Prší (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Prší

Autor : Allizea   16. září 2007   Poezie
Ani nevím, proč jsem to sesmolila a jak mě to napadlo. Prostě to přišlo samo jako tak všechno okolo :D

Kapičky deště stékají mi po tváři,
bojím se pohlédnout k věčnému oltáři.
Jeho jistota, nekonečný svit,
neusnu, nebudu mít už nikdy klid.

Potůčky krve řinou se po skále,
vidím ho, stojí tu a bude tam stále.
Oddanost a povznesen nade vše,
zvony utichají- začíná zase mše.

Ztratil se!
Nevidím- opustil duši skleslou,
naděje poslední, ve svitu měsíce, zdá se být lesklou.
Neviditelný opar zklamání,
Husí kůži mi po celém těle nahání.

Na prodej, na koupi,
jako hadr, trochu obyčejné mouky.
Nevěřím! Poslouchám hlasu srdce,
nevzdám to! Budu bojovat jako hladová lvice

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Prší?
Amy.Klara, Ben, Dramir, klipak, Liraine, Merredith, orchidejka001

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Elrond - 18. září 2007 17:39
Elrond

Zajimavě pojatý verš, zahořklé sloky ... ale jinak to nemá šťávu, přiliž suché a bez vazby, která se vytrácí z kontextu ... Zakončení je přímo velkolepé: "Poslouchám hlasu srdce,
nevzdám to! Budu bojovat jako hladová lvice." A odpověď je: "Srdce také občas klame, jelikož je hladové po pomstě" ... sofistikovaná povaha, neuvažující nad následky.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog