Rrang'hor Ostrá Tlapa (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Rrang'hor Ostrá Tlapa

Autor : John_x   16. června 2010   Postavy
Postava gnolla, se kterou jsem hrál v AT08, později doplněna o dva zážitky z turnajových her.

POPIS Sedmnáctiletý Rrang'hor je vysoký gnoll, vypadající jako kříženec hyeny s nějakým humanoidem. Hyenu nejvíce připomíná jeho dlouhá do béžova laděná srst a tlama, ze které mu ční spousta dlouhých, zažloutlých, ale hlavně ostrých zubů, které neváhá použít ani v boji. Nad tlamou mu v porovnání s nevýraznou barvou srsti září žluté oči, kterými po okolí těká téměř stejně často, jako mává dlouhým ocasem.

Jeho špinavé a potlučené kusy oceli různých tvarů, pospojované kusy starého řemene a pruhů býčí kůže se s každým jeho krokem pohupují a chrastí na srsti jeho téměř dvoumetrové a nahrbené postavě, ozbrojené pouze jednoruční sekerou. Sekerou, jejíž lesk už dávno zašel postupem času. Místo toho se na její rukojeti hromadí čím dál více zaschlého potu, který i přes pravidelné seškrabování nejde úplně odstranit. Kromě sekery a "zbroje" jeho jedinou výbavu tvoří kožený opasek s kovovou přezkou, u kterého je zavěšen váček, do kterého neustále strká svoji tlapu a vytahuje jeden pruh sušeného masa za druhým, a malý kožený měšec na mince, ve kterém ale přes hlasité chrastění zbroje nejde sluchem zjistit ani přibližný počet mincí.

 

ŽIVOTOPIS

Rrang'hor se narodil v severských lesích v poměrně malé smečce, čítající zhruba dvaadvacet gnollů. Svoji matku nijak zvlášť nepoznal, jelikož se o štěňata staraly všechny matky ze smečky. Ale svého otce znal dobře, byl něco jako pravá ruka vůdce smečky. Kdyby vůdce v boji padl, zaujal by jeho místo, tak zněla jejich domluva.

Hned jakmile dokázal ve svém jedenapůltém roce rozkousnout v čelistech  urostlou větev, vzal ho otec na lov jelena. Je to ve smečce tradice a důkaz budoucí bojové prospěšnosti smečce, pokud jelenovi uštědří v boji smrtelné zranění. Po lítém boji plném divokého pronásledování mladý Rrang‘hor jelena zabil a nemusel se ve smečce stydět jako některá jiná štěňata. Poté už chodil lovit sám, ale jen slabší zvířata, jako srny nebo králíky. Spíše než kvůli jídlu nebo zabíjení na lovy Rrang'hor chodil kvůli procvičení se ve stopování. Kdyby na to měl času více, jistě by se v tom výrazně zdokonalil.

Jenže, za jednoho parného dne, zrovna když už prožil dva roky života, jeho smečku v lesích napadla skupina žoldáků a pobila většinu gnollů. Nepodařilo se žádnému uprchnout, a tu trošku co nezabili, zajali a následně prodali majitelům arén. Jeho, jako jediné zajaté štěně, si nechali za vidinou velkého bohatství. Rozhodli se ho naučit mluvit dokud je na to ještě mladý, a poté prodat do cirkusu. Takový mluvící gnoll, to by byla pořádně výnosná atrakce.

Rrang'hor v té době neměl rozum, a tak žoldáky nevnímal jako vrahy svých blízkých. Proto ho nedrželi zbytečně v kleci, ale učili ho zacházet se zbraněmi, aby pro ně měl uplatnění také v boji. Umí bojovat dobře hlavně se sekerou, kterou si nejvíce oblíbil. Ale i s meči umí pár výpadů, a ani v boji s oštěpem není marný, v boji se sekyrou se však cítí nejlépe. Střelné zbraně neupřednostňuje, raději se svému nepříteli postaví tváří v tvář. Navíc, kvůli jeho tlapám by ani efektivně se střelnými zbraněmi zacházet neuměl. Snad jen s prakem, a to by se to musel učit opravdu intenzivně.

Hodně se jim v boji osvědčoval, kde se často zuřivě rozeběhl proti překvapeným nepřátelům, kteří netušili, jak takový tupý a primitivní gnoll dokáže hbitě bojovat. Naučil se tak trochu bojové cti; nerad někomu vráží dýku do zad, ale bojuje s ním čelně, kdy se svému protivníkovi dívá do očí. Když je to ale nutné, může svým tichým krokem, když se zbaví těžkých ocelových plátů, obejít nepřítele a zbavit se ho nepozorovaně. Cení si i životů jiných, a proto když to není nezbytné, nezabíjí.

Poté, co v bojích utržil několik šrámů, pochopil, že ho ani spousta chlupů neuchrání před zraněními, a proto si vyrobil *zbroj* z různých plátů oceli co našel a pospojoval koženými řemeny. Vznikl tak sice ne moc estetický, ale účelný krunýř. Ten si s postupem času jak roste neustále obměňuje.  Žádný jiný oděv kromě něj a bederní roušky ani nenosí, připadá si pod všemi těmi vrstvami nesvůj. I přestože ho učili v lidské společnosti, je to přeci gnoll. Na hygienu nějak zvlášť nehledí, když uvidí řeku, umyje se v ní, ale že by podstupoval každodenní rituál koupele, to se mu ježí chlupy hrůzou na zádech.

Naučil se také kromě mluvy, při které musí vždy trochu déle uvažovat nad výběrem slov, i číst. Sice začal a skončil také nad slabikářem, ale jednotlivá písmena rozezná, a i když s obtížemi, může přečíst jednodušší věty. Nedokáže proto pochopit různé čaroděje a mágy, kteří dokáží denně přečíst desítky stran popsaných těmi nejsložitějšími slovy, jaké si jen umí představit. Nicméně jejich magie jej stále fascinuje a moc se chtěl naučit kouzlit. To byl takový jeho menší naivní sen. Větší je ale ten, poznat co nejvíce zemí a říší. Se svojí skupinou žoldáků procestoval různá města a poznal rozmanité kultury, které měly jedno společné. Víru v boha, kterou Rrang'hor sám neuznává. Věří ve skutečnost a sám v sebe, že on řídí své kroky, než nějaká vyšší moc.

S žoldáky se naučil také týmové spolupráci, což je na gnolla neobvyklé, protože oni bojují individuálně, každý sám za sebe. Naučil se důvěry v ostatní a důvěru ostatních v něj vloženou nezklamat. Je hodně těžké si u něj tu důvěru získat, ale když tu jeho někdo má, tak se může spolehnout na jeho pomoc za téměř každé situace. Proto ho brzy přestali žoldáci brát jako zdroj peněz, ale jako jednoho z nich a přítele. Dokonce mu dali i "příjmení" Ostrá Tlapa, poté, co si při škrábání se ostrými drápy na zadku natrhl kůži a tři dny se nemohl posadit. Je tichý a uzavřený, což ale neznamená, že se neumí rozpovídat. Po několika šálcích medoviny jeho jazyk dokáže kmitat rychlostí drbny, bohužel v jeho rodném jazyce, kterému rozumí tak akorát on sám. I přesto se ale se svými citovými problémy nikomu nesvěřuje.

Nemá rád otroctví a bezpráví, když někdo někoho odsuzuje na první pohled. To se ale docela bije s tím, že on sám na první pohled odsuzuje elfy. Zná je coby zapřísáhlé ochránce všeho dobrého, ale většina otrokářů, které viděl, byli právě elfové. Z toho je také poznat jeho největší, a možná také jediný skutečný strach - otroctví. Udělal by *cokoli*, jen aby nemusel bojovat v arénách a zabíjet pro potěšení jiných, i kdyby mu za to třeba zaplatili sebevíc. On peníze stejně neuznává. Na tohle je až moc hrdý. Když mu někdo pošlape jeho hrdost, neváhá a hned jedná. Přemýšlí až poté, ale to naštěstí většinou jen v tomto případě.

Je zvídavější, než většina lidí. Touží toho poznat co nejvíce a poté se stát moudrým vůdcem gnollí smečky, aby mohl své vědomosti předat ostatním a aby vyvrátil řeči, že gnollové jsou jen tupá zvířata bažící se v zabíjení bezbranných.

Proto v patnácti a půl letech, přesně třináct let od jeho “zajetí“, opustil skupinu žoldáků, pouze s váčkem plným sušeného masa, svou sekerou a oděn do ocelového krunýře už více než rok poznává svět na vlastní pěst. A že toho za tu chvilku už zažil.

Byl u pádu mocného pouštního města Nuenga Nam‘bata v písečných dunách, kde se musel o svou cestu z ohnivého pekla  kvůli neúnosně spalujícímu letnímu slunci doslova prokousávat ven společně s obránci města přes nájezdníky na velbloudech, slonech a dokonce i obří krysodlaky. Po tomhle zážitku se k písku raději už nechce ani na krok přiblížit, obzvlášť v létě. To si hned vzpomene na hromadu potu a krve, které musel obětovat.

O pár měsíců později dokonce zažil setkání s drakem u království Žarvy, kde se zúčastnil průvodu krále Knedly. Rrang’hor neměl v úmyslu draka porazit na rozdíl od krále a jeho rytířů, ostatně, ani by neměl šanci. To i přes svou nevýraznou inteligenci moc dobře věděl. Slýchal, že dračice dokáže nahlédnout do myšlenek ostatních a ukázat jim střípky jejich budoucnosti. Chtěl vědět, zda se někdy v životě naučí kouzlit, a dračice mu to skutečně ukázala. Ukázala mu obraz krvežíznivé bestie, která pomocí své magie ničí vše okolo – obraz smrti a zkázy. Rrang’hora, gnolla rozzuřeně metajícího ohnivé koule a blesky na všechny okolo. Gnolla, který získal svou vytouženou moc.

Od té doby od svého snu upustil. Raději zůstane u toho, k čemu byli gnollové stvořeni – u boje. Teď právě putuje dál po světě. Poznává nové místa a lidi, a zuřivě bojuje s otrokáři a bezprávím, kterého je na každém rohu víc než dost.

Další články v kategorii Postavy:

Kdo hodnotil článek Rrang'hor Ostrá Tlapa?
apophis (4.00*), beorn (3.00*), Eiris (3.50*), elaxon (4.00*), Erinye (3.50*), RadkaS (3.00*), Voju (4.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

elaxon - 19. září 2010 20:21
elaxon

Moc pěkná představa. Moc pěkná postava.
Dost toho bylo řečeno, tak já si dloubnu do popisu. Podle mého by mohl být klidně trochu rozsáhlejší. Ne úplně detailní a dlouhý přes dvě stránky, ale nebál bych se přidat dva odstavečky. Životopis mluví o jizvách a úvod zase o kříženci, ale jak se povedl, o tom bylo vypsáno jen málo.
Obrázek sice pomůže, ale ten by měl být jen příjemným bonusem.
Každopádně dobrá práce.
4*
Tři tečky říkají strašně moc.

beorn - 3. září 2010 21:02
beorn

John_x 13. srpna 2010 23:54
Rád bych, věru že rád. Ovšem mám to letos nějak nahnutý v práci i ve škole. A říkám si, jestli by nebylo dobré zhodnotit priority a Aragorn omezit :(
No, uvidíme, jak to bude vypadat.
The true man wants two things: danger and play. For that reason he wants woman, as the most dangerous plaything. -Friedrich Nietzsche
PJ roku - «AK» 2009

hater - 15. srpna 2010 16:56
hater

Bojovník za bezpráví, to je to co potřebuje každé druhé dobrodružství. Takovou postavu většinou bere PJ všemi deseti, protože co dělá hrdinství hrdinstvím než boj proti bezpráví? :-)

K tomu přidejme sekeru, štít a zbroj a náš hrdina je hotový. Má sice trochu víc chlupů než se sluší, velké zuby a zdá se být prostým, ale nikdo není dokonalý. Přestože se "gnollství" zdá být postavě spíše na obtíž, je to jeden z jejích hlavních atributů a autor věnuje dost času tomu, aby jednotlivé vlastnosti postavě tomu přizpůsobil. Na konci máme relativně jasnou představu co hrát a jak.

John_x - 13. srpna 2010 23:54
John_x

beorn 24. července 2010 21:18
No, snažil jsem se o co možná nejnetradičnější kombinaci do AT, ale zpětně taky koukám, že jsem to s tou netradičností přehnal tak, až to pomalu není možné. Poučení pro příště. Do tohoto ročníku si asi připravím novou, tak doufám, že tam zkřížíme své meče (nebo cokoliv, co naše postavy budou používat za zbraně ;) ).

Ale každopádně díky za kritiku, i když jsi ji v té soutěži měl v popisu práce. :)
What can change the nature of a man?

beorn - 24. července 2010 21:18
beorn

Hodnocení postavy pro soutěž Miss léto:

Tak s tímhle veteránem měla možnost se setkat v dobrodružství nejedna moje postava, ovšem životopis jsem měl možnost si přečíst až teď. A bohužel musím konstatovat, že mě trošku zklamal.

Přišlo mi třeba zvláštní, že John ubírá svému gnollovi rozum na to, aby pochopil, že mu žoldáci vyvraždili kmen. Ale dávat mu dostatek lidského chápání a ideálů, aby se naučil něčemu takovému, jako je čestný způsob boje, nebo dokonce čtení! A vysoké cíle jakým je poznávání cizích národů a boj proti otroctví a bezpráví.

Obecně se snažím bojovat proti modernizaci pseudo středověkých hrdinů, kteří mají na můj vkus příliš často vědomosti, ideály a světonázory současných lidí. A o to víc mi tenhle přístup vadí u Rrang'hora, ve kterém (i kdyby to byl ten nejinteligentnější gnoll) vidím víc krvelačné bestie, než vzdělaného učence.

To je ale snad jediná věc, kterou můžu Johnovi_x vytknout a popis má jinak všechno tak, jak má být. A navíc chápu že to je jen můj názor a kde jinde než ve fantasy by měl platit přístup, že fantazii se meze nekladou. Ovšem v porovnání s ostatními - navíc poutavě příběhově podanými postavami holt Gnollí bojovník tentokrát na nejvyšší příčky nedosáhl.
The true man wants two things: danger and play. For that reason he wants woman, as the most dangerous plaything. -Friedrich Nietzsche
PJ roku - «AK» 2009

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog