Stařec a Šéva (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Stařec a Šéva

Autor : Griffík   8. února 2007   Poezie
Úryvek z úvodu do mé jeskyně

V zemi, v níž tvrdá ruka krále vládne,
kde moc kouzel nezeslábne,
tam, kde draci oheň chrlí,
hrdinové, jež je skolí,
to místo zove se Azd´hur.

Ostrov v zemi vzdálené,
východní jest světa kraj,
za ním slunce lodě zažehne,
za ním jest díra hluboká,
nekonečná, v níž tajemství se skrývá.

Ti, jež tím směrem vydali se,
již nikdy se nevrátili,
za obzor zapadli,
jako do jámy hluboké.

Legendy o nich se vypráví,
však skutečnou pravdu neznají,
lidé bojí se těch míst,
toho, co tam může být.

Jedna legenda přec zajímavá jest,
já rozhodl jsem se vám ji povědět.

Vypráví se o Šévě, stvůře sedmi hlav,
co za obzorem v moři sídlí,
v mořské jeskyni tam bydlí,
ke dnu všechny lodě stáhne,
posádku s ní roztrhá,
jejich poklad shrábne,
v jeskyni ho uchová.

Již po staletí poklad střeží,
kdo ví, v co ta stvůra věří,
však zvláštní to je, není drak,
přesto pod ní dřímá sklad.

Zlaťáků jest nepočetně,
hory zlata, mincí, šperků,
spousta lidí má ho v merku.

Ti, jež odvážili se navštíviti její doupě pod mořem,
na lodi vypluli za obzorem,
však nikdy nikdo nevrátil se.

Třeba poklad nenalezli,
jámu hlubokou potkali,
či stvůru zabili,
poklad pobrali,
jinam odpluli.

Tak jako Šéva svůj příběh má,
stařec na molu, ten ho zná,
i on prožil život zvláštní,
na molu sedává, za obzor vyhlíží,
copak tam hledá?
Lidé si vypráví.

Někteří prý viděli ho,
slzu uroniti,
zřejmě v moři něco ztratil,
syna, dceru, otce snad?

O životě nemluví,
jen na molu sedává,
někdo jest však, kdo to ví,
na co ty dny vyčkává.

Pláče či snad smutní zas?
Na hlavě mu nezbyl vlas.
Jen tam sedí, kdo ví proč,
lidé věří, vypráví,
okolní, ty nezdraví,
jen tam sedí hledí v dál,
kdo ví, co by si jen přál.

Říkají mu „Strážce moří“,
oči plují za obzorem,
hledí, duší vypráví,
kdo naslouchá, odpoví,
kdo neumí, nepozná,
jeho duše příběh zná.

Říká se, že kdysi dávno,
vyplul lodí za obzor,
s rodinou na malé loďce,
unášel ho vítr proud.

Odnesl ho daleko,
Šévě do náručí,
říká se, že viděl ji,
jediný ze všech přeživších.

Od té doby tam jen sedí,
za obzor dál vyhlíží,
o všechno ho připravila,
co by dal za to,
kdyby nežila,
v co však věří, nepoví,
jeho duše vypráví.

Další články v kategorii Poezie:

Kdo hodnotil článek Stařec a Šéva?
Dramir, Eldorian, Oktavius

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Chlodva - 9. února 2007 22:14
Chlodva

No podívej. :) Vona když je to legenda, tak je pravděpodobně zpívaná, ne? A když je zpívaná, tak ti nějaký opakující se koncovky nebo špatný počet slabik vůbec nevadí, to jde všechno do háje, zkus si někdy rozebrat nějakou lidovku, ne? Tam máš kolikrát absolutní rými, co by dali za nějakou koncovku :D Tou nespojitostí jsem myslel, že ten přechod k tomu starci mě osobně přišel dost... násilnej. Jako že jsem prvních pár slok vůbec netušil, jakou má s tou zrůdou spojitost, došlo mi to až na konci, jestli m irozumíš :)
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak především ty její oči, krásný dravý... --- A pak taky ten hřebík.

Griffík - 9. února 2007 13:08
Griffík

a ted trochu konkretniho rozboru (je to sice kravina rypat se ve vlastni basni ale nejak si tech chyb vsimam az ted...kruci proc ja si to predtim jeste jednou neprecetl)

ti, jež odvážili se navštíviti její doupě pod mořem,
na lodi vypluli za obzorem,
však nikdy nikdo nevrátil se.

tady bych trochu obohatil verse ci zkratil ten prvni

poklad pobrali,
jinam odpluli

pridal bych jeste jeden vers, posledni bych upravil...neustale opakovani koncovky li zni hrozne.

Někteří prý viděli ho,
slzu uroniti,
zřejmě v moři něco ztratil,
syna, dceru, otce snad?

sloku bych rozdelil na pulky a pridal ke kazde dva verse.

Mno...sem zvedavi jestli najdete jeste neco:)

Griffík - 9. února 2007 13:02
Griffík

takové veci nemuzes cist pomalu :) pak se v tom zratíš. podle meho to smer má i spojitost je názorná, v první sloce predstavuji svet jako takovy a priblizuji se na konkretni misto-ostrov Azd´hur konkretneji na jeho vychodni pobrezi za ktere se nikdo nikdy neodvazi. v nasledujicich slokachse zameruji na strach z onoho neznama a dale pak o stvure o ktere se vypravi ze tam zije...nasledne prejdu dalsi slokou ke starci jemuz ta stvura vzala rodinu a s ni i zivot a je odsouzen hledet na more po zbytek zivota...docela nechapu jakou spojitost by si jeste chtel.

Cetl jsem uz hodne veci ktere nejsou versovane...avsak poezie nemusi byt nutne versovana. nevim z ceho je poezie odvozena a co to v prekladu (zrejme z latiny) znamena ale dulezita je poeticnost ne vers. ale to ze mi v nekterych mistech verse az nechutne ba primo jazykolamne skaci je pravda.

nekde to proste odsypa a nekde se to drhne. nepravidelny rytmus ruzny pocet versu ve slokach ubira basni monotoni neli nudny rytmus.

ovsem nejpodarenejsi pokus o zversovanou legendu....o tak to dekuji ale ja tu popravde jeste zadnou zversovanou legendu nevydel to bude asi tim :)...teda decka basne je asi jediny za co me tu nekdo pochvali:D

Chlodva - 9. února 2007 12:51
Chlodva

Griffík 9. února 2007 06:47
Ehm... Nechtěl bys to napsat spíš neveršovaně? :D Je to dost dlouhý a v některých chvílích jsem tak trochu ztrácel spojitost mezi jednotlivými slokami. To, že se ti to nerýmuje, mě zas tak nevadí, takže vo tom žádná, ale některý ty slova jsou dost nepraktický a někde ti ten rytmus tak skočí, že to vadí trochu moc. Jinak ale asi nejpodařenější pokus o zveršovanou legendu, co tu zatím byl.
Dvě věci mi porád nejdou z hlavy --- Tak především ty její oči, krásný dravý... --- A pak taky ten hřebík.

Griffík - 9. února 2007 06:47
Griffík

mno tak než se do mě pustíte vsadím se s vámi o co chcete že se tu najde byt ne jen jeden clovek ktery řekne "ha tady mi nesedí verš říká se, že videl ji, jediný ze všech přeživšich...." skuste vymyslet něco lepšího se stejnym vyznamem a pak se teprv ozvěte:) mě totiz nic jineho nenapadlo...jinak směle do me

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog