Blázni | Diskuze - Aragorn.cz



Diskuze

Blázni

Správci:blood king
Popis:Co se tak může honit hlavou bláznům??jaký mají pohled na svět??vědí o tom že jsou jiní než my??....¨Na tyto a další otázky se zaměříme a budem zkoušet je pochopit..
registrovaní uživatelé mají právo číst i zapisovat
neregistrovaní mohou jen číst
diskuze je odemčená
Nástěnka:
Flyleaf - Breathe Today


Blázni....tak nazýváme lidi jenž jejich psychika není z cela v pořádku...Už na první pohled jde vidět že něco není v pořádku...někdo může být postižený a jeho tělo vypadat uplně jinak..jeho končetiny můžou být nějak pochroumany a jeho páteř a obličej ale i mozek také....pak tu jsou blázni jenž to lajdsky řečeno nemají v pořádku v hlavě.....to znamená že jejich myšlení neni uplné a soustředí se jen na prymitivní věci....většinou nedokážou říct ani souvyslou větu a když jo...nikdo se v tom nevyzná.poté tu jsou i tací jenž už jsou v určitém věku a snaží se stále vypadat mladě ale v době jenž vyrůstali...na sobě nosí oblečení z ioné doby a i jejich chování se tak může vypadat...........
Já by jsem chtěl někdy zažít rozhovor z bláznem....jak vníma svět a lidi okolo sebe...a zda si připadá v pořádku.....jeho vnímáni může být velice zajímavé...je to jako sexualní orientace...dívky a gayové..mají uplně jiné vnámaní než než pravý muži...a tak to musí být určitě i u těchto lidí s touto poruchou..hrozne toužím se stát na den bláznem a pozorovat jejich očima svět....může se to zdát divné ale je to tak...stejně jako chci začít smrt a znova se vrátit abych věděl co je po smrti....

články
Psychiatrie:

nauka o duševních nemocech a jejich léčení. Duševní choroby vyskýtaly se u všech národů vzdělaných i surových za všech dob, kam vůbec sáhá lidská paměť. Původ jejich obyčejně byl připisován tajemným účinkům vlivů nadpozemských. Podle St. zákona Saul byl zmítán zlým duchem, babylónský král Nabuchodonozor pokládal se za zvíře od lidí zavržené, byl všecek zarostlý a polykal trávu. Novější badání historická nasvědčují, že již u starých Indů byly známy různé odrůdy šílenosti. První rozbřesk prohloubenějších,-vědeckých názorů o duševních nemocech připisuje se velmistru starořeckého lékařství Hippokratovi (460 př. Kr.), který již tušil zdroj šílenosti v chorobě mozkové a podle toho také upravoval způsoby léčebné. Jeho tradice přenesly se i do klassického světa Římanů, o čemž svědčí mnohá proslulá jména tehdejších lékařů (Areteus, Coelius Aurelianus, Galenus a j.). Za středověku nastal návrat k míněním původním; zase se věřilo, že šílenství je výplodem ďábla. Domnělí čarodějové byli páleni na hranicích. Sám reformátor Luther pěstil vymítání zlých duchův. Pro p-ii trval středověk vlastně až do XVIII. stol. Šílenci byli přechováváni ve sklepeních a žalářích, leckde zacházelo se s nimi jako s lítými šelmami a ukazováni za poplatek zvědavcům, zřídka kde z milosrdenství ošetřováni v klášteřích. Zásluha o převrat ve směru humanitního ošetřování připisuje se ve Francii Pinelovi, který se o to energicky zasadil právě za dnů veliké revoluce r. 1792. Avšak již před tím založen byl r. 1750 první ústav pro choromyslné v Anglii. U nás témuž cíli byla již r. 1790 věnována zvláštní (dosud stojící) budova ve všeobecné nemocnici pražské. Jisto jest, že Pinelem počíná se nová doba pěstění [Psychiatrie] nejen jako odboru praktického, ale i vědeckého. S počátku dosti dlouho kolísala ve směru spíše psychologickém, avšak rozkvětem sesterských věd lékařských a zvláště po krokem znalostí stavby nervstva a jeho výkonů normálních a chorobných [Psychiatrie] během XIX. stol. vyšinula se k nynějšímu stupni značně pokročilému. Jest uznávána nejen za důležité odvětví vědy lékařské, nýbrž vzbuzuje zájem i v širším území sociologie.

Psychosy:

* Psychosy (-ózy) jsou choroby, jež se vyznačují různými poruchami činnosti duševní. Proto jsou tyto choroby zvány chorobami duše nebo chorobami duševními. Tato definice je ovšem co nejširší a vysvětluje mnohdy plynulý přechod mezi psychosami a * psychoneurosami (viz tam) nebo dokonce i mezi duševně nemocným a zdravým člověkem. Nikde není totiž systematické rozdělení a přesné rozlišení obtížnější, než právě u různých druhů psychos. [Psychosy] se projevují poruchami „já” (vědomí vlastní osobnosti), charakteru, asociací, představ, vněmů, pojmů, pocitů, myšlení, vědomí, afektivity, paměti, orientace, osobnosti a poruchami různých jiných funkcí duševních a mimo to i poruchami tělesnými.

Podle vzniku dělí se psychosy na endogenní (vrozené), jež vznikají z vnitřních příčin, t. j. na podkladě dědičného zatížení a na exogenní (získané), jež jsou působeny zevními příčinami (alkohol, lues, psychická traumata a pod.).

Klasické rozdělení psychos podle Kraepelina (1896) je dodnes nejobvyklejší. Kraepelin dělí [Psychosy] na získané a [Psychosy] z chorobného zatížení. Do prvé skupiny počítal 1. stavy vyčerpanosti (deliria, akutní zmatenost, akutní demenci, získanou neurastenii), 2. otravy (akutní: horečnaté delirium, deliria intoxikační při infekčních chorobách a při anorganických jedech, chronické: alkoholismus, morfinismus, kokainismus), 3. choroby z autointoxikace, z nesprávné výměny látkové (myxoedem, kretinismus, dementia praecox, katatonie, dementia paranoides, dementia paralytica), 4. duševní choroby při onemocnění mozku (gliosa, nádory, arteriosklerosa), 5. duševní choroby senilní involuce (melancholie, senilní demence).

Do druhé skupiny počítal 1. konstituční [Psychosy] (periodické [Psychosy] manio-melancholické a paranoiu), 2. všeobecné neurosy (epileptické [Psychosy], hysterické [Psychosy], traumatické neurosy), 3. psychopatické stavy (konstituční rozladěnost, utkvělé představy, impulsivní šílenost, sexuální psychopatii), 4. zaostalosti (imbecilita, debilita, idiotie).

Bleuler (1937) se v zásadě přidržuje schematu Kraepelinova a rozděluje [Psychosy] takto: 1. senilní a presenilní [Psychosy], 2. luetické [Psychosy] (paralytická demence), 3. [Psychosy] při mozkových onemocněních, 4. [Psychosy] při mozkových úrazech, 5. otravy (akutní a chronické), 6. delirantní [Psychosy] 7. [Psychosy] z disfunkce žlaz endokrinních, 8. epileptické [Psychosy], 9. schizofrenie, 10. psychosa maniomelancholická, 11. chorobné reakce (paranoia, těžká hysterie a jiné neurosy), 12. psychopatie, 13. oligofrenie.

Schizofrenie (viz tam *), také dementia praecox zvaná, je snad nejrozšířenější duševní chorobou vůbec. Vyznačuje se v prvé řadě „rozštěpem” psychické osobnosti (schizo řec. rozštěpiti) a ustrnutím duševního vývoje.

Melancholie (trudnomyslnost) bývá obyčejně jednou fází psychosy manio-melancholické (viz * Manie). Melancholie se vyznačuje především útlumem všech duševních, hlavně citových funkcí. (O jejím průběhu viz Melancholie, OSN XVII, str. 53). Trvá zpravidla několik měsíců, po nichž může být i několik let klidu. Za čas se může melancholie vrátit a opakovat se ve více méně pravidelných intervalech (periodická psychosa melancholická). Jindy po fázi melancholické přijde fáze manická (cirkulární psychosa manio-melancholická nebo manio-depresivní). Melancholií bývají postiženy asi ze 70% ženy. Příčinou této choroby bývá dědičné zatížení.

Paranoia (stihomam) je duševní choroba charakterisovaná nevývratnými bludy. Nemocný mívá četné halucinace, nejčastěji sluchové a zrakové. Slyší hlasy, které o něm mluví a které mu nadávají sprostými jmény. Velmi často se tyto hlasy a nadávky týkají sexuálního života. Zdá se mu, že ho na ulici určití lidé sledují s nepřátelskými úmysly. (O průběhu choroby viz * Paranoia, OSNND IV-2, str. 890.)

Paralytická demence nebo progresivní paralysa je samostatné syfilitické organické onemocnění mozkové. (Viz * Paralysa progresivní, OSNND IV-2, str. 889.) Projevuje se četnými příznaky tělesnými i duševními. Po stránce duševní jsou pro paralysu příznačny ztráta paměti, velikášské bludy (megalomanie), nakupování množství zbytečných věcí, rozhazování peněz, ztráta orientace a rychle pokračující demence, jež vede k úplnému zblbnutí. Často se objevují též halucinace a četné jiné příznaky psychické.Již při počátku choroby, kdy ještě žádný z těchto příznaků není vyvinut, bývají patrny povahové změny, jež mívají mnohdy význam i pro trestní odpovědnost paralytikovu. Viz též OSN XIX, str. 211.

Chronickým alkaholismem bývá zván celý souhrn psychických příznaků, působených dlouholetým nemírným požíváním alkoholických nápojů. Alkoholik trpí v prvé řadě slabostí vůle. Ač nesčíslněkrát rodině slíbil, že přestane pít, nedovede si poručit a pije dále. V jeho afektivní sféře chybí složka útlumová, jež by udávala správný směr jeho konání. Je mravně nenapravitelně zchátralý, citově značně labilní. Při stálém pití dochází k ubývání inteligence, k nesprávnému posuzování činů vlastních i okolí. Alkoholik je vychloubačný, ale málo vtipný, bývá pathologicky žárlivý, násilnický. Jde u něho o těžké povahové změny. Mezi psychické následky nemírného pití patří též strach, úzkosti a depresivní stavy, zrakové halucinace, jichž obsahem bývají obyčejně zvířata (zoopsie), nespavost, těžké „divoké” sny (opět o zvířatech) a j. K tomu přistupují i četné příznaky tělesné, jako třes, bolesti hlavy, poruchy orgánů atd. Tyto stavy vedou obyčejně k deliriu tremens, jež je těžkou duševní chorobou na podkladě chronického alkoholismu a jež může končit smrtí. Léčení alkoholismu je možné jedině v uzavřeném ústavě.

Diskuze ⇓

Pro přidávání diskuzních příspěvků je třeba se nejprve přihlásit.

1 2

Pellarhodon - 8. října 2013 08:22
Pellarhodon

vy jste všichni úplní blázni !!!!!!!

Luminar - 14. února 2012 15:45
Luminar

Ronkar 23. června 2011 10:54
Fanatici ano, blázní ne. rozvádět to tady by bylo nadlouho, jestli si dáš práci a přečteš si životopisy, tak pochopíš, že prostě nemohli být jinými. ze spousty jejich činu mi běhá mráz po zádech, ale musím uznat, že to byli velikáni své doby.

Ronkar - 23. června 2011 10:54
Ronkar

Mikymauz 23. března 2011 16:51
Že nebyli? Proč?
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému příběhu. (Neil Gaiman)

Nefrete - 27. března 2011 14:51
Nefrete

Mikymauz 23. března 2011 16:51
+1
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Mikymauz - 23. března 2011 16:51
Mikymauz

Ronkar 23. března 2011 11:26
Ja si to myslim.

Ronkar - 23. března 2011 11:26
Ronkar

tomik22 31. srpna 2010 14:06
Hm... a kde je podle tebe hranice šílenství a normality? Vždyť to nelze určit. Člověk může být blázen myšlením, ale přesto funguje ve společnosti jako výkonný jedinec - názorným příkladem jsou např. diktátoři minulého století. Nebo si snad někdo myslí, že Hitler, nebo Stalin nebyli blázni?
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému příběhu. (Neil Gaiman)

Nefrete - 20. prosince 2010 17:40
Nefrete

A také dost špatně naformátovaná.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Mikymauz - 27. listopadu 2010 12:50
Mikymauz

Tu nastenku by sis mohl predelat, je cela dosti scetna.

blood king - 6. září 2010 07:47
blood king

Díky za názory =) =) na všem je hoodně pravdy
Pomáhat a chránit

tomik22 - 31. srpna 2010 14:06
tomik22

Speaker 26. srpna 2009 22:19
máš pravdu,že se člověk může jen tak zbláznit.

a já vám teď podám důkaz.

Pravděpodobně jste slyšely o jené známé osobě,která se zbláznila až po čase.
Mluvím tu o králi JindřichuVI.

Zde napíšu dva případy o kterých se píše v Juniorovy.

"Teď si představ,že se král Jindřich dozví o konečné porážce Anglie ve stoleté válce,kdy francouzká děla doslova rozprášila anglickou armádu.Slabý panovník takovou potupu nevydrží a zešílí."

Další je útok Plantgneta na královské vojsko,tvrdíc,že bojuje proti královím neschopným vládcům.
"První střed trvá jen půl hodinky.Král Jindřich je při něm poraněn a znovu se nervově zhroutí."

Všechno v uvozovkách je přepsaný z již zmíněného časopisu Junior.

To je důkaz,že člověk se může zbláznit třeba ve dvceti letech a nemusí být "blázen od přírody."
Politici jsou jen banda zloďejů a okrádaní obyvatelé jsou soudek prachu,který potřebuje jiskru,aby explodoval.

Nefrete - 27. srpna 2009 02:40
Nefrete

Speaker 26. srpna 2009 22:19
Zajímavý názor, ale neřekla bych, že dvakrát podle skutečnosti.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Speaker - 26. srpna 2009 22:19
Speaker

řekla bych že "blázni" vnímají náš svět zkoro stejně jako my..jen si ho zkreslují. Mají podle mě větší fantasy si představovat věci jinak než jsou. Když se to tak vezme tak každý člověk je blázen. někdo to prostě vydrží a někdo né. I z normálního člověka se může stát blázen. každý to máme prostě v sobě.

Nefrete - 26. srpna 2009 12:21
Nefrete

Fenda 25. srpna 2009 21:54
Pravda, mohli bychom udělat trojku ještě s genialitou, aby toho nebylo málo;))
(A nehraju na to, co se říká, ale na to, co říkám já:))
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Fenda - 25. srpna 2009 21:54
Fenda

Nefrete 25. srpna 2009 12:55
Hm a já myslel, že se to říká o genialitě a né normálnosti ...

Nefrete - 25. srpna 2009 12:55
Nefrete

Není hranice mezi "normálností" a "bláznovstvím" relativní/neurčitelná?:)
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

laila 007 - 2. března 2009 19:17
laila 007

Tak já myslím že je to i o tom že některým někdo ubližoval,a oni si snaží ten svět zlepšit.Tak aby se jim líbil.Aby z něho vymazali to ubližování a zanechali ve svém životě už jenom radost.Nebo jsou prostě hodně citliví a nejsou připraveni na svět takový jaký je,tak si vytvoří takový jaký jim vyhovuje.

Dareček - 17. února 2009 18:29
Dareček

blood king 17. února 2009 18:28
Heh jak chceš :D Já to zkusim přečíst znova a pobrat to jinak :DDD
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

blood king - 17. února 2009 18:28
blood king

Dareček 17. února 2009 18:23
ale nééé..tak sem to nemyslel...:D:Dno to je jedno....mě se to nechce rozepisovat:D:D:D
Pomáhat a chránit

Dareček - 17. února 2009 18:23
Dareček

blood king 17. února 2009 18:17
Mnu kdyby byli v normálním životě tak by se o ně musela starat rodina a hlídat je... Ono v podstatě by to bylo to samíakorád by byli doma a rodina by jim nemohla dát popřípadě sedativa nebo něco takovýho...
I dont care! Noc je mojí láskou, den je pouhým snem. Já chtěl bych se svou kráskou, trávit celý den.

blood king - 17. února 2009 18:17
blood king

Dareček 17. února 2009 18:14
sou to prostě zvláštní lidé..který asi nikdy nepochopíme...máš pravdu že nemaj zkoro žádnou svobodu....jak by se asi chovali kdyby je pustili do normálního života...jak by si asi vedli??

Pomáhat a chránit

1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog