Rozhovor s Amthauerem (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Rozhovor s Amthauerem

Autor : AskadrinSidlong   7. prosince 2010   Rozhovory
Mnoho z vás ho zná, možná z chatu, nebo ho znáte jen prostřednictvím jeho článků. A TEĎ, v tuhle chvíli máte možnost zjistit o něm něco blíž. Nebojte se vstoupit a zjistit... kdo vlastně je AMTHAUER.

Takže... myslím, že klidně můžeme začít.

Ahoj, Amthe, měl bys pár týdnů čas na jeden drobný rozhovor, který má být jakousi sondou do tvého života? Mnohým lidem, jak už tomu ve světě internetu bývá, jsi takový ten obrys lidské postavy s otazníkem na tváři a já bych chtěl alespoň trochu poodhalit tajemství, kterými jsi opředen. Co myslíš, vadilo by ti to?

(Odpověď "ne" je nepřípustná a v potaz ji brát nikdo nebude. :D )

Vzhledem k poznámce v závorce a tomu, že jsem tady, tak asi ano.

:D tak tak :D

Aha, špatně jsem to přečetl, správná odpověď je "ne, nevadilo". Probůh, to to začíná. :D

Fajn.

Takže začnu tou nejklišoidnější otázkou, kterou kdy klišé jako takové poznalo.

Mohl bys nám říct něco málo o sobě? Nějaké tvé záliby, koníčky, nešvary či zlozvyky.
Čtenáři baží po skandálech, takže tím také neopovrhnu. :)

Tak to tedy vezmu popořadě, jako v charakterníku pro DrD.

Záliby. Takže jako malý jsem byl zanícen pro pyrotechniku a lezení po stromech, psaní a kreslení komiksů - výbušniny mě přešly (i když...), na lezení už jsem krapet líný, píšu pořád stejně, akorát už ne na stroji a co se komiksů týče, nic se stále nezměnilo - zápletky infantilní a technika urážející veškerá výtvarnická estetická pravidla. A samozřejmě ano, nemůžu nezmínit svou velikou životní lásku: Poprvé jsme se viděli, když mi byly čtyři roky - vstal jsem, den, jak byl při tom jaru svěží, náhle celý utichl, jako by chtěl být mlčenlivým svědkem toho setkání... a prvně jsem viděl počítač - tmavě černý notebook 486 - bylo to zamilování na první pohled, takže bych připočetl ještě počítačové hry, no a v poslední době (resp. nějaký ten rok) k tomu zřejmě přibylo pivínko. Vše ostatní je strašně přelétavé - nadchnu se pro něco a pak vzápětí pro něco jiného. Mám-li nicméně určit společný jmenovatel všech věcí, co mě baví a co mám rád, je to většinou sranda.

Koníčky. Tak nevím, asi jsem nic nedělal nikdy dost soustavně na to, aby se to takhle dalo nazvat.

Nešvary. Nemám, jsem dokonalý. ;)

Zlozvyky. Nedávno jsem si z nostalgie stáhl Dooma II, no a jelikož tam hlavní roli hraje zlo a celkem jsem si na jeho večerní hraní zvykl, je to takový, ehm, zlo-zvyk.

(Ano, je to tak, obratně jsem se vyhnul všem negativům, tak lehké to mít nebudeš, holenku. ;))

Ještě by mě zajímal jeden detail, než rozvinu další otázky. Jak si přišel na svůj nick tady na Aragu?

To, že píšeš, je nad slunce jasné už jen při pohledu do tvého profilu. Máš na kontě slušnou řádku děl.
O komiksech však jisto jistě nikdo neví. Pokračuješ v tom ještě teď? Pokud ano, z čeho sbíráš inspiraci pro kreslení?

Tvou velkou láskou je počítač, ano? Je to možná zbytečná otázka, ale jak na takový počítač hledíš? Jako na stroj skýtající ohromné množství možností, pomůcka při práci a takové IT "hřiště" na vyblbnutí? Nebo jako pouhý prostředek k hraní her?


Ohledně nicku, to už je asi pro pár lidí tady, kteří se na to už ptali, stará historka, ale tedy bylo to takhle: Před dávnými časy na SŠ jsme měli volitelný předmět psychologie a tam jsem dostal test strukturované inteligence od R. Amthauera - doma jsem jej pohodil na stůl, uplynul nějaký čas a dělal jsem (už několikátou :D) registraci na Arag, takže jsem do té kolonky napsal to první, co mi padlo na oči. Nic hlubšího v tom opravdu není. Jo, a ještě má přezdívka slouží k rozdělení lidí a šimpanzů mezi zdejšími uživateli. Šimpanzové si stále myslí, že to je "Amatheur".

Možná je dobře, že o komiksech svět neví, nejsem si totiž jist, jestli je na ně už dostatečně připraven. :) V určitém slova smyslu není o co stát - kreslení mě docela baví (taky že kreslením trávím většinu času ve škole), ale jsem na něj úplně levý (na ZŠ jsem z výtvarky dokonce málem propadl :D) a po stránce figurální, perspektivy apod. se ten styl od mých šesti let nezměnil (snad jen, že bych měl už trochu jistější ruku? - možná to je tím, že jsem jako dítě pil málo kafe...). Zápletky jsou taky pořád stejné - někdo má plamenomet, někdo hoří, někdo má brokovnici, někomu je rozstřelena hlava (ano, strašně rád čmárám červenou barvou). A když už, tak si udělám reklamu:

http://www.aragorn.cz/diskuze/tekwar-a-qendrik/


Příhody Tekwara a Qendrika kontinuálně rozvíjím už asi patnáct let. :)

Počítač... poslední dobou je proti mně, bídák. Zpomaluje se v ty nejnevhodnější chvíle, náhodně něco dělá, co nechci a něco, co zas chci, nedělá... Ale na čem jiném psát, fotomontážit a brouzdat po webu, co jiného použít, když je člověk asociál závislý na WoWku, filmech a pornu? Máme holt spolu takový pěkný narkomanský vztah.

Pročítal jsem si Tekwara a Qendrika a musím říct, že jsem se u toho smál, a to dost. :D
Jsem fanda tohohle stylu. Jednoduché, ale co nemáš v grafice, doháníš humorností situace. Čtenářům můžu jedině doporučit. :)

Každopádně jak dlouho už na Aragu jsi? Byl jsi na jednom AraLARPu (na němž jsem shodou okolností byl i já, ale to je vedlejší) a jsi administrátorem v sekci články. Jak dlouho ti trvalo, než jsi se na ten post dostal? A je to víc výsada nebo opruz?

Nemohl jsem si navíc nevšimnout tvojí ikonky. Vím, že je měníš častěji než ponožky, ale tahle vypadá FAKT děsivě. (Pro případ, že by ji Amth neměl, až se tohle dostane k vám, je na ní něco, co připomíná prasečí hlavu namalovanou jako klaun a vypadající jako kdyby z ní tekla neidentifikovatelná tmavá tekutina.) Souvisí nějak s tvým podpisem? (Který se také nese v lehce morbidním duchu.)


Dle informace na mém účtu jsem tady od března roku 2007 a dostal jsem se sem náhodou, když jsme neměli s kamarády moc čas hrát pravidelně DrD, a tak jsme hledali nějaké virtuální prostředí - a nakonec vlastně jediné, co jsem tu prakticky nikdy nedělal, bylo hraní DrD... Co se adminství článků týče, máš zřejmě staré informace, neboť už adminem nejsem. :) Jinak jsem se k tomu dostal asi stejně tak, jako předtím ke správcovstí - mudrováním na diskuzích a aktivním zájmem o to, co by se mohlo zlepšit a jak. Opruz to ani tak nebyl, když se mi chtělo, tak jsem to dělal s chutí, a když se mi nechtělo, tak jsem to stejně flákal. Snad jen všechny možné variace na téma "něco jako Pokémon plus absence mezer plus absence příběhu a logiky" člověku občas lezly krkem. Ale pochopitelně, co si budem povídat, na policajta lidi studují kvůli bouchačkám, na admina zas kvůli banometu (jo a ještě HTML a JS na chatu, ach, kde jsou ty časy...). ;)

Na ikonce je Mr. Skinny z filmu Necromentia. Písničku zpívá ve scéně, kdy se postižený Tom dívá na šumění nefunkční televize a hlavou se mu honí halucinující myšlenky o sebevraždě. Zkus si schválně na Youtube najít "Mr. Skinny show".

To mi doopravdy uniklo. Doteď jsem žil v přesvědčení, že jsi stále admin... no co, časy se holt mění.

A co tvůj běžný život? Zařadil jsi se už mezi pracující, nebo jsi stále ještě student?

Mohl bys nám prozradit, kolik ti vlastně je let?

Jaký je tvůj názor na Aragorn? Je jasné, že kdyby jsi měl poměřit předtím a teď, asi by ses jen rozesmál, ale co si o serveru myslíš? Je tu stále ještě co dělat? Nebo se sem přihlašuješ už jen tak sporadicky?


Žel stále žiju na úkor společnosti a studuju, konkrétně třetím rokem na VŠ filosofii a češtinu. Kolik mi je, nad tím sám váhám, ale asi teda dvacet jedna (jsem ročník 88, ale radši si to nikde do přezdívek nedávám, protože by to třeba vyvolávalo nežádoucí konotace - nicméně, toto je asi můj úplně první zde registrovaný profil: http://www.aragorn.cz/uzivatele/gt1988/ - pak jsem si vybudoval pověst OP a spamera, tak jsem radši založil Amthauera :D).

Nebudu nostalgicky vzpomínat, jaké to kdysi bylo super a dneska za nic nestojí. Ano, kdysi se třeba hodně hrávalo se skvělou partou na Rozcestí a na chatu byla spousta srandy, nicméně na Rozcestí se hraje pořád, akorát to už jsou noví lidé a já tam už moc nechodím (tj. změna spíš u mě). Chatu teď vládne Fenda se svými tečkami, na diskuzích se taky nic moc neděje, ale na druhou stranu zas myslím, že se celkem obrodily Články (i je komentuje víc lidí) a že řada věcí (a pochopitelně lidí) prostě dospěla. btw Toho HTML na chatu ale věčná škoda, věčná! Ještě tam mohly být vykonány věci, o jakých by se pěly písně i v roce 2149 (což je mimochodem rok, do kterého šel zadat maximální ban).

Co se týče četnosti, tak jsem tu delší dobu (půl roku) nebyl a teď se zas přihlašuji poměrně denně, ale jelikož se tu sotva kdy něco děje, tak se tu obvykle příliš neohřeju.

Je veselé vidět, kolik věcí si ze svých správcovských let pamatuješ. (A hlavně jakého druhu.)

Každopádně spousta lidí, pokud se to tak dá říct, si o tobě myslí, že jsi velice inteligentní? Jaký bereš ohled na IQ v životě? A jaký je tvůj názor na příliš vysoké IQ? Kdysi jsem četl jeden článek, že lidé s IQ nad 130 nebo 135 (už si přesně nevzpomínám) jsou v běžném životě nepoužitelní.

Mohl bys říct, jak na tom jsi ty?

Tak nějak nemám celkově koncept IQ rád. IQ je podíl mentálního a skutečného věku, tedy má určitý význam např. jen u dětí, no a i tak vypovídá spíš jen o schopnosti řešit IQ test, než o čemkoliv jiném. Z toho ohledu ti můžu natuty říct, že budu mít IQ asi vcelku malé, protože IQ testy jsou zrovna něco, co mi docela moc nejde. :)

Navíc bych řekl, že IQ testy vytvářejí dost elitářství a to mylným způsobem - chápej, na ZŠ si udělají test, někomu vyjde 90, vnitřně se smíří s tím, že je "hloupější", a jinému 130, načež se dme pýchou, jaký je génius. Přitom ten s 90 může mít větší rozhled, větší zájem, lepší koncentraci, hlubší vhled do některých problémů - a ten 130kový naopak bude na VŠ ztracen, protože mu to je dobré tak ke skládání Rubikovy kostky.

btw Ale myslím, že mi na základce vyšlo tak 120. Jenže to je haluz, kdybych to dělal znovu, mohlo by se to výrazně lišit.

(Do určité míry mi IQ připomíná pseudoteorii atraktorových polí, kde každý má určitou vyčíslitelnou míru atraktivity [což tady znamená míru pozitivní energie a schopnosti přitahovat či inspirovat lidi], kde nějaký zoufalý sebevrah má 100 a Ježíš třeba 2000 atd.)

Máš nějakého "kostlivce ve skříni", o kterého by ses s námi mohl podělit? Spousta lidí má tajemství a naše čtenáře by jistě zklamalo, kdyby ses s ničím nevytasil.

Moment, jdu se podívat... Proboha! Je tam! Uaaaarrggghh... nech mě, ty bestie! Mhhgggagaaaaa! Křup. No, to by bylo.

Fajn... kostlivec zneškodněn, publikum se může vrátit na sedačky. Mohl by někdo zavolat uklízečku? Ať si vezme smetáček, lopatku a odpadkový koš...

*o 10 minut později*

Fajn. Co ty a fantasy? Kdy jsi se k němu poprvé dostal? Jak tě zaujalo a díky čemu?


K tomu kostlivci - tajemství se nejmenuje "tajemství" pro nic za nic, že ano. ;)

Jo, fantasy. To jsme spolu nedávno počítali na chatu a vyšlo mi, že Pána prstenů jsem nejspíš poprvé přečetl ve třetí nebo čtvrté třídě na ZŠ, no a byl jsem uchvácen, takže jsem ho četl ještě několikrát (dostal jsem se k němu na základě Hobita, který se mi taky líbil). A až pak, někdy v osmé třídě jsem objevil R. E. Howarda a to byla ještě větší láska. Od něj jsem přečetl vše, co se dalo sehnat (několikrát) a pak jsem hltal i všechny možné jeho epigony, zahraniční i české. Jak tak o tom přemýšlím, vlastně jsem asi po celou SŠ prakticky nic krom Howarda a pokračovatelů nečetl... Harryho Pottera jsem taky četl, ale vlastně jen do té doby, kdy stíhal se mnou držet věk - pak se to zpomalilo, já jsem zestárl, on ne a už mě to nebavilo. Jo, přečetl jsem všech sedm dílů, ale ty od čtyřky nahoru už asi vždy jen jednou (a moc nadšený jsem z nich nebyl). (Jo a ještě jsem jako malý opakovaně četl Petra Pana a Čaroděje ze země Oz a jeden čas i všemožné od Pratchetta. :D)

No a jinak jsem spíš hrál fantasy hry - zejména ty od Blizzardu, ale taky Gothica a pak všechny ty staré klasiky - Kyrandia, Quest for Glory, Dungeon Master, Ishar a co já vím, co ještě.

Co nemám rád, je většina moderní fantasy. Všechny ty dnešní pořád stejné, rozvláklé, nudné, přiteplalé a o ničem variace na téma "elfové, trpaslíci, čarodějové" jsou fakt shit.

Chápu to a respektuju. :)

Takže raději máš Sword and sorcery a víc epična, než se projevuje v dnešní upíry, elfy a archetypy vůbec prolezlé fantasy.

Kdo je tvůj životní idol?


Václav Klaus.

Proč právě on?

Prostě je cool.

Jenom kvůli tomu? Nemá to žádný hlubší podtext?

Václav Klaus je unikátním spojením schopného politika s člověkem, který má specifický názor a není jen čistým úředníkem opakujícím klišé jako ostatní. S jeho názory se navíc ztotožňuji, připadá mi, že mluví a vystupuje rozumně, je ve světě obecně uznávaný a má koule. Ne, že bych se zajímal nějak o ekonomii nebo dokonce politiku, ale prostě je pro mě příkladem schopného a moudrého člověka.

Co nějaké tvoje sny a životní cíle?

Sashu Grey za ženu, Chevrolet Camaro v garáži, být rektorem Berlínské univerzity, adoptovat patnáct černoušků (původně jsem chtěl říct patnáct vlastních dětí, ale to bych po slečně Greyové snad radši ani nechtěl :D) a zažít nějakou faktickou prdel. Jo a ještě bych si jako milionář koupil stíhačku, hezky Harriera. :)

Proč bys chtěl být rektorem na Berlínské univerzitě? Zaujalo mě to, protože mezi těmi megalomanskými tužbami to bije do očí.

Ono to je přeci taky megalomanské - rektor je nejvyšší akademická hodnost, jaké může člověk vůbec dosáhnout, a Berlínská univerzita, to zní epicky. ;)

Aha. V tom případě je to v pořádku.

Mohl bych se vrátit k tvé škole? Co tě táhlo k filosofii a češtině? A proč sis vybral právě tu školu, kterou sis vybral?

Sám nevím proč, ale už tak od školky jsem měl deprese z toho, že jednou, za spoustu let, umřu. No a pak jsem taky četl toho Howarda a s tím souviselo i to, že jsem sáhl po Nietzschem apod. Dneska existencialista ani nietzscheovec už moc nejsem, ale filosofování obecně mi zůstalo. Volba češtiny pak souvisela asi celkově se čtením, psaním a hlavně pak s oblibou Vančury a některých dalších českých klasiků.

A co tvoje oblíbené jídlo? Pití, předpokládám, ovládlo pivo, jak jsi někdy na začátku podotkl.
Máš nějaké domácí zvíře? Měl jsi nějaké nebo nějaké plánuješ?


Jsem takový dědouškovský typ a mám nejradši jídla, která kladou co nejmenší odpor a přitom jsou dobrá - konkrétněji mám radši dušené maso než vařené nebo pečené. Taky svíčkovou a guláš. Jo a ještě ujíždím na petrželi a uvažuji, že bych ji na kolejích začal nějak pěstovat...

Tak, pivínko a kafe jsou klasiky, ale to ani tak není pití, z minerálek mám po dlouhém zkoušení nejradši Korunní (ne, nic mi neplatí :D) - má nejinteligentnější design flašek i nejlíp chutná - po opici je tím nejlepším na spravení. A jinak mi stačí voda z kohoutku nebo takové ty levné diabetické shity za 3.50,- z Lídlu. :)

No, dobral jsem se na dno svých otázek.
Chci ti poděkovat, že jsi tak vřele odpovídal a ani jednou jsi mě nepraštil popelníkem.

Chtěl bys našim čtenářům něco vzkázat? Nějaké moudro, pranostiku nebo nadávku?


Ano.

Kdo co dělá s chutí mile, práce jest mu kratochvíle.


Podívejte se také na Amthauerovu nesmírně populární Pohádku o Emo Karkulce. Stojí to za to!

Další články v kategorii Rozhovory:

Kdo hodnotil článek Rozhovor s Amthauerem?
Abu (5.00*), Alfonzo (5.00*), Amunak (4.00*), apophis (5.00*), elaxon (5.00*), jilm (5.00*), Kaveh (5.00*), Linda (5.00*), Marcela (5.00*), MARK (5.00*), Nefrete (5.00*), Nibelus (5.00*), Opičák (5.00*), Rainy (5.00*), Sakutzik (5.00*), Todrias Falco (5.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Plumm - 23. prosince 2010 19:09
Plumm

Yakaman 15. prosince 2010 10:24
Já s tim problém mam, tu druhou nepřečtu, přestože žádný dys- nejsem;)
http://plumm.cz/

kucik - 20. prosince 2010 18:02
kucik

jilm 19. prosince 2010 00:35
Spíše jde o zapamatovatelnost. Osobně se mi také lépe pamatuje známé slovo s písmenem navíc, než cizí jméno, které vidím prvně.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

jilm - 19. prosince 2010 00:35
jilm

Yakaman 15. prosince 2010 22:19
Ovsem ne, ze by amatheur snad neco znamenalo.
Shit happens.

iveta - 16. prosince 2010 20:55
iveta

Tak,s tímto člověkem jsem neměla moc co dočinění..Rozhovor jsem i tak celý přečetla jelikož mě zaujmul :) Četla jsem i hodnocení ostatních k němu..:) Vypadá to na skvělého člověka,který pro mnoho lidí již znamená pojem :) Pěkný rozhovor ;)
Ve válce múzy mlčí..

AskadrinSidlong - 16. prosince 2010 19:42
AskadrinSidlong

Yakaman 16. prosince 2010 19:41

tak já si to taky pletl ;)
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Yakaman - 16. prosince 2010 19:41
Yakaman

apophis 16. prosince 2010 17:13
Já jsem si to plet. Snažil jsem se vás všechny nějak vědecky přesvědčit, že nejsem šimpanz. Nepovedlo se, no:)

apophis - 16. prosince 2010 17:13
apophis

Yakaman 15. prosince 2010 22:19

slovo "zanícen" nebylo zrovna jednoduché, ne? je to o používatelsnosti slov.

a skutečně - je to jen o tom, jak kdo chce nick (u něhož se předpokládám, že každý tam napíše, co "chce") číst. Amthauera jsem vždy četl jako Amthauera, nebo zkráceně Amth.

že by si to někdo pletl s Amatérem jsem se dozvěděl až z článku.
Jsem obludný fantazák, jenž z temnoty svého doupěte leze kam se mu zachce a kdy se mu zachce.

Yakaman - 16. prosince 2010 09:38
Yakaman

AskadrinSidlong 15. prosince 2010 22:26
Tak to prostě funguje - je to automatizmus. Text složený ze známých slov se čte mnohem rychleji, než kdyby to třeba bylo psáno jazykem, který neovládáme. Mozek si rychle srovná délku slova a první+poslední písmeno a když se to podobá něčemu, co zná, tak to tak i přečteme.

Rimmer - 16. prosince 2010 00:40
Rimmer

AskadrinSidlong 15. prosince 2010 22:26
A co vada na monitoru? :D
2+2=1

AskadrinSidlong - 15. prosince 2010 22:26
AskadrinSidlong

Yakaman 15. prosince 2010 22:19

Je....v nejčastějším případě je to totiž pouhopouhá lenost a laxnost uživatelů pořádně si to přečíst. Jen to přejedou očima zjistí že se to nedá přečíst jednoduše tak to prostě odhadnou, nějaký podmíněný reflex? Bůh ví...

S jakoukoliv vadou to ale nemá absolutně nic společného...
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Yakaman - 15. prosince 2010 22:19
Yakaman

Amthauer 15. prosince 2010 11:13

Přesto nevím, co mají dvě mé veselé chyby společného se zajímavou skutečností, že jsme schopni přečíst každé známé slovo, začínající a končící správným písmenem a s ostatními písmeny libovolně zpřeházenými. Asi to prostě zajímavé není, no...

(Hmm, zaměnil jsem dvě vady a ještě řeckou předponu dys-, označující poruchu, za latinskou dis-, označující zápor.)

Amatheur je známé slovo (jistě známější, než Amthauer). Čili uživatelé přirozeně čtou amatheur - a není to proto, že by byli šimpanzi.

Joh-ny - 15. prosince 2010 17:55
Joh-ny

Joh-ny 15. prosince 2010 17:54

vůči ostatním razím motto Domu Štěstí: nenávist a chtíč:-D
We're all pathetic and creepy and can't get girls-- that's why we fight robots

Joh-ny - 15. prosince 2010 17:54
Joh-ny

jilm 15. prosince 2010 15:06

zastávám názor že pozitivní myšlení je třeba zastávat pouze k sobě samému:-)
We're all pathetic and creepy and can't get girls-- that's why we fight robots

MARK - 15. prosince 2010 16:47
MARK

Yakaman 15. prosince 2010 10:24
Amthauer 15. prosince 2010 11:13
No, já jsem tedy dysgrafik, ale ta věta mi nedělá naprosto žádný problém. Slovo "Amthauer" jsem nevíc četl od začátku jako "Amthauer" (slovo "Amatheur" je pro mě prakticky nevyslovitelné)....

Dislexii jsem na sobě nikdy nepozoroval (ačkoliv... někdy myslím trochu dopředu a písmeno vynechám, ale to je výjmečné). Takže zjevně není ten "Jakamenův" test příliš účinný.
*Nejasné klikyháky.*

jilm - 15. prosince 2010 15:06
jilm

Joh-ny 14. prosince 2010 15:51
Ty ses jeste evidentne nestal obeti pozitivniho mysleni a zarive bilych usmevu. Neboj, to Te taky dostihne. :-) Awesome!
Shit happens.

Amthauer - 15. prosince 2010 11:13
Amthauer

Yakaman 15. prosince 2010 10:24
Čtení se týka dyslexie a nikoliv dysgrafie (a už vůbec ne "disgrafie"), navíc příklad, který uvádíš, využívá toho, že jsou všechna jeho slova známá ("pyrotechnika", "strom"), což v případě "Amthauer" neplatí, takže zatímco u nich je i při špatném psaní přečteš správně, v mém případě to i při správném psaní přečteš špatně.
- What is a life devoid of strife?

Yakaman - 15. prosince 2010 10:24
Yakaman

Přece jen mi to nedá:

Tkžae jkao mlaý jesm byl zeíncan pro poreychinktu a lenezí po smertoch, pnasí a kelnersí kikomsů...

Kdo z vás má problém přečíst výše uvedenou větu? Pokud nejste disgrafici, tak nikdo. To, že čteme Amthauer jako Amatheur, je dobře. Nechtěl bych patřit do skupiny, která to na poprvé přečte tak, jak je to doopravdy napsané.

Joh-ny - 14. prosince 2010 15:51
Joh-ny

éééé prosím ať si to nebere nikdo jako urážku, ale rád bych trochu krotil vášně. Ten rozhovor je prostě...ok.
OK a dost.
Žádný "skvělý" "fajn" "super"! Splnil svůj účel. Je prostě OK a myslím, že netřeba se rozplívat ani nad otázkammi ani nad odpověďmi.
Upřímná zpověď někoho je prostě vždycky tak trochu k pokukání. A nezáleží na tom kdo se ptá, na co se ptá, ani kdo odpovídá.... no ...skoro.
Věřím, že kdybych já dělal rozhovor, nebo byl rozhovor dělán se mnou dopadl by plus mínus podobně, stejně jako u poloviny z vás pode mnou kteří tenhle článek komentovali.

Protože jsem se rozepsal víc než je nutné. Jestli jste se nad tímhle článkem právě udělali, zamyslete se, ne snad až tolik nad sebou ale spíš nad tím článkem.
We're all pathetic and creepy and can't get girls-- that's why we fight robots

Alfonzo - 14. prosince 2010 10:31
Alfonzo

Moc hezké, Asku.
Taky si pamatuju, když jsem ještě někdy před dvěma lety četl Amthauera jako Amatéra a Amathaera a tak podobně.

A taky mě dostal odkaz na EmoKarkulku :D:D:D.

Za pět :).
Magma is a funny word... Magma...

Todrias Falco - 14. prosince 2010 08:39
Todrias Falco

Povedený rozhovor, Asku. Tvé inteligentní otázky a Amthovo charisma mě dostaly. Jen mi tam akorát vadí ten styl otázka-otázka, ale to už tu bylo řešeno.

K Amatheurovi... tedy... k Amthauerovi: Moc hezky napsáno. Takové jako "ze života". :D Ať se daří ve splnění tvých megalomanských choutek. :)

Nemohu jinak než za pět.

Nice job
What is better - to be born good, or to overcome your evil nature through great effort?

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog