Být člověkem (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Být člověkem

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Býti člověkem je pořádná dřina i pro lidi. A co teprve pro nadpřirozené trio – vlkodlak, upír a duch, kteří se rozhodli žít stranou od svého druhu a zkoušet to mezi lidmi? Tato trojice se snaží žít (tak moc, jak je to jen možné) obyčejné lidské životy, navzdory nebezpečenvství, které s sebou jejich situace přináší. Neustále žijí pod hrozbou odhalení – ať už od ostatních svého druhu, nebo problémy, které způsobuje samotná jejich existence a jejich kletby.
Děj se bude odehrávat v anglicém městě Plymouth. Detaily o místě, rasách a začátku děje na nástěnce. Upír a vlkodlak rezervováni.
Vaše postavy se nebudou znát a z libovolného důvodu shání podnájem (krom ducha). Optimálním se jeví dům v klidné části města a nepříliš frekventované ulici. Nájem je malý, ale je tu problém. V domě prý straší.

Klíčová slova:

Being Human, Cena za lidskost

Jaké hráče:

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Vlkodlaci Během úplňku se mění v děsivá, monstrózní, vlku podobná stvoření. Nedají se odlišit od normálních lidí, ačkoluv jejich smysly se zostřují před a po úplňku. Vlkodlak může nakazit lidi kousnutí či škrábnutím během přeměny a jako plně přeměněný. Vlkodlačí přeměna je aktivována gravitačním působením měsíce. S blížící se přeměnou se vlkodlakovi zvyšuje ego a tendence k agresi. Taktéž se zvyšuje jejich síla a sexuální apetit. Vlkodlači jsou silnější než normální lidé i za běžných okolností a jejich tělesná schránka je odolnější, díky opakovanému selhávání orgánů, lámání kostí a následného hojení během přeměny. Během přeměny se vlkodlak dokáže ovládat a zachovává si svoji inteligenci. Po přeměně se však stává bezmyšlenkovitou bestií, a útočí na cokoliv, co se jim připlete do cesty. Neútočí však na ostatní vlkodlaky, pokud k nim jako lidé nemají silnou citovou vazbu. Po přeměně si nepamatují, co během ní dělali, až na mlhavé vzpomínky a pocity. Vlkodlaci nedokáží přejít tekoucí vodu. Stříbro jim způsobí hnisající a špatně se hojící zranění. Pokud ve vlkodlačí formě utrpí zranění, nezmizí ani v jejich lidské podobě. Hojí se rychleji než lidé, ale nikoliv však v řádu sekund. Ve stáří přeměna začne vlkodlaka zabíjet, protože si vybírá svou daň na slábnoucím těle. Vlkodlačí krev je pro upíry vysoce toxická – funguje na ně jako kyselina a i prostá sprška krve upíra zabije. Vlkodlaků je velice málo – v celém Spojeném Království jich je přibližně 80. Vlkodlaci poskytují upírům jejich oblíbenou zábavu – vlčí zápasy, kdy chytí dva vlkodlaky, zavřou je do klece a během přeměny je nechají spolu bojovat, zatímco sázejí, kdo přežije. Někdy do klece s vlkodlakem stačí obyčejného člověka a sází, jak dlouho přežije. Duchové Duchové jsou duše lidi, které zůstaly v našem světe po smrti, protože mají na světě nedokončenou záležitost. Jakmile je taková věc vyřešena, objeví se dveře do Očistce. Pokud duch odmítne přejít, Muži s holemi a provazy se pokusí dostat ducha na Druhou stranu násilím. Někdy se může nedokončená změnit, nejčastěji pokud duchova věc byla vyřešena, ale odmítli dveře. Pak jim mohou síly z Druhé strany dovolit zůstat na Zemi. Duchové nosí oblečení, v nichž zemřeli, a které si nemůžou vyměnit. Nicméně, jejich oblečení se může trochu změnit, v závislosti na náladě ducha. Pokud chce duch někoho “zavinout“, čili ho pronést pod svým oblečením, zvětší se. Může se také zmenšit, pokud chce duch být atraktivní. Duchovní přenos – schopnost ducha se teleportovat. Nejdřív funguje jen v extrémních situacích, jakmile však duch odmítne své dveře, může to dělat libovolně. Můžou spolu teleportovat věci a upíry, nikoliv však živé věci. Duchové taky umí libovolně procházet pevnými objekty, ačkoliv je to pro ně nepříjemné. Mohou také interagovat s věcmi ve fyzickém světě, manipulovat s nimi. Také ovládají telekinezi, ačkoliv jen omezeně a s věkem se tahle jejich schopnost zlepšuje. Pokud cítí silné emoce a jsou frustrováni, tato schopnost se jim může vymknout z kontroly a pak působí jako poltrgeisti. Lidi duchy nemůžou vidět, avšak všechny nadpřirozené bytosti je vidět mohou. Duchové taktéž dokáží vidět auru lidí. Pokud je duch na světě až příliš dlouho, může se stát zvráceným, perverzním a duševně nestabilním, což je zpravidla způsobeno velkou nudou, kterou zažívají. Silnější duch také dokáže zničit slabšího ducha. Pokud je věc, k níž je tu citově navázaný, rozplynou se. Upíři Upíři jsou prokleti neustálou touhou zabíjet a pít lidskou krev. Někteří upíři si zvolí s touto touhou bojovat a nekrmit se, ale jsou v menšině. Stvoření upíra se říká nábor a probíhá tak, že umírající člověk musí vypít upíří krev. Takovému člověku je pak dána nesmrtelnost a nemůže umřít přirozenou smrtí, nicméně je však proklet konstantní touho po krvi. Upíři se mohou vzdát krve, je to však velice složité. Upíří mysl nestárne a nevyvíjí se – zůstává na stejném stupni vývinu, jako v době přeměny. Když je upír na krvi, zabíjí lidi bez výčitek svědomí a užívají si vzrušení ze zabíjení a zničení života. Upír pijící krev také necítí „špatné“ emoce, jako je vina, ztráta, osamělost a podobně. Nicméně, většina upírů se snaží zabíjení vyhýbat, protože přitahuje pozornost a mohlo by vést k policejnímu vyšetřování. Ne všichni upíři chtějí zabíjet. Mohou si zvolit odolávat své krvežíznivosti a nebýt na krvi vůbec, nebo pít bez zabíjení. Většina upírů v této snaze ale nakonec selže a začnou znovu pít. Nejdelší známá doba, kdy se upír neživil krví je 57 let. Nepít krev je pro upíry těžké, protože se jim vrací vzpomínky všech lidí, co zabili a všechny zrůdnosti, které spáchali. Taktéž cítí všechny emoce. Většina upírů si užívá šikanování, bití, ponižování a zabíjení vlkodlaků. Tento přístup je však evidentní hlavně u upírů na krvi. Čistí upíři takové potřeby nemají. Nový upír často dlouho zůstává u svého tvůrce, aby se naučil vše potřebné. Pokud se upír nevzdal krve, jsou hnáni pravidelně se živit velkým množstvím lidské krve. Pokud upír je čistý a pak začne pít a vypije moc krve, způsobí to změny nálad, kdy se stává agresivnější. Chtíč po krvi nespouští krev samotná, ale životní síla v ní. Proto krev skladovaná déle jak několik hodin není dostatečně uspokojující. Stejně tak mohou pít svoji krev navzájem, ale ani to není úplně ono. Upíři nepotřebují pít krev, aby si zachovali svůj vzhled, mládí i schopnosti. Když upír nepije krev, vypadá pořád stejně. Čím déle je upír bez krve, tím silněji po ní touží a projevuje stejné příznaky, jako drogově závislý na odvykačce, jen mnohem silnější. Upíří srdce bije jednou za minutu, ačkoliv ho upír může přimět bít stejnou rychlostí, jako je lidské. Upíří krev není teplá, jako lidská, nýbrž studená. Duchové je taktéž mohou teleportovat, protože nejsou živé věci. Upíři nejsou vidět v zrcadlech, na filmech ani fotkách. Pokud je však upír pokryt například vodou, bude vidět ona voda. Upíři jsou silnější než lidé a vlkodlaci. Dokáží také přežít zranění, která by člověka zabila. Přežijí i kolík v těle, pokud mine srdce, ačkoliv je to značně oslabí. Mají také silnější smysly a dokáží cítit vlkodlaky. Sluneční svit upírům nevadí, ačkoliv ho nemají rádi a nosí sluneční brýle i za špatného počasí. Oslabí je náboženské symboly, a může se jednat o jakoukoli víru. Upíři musí být pozváni, pokud chtějí někam vstoupit, ačkoliv to dokáží i bez toho, jen jim to zcela usmaží kůži a způsobí nesnesitelnou bolest. Nemají rádi česnek, ačkoliv je nezraní. Vlkodlačí krev je pro ně jako kyselina. Upír může být také oživen, pokud je zabit jinak, než probodnutím kolíkem. Tento proces vyžaduje značné množství upíří krve, které je vylito na jeho ostatky. Vzkříšený upír dočasně trpí celkovou amnézií a odolností vůči symbolům víry. Dům Jedna se o nepříliš široký dům postavený v kopci, kdy je z prostorových důvodů jedno patro zabudováno do kopce. Vstupní patro – patro, v němž je vstup do domu, je v něm koupelna a hlavní ložnice První patro – o poschodí výše, než vstupní patro, jsou v něm dvě ložnice a koupelna Spodní patro – o poschodí níže, než vstupní pato, je v něm kuchyně, obývák, přístěnek pod schody, malý kumbál před vchodem do domu, a dveře na zahradu Plymouth Přístavní město s 256 000 obyvateli. Taktéž studentské město – v Plymouthu žije 30 000 studentů. Z Plymouthu údajně vypluli Pilgrim Fathers do Ameriky. Jelikož leží na jihu u moře, má teplejší a mírnější klimatické podmínky, než zbytek země. Můžou tu být pěstovány i exotické rostliny. Průměrné teploty se pohybují okolo 14 stupňů (nejvyšší 31, nejnižší -8). Průměrné srážky se pohybují okolo 90 mm měsíčně. Význačné části města: Hoe – Park v centrální části města ležící přímo u moře. Oblíbené místo na pikniky a grilování. Taktéž místo konání každoročního Britského šampionátu v ohňostrojích. Barbican – Ulice lemující historický přístav města. Místo plné hospod, klubů a barů – hlavní dějiště nočního života města. Royal parade – Hlavní ulice města. Pět minut chůze od Hoe a Barbican. Je na ní umístěná velkoplošná obrazovka, na níž se promítají sportovní přenosy a kulturní události. Hlavní shromaždiště lidí, místo festivalů a akcí. Central park – Sportovní centrum města. Deset minut chůze od domu. Drake Circus – Největší obchodní centrum ve městě. Poblíž univerzity. Ulice k němu jsou lemovány obchody a menšími obchodními centry. Tamar Science Park – Vědecké sídlo města. 30 minut cesty autobusem od domu. Sousedí s městskou nemocnicí.
Hráči: (2/3) Neera, sashiko

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 11 ⇒|

Alexander Prescott - 19. srpna 2017 12:50
Alexander Prescott

Záhy zjistil, že je třeba změnit směr. Docela se divil, že jsou upíři ještě v komplexu. Zase seběhl ze schodů. Netušil, že si tady užije ještě hodinu tělocviku. Každopádně nechtěl, aby se někomu něco stalo a nechápal, proč, když nedávno proběhl jeden útok, lidé přesto běží k tomu dalšímu a riskují tak svoje životy. ale nechal to tak, předběhl dokonce i Betty a prokličkoval mezi lidmi jako králík, aby tam byl včas.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 20. července 2017 16:17
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

„Ah,“ vydechnu ze všeho nejvíc překvapeně. Připadám si, jako by mě někdo kopnul těžkou botou do žaludku. Ani necítím, že prsty povolí stisk a lahvička parfému mi vyklouzne.
Omámeně zamrkám a zamumlám: „Musím odsud vypadnout,“ ale přesto mám nohy tak těžké, že mám pocit, že neudělám krok.
„Ale rychle,“ šeptnu nepřítomně a konečně vykročím. Jen si neuvědomím, že směrem ke zdroji křiku místo od něj.

Pán Jeskyně - 19. července 2017 22:02
Pán jeskyně l.i.c.h.

Jejich debatu přeruší další hysterický jekot vycházející odkudsi od záchodů. A Betty znovu do nosu udeří vůně čerstvé krve. Krve, živoucí krve, krve, kterou už léta neměla. A najednou jí všude bylo tolik. Jen se napít.
A stejně jako předtím, začnou lidé proudit k místu, odkud jekot přicházel. Ale spousta jich taky prchala úplně opačným směrem, což byla přirozená lidská reakce.
Paule s Jane vypadali zděšeně. Tohle bylo od upírů už vyloženě hloupé.

Alexander Prescott - 6. července 2017 13:38
Alexander Prescott

Sám an ně jen mávnul. Slovní přetahovanou s duchy nechal na upírce. věděl, že policie nebude chtít dělat moc velký rozruch vzhledem k tomu, kolik bylo kolem lidí a kolik čumilů by se tam nakonec ukázalo. Možná pošlou jednu dvojici a nebo dvě, aby zajistili místo činu, ale podle toho, co říkala Betty, to vypadalo, že upírů v tom kině bylo víc. Neodpustil by si, kdyby tam ještě nějaký čekala chtěl si pochutnat na policejních odznacích. Sám sice ještě nevrátil služební odznak ani zbraň a ani se na to bez výzvy nechystal, ale i tak byl teď prakticky civilista, takže se musel dobře schovat, aby něco málo zjistil.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 10. června 2017 14:41
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

„Měla jsem v tu chvíli trochu jiné starosti,“ připustím s mírně znechuceným úšklebkem. Pak si nedopustím krátký povzdech plný rozčarování sama nad sebou, když si uvědomím, že při pohledu z venku odpovídám vlastně jen tak do prázdna.
S trochu roztržitým výrazem se skloním ke kabelce, abych z jejích neuspořádaných hlubin zase vytáhla malou lahvičku parfému, stříkla si jí na zápěstí a rozptýlila se tak od všech těch pachů kolem.

Pán Jeskyně - 13. května 2017 22:40
Pán jeskyně l.i.c.h.

Duchové dorazí k Betty a Alexovi trochu se zpožděním, protože se rozpýlili. Nakonec jsou tam ale všichni čtyři.
„Víš, kam běžel? Mohla bych nás tam teleportovat, s Paulem se tam můžeme porozhlédnout a zkusit něco zjistit,“ nabídne Jane. Ta si s nějakým tykáním hlavu neláme.
„Hm,“ zabručí jen Paule. Pořád má na tohle svůj názor, i když má Betty o něco raději, než Alexe. Pořád je to řešení lidských problémů. A pořád byl na Jane naštvaný, že ho takhle vytáhla z domu. A naštvaný na sebe, že to už dávno neudělal sám, a místo toho se tam pořád schovával. Očividně mu to nic neudělá, jak se bál.
„Ale no tak, Paule, chovej se nějak v přítomnosti dam,“ šťouchla do zachmuřeného ducha jeho mrtvá společnice. Paule jen útrpně vzdychne.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 8. května 2017 21:09
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

„Jejda!“ pípnu a provinile si zakryju ústa sepjatými dlaněmi, „To jsem netušila, do háje zelenýho, promiň! Já jsem se vážně nechtěla rýpat v nějakých čerstvých...“ upřímně kajícně začínám trochu breptat vlastně až do chvíle, kdy Alex stejně souhlasí, že se na tu záležitost podívá.
Účastně svraštím obočí a nejistě se kousnu do spodního rtu.
„Díky,“ hlesnu a s kývnutím ukážu k eskalátorům, „Stalo se to snad nahoře v kině.“

Pak se nakloní blíž a šeptem doplním: „Ne, že bych nevěděla, kdo to udělal, ale kdo ví, kam se vypařil. Na bezpečnostních kamerách nebude, že jo.“

Alexander Prescott - 8. května 2017 10:30
Alexander Prescott

"se vší úctou, já už žádné problémy nemám, protože nemám ani tu práci." Uculil se. Na druhou stranu nebyl tak duchaplný, aby vrátil odznaka zbraň a nikdo si pro to nepřišel, takže u lidí, kteří ho neznali, mohl předstírat, že je stále policista. Jeden malér navíc by ho nezabil, ale vzhledem k tomu, že ho zavolali duchové, za tím vším tady byli zřejmě upíři a bylo lehčí je nalákat na sebe. Vlkodlak musel být lákavější cíl, než lidi. Chtěl jim pomoct a pokud šlo o záchranu života, tak už tolik nezáleželo na tom, kolik zákonů poruší.
"No, v každém případě se na to mrknu, když ne jako policista, tak alespoň jako pes." Ušklíbnul se kysele.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 11. dubna 2017 20:38
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

Brouzdám se davem, nahlížím do výloh a bezmyšlenkovitě prolistuju pár knih v knihkupectví. Snažím se tvářit jenom mírně znepokojeně, jako bych toho sice spoustu zaslechla, ale už jsem se dávno naučila nevěřit všemu, co se ke mně donese. Zrovna ta nesoustředěnost se mi hraje vážně snadno.
Když zahlédnu mezi lidmi Alexe i s jeho zesnulým doprovodem, skoro nemám čas na překvapení. Na to mám moc práce s tím, dostat se přes spoustu znepokojených lidí ke schodišti a dolů pokud možno dřív, než se mi ti tři zase někam ztratí.

„Díky, že jste tady, ráda vás… tě vidím,“ přivítám Alexe s hranou chybkou v tykání, díky které můžu do toho poděkování se spikleneckým mrknutím zahrnout i duchy po jeho boku.
Slyšela jsem, že se tu snad stala vražda,“ tak nějak dramaticky snížím hlas – tak to lidi mají ve zvyku, když mluví o takových věcech a jsou vyplašení, aspoň jsem o tom přesvědčená – ale ani napůl šeptem si netroufnu mluvit otevřeně.
„Tak jsem myslela, že by bylo lepší, kdybys byl tady co nejdřív, už kvůli těm problémům v práci,“ nepatrně pokrčím rameny a s náznakem účasti pokývnu hlavou. Ani ve snu by mě nenapadlo, že ty problémy jsou daleko definitivnější. O to už se se mnou Paule nepodělil.

Alexander Prescott - 7. dubna 2017 11:13
Alexander Prescott

Už ani neměl sílu podotýkat, že duch nepropašuje ani červenou pastelku natož člověka. Ti dva ho dokázali vyřídit rychleji než nějaký upír. Tak nějak si doufal, že si na ně v tom autobusu někdo sedne nebo možná do nich, to záleželo na situaci. Nakonec se to nestalo.
Když vystoupil jen se neurčitě rozhlédl, nebyl zrovna na místě, které by znal a ještě tam měl někoho hledat. "Jak chcete, ale asi mě najde dřív než vy ji." podotkl. Tohle na upírech neměl rád, navíc tu byli ještě další, kteří ho klidně mohli vyčmuchat dřív než ona, takže to taky nebylo zrovna ideální.

Pán Jeskyně - 29. března 2017 20:17
Pán jeskyně l.i.c.h.

Dá se říct, že Betty má až neuvěřitelné štěstí. Stačí totiž jen pár minut procházení, když o dvě patra níž uvidí u vchodu Alexe s Paulem a dalším duchem. Naštěstí to sem zvládli rychle. Až překvapivě rychle. Když byla tak pryč, neviděla, jak pokousanou dívku odvezla záchranka, ale zachytila nejrůznější drby šířící se obchodním centrem jako vlny na vodě.

„Jo, ale obvykle u toho nemáš svědky,“ zabručí Paule, ale dál už nic neříká, ale jde s Jane s Alexem na autobus.
„Škoda, že jsem neumřela v šatech, mohla jsem ho do toho autobusu propašovat pod ní,“ polituje Jane, když se Alex snažil najít kartu, kterou za chvíli našel, prtože do práce jezdil autobusem každý den.
Duchové celou cestu autobusem neřekli ani slovo. Naštěstí. Jinak by přitáhl pozornost a to nemohl potřebovat.
Nakonec všichni tři vystoupili na zastávce těsně před největším obchodním centrem ve městě – Drake circusem, kde je Betty čekala. Nebo minimálně Alexe.
Jen to bude dost fuška najít ji mezi všemi těmi lidmi na galerii. To ví už v momentě, kdy vejde dovnitř.
„Můžeme ti pomoct ji najít,“ nabídne Jane. Paule jen ostentativně mlčí. Nemá chuť mu pomáhat.

Alexander Prescott - 25. března 2017 09:58
Alexander Prescott

"Já si připadám jako idiot pokaždé, když s tebou mluvím, takže žádná novinka." Zavrčel nepěkně. Samozřejmě, že se mu nechtělo riskovat kvůli upírce. To, že ho nezabila z nich automaticky nedělalo přátele. Ale bylo to lepší, než kdyby do něj pořád hučeli duchové.
Šel najít nejbližší zastávku a zkusil někde vyhrabat kartu na autobus. Už dlouho hromadnou dopravou nejel.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 22. března 2017 23:27
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

Zůstaň tam. No to je nejlepší rada, kterou jsem za poslední dobu slyšela, děkuju pěkně…
Mozek mi uhání na plné obrátky a horečně se snažím vypočítat jednotlivé možnosti. Sice nemyslím, že by Eamon nebo jeho lidé čekali nedaleko, to by bylo na jeho vytříbený vkus až příliš jednoduché, až příliš přímočaré, ale nějak netoužím si tenhle předpoklad ověřit v praxi. Nenápadný útěk z obchoďáku do tmavých městských uliček tak stejně moc nepřichází v úvahu.
Policie tady bude každou chvílí a budou se ptát… budou se hodně ptát… všech, kteří byli alespoň náznakem kolem kina. Ale mě bezpečnostní kamery neprozradí...

„Tak jo,“ zabručím si pro sebe, hodím mobil do kabelky a se skloněnou hlavou vyrazím zpátky na galerii, konečky prstů si hbitě rozplétám charakteristické copánky.
Zamířím do té nejvzdálenější obchodní zóny od kina, tam, kde se dá předpokládat, že lidi neslyšeli nic než dozvuky paniky ze čtvrté ruky.

Pán Jeskyně - 12. března 2017 22:13
Pán jeskyně l.i.c.h.

Zatímco Jane před Alexem ucukne a o krok ustoupí, když na ně začne Alex řvát, Paule se ani nehne. Za života se dost setkal s lidmi, co na něj řvali a byli sprostí. Kromě toho na sebe upoutal pozornost všech kolemjdoucích, kteří teď na Alexe koukali jako na blázna, co jen tak zničehonic začne řvát na zilici, jako kdyby s někým mluvil. Takhle se koneckonců chová psychicky nemocný člověk. Někdo aw dokonce i tváří jako když zvažuje zavolání záchranky.
„Víš, že vypadáš jako idiot, když tady na ulici řveš jen tak do prázdna?“zeptá se ho Paule téměř beze zlosti. „Skoč prosímtě na bus, dojeď do Drake Circusu a zjisti, co se stalo. Betty to pomůže a tebe to přece nic stát nebude. Můžeš si pak dát jídlo i tam.“

Alexander Prescott - 6. března 2017 14:42
Alexander Prescott

"To teda nejsem, protože MĚ-VY-HO-DI-LI!" Zařval na něj a kdyby nebyl duch, tak už by ho v tu ránu držel pod krkem.
Bylo víc než jasné, že jakmile se tam dostane policie, on už nebude mít šanci zkrátka proto, protože je civil. "No fajn, tak co chcete, abych udělal?" Podle něj to byla stejně tak zbytečná otázka.

Pán Jeskyně - 5. března 2017 17:45
Pán jeskyně l.i.c.h.

Teď mohla Betty jedině doufat, že se dvěma duchům skutečně povede Alexe přivést až do Drake circusu. Jinak si nejspíš bude muset poradit sama. Do kina už mezitím vbíhala ochranka obchodního centra a bylo jisté, že policie dorazí velice brzy. Houkání záchranné služby slyšela už teď. Díky koneckonců zatím ještě nebyla mrtvá, ale dalo se čekat, že brzy bude, pokud ji pokousal upír.

Jane protočí oči v sloup. „Škoda že nemůžu taky teleportovat živé tvory, měli bychom po problému.“
„No, jestlipak není všechno o panu pejskařovi, že?“ uštípl si Paule ironicky. „Třeba nejde jen o to, jsi přece polda, vlčku, ne?“ rýpal dál do Alexe.
„Navíc, nepotřebuješ úplněk, jen trochu svojí krve, víš to?“ poukáže Alexovi Jane věc, o které možná netušil.

Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland - 2. března 2017 20:35
Yelyzaveta Moisejeva z Westmoreland

„Cože?“ pokusím se vyžádat od Pauleho nějaké vysvětlení, ale vzápětí linka ohluchne. S nechápavým zamračením odtáhnu mobil od ucha, jako bych si to od něj brala osobně. Zkusmo zaťukám do displeje nehtem, pro jistotu si ho ještě jednou přiložím k uchu: „Haló?“
Až pak jsem ochotná uznat, že je ten mobil opravdu mrtvý. Zhluboka zafuním a přejedu si otevřenou dlaní po tváři.
„No to je super, no,“ prohodím do volného prostoru a hodím mobil zpátky do kabelky.

Alexander Prescott - 2. března 2017 11:02
Alexander Prescott

"Ježíš, vy dva prostě máte něco proti tomu, abych se najedl." Zavrčel na ně, protože hladový vlkodlak byl automaticky naštvaný vlkodlak, navíc takhle se těžko dostane za kolegy. "A? Co s tím mám dělat? Jsem vlkodlak, takže jestli potřebuje někomu nakopat zadek, budu k dispozici asi tak za deset dní." Odfrknul si. Netušil, jestli to těma dvěma dochází, ale takhle by nadělal víc škody než užitku, protože když má upír trable, jsou v tom většinou další upíři, jako by je snad mohli nějak ohrozit vlkodlaci, duchové nebo lidi.

Pán Jeskyně - 27. února 2017 21:12
Pán jeskyně l.i.c.h.

Jane, dívčí duch, při Bettyiných slovech pochvaly protočí oči. Paule nestihne ani zaprotestovat.
„Ne, není,“ připustí.
„Můžeme ho najít," zaurguje ho Jane. „Můžeme se teleportovat!“
„Cože?“ užasne Paule šeptem. „Prý ho najdeme,“ odpoví Betty. „Zůstaň tam, ať te najdeme,“ položí telefon.
„Jako kdybych neměl na práci nic lepšího, než dělat někomu poslíčka,“ zavrčí podrážděně. Jane do něj strčí.
„Jsi pitomec? Ta upírka má nadpřirozené problémy. Když to praskne, odhalí i nás.“
„Aťsi,“ prskne Paule. To Jane nakrkne, popadne ho a spolu s Paulem zmizí.

Oba se objeví na hlavní ulici do centra, kde by člověk čekal někoho, kdo chce burger.
„Co to?“ užasne Paule. Alex ale není nikde v dohledu.
„Ššš!“ okřikne ho. Pak ho zase chytí za ruku a zmizí. Tentokrát se objeví skoro před Alexem, nejspíš díky nějaké náhodě.
„Upír má trable,“ vyhrkne Jane dřív, než Paule stačí něco říct.

Alexander Prescott - 26. února 2017 10:10
Alexander Prescott

Co se jeho týkalo, potrpěl si na pěkný flák masa, bráno kolem a kolem, klidně mohlo být syrové a pěkně krvavé,ale tyhle choutky se většinou snažil zahnat. Tak jako tak by šel do centra. Trochu se bál, že se kolem toho místa budou ochomýtat jeho bývalí kolegové a že se tam zase ukáže ten upír. Když si měl vybrat, bylo lepší, když dostane jeho než je, protože on si alespoň uvědomoval rizika a jeho kolegové...tvrdit mohli, co chtěli, ale kdyby se setkali s opravdovým upírem, většina by stejně totálně pohořela.

1 2 3 4 ... 11 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog