Půlnoční vlk (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Půlnoční vlk

Autor : Ness   10. července 2013   Poezie
Moje první poezie, tak mi řekněte, co bych měla zlepšit. Je to vlastně o mojí postavě Taře.

Ta nádherná bolest,
při půlnočních proměnách,
doprovází vytí vlčí v ozvěnách.

Vlk běží trávou a kouká na měsíc,
pod tlapkou mu září vlčí znamení.

Po tváři mu teče krev,
drží kořist v zubech,
nohy už ho bolí,
ale vlci se nikdy nevzdávají.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Půlnoční vlk?
Angee (3.00*), liberius (2.50*), sashiko (2.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Lin81 - 11. ledna 2014 15:12
Lin81

Prvá strofa je fajn. Prišlo mi "Joj, to je krása!" - ale ako som to čítala ďalej, stratila sa. Samá sekanosť, žiadna plynulosť. Je to ako rušička, aby som si báseň samotnú dokázala vychutnať. Ak sa budeš držať štýlu, ktorý si predviedla na začiatku, tak myslím. že by to mohlo byť oveľa lepšie.

Angee - 15. července 2013 20:12
Angee

Mě se to líbí, jsi tu v podstatě nová Nessi, tedy je to téměř umělecký výkon.
To jsem fakt nebyla já!!!! ;*

Amthauer - 10. července 2013 09:10
Amthauer

Tím základním, co je třeba vypilovat, je rytmus, který by měla mít každá báseň a to i ta psaná volným veršem, ve kterém je jeho vytvoření třeba i těžší, protože jej třeba nevytváří rozložení přízvuků a rým, ale intonace. Zde těžko říct, zda měla být báseň psaná volným, vázaným či obojím veršem.

Druhý a třetí verš končí shodně "-nách", takže to měl zřejmě být rým. Jenže rýmy by měly následovat po přinejmenším stejně dlouhých (resp. stejně dlouho čtených) verších (a o přízvucích už ani nemluvím). Třetí verš je zde jednak příliš dlouhý. Slovo "doprovází" je takřka nekonečné. Na toto bacha: čím kratší máš verše, tím užívej kratších slov. Je těžké nalézat dlouhá slova v básni s krátkými verši. Ještě horší, než délka, co se slabik týče, je to, že "vytí vlčí" je jazykolam a nevím jak ostatní, ale já se u něj zasekl. "Vlčí vytí" by úplně stačilo (stačí se na jeho čtení méně nadechnout), navíc tu věc, typickou pro romatismus, tedy postponování přívlastku (tj. napíšeš ho až za podmět), už ve zbytku básně nepoužíváš: "nádherná bolest", "půlnočních proměnách", "vlčí znamení".

Zbytek je, zdá se, volným veršem. Jenže i ve volném verši si musíš dávat pozor, jak to zní, ačkoliv si s vyzněním můžeš víc hrát. Mrkni se na Annoxovo Znamení Somatika: první verš udělá napětí, druhý a třetí zní spolu harmonicky, čtvrtý je jak ukolébavka díky dlouhým samohláskám a pátý to utne nemilosrdným nelibozvukem. Něco takového zde chybí. Jsou tady ve verších dost dlouhé věty, které spolu zdánlivě zvukově nijak nesouvisí. Jsou jiné délkou, slovosledem, dokonce výběrem slov (máme tu vznešené obraty a pak zájmena "mu" či "ho" a vyjádření, že někoho "bolí nohy"). A pak ten poslední verš: už "ale" na začátku to úplně zabíjí a pak "nevzdávají", tak dlouhé slovo prostě sotva může dělat dobrotu.

Pro začátek bych radil, chceš-li psát spíše volným veršem, tak zkrátit rapidně délku veršů a také samotná slova. Píšeš přeci o vlcích a "vlk" je jedna slabika, tak to nemůže být tak těžké. :) Klidně vynechej spojky (místo "a" dej čárku), vynech třeba i některá slovesa, v poezii můžeš i jen řadit za sebe obrazy a není třeba obsesivně dodržovat větnou skladbu prózy.

Jinak, k obsahu samotnému asi nic moc neřeknu. Je to o neunavitelnosti vlků, pojmuto tak trochu, jako rozbor jejich pocitů a vjemů (radost v bolesti při proměně, nezdolnost vůle při bolesti z únavy atd.), ne, že by to bylo dvakrát originální téma, ale je to fantasy, takže v mezích žánru asi proč ne.
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog