Zámek (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Zámek

Autor : Yarpen   11. března 2008   Povídky
Krátká povídka o zaklínači.

Bílá kobyla, líně, kopyty dusá zem. Jede vpřed a neohlíží se. Je neochvějně klidná. Lehce klusá směrem vzhůru po úbočí hory po cestě.
Cesta vede pásmem již bez kosodřevin, nikde nezpívá pták, nikde není vidět živou duši. Snad jen tu zahalenou postavu na hřbetu kobyly.
Má na sobě temný plášť přitažený k tělu, nad pravým ramenem trčí jí jílec meče, stříbrného meče, u boku se houpe druhý, železný. V sedlových brašnách tiché cink, cink, cink oznamuje, že flakónky s lektvary jsou připraveny.
Vítr osobě sfoukne obličej kryjící kápi. Muž s tváří zjizvenou a očima temnýma jako noc se zahledí před sebe. Ve větru vlají jeho bílé vlasy do noci na jeho bledé tváři svítí dlouhá jizva na líci.
Kůň na vrcholku jednoho z kopců zastaví a jako ve vidině něčeho zlého zafrká. Kouká na černou siluetu hradu, nebo spíš zámku s vysokými hubenými věžičkami. Kolem krouží temní ptáci a řvou do světa své "Krá! Krá! Krá!" Zaklínač se na to chvíli dívá a pak pobídne kobylu ke klusu. Jede na zámek...
Líné klap, klap, klap se rozléhá nádvořím. Všude pusto. Tu trčí růže, tady zase roste bez. Vše je ale suché a bez života.
"Je tu někdo!?" ozve se muž, jež přijel v černém plášti na bílé kobyle, meč nad pravým ramenem. Nic, jen vítr třískne s okenicí o zeď zámku. Muž jen pokrčí rameny, natáhne ruku a z pochodně u hlavních dveří vyskočí plamínek.
Muž uváže koně u kamenného sousoší v podivném tvaru na nádvoří. Dojde pro pochodeň a zamíří dovnitř. Jeden z kamenných chrličů se v tu ránu změní. Změní barvu i chování, další tři jej následují.
Z nehybných soch jsou zničeho nic okřídlení démoni. Pochodeň se míhá za okny a nechává za sebou stopu světla. Démoni se rozletí po nádvoří. Muž otevře pokoj krásná postel s nebesy přímo vyzývá k ulehnutí. Muž jde k ní a zkouší rukou pevnost matrace.
Na nádvoří zakřičí kůň. V tu ránu se muž otočí a s tichým "cink" vytrhne meč nad ramenem mu trčící z pochvy. Oknem nenápadně vyhlédne na nádvoří. Tam čtyři démoni každý jinak vypadající sápou jeho koně. Vyskočí oknem ven. Salto a vertikální sek dolů. Jeden z démonů padne na zem rozpůlen vedví a okamžitě se mění zase na kámen. Další padne jako chrlič s useknutou hlavou. Boj však nekončí. Postupně vyřídí oba dva zbylé chrliče.
Muž koni sebere sedlo ze hřbetu a odnese si jej nahoru do pokoje. Vyndá dva flakónky a strčí si je do kapsáře vzadu na pásku. A s mečem v ruce se prochází po chodbách zámku. Nakonec vkročí do temné místnosti, uprostřed se tyčí kamenný trůn a na něm kamenná postava.
"Zastírací kouzlo umíš dobře, to jsem již poznal, ale již se nenechám zmást," prohlásí muž, jež vstoupí do místnosti. Socha se pomalu začne měnit a trůn s ní. Najednou před ním stojí muž taktéž v černém plášti a stejně tak bledý, možná i víc. Usměje se a vycení zuby, špičaté zuby.
"Kdo jsi, že se opovažuješ rušit můj klid?" Prohlásí klidně."Jsem zaklínač, Kondred ze Skellidge, dnes je tvůj konec upíre." Muži sedícímu na trůnu se rozšíří zorničky, rozpřáhne ruce a začne řvát. Křičí "VĚÉDMÁK!!!"
Zaklínač se na chvilku chytne za hlavu, jednou rukou, tou druhou sáhne do brašny a vytáhne flakónky jejichž obsah do sebe nalije. Zámek začne ožívat do místnosti kde práv stojí začne mířit tisíce kroků. Ví co se děje. Všechny věci poslouchají upírovy příkazy. A těmi teď je zabít jeho.
Nic neslyší, jen zpomalený tlukot jeho srdce. Upír bohužel odvykl boji, do teď mu stačilo ovládat zámek kouzly a tak tam jen sedí. Zaklínač se rozbíhá a seká. Upírova hlava rotuje ve vzduchu po čepeli stékají kapky krve.
V zámku narůstá rozruch. Sousoší na nádvoří ožívá. Všude ožívají zkamenělí lidé. Zaklínač pomalu odchází.
Ví, že ve stáji na něj čeká kůň.

Další články v kategorii Povídky:

Kdo hodnotil článek Zámek?
Amthauer, Demi, Garivandras, Hagar, Joan, Kaena, MARK

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

1

Yarpen - 12. března 2008 20:28
Yarpen

Amthauer 12. března 2008 20:22
Děkuju, nikdy předem nezamýšlím, jak bude dílo vypadat, možná bych mohl příště udělat nějaký připravený dílo, ale když už jdu a začnu to připravovat, tak mě to nakonec vychází tak na nonalogii tak radši píšu jen tak :)
Po všech dveřích {br} pečlivě se rozhlédni,{br} nežli vejdeš dál;{br} neboť nikdy nevíš,{br} kde nepřátelé sedí{br} v síni na lavici.{br} Snorri Sturlusson Gylfiho obluzení,{br} výňatek ze starší eddy. 12. století{br}

Amthauer - 12. března 2008 20:22
Amthauer

Je to dobře napsané, akční scéna celkem odsýpá a i když to v podstatě nic jiného než akční scénu nenabízí (nazval bych to "nejepičtější neepickou povídkou"), čte se dobře.

Jen bych podotkl, že je vždycky důležité před bojem rozvinout motivace a po něm následky - kdyby se nevysílal do kin Matrix, ale jen by se někde objevila ta akční scéna z haly, nikoho by tak nedostala, jako ve filmu - co je před ní a po ní, je důležité. A to zde chybí. No, a poslední věc - neboj se čárek ve větě.

To máme slušnou stylistiku (4*), nulový nápad (1*), slušnou akci (5*), takže dávám ***.
- What is a life devoid of strife?

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog