
Konečně dostane odvahu vstát, pohnout se. V děsivé křeči, jež její tělíčko držela, se nemohla odpoutat... až teď.
Všechno ji bolí. Celé tělo. Pohled upřený na okno - je tu dusno a ona by se potřebovala konečně pořádně nadechnou.
Čerstvý vzduch.
Otevře okno a pomalu si vyleze na jeho římsu. Z okna je vidět celá ulice. Úplně celá, nádherný výhled na místo, kde ona žije jako ve vězení a nikdo to vlastně neví. Nikdo, jen ona a její mučitelé.
Lehký chladný vánek laská její bolavé tělo. Uvolňuje a hojí to její rány na těle i na duši. Cítí se lépe, ale to jen teď. Je klidná, smířená se svým osudem. Hledí na hvězdy, přemýšlejíc o všem, co jí napadne.
Myšlenka na smrt ji však velice překvapí a pohled spadne z výše dolů - na zem. Nemá chuť tu dále být. Chytne se římsy okna a pomůže si vstát. Chvíli hledí do dáli a pak už jen náhlý krok vpřed.
Krok, jenž mluví za vše.
Krok, který ukončil její trápení.
Krok, pro ni nejlepší nadevše.
Rychlý pád, který však už dávno nevnímá. Myšlenka, co bude potom. Náhlé světlo? Temnota?
Ona už to ví…

Je ráno.
Výkřik náhle protne ještě tichou ulici, která se až teď začne probouzet do dalšího dne. Více a více lidí se začíná prodírat závěsy a záclonami, aby vykoukli z okna ven. To, co vidí... nevěří.
Nevěří, že by se něco takového mohlo stát. Zrovna tady, ale kdo to vůbec je? A co se to vůbec stalo?

Ach, to je neštěstí.
Lidé se hromadí kolem bezvládného tělíčka, jež leží na chodníku.
Všude okolo je krev.
Všude.
Není to hezký pohled, mnozí odvrací znechucené tváře a zároveň litují.
Sirény policejních aut, které někdo přivolal, jsou blíž a blíž…
Avšak dívenka už neslyší. Osvobozená ode všeho, co ji kdy trápilo, co ji kdy přidělávalo starosti. Od bolesti, útrap a nevinnosti.
Strasti, kterými si musela projít - jsou všechny pryč a ona už nikdy nic takového nezažije. Tam, kde je, se k ní chovají hezky. Moc hezky a jí se tam líbí.

Vše musela snášet, ale teď už nemusí.
Už nikdy...

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Pravda?
agarwaen, Alicie, Amy.Klara, Chlodva, fairon, hartal, hater, Jackie Decker, Merredith, Mystique, orchidejka001

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Aife - 16. července 2007 14:25
Aife

Allizea 15. července 2007 12:24
Tak si dej do vyhledávače obrázků The Suicide of Dorothy Hale Frida Kahlo
Nepouštějte banán!

Allizea - 15. července 2007 12:24
Allizea

Chlodva 13. července 2007 10:30
Joo, tak připínáček taky nejni špatnej :D

Aife 13. července 2007 12:53
bohužel neviděla :)
Dum Spiro, Spero.

Aife - 13. července 2007 12:53
Aife

Jo, už vim kterej obraz mi tohle připomíná... viděli jste Sebevraždu Dorothy Haleové od Fridy Kahlo???
Nepouštějte banán!

Aife - 13. července 2007 12:52
Aife

Chlodva 13. července 2007 10:30
Jo.... :D meeeeetr velkeeeeej a hrooooozně vostrej:)
Nepouštějte banán!

Chlodva - 13. července 2007 10:30
Chlodva

Zase jsem o něco chytřejší ;) A nebo spadla na připínáček :D
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak především ty její oči, krásný dravý... --- A pak taky ten hřebík.

Allizea - 12. července 2007 10:06
Allizea

Aife 12. července 2007 09:53
Jo, jasně ¨. Jak říkám- možností je hodně :)
Dum Spiro, Spero.

Aife - 12. července 2007 09:53
Aife

Allizea 12. července 2007 09:40
nebo se nabodla na nějakou rampu, odtrhla se od ní... tadky krev všude okolo:))
Nepouštějte banán!

Allizea - 12. července 2007 09:40
Allizea

Chlodva 12. července 2007 08:55
MNo představ si normální pražskou čvrt, tam máš tak dejme tomu dvou a ž tří patrové domy.

S tou krví, záleží jak spadnou, když si poraní třeba hlavu, tak krev samozřejmě téct začne a když si rovnou zlomí vaz, tak žádná krev být třeba nemusí. Dejme tomu, že ona dopadla břichem na silnice, něco si zlomila, a třeba se uhodila do spánku nebo tak něco, každopádně je tam velká možnost, že se uhodila do hlavy :)

Nebo, kdyby padala po nohách, tak by se mohlo stát, že se jí při nárazu zlomí obě nohy= velká možnost, že se přetrhne tepna a jak se zlomí kost, může proniknout ven přes svaly, kůžu atd= krev z tepny úůjde ven.

Možností je hodně :) a nebo nic sem z toho nestuovala, jen moje mamka je zdravotní sestra, a pak když seš s ní chvíli a oddělení, tak ti toho tolik vleze do hlavy, že se divím, že sem na nakonec na tu zdrávku nešla :)
Dum Spiro, Spero.

Chlodva - 12. července 2007 08:55
Chlodva

Když už jsme u toho, jak vysoký byl ten dům? :D Já jen, že z většiny lidí prostě nezačne stříkat krev, když spadnou z okna... ;)
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak především ty její oči, krásný dravý... --- A pak taky ten hřebík.

Allizea - 11. července 2007 22:15
Allizea

hater 11. července 2007 21:51
Jo. Já sem si hlavně říkala, že kdybych tam ějakej podobnej konec nenapsala, tak by mi to přišlo takový ještě otevřený :)
Dum Spiro, Spero.

hater - 11. července 2007 21:51
hater

Allizea 10. července 2007 21:28
Libi se mi ta predstava jak se dav lidi shromazduje kolem zkrvaveneho tela. Kazdy si mysli svoje, ale vetsina to nahlas nerekne... je to fajn konec

Allizea - 11. července 2007 21:32
Allizea

Aife 11. července 2007 17:13
ruskou ruletu *zděšení výraz*:D a proč né karty? * spokojení* ty mi vážně jdou :D
Dum Spiro, Spero.

Aife - 11. července 2007 17:13
Aife

Allizea 11. července 2007 15:06
no nevim.. v nějakym baru... budem hrát ruskou ruletu...s poloautomatem
Nepouštějte banán!

Allizea - 11. července 2007 15:06
Allizea

Aife 11. července 2007 15:00
Jo ten taky :D :D
Kdy? Kde? už se těším :D :D
Dum Spiro, Spero.

Aife - 11. července 2007 15:00
Aife

Allizea 10. července 2007 21:26

Hmmm.. no, ke gothic se raději vyjadřovat nebudu:D ale jinak se s tebou celkem shoduju...
Hmm...a posmrtný život???
Mám návrh!!
UDĚLÁME EXPEDICI!!!:D
Nepouštějte banán!

Allizea - 10. července 2007 21:28
Allizea

hater 10. července 2007 17:34
Fakt se ti líběj ty poslední odstavce? Mně zas řeklo mnoho lidí, že by bylo lepší je vynechat, ale sem ráda, že se ti to líbí.
Dum Spiro, Spero.

Allizea - 10. července 2007 21:26
Allizea

Aife 10. července 2007 14:58
MNo ono tamty povídky. Byla sem o hodně mladší a pak hodně sem se ve stylu hledala, ke všemu to byli předvším povídky s mými postavami v rozcestí, které mě neustále fascinovali, které mě v té době hrozně oslovovali, což teď už tolik není. Vlastně minimálně a pak určitě sis nemohla nevšimnout, že sem sem dlouho ničím nepřispěla, dokážžu si troufnout říct, že to je možná několik měsíců. Nic mě totiž nenapadlo. Básničky mi nějak nešli od ruky a v té době sem povídky odsuzovala, protože mě tady kritika schlamstla až běda :)

A teď sem měla hodně těžké období a to, co sem tady uveřejnila ( Víra, Pravda,)- ( a co tu uveřejním : Proč ještě žiji, pak jedna básnička, což je snad zázrak, že sem zas něco napsala a pak jeden příběh, kterej sem dělala Jackie do soutěže, ten bude na kapitoli a pak mě napadlo jedno téma, které ně vždy fascinovalo.2. světová válka, píšu taky na kapitoly a jmenuje se to "Osvětim" jen doufám, že to taky hned někdo nezačne psát :), takže jak vidíš te´d se teprve máte naco těšit)

Jinak, tohle téma, vždy mě bral gothic, tedy né vždy, ale prostě růže potřísněný krví, nitě zašitý kam se podíváš, ale do určité míry a pak hrozně by mě zajímalo, co je potom až umřeš :D zní to asi divně, ale mě napadá takovejch věcí, který by třeba nikoho nikdy nenapadli. Přemýšlím, co by bylo, kdyby druhá světová skončila jinak, proč člověk může spáchat sebevraždu a jaké to je. Asi sem blázen :D

Mno asi sem trochu odbočila od tématu, ale tím sem chtěla ukázat proč tohle téma :) fascinuje mě to :D
Dum Spiro, Spero.

Allizea - 10. července 2007 21:15
Allizea

Chlodva 10. července 2007 14:01
Jo, na tom něco bude, ale mě by taková dlouhá kritika úplně odradila :D řekla bych si " jo je to prostě hnus, proč to neřekli v jedné větě?" ale když to říkáš takhle, tak je to asi vážně lichotka :)
Dum Spiro, Spero.

Gran - 10. července 2007 20:13
Gran

hater 10. července 2007 17:34

Víš, já jsem ty hrubky všechny opravil, tím to asi bude =P x)
NIN: https://www.youtube.com/watch?v=EyKNUj-AjgA

hater - 10. července 2007 17:34
hater

tak tohle na mne celkem zapusobilo ;-) narozdil od Grana jsem nevidel hrubky a naopak se mi zdalo, ze text plyne jaksi sam dal ;-) ovsem je to i tak jak pisi ostatni, dalo by se s tim udelat vic ;-) pohrat si jeste trochu a sem tam neco pridat/ubrat/zmenit, ale to s uz uverejnenym dilem nejde ;-) Mimochodem ty posledni dva "odstavce" jsou fajn ;-)

Jinak se zda, ze autorku do velke miry fascinuje sebevrazda. Cely text k ni smeruje, prestoze to ze zacatku neni uplne jasne. Da se teto male divence vycitat, ze se rozhodla, jak se rozhodla? Da se proti tomu neco namitnout? Mohla snad vubec jit jinou cestou? Kdo vi....

Ona to nevydrzela, prekrocila tu neviditelnou mez utrpeni a rozhodla se to ukoncit. Ne, nebude uz trpet, ale kde se bere presvedceni autorky, ze se tam na druhe strane k ni budou chovat hezky? ;-)

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog