Vřelý pokec s Artem (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Vřelý pokec s Artem

Autor : Ronkar   17. března 2011   Rozhovory
Přátelský rozhovor s aragornským povídkářem a poetou. Nalij tedy sobě pohár vína či moku dle chuti, milý čtenáři, usaď se a čti...

Zdravím tě, Arte,
tak se do toho pustíme. Je to trošku problematické, protože tě vlastně neznám, na druhou stranu to může být pěkná a zároveň zajímavá příležitost, jak to změnit :)
Na Aragornu jsi znám jako velký poeta. Tvůrčí psaní je očividně tvým velkým koníčkem, mě by ale teď víc zajímala tvá osoba.
Prozradíš nám něco o sobě? Co vlastně znamená tvůj nick? Kde žiješ, studuješ, nebo už pracuješ? Zkrátka se rozhovoř o všem, co tě napadne, ať máme lepší představu o tom, kdo to ten Arte-Zherth vlastně je :)

Buď pozdraven i Ty, kdož jsi mi byl pýdžejem ve hře, kde jsme oba před zrušením napsali pouhý jeden příspěvek. To bylo tenkrát naše jediné poznávání se.

Nabídka tohoto rozhovoru od Nefrete mě docela překvapila, přecejen se tu tolik nevyskytuju, abych mohl být považován za místní celebritu, ale řekl jsem si: Proč ne, aspoň bude prdel.

Na Aragornu jsem začal s poezií, kterou bych snad radši nazval skromněji básničkami. Ty jsem psal v době rozchodu se svou přítelkyní jako pořádný EMOboy a v té době zhnusení to ze mě lítalo (verše) nějak samo. Na nějaké další básničky si budeš muset počkat do dalšího krachu vztahu. A abych byl upřímný, raději budu bez básniček než bez sexu. :-)

Později jsem přesedlal spíše na povídky, které jsou pro mě vždy výzvou, jak se dokážu vypořádat s jednoduchým nápadem, který mě zpravidla napadne na toaletě nebo na jiném místě, kde sice papír je, ale není vhodný k tvoření poznámek.

Co se týče mých obecných informací, na vysokou školu jsem se po dvou letech vykašlal, protože to pro mě nemá žádnou hodnotu. Ale to je na delší filosofickou debatu, která by se neobešla bez sprostých slov a konspiračních teorií. Teď jsem živnostník (občas příživník).

A můj nick? Ve fantasy sémantice to znamená ve volném překladu něco jako Velký-Kulový :-)
Asi před deseti lety jsem pro svou postavu do DrD vymýšlel co nejhusťáčtější jméno a tohle se mi zrodilo v palici. Automaticky si tak pojmenovávám profily v PC hrách a už mě to nepustilo. Pro můj účet na Aragornu to o pouhý jeden hlas zvítězilo nad návrhem Žužlík, ten dostal nula hlasů :-)

Na naši "hru" si dobře pamatuji. Moc mě mrzí, že se nerozjela, protože tvá postava už od prvního příspěvku vypadala opravdu zajímavě :) Nu což, třeba si někdy v budoucnu ještě zahrajem.
Nechci to z tebe tahat (anebo možná chci), ale co že to bylo za studijní obor, resp. souvisí tvá živnost se studiem, nebo jsi přesedlal někam úplně jinam?
No, pevně věřím, že inspiraci pro poezii najdeš i v jiných situacích, než jsou rozchody :)
Každopádně už jsi to sám načal a je to jedna z věcí, co mě zajímá. Dnes se už zaměřuješ převážně na povídky. Tady na Aragornu jsem měl příležitost přečíst si tvé práce (mimochodem kvalitou velmi dobré a co hlavně - čtivé). Zaujala mě kupříkladu povídka BetLif o chlápkovi, který žije své alternativní já ve virtuální realitě a vše se mu tam daří, zatím co v reálném světě je to loser, kterému se bortí život přímo pod rukama. Kam chodíš na nápady (tedy mimo toaletu :)? Co tě inspiruje? Kdy si řekneš: jo, tohle by stálo za to hodit to na papír, věnovat tomu čas? Z vlastní zkušenosti vím, že je to u každého autora jiné. Jeden hodně čte nebo kouká na filmy, další hledá nápady mezi lidmi po hospodách, jiný třeba ve svých halucinogenních snech :) Jak bys řekl, že je to u tebe?
Mimochodem, Žužlík nezní tak špatně. Třeba na zlodějské hobiťátko :)


Uvidíme. Teď mám rozehranou jeskyni s Fendou a Yumi a akorát mě to zde herně uspokojuje.

Možná by mě pro změnu lákala nějaká ztřeštěná hra, parodie na fantasy a přírodní zákony ve stylu nováčkovského powergamingu.
Například: Sedmiprsá saň (hospodského stará) se rozhodla bránit kočičí pečeni vlastním nechutným tělem. Uchopila těžiště místnosti a strhla kouzelníka na podlahu. Ten konečně vzal s povděkem svůj meteorismus, otočil se a v hlubokém předklonu trefil jedním svým meteoritem sedmiprsou saň mezi oči. Její prsa se však proměnila v ohromné kozy, kterým kouzelník nesahal ani po kopyta a tak se dal raději na útěk, než aby hořce zaplatil za to, že nezaplatil.

Ale jen si zatahej: chodil jsem na (za) školu v Praze na ekonomku. Teď se zabývám obchody/podvody s nemovitostmi :-)

Teď tedy k těm povídkám. Děkuju za pochvalu, té není nikdy dost. Na nápady ale nemůžu na toaletu chodit cíleně. Kdybych si sednul na záchod a čekal, až ze mě něco vypadne (teď jsem se do toho pěkně zamotal), tak bych se taky nemusel dočkat. Na toaletě je totiž jediná chvíle, kdy jsem sám se svými myšlenkami a občas můj mozek vygeneruje z různorodých podnětů nějaký nápad.

Často mě taky inspirují maličkosti, které ve mně probudí silnou emoci, přestože jiní takovou maličkost ani nezaregistrují. Žádná konkrétní maličkost mou maličkost teď zrovna nenapadá. Každopádně jsem schopen z tohoto pocitu odvinout celou zápletku. Na druhou stranu, ať se snažím být originální sebevíc, často je to těžká vykrádačka. Podobně jako s tím BetLifem, který zmiňuješ. Byl jsem na ten nápad tak pyšný, až mi došlo, že jsem do poslední čárky obšlehnul Matrix :-D

Jo, jednu parodickou "fantasy" hru si také pamatuji. Byl to takový maglajz, kde se hráči vtělili do různých bytostí z pohádek. Dodnes si dobře vybavuji nástup do jeskyně u hráče, který byl v roli Šípkové Růženky.

Došel až ke dveřím a vzal za kliku. Co čert nechtěl, sotva je otevřel, přímo před ním žuchla s ránou na zem nějaká cizí ženská. Nehýbala se. Naklonil se tedy blíž a odhrnul černé kadeře z tváře - byla překrásná. Jediné, co půvab dívky trochu narušovalo, bylo táhlé: CHRRRRRRRR.
To já chválím rád... je-li co :)
Jak je vidět, nikdo to nemá s tvorbou lehké a nápady určitě nepadají samy od sebe z nebe do klína :) S tím Matrixem bych to ale nějak zvlášť nesrovnával. Sci-fi je obecně plná různých virtuálních světů i bytostí, a co se týče Matrixu, i když přinesl hodnotné myšlenky do žánru a pořádnou dávku originality, rozhodně bych ho nepovažoval zas až za tak ultra super originální :) (tady asi naštvu zaryté fanoušky). V tomto směru bylo už vše napsáno. I když mi možná nedáš za pravdu, tahounem tvého příběhu dle mě nebyl ani tak virtuální svět BetLif, jako spíš hrdina se svou povahou, postoji a problémy. Máš nějaký "systém" na tvorbu postav do svých povídek, nebo tomu necháváš volný průběh? Inspirují tě např. lidé okolo? Nebo jim dáváš do vínku něco ze sebe?
Tudle si pamatuji jednu velmi kvalitní novelu, kterou napsala autorka, zatímco hlavním hrdinou byl muž. Dílko to bylo dobré, jen se člověk (muž :) občas nemohl zbavit pocitu: sakra, takhle by ten chlap přece nepřemýšlel!
Jak to máš ty? Narazil si někdy na problém, co se týče psychologie postav?

Matrix je z velké části taky vykrádačka starších nebo méně známých věci (například film Smrtihlav), které naší generaci už nic neříkají.

Postavy mám radši složitější a preferuji losery v těžkých životních situacích než nezdolné superhrdiny. Sám jsem v podstatě loser, takže jak říkáš, postavám dávám leckdy něco ze sebe, ale základní pilíře charakteru spíš volím až podle povídky.

Narazil jsem na problémy akorát ve chvíli, kdy jsem se vžil do postavy a místo řešení situace jsem začal myslet na prasárny nebo hovadiny. Mívám to i u čtení knih, kdy se postava dostane do zvláštní situace a většinou reaguje konvenčně, tak, jak situace, případně okolí a společnost, očekává. Mě ale napadne absurdní myšlenka, kterou se zdráhám postavě propůjčit, protože bych se dostal už do parodické atmosféry. Nicméně jsem si nakonec dovolil shromáždit několik absurdit a sepsat povídku jako poctu filmům se zombíky, které si rád a často dopřávám. Povídku Zombíci a Emanuel jsem nedávno odeslal na Aragorn ke schválení, kdyby to náhodou nějakého nekrofila zajímalo. Sám bych si rád někdy vyzkoušel, jaké to je být zombie, ale zatím se mi podařilo jen smrdět nebo pokousat kočku, když mě vytočila. Co tam máš dál?

Na novou povídku se budu těšit :)
Máš tam v zásobě ještě nějaké další úchylky, o které by ses s námi rád podělil? :)
Jak je to u tebe s literaturou? Čteš? Hodně/málo? Tvůj oblíbený žánr, autor nebo kniha?


Úchylku? Kromě toho, že mě rajcujou liliputáni, nikdy se nešťourám v pravé nosní dírce, u filmu si nejdřív pouštím titulky, uznávám jen velmi málo autorit a pravidel, při čůrání si sedám, když kouřím v místnosti, tak nemůžu mít ponožky, nebrečím u Titaniku, lžu, kde můžu, dělá mi dobře někoho naštvat povedenou srandou, kterou se neštítím udělat z čehokoliv, do dotazníků píšu co největší kraviny (těším se na sčítání lidu), dávám si dvě kostky ledu do buřtguláše, jsem vlastenec i mimo období mistrovství světa v hokeji, malým dětem říkám, že Ježíšek je gay, porno sleduju s titulky ve španělštině a nejsem schopný brát cokoliv vážně, jsem celkem normální kluk.

Tak to jsem rád, že jsi se takhle hezky rozhovořil. Hned mám o tobě lepší představu :D

Dříve sis lajsnul post admina článků na serveru pod jménem Lasombra.cz. Máš z tohoto období nějaké zajímavé zážitky, zkušenosti?


To jsem rád. Ještě se vrátím k té literatuře, když mě naháníš přes poštu :-) Čtu, když je čas, hlavně teda noviny a komentáře ke kontroverzním videím. Když už si ale zapálím v krbu, nebo aspoň vytrhám parkety doprostřed pokoje a sednu si s knihou, nejraději se ponořím do nějakého hororu. Ale nepohrdnu ani vydařeným kyberpunkem nebo upíry (ale žádnou EMO telenovelu typu Twilight). V poslední době mám asi nejradši Dana Simmonse.

Co se týče Lasmobry, vypadalo to na zajímavý komunitní server, který vznikl po neshodě zdejších adminů iniciativou MegaEdwina. Vetřel jsem se tam do článků a snažil se to tam trochu rozproudit, přecijen jsem byl admin poprvé a to mě naplnilo entuziasmem. Dokonce natolik, že jsem měl v úmyslu na Aragorn už ani nechodit. Dalším adminům ale připadalo, že se tam moc roztahuju, tak jsme se na sebe vzájemně vykašlali. Krátce po tom zanikl server úplně. Mě tam nalákala tenkrát hlavně upírská atmosféra a osobnost nekonvenčního Edwina, který se tvářil, že je mu jedno, co si ostatní myslí o jeho názorech. Takovýhle lidi mám rád. Ovšem když jsem udělal svůj první nekonvenční žertík já, jeho první reakce byla taková, že se podělal z toho, co si o tom budou myslet uživatelé. Marketingově a manažersky to chápu, ale cyničtí sebevědomí lidé většinou nebývají pokrytci a tudíž ne ani dobří obchodníci. Trochu jsme se tam i pohádali. Tak, to jsem si ale pěkně zabonzoval.

Co míníš tím, že jsi se "roztahoval"? Můžeš nám přiblížit, co to bylo za žertík, který Edwina tak překvapil?

Vrátím se ještě k tomu psaní: píšeš si určitě pro radost. Napadlo tě někdy, že by ses psaní v budoucnu věnoval "profesionálněji"? Posíláš své věci kupříkladu i jinam než na Aragorn? Účastníš se workshopů nebo literárních soutěží?

Roztahoval jsem se tím, že jsem si dělal, co jsem chtěl. Myslel jsem, že to tam bude jiný a tohle nebude problém, když Edwin odešel, protože se mu nelíbilo, že si nemůže dělat, co chce tady na Aragornu. Ale tyhle společenský debility jsou všude a furt dokola.

Píšu pro radost a jen pro Aragorn, nic nikam jinam neposílám. Hlavně tedy proto, že o ničem jiném nevím. Pokud víš o nějaké zajímavé literární soutěži, sem s ní.

Občas uvažuju, že bych se pokusil napsat knihu, jenže to chce spousta času, naučit se pořádně ovládat jazyk, získat spoustu znalostí a zkušeností s tím, o čem píšu, a pak sepsat samotný text. To bych potřeboval minimálně dva roky dovolené, aby to za něco stálo. Takže napadlo, ale zatim na to neni dostatečná politická vůle.

Tipy na literární soutěže ti klidně dám :) I když... teď si říkám, že si budu zbytečně posilňovat konkurenci :D Ne, to si dělám srandu :) Myslím, že je to dobrá zkušenost a pokud nepíšeš i jinam, přijde mi (zvláště v tvém případě) jako velká škoda a zahazování talentu, který nepochybně máš. Na druhou stranu i hodnocení ze soutěží se musí brát s rezervou, ale může ti to ujasnit některé věci a třeba tě i posunout dál, nasměrovat.
S tou knihou tě chápu, je to běh na dlouhou trať. Sám jsem nad tím už dříve uvažoval, ale také jsem to prozatím odložil. Viděl bych to tak na rok sbírání informací a ujasňování toho, co to vlastně bude + další rok na samotné psaní :) Jak říkáš... dva roky práce.
Teď trochu z jiného soudku. Jak jsi na tom s hudbou? Co posloucháš? Hraješ hry? Ať už stolní, slovní nebo počítačové? Jaké žánry a co tě na nich baví nejvíc? Další koníčky, které bys dokázal přiřadit ke své osobě?


Ač jsem rockově založený, poslouchám hudbu jakoukoliv, která lahodí mému uchu, od dechovky po popík. Myslím, že v každém žánru se dá najít něco, co se dá poslouchat. Nevidím důvod se omezovat tím prohlášením, že jsem metalista a žrát jen tuhle subkulturu. Kdybych se navlíknul do kožené bundy, nechal si narůst dlouhé vlasy a do sluchátek si po Perkele pustil Beyoncé, budu u metalbro’s za kreténa. Jsem radši nepředvídatelný a to platí nejen pro hudbu.

Z her mám nejradši ty, kde můžu vraždit, znásilňovat, týrat zvířátka, krást a páchat výtržnosti, aniž by to představovalo nějakou hrozbu. Ale nedávno jsem se po deseti letech vrátil k mé dětské oblíbené hře: Magic: The Gathering, to sice není žádný extra masakr, ale má to svoje sběratelské kouzlo.

Další koníčky? Sex s čímkoliv, do čeho se mi vejde.
Baví mě taky rovnat špendlíky do kruhů, malovat karikatury různých proroků do novin v trafikách nebo se ptát lidí na naprosto nevhodné otázky. Když už jsme u toho, jak to má ráda Tvoje máma?

"COS TO ŘEK O MOJÍ MATCE?!! POJĎ VEN! POJĎ VEN!!!"

Kam ven? Buď chlap a napiš to pěkně sem, co máš na tom svém pěkném jazýčku.

Dobrá, ty hrdino. Nechtěl jsem s tím tady druhý obtěžovat, ale jak chceš!
Co mám na jazyku, může bejt fuk, spíš by ses měl zajímat o to, co budeš mít brzo otisklé na svém pozadí - Ronkarovu botu!


Vztekáš se, protože nevíš, jak to má Tvoje máma ráda, nebo jsem naopak šlápnul na kuří oko (z Ronkarových bot), hm?

Koukám, že výhružky na tebe neplatí. Musím nasadit těžší kalibr... KLETBU! Cha! Už k tobě letí.

Kletby přijímám jedině v elektronické podobě.

Telepaticky jsou lepší. Uhnízdí se v tobě jako parazit... jde jen o to... kam zaútočit. Hm...

Doufám, že ta kletba nebude mít vliv na peristaltiku střev, nerad bych, aby mi šlo něco do protisměru.

To zní lákavě... Na druhou stranu trest by to měl být větší.
Už vím.
Většina chlapů to má mezi nohama :D


Nevim, jak ty, ale já tam teda nic nemám.

Ani kolo?

Kolo mám. Jako že bys mi proklel duši, jo?

Přesně! Už si NEZAJEZDÍŠ! :)

Hm, tak tohle teda na Tebe řeknu svojí mámě a ta to takhle ráda nemá!

Mně je jedno, jak to má Tvoje máma ráda!

Abys pak nelitoval, máma je dračice, to Ti Sakutzik může potvrdit.

Víš co... jdi do háje.
Neděkuju ti za tento rozhovor, měj se hnusně a ať se ti nedaří ve psaní, tak jako doposud...
Stejně píšeš blbě!


Díky, pápá
a pozdravuj mámu.


Podívejte se také na Arteho nejžhavější novinku, povídkovou zombie parodii Zombíci a Emanuel. Rozhodně to stojí za to!

Další články v kategorii Rozhovory:

Kdo hodnotil článek Vřelý pokec s Artem?
MARK (5.00*), Nefrete (5.00*), Sakutzik (4.50*), Tyky (2.00*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Ronkar - 21. března 2011 14:21
Ronkar

Arte-Zherth 21. března 2011 13:57
Na mě to působí spíš, jako metalák, co to přehání :D
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému příběhu. (Neil Gaiman)

Arte-Zherth - 21. března 2011 13:57
Arte-Zherth

Amthauer 21. března 2011 12:39

To je faun, ty já rád
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Amthauer - 21. března 2011 12:39
Amthauer

Co to je za bílého ďábla na obrázku a v ikonce?
- What is a life devoid of strife?

Arte-Zherth - 21. března 2011 10:19
Arte-Zherth

Tyky 21. března 2011 08:23

Hlavně tomu asi chyběl nějaký smysl.
Zpětně se mi to zdá jako jeden velký nesmysl.
Ale není těžké udržovat chorou smyslnou mysl.
Tohle jsi měl na mysli?
Je sex nemravný? Jen dělá-li se pořádně.

Tyky - 21. března 2011 08:23
Tyky

Nechci být nepříjemný, ale ten rozhovor není špatný, ale něco tam chybělo. Určitě tomu nedodala podle mého ta hádka. I když pravda je, že Art je takový šprýmař, tak uznání. Musí být těžké být takový
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

kosmik - 20. března 2011 21:11
kosmik

PS: celkem dobře to oživila
Čas je jen hrst listí ve větru.

kosmik - 20. března 2011 21:10
kosmik

Zdravím ta hádka byla na oko nebo byla míněna vážně?
Čas je jen hrst listí ve větru.

rafaela - 20. března 2011 15:38
rafaela

tak to je fakt moc :-D
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

AskadrinSidlong - 20. března 2011 13:49
AskadrinSidlong

hezké :D
Ten kdo dokáže žít život, s vědomím vlastní průměrností a faktem že není zvláštní, je Hrdina... (I'll Chuck you!)

Sakutzik - 18. března 2011 20:18
Sakutzik

Ta hádka na konci mi prostě dostala, to je ten starý Arte, kterého tu znám ne, ten člověk, který prozrazuje, co měl k obědu a co študoval za školu... Ale pěkný arte - PS. zmiňovat si mě nemusel.
"Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl!"

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog