Warhammer 40 000: Za cizáckou linií (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Warhammer 40 000: Za cizáckou linií

Autor : Spect   17. března 2011   Povídky
Povídka z universa Warhammeru 40k. Výsadek Ultramaríny za linií cizáků. Dobře se bavte.

V temnotě vzdálené budoucnosti není nic než válka.

 

„My jsme ti vyvolení, my obětujeme naši krev,

my zabíjíme pro čest.

My jsme ti silní, naše brnění je pokryté krví,

my zabíjíme draky.

My jsme ti vyvolení.“

- Učení svatého kodexu Astartes, primarcha Ultramaríny Robout Guilliman

 

 

Třas. Hukot. Pískání rozžhaveného kovu v atmosféře. Náraz.

Syčící vzduch při vyrovnávaní tlaku výsadkového modulu se zdejší atmosférou. Vítejte na Geonu II.

Velká obrněná ruka bratra Konstantina zatlačila na uvolněnou kovovou rampu výsadkového modulu. Rampa sletěla dolů k zemi. Příšeří najednou osvětlilo ostré slunce polopouštní planety Geon II.

Jeho ostré smysly zachytily detaily krajiny. Nacházeli se několik metrů pod normální zemí, mezi stěnami menšího kaňonu tvořených ostrou skálou.  Sotva udělal dva kroky, jeho ostrý sluch zaslechl specifické hmyzí bručení a třepotání rychlých tenkých křídel. Zatraceně.

Ultramarínské modré brnění se zlatým lemováním vedle zalil proud modrobílého světla. Vynikající uši skrze komnetový přijímač zaslechli poslední řev seržanta, který jediný neměl helmu. Jeho hlava byla nejdříve sežehnuta, následně praskla a vybuchla.

Bratr Konstantin s lehkostí způsobenou desetiletími praxe pozvedl bolter. Nad stěnami útesu byly hmyzoidní bytosti se smrtícími neutronovými blastery. Vespidi. Poletující rychlý hmyz, cvičený pro rychlé a destruktivní akce. Bratr Konstantin zamířil na tu cizáckou bytost dřív než se mohla uspokojit seržantovou smrtí a soustředit se na něj.

Dávka. Tři bolterové výbušné střely vylétly z hlavně bolteru. Dvě minuly, třetí se odrazila od hmyzího exoskeletu a vybuchla roztrhajíc jeho křídla. S hroznými skřeky se zřítil za kamení.

Ohlédl se. Několik dalších vespidů si vyměňovalo střely s jeho ostatními bratry. Bratr Lenoxus padl strašlivou smrtí. Z jeho těla zely dvě odporné díry plné kouře. Znovu se podíval na svého vespida. Ten omámeně vstával a odkryl se. Bratr Konstantin pečlivěji zamířil a jediným výstřelem provrtal kulku hlavu tomu hmyzímu cizáku.

Sestoupil z rampy na zem pokrytou pískem, otočil se k bratrům a několikrát vystřelil nahoru nad skalní stěny po vespidech. Jeho smysly mu řekly, aby se sehnul. Udělal to a cítil jak něco prolétlo nad ním. Otočil se a pohlédl do složité tváře pokryté mnoha hmyzími očky. Vrazil tomu tvorovi hlaveň bolteru do břicha a vystřelil. Poté uhnul stranou, když se po něm vespid ohnal znova. Mezitím tvoru v břiše vybuchla miniraketa a úder pažbou bolteru mu rozmáčkl obličej.

Bratr Konstantin odolal pokušení plivnout na svíjející se hmyz, už vzhledem k tomu, že by plivl sám sobě do helmy. Raději vystřelil do umírajícího vespida další bolterovou kulku. Pro jistotu.

Rychlými kroky se přiblížil k zádum dalšího vespida. Poslal mu kulku do zad. Hmyz vydal pištivý zvuk, ale než stačil něco udělat, hluboce se do něj zakousl řvoucí rotomeč bratra Marcuse. Několik přeživších vespidů za střelby odlétlo.

Rozhlédl se okolo a pohlédl krátce na každého z pěti zbývajících bratrů. Komnetem vydal pokyn ostatním a vyrazil po cestě kaňonem. Vespidi se však nenechali lehce zaskočit.

Po čtyřiceti yardech se zpoza obzoru objevilo několik dalších hmyzoidních polétávajících postav. Jejich neutronové blastery se probudili k hrozivému životu a donutili šestici Hvězdných pěšáků uskočit do stran. Téměř okamžitě se ozvala odpověď v podobě střel bolterových pistolí a bolterů.

Bratru Dideovi se žhavý modrobílý výstřel nepříjemně otřel o zbroj, ale naštěstí zbroj jen místem zčernala. Hvězdní pěšáci zasypávali sklaní stěny střelami. Bratr Konstantin poslal několik dávek, poté zmáčkl tlačítko zásobníku na granáty, nastavil rozbušku třemi stisknutími na tři vteřiny a hodil.

Výbuch vynesl vlnu střepin, prachu a písku do vzduchu. Dva hmyzáci se z prachu vyřítili směrem k hvězdným pěšákům a napůl roztrhaní se rozplácli o skálu. Šestice rozměrných postav se rozehnala k prašnému oblaku.

Bratr Konstantin téměř zakopl o mrtvolu dalšího vespida, ale ostré smysly a systémy zbroje jej varovaly o překážce. Hnali se dál do místa, kde se malý kaňon dělil.

Zprava se ozývala střelba. Zřejmě tam byla další skupina jejich bratří. Zleva reagovaly další cizácké jednotky na hrozící nebezpečí v zádech linie. Kaňonem se hnali za doprovodného skřehotání vysoká stvoření se zobáky a dlouhými, primitivně vyhlížejícími puškami s odpornými bodáky.

Hvězdní pěšáci se rozprostřeli v kaňonu tak, aby byli kryti za kamením a mohly maximálně rozvinout potenciál palebné převahy. První tři krootové padli k zemi roztrháni smrští bolterových střel. Ostatní se začali nepřirozeně dlouhými skoky vyhýbat střelám a palbu případně opětovali.

Někdo hodil granát. Pak další. Jednoho kroota to roztrhalo přímo, další dva tlaková vlna shodila a rozlámali se o skály. Bratr Konstantin na poslední chvíli provrtal dva krooty bolterovými střelami a pak musel odskočit před výpadem třetího. Hrozivý bodák přeletěl kousek před ním.

Upustil bolter a sáhl po rotomeči. Zapnul jej ještě když jej vytahoval a motor se rozhrčel, zuby se daly do pohybu. Odrazil výpad vedený mnohem větší silou než by se na tak úzkého tvora mohlo zdát. Levou rukou sáhl po bolterové pistoli a plynulým pohybem prostřelil protivníkovy krk. Ohlédl se.

Tři z jeho bratří si drželi odstup a boltery masakrovali krooty zadržované jím a jeho dvěma dalšími bratry s rotomeči. Znova se postavil nepříteli čelem.

Pistolí zasáhl několikrát jednoho kroota ještě ve vzduchu zatímco druhého odrazil rotomečem. Ten znovu využil neúplné pozornosti a prorazil obranu bratra Konstantina. Rozmáchl se a hrozivý bodec zarazil do zbroje bratra Konstantina zezadu. Naštěstí zbroj odolala a bodec nepronikl brněním zcela. Rotomeč připravil majitele pušky s bodci o ruce. Kulka z bolterové pistole do zobáku kroota dorazila.

S visící puškou v zádech se rozběhl k protiútoku na dalšího kroota. Čistou silou obrátil obranný výpad proti němu a ohromná váha bratra Konstantina kroota rozmačkala hned poté, co na něj dopadl.

Opět se začal zvedat a střelba utichla. Alespoň ta nejbližší. Podél stěn kaňonu se odrážela vzdálená střelba a výbuchy z fronty byly slyšet kilometry daleko.

Jeden z jeho bratrů zapáčil a vytáhl bodec z jeho zad. Vrátil pistoli a rotomeč zpět na místo, sebral svůj drahocenný bolter ze země a vyměnil zásobník. Podíval se ostatní bratry. Zbroje byly místy zčernalé nebo prohnuté po kulkách. Nepřítel dnes kladl těžký odpor. Avšak jejich hlavní síly se musely koncentrovat na gardu vpředu, ne na výsadek v zádech, o kterém si mohly myslet, že již byl potlačen. Kývl na ostatní a vydali se na další cestu za svým úkolem.

Rychlým klusem urazili pár stovek yardů. Kývl na tři z bratrů a ti se vydali po strmém výstupu pryč z kaňonu. Každý měl jiný úkol. Se zbytkem bratří pokračoval k cíli.

Po téměř kilometru se dostali k místu, které stoupalo. Na střechu cizáckého bunkru. Vyšplhali se po nánosu písku a vstoupili do zad dvou tauům kryjící se za jakýmsi kovovým cimbuřím a střílejíce mezerami z dlouhých pulsních pušek. Třetí tau byl bez helmy opřený zády o skalní stěnu na boku a držel se za obvázané zranění.

Bratr Konstantin dvěma výstřely provrtal jednoho se střílejících tauů. Kulky prošly jeho zbrojí a zavrtaly se do jeho těla, ve kterém posléze vybuchly. Druhý z cizáků nedopadl o moc lépe pomocí pistole bratra Marcuse. Zraněný tau se pokusil sáhnout po dlouhé pulsní pistoli. Bratr Dideus mu rozdrtil okovanou botou ruku a bolterem jej s pomocí Císařovy milosti usmrtil.

Tento bunkr již skoro hodinu zadržoval postup celé roty Imperiální gardy. Bratr Konstantin napnul svaly a spolu se servomotory odtrhl střešní poklop. Jeho dva bratři hodili dovnitř několik granátů. Ozval se lehce tlumený zmatený pokřik v cizáckém jazyce a poté série výbuchů.

Poklop byl však příliš malý pro ohromné Hvězdné pěšáky. Připevnili tavonálož ke střeše a ustoupili. Tlumený výbuch a jasné světlo z nálože udělalo svoji práci. Téměř dvoumetrová díra v průměru otevřela vchod pro Hvězdné pěšáky. Ozval se jásot mnoha mužů, kterým došlo, že palba, která je tak dlouho utlačovala, skončila.

Skočili dovnitř. Ve vzduchu se vznášel prach po výbuchu. Místnost byla posetá cáry cizáckých mrtvol. Vedlo tam schodiště do podzemí.

Bod bunkrem byl jakýsi sklad a dva zvláštně oděni tauové se starali o raněné válečníky. Poletovala tam i jedna z těch kulatých vznášejících se věci. Vypadali jinak. Asi nebyli z té kasty, která obstarávala boj. Jeden z tauů jen ohromeně zíral. Druhý se pokusil pomalu a nezkušeně sebrat pulsní pušku jednomu ze zraněných. Pár sérií výstřelů se postaralo o vše cizácké ve skladu. Vydali se do chodeb.

Cestou sestřelili několik dalších tauů a strojů. Nakonec narazili na další schodiště vzhůru. Vystoupali nahoru. Ocitli se v menší užší budově, zpola zasazené do skály. Na konci budovy u východu klečel lehce oděný válečník tau s tou největší ruční puškou jakou kdy bratr Konstantin viděl. Vypadala jako menší varianta děla na tauském tanku. U nohou mu ležel rozbitý vznášející se stroj a střelec byl naprosto koncentrován na události venku. Vypadal jako odstřelovač při akci.

Nikdo jej nehlídal. Bratr Dideus k němu pomalu došel s úmyslem usmrtit toho cizáka. Ze stropu se snesla dlouhá tyč s bodcem a rozpoltila bratru Dideovi hlavu vejpůl. Se zakletím si této pasti všimli příliš pozdě. Kroot se saltem dopadl nohama na podlahu s puškou proti nim. Oba jej roztrhali vlnou bolterových střel. Když kroot padl stranou, zpoza jeho zad se objevila hlaveň obří pušky. Monstrózní paprsek se o pár centimetrů vyhnul bratru Konstantinovi a obrovskou silou narazil do bratra Marcuse. Jeho ohořelé tělo se zbytky zbroje a končetin odletělo zpět dolů. Bratr Konstantin s nenávisti vystřílel celý zbytek zásobníku do cizáckého těla.

Zatímco vyměňoval zásobník, vystoupil z budovy. Byl na velkém vydlážděném náměstí. Naproti byly ruiny budov. Na jedné straně byla vysoká sklaní stěna. Vlastně hora. Za ním menší spolu s budovou. Tauové a další cizáci prchali do nitra hory před spravedlivým hněvem Císaře a jeho Imperiální gardy.

Těsně vedle něj dopadlo mrtvé tělo cizáka a rozpláclo se o zem. Podíval se nad sebe a uviděl poslední dva z jeho bratrů na střeše budovy. Kývli na sebe, zamířili boltery do cizáckého davu proudící okolo a pustili se do krvavé práce. Cizáci byli pronásledováni tanky a pěchotou gardy. Masakrováni zezadu.

Okolo proletěla raketa. Narazila do zdi za ním a výbuch rozmetal jeho dva bratry na střeše. Po té co se bratr Konstantin oklepal vzhlédl k tauskému exoskeletonu o velikosti Dreadnoughta. Hvězdný pěšák zahodil bolter stranou, očividně mu bude k ničemu. Místo toho sáhl po rotomeči při skoku zpět do budovy, aby se uchránil před vlnou žhavých plasmových střel z rotačního kanónu toho stroje.

Vzpamatoval se a uchopil rotomeč oběma rukama. Tak, teď to příjde. Možná poslední boj posledního bratra z jeho čety. Vyřítil se z budovy přímo proti exoskeletonu. S křikem provolávající slávu Císaři padl k nohám velkého cizáckého stroje a vši silou zarazil vrčící rotomeč do nejtenčího bodu nohy toho stroje. Skřípění kovu o kov. Roj jisker. Byl cítit žhavý kov a spálené obvody. Poté jej hlaveň zbraně jeho protivníka odvrhla stranou. Meč zůstal zaseklý v noze exoskeletonu a částečně mu blokoval pohyb.

Bratr Konstantin se snažil odběhnout z dosahu rotačního kanónu. Ten se opět roztočil a proudy žhavé plasmy tavily dláždění země. Hvězdný pěšák zoufale vrhl hrst granátů pod nohy stroje. Střepiny poškodily systémy stroje a tlaková vlna s ním otřásla. S čistého zoufalství několikrát vystřelil z bolterové pistole. Bez valného účinku. Nakonec samotnou pistoli hodil na ten cizácký stroj a opět skočil k nohám exoskeletonu, pod jeho smrtící palbou.

Vkleče se opět chopil svého rotomeče a zapnul jej. Vytrhl zbraň z nohy stroje a obitými zuby ťal znova. Dostal další ránu hlavní několikahlavňové zbraně, ale tentokrát jí ustál a ťal potřetí. Zuby na jeho rotomeči dosloužily stejně jako mechanismus zbraně, ale svůj cíl splnili.

Exoskeleton padl na bok a s panickou hrůzou mával končetinami sem a tam. Bratr Konstantin se rozhodl dokončit tento boj. Připevnil stroji na hrudní pláty poslední tavonálož a odstoupil.

Jen párkrát ve svém dlouhém životě zažil větší uspokojení ze smrti jediného protivníka. Všiml si, že byl mnohokrát zasažen a žhavá plasma téměř prosákla jeho modrou zbroj se zlatým lemováním Ultramaríny. Posbíral ze země své zbraně a rozhlédl se.

Viděl imperiální třepotající se prapory všude kam dohlédl.

Přistoupil k němu důstojník Imperiální gardy s dávkou respektu ve tváři.

„Výborný, opravdu brilantní a napínavý souboj. Odpusťte, že jsme se vám do něho nechtěli míchat,“ pronesl žoviálně. „Ostatní cizáci zalezli do nitra hory. Další zprávy s ostatních front nejsou ani zdaleka tak uspokojivé, jako zde. Ještě nás čeká dlouhý boj.“

Bratr Konstantin si povzdechl. Kdo jiný se na to hodí více než on.

Císařův vyvolený.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Warhammer 40 000: Za cizáckou linií?
Amthauer (2.00*), Anders (5.00*), Deloran (4.00*), KenChan (3.50*), MartinTaylor (4.00*), Rimmer (1.50*)

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Spect - 20. března 2011 19:12
Spect

murthags 20. března 2011 15:52
bych dostal vynadáno že przním standartní Warhammer :D
"If I kill you, I am bound for hell. It is a price I shall gladly pay." - Solomon Kane

murthags - 20. března 2011 15:52
murthags

Nechceš zkusit i ze světa Warhammer středověký? protože já zase za věrného fanouška klasického warhammera považuji :D
http://4.bp.blogspot.com/-HrxSy0sjtFw/UYAKNLdvlwI/AAAAAAAAAeI/wIlghyI-IUs/s1600/double+fuck+off.gif

Rimmer - 17. března 2011 21:52
Rimmer

Co na tom že se to nedá skoro pořádně číst? Hlavní je že je ze světa w40k... o to přece při psaní povídky jde ne? :D Nápad docela dobrý... sice ohraný i na tak otevřený svět jakým w40k bezesporu je... ale ta forma... špatná volba slov... špatné popisy... neumíš si hrát se slovy... začni se psaním něčeho jednoduchého... krátkého... až to pujde jakžtakž číst... tak se vrhni na delší texty:) Ovšem to je můj názor... nějak sem od toho asi čekal víc když jsi na to stále upozorňoval a nabádal k přečtení... ale má očekávání jaksik pohasla už v úvodu. Z téhle povídky se dalo vytěžit daleko víc... za mě je to špatný. Takže jedna a půl:)
2+2=1

KenChan - 17. března 2011 21:35
KenChan

Na začátek chci že se mi líbí všechno co se týká wh40k, takže můj názor je dost ovlivnění. Ale pokud ti k tomu mám říct něco kloudnýho tak to bude jen jedna věc. Pokračuj dál v psaní,třeba jednou napíšeš i knihu. Já si povídku od tebe vždycky rád přečtu.

PS: Příště nech vyhrát Tau.

Deloran - 17. března 2011 21:33
Deloran

Dávám 4 za warhammer 40k povídku a z důvodů , které jsem již vypsal ve stejnojmenné diskuzi.
Jedna gorila je lepší než deset šimpanzů :O

Spect - 17. března 2011 21:18
Spect

Přiznám, není to to nejlepší co sem kdy napsal, ale já nezačal vydávat od konce :D to už se nějak semlelo:)
"If I kill you, I am bound for hell. It is a price I shall gladly pay." - Solomon Kane

Nefrete - 17. března 2011 19:55
Nefrete

Osobně si myslím, že téměř jakékoli téma se dá zpracovat tak, aby v něm našel v různé míře zalíbení jak příznivce, tak neznalý čtenář. Konkrétně v případě Warhammeru 40k jsem pevně přesvědčena, že to možné je.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Amthauer - 17. března 2011 19:42
Amthauer

Spect 17. března 2011 18:48
Nestrhával jsem body za to, že jde o Warhammer 40k, ale kvůli prakticky nulovému nápadu a občas dost zmatenému stylu.
- What is a life devoid of strife?

Rimmer - 17. března 2011 18:55
Rimmer

Spect 17. března 2011 18:48
Mno... jaksik sem nenašel sílu to dočíst... asi kacířský vítr nebo co... a za věrného fanouška w40k se považuju:D
2+2=1

Spect - 17. března 2011 18:48
Spect

Amthauer 17. března 2011 15:07
Díky alespoň za nějakou hvězdu :) nepočítám s velkým hodnocením, svět Warhammeru 40 000 je pro "fajnšmekry" a kolikrát se nelíbí ani posluhovačům jeho fantasy odvětví Warhammer. Možná raději upozornit, že pokud Warhammer 40 000 neznáte, raději to ani nečtěte, pro věrné fanoušky, užíjte si. ;)
"If I kill you, I am bound for hell. It is a price I shall gladly pay." - Solomon Kane

Amthauer - 17. března 2011 15:07
Amthauer

"Učení svatého kodexu Astartesc" prošlo zajímavou cestou od písničky Dream Evil z alba Dragonslayer, přes její nahodilé použití jakožto soundtracku u videa ze světa Warhammeru na Youtube, až do této povídky. Nicméně doslovný překlad je skoro vždy špatný překlad a zde to platí také. Nehledě na to, že to byť to zní "cool", s příběhem povídky to skoro nic společného nemá.

Příběh samotný je o tom, jak jednomu bojovníkovi pobijí nepřátele většinu soudruhů, aby pak on sejmul "bosse" a došlo se k otevřenému konci s příslibem dalších bojů. Žádné uvedení do problému, rozvrhnutí toho, proč se vlastně bojuje, co tam dělají, kde jsou, atd. Obávám se, že neznalí univerza se mohou lehce ztrácet.

Ale ztrácel jsem se místy i v popisu akčních scén. Ne, že by občas nebyly i napínavé (zejména dobře hodnotím popis toho, jak bratr Konstantin v boji s bossem postupně přichází o zbraně a ve vzduchu je cítit lehké zoufalství), přesto jsem většinou v tom schématu "X používá zbraň Y na nepřítele Z" měl chaos. Je to jako protokol o vykonání bitvy, spousta pojmů, spousta informací, ale celkový dojem docela nepůvodní a nezábavný (měl jsem místy pocit, jako při sledování Hvězdné pěchoty, jen to nebyla taková sranda).

Jedna hvězda za to, že jako akční povídka (byť klišoidní) to přeci jen funguje a kdyby autor chtěl napsat delší sci-fi válečný text, nemuselo by to dopadnout tak zle. Druhá za třepotající prapory a rotomeč, bo epično musí být. :)

**
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog