Charmed Apocalypse (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Charmed Apocalypse

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Druhá generace Čarodějek selhala. Zlo převzalo nadvládu nad světem a magie není žádným tajemstvím. Starší a světlonoši byli zabiti. Amorové byli vyhubeni. Andělé osudu uprchli do jiné dimenze. Jediní kdo zůstali, jsou andělé smrti. Kniha Stínů je ztracena. Po staletí se potomci sester schovávali v nejzazších koutech světa. Ale rodokmen se pomalu začal spojovat a narodilo se světlo. Nová trojice. Ta je ale díky snaze jejich matky je ochránit, také rozptýlena. Po spojení se k nim se přidává několik potomků kdysi nejmocnějších magických rodů. Dokáží však porazit impérium zla a ukončit jeho krutovládu?
Hrát se bude přes fórum. Sledujte nástěnku.

Klíčová slova:

Charmed, Čarodějky, Apokalypsa, Generace

Jaké hráče:

Je mi jedno jestli jsou zkušení nebo ne, ale musí znát alespoň zhruba všech osm sérií.
Maximální počet schopností jsou dvě. Mohou být jakékoli, ale pokud není z vesmíru Charmed, prosím o vysvětlení.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Jméno: Gabriel Delaney Atributy: Krátké černé vlasy, modré oči, milá tvář, 23 let Schopnosti: Aerokineze, ovládání rostlin Životopis: Gabriel se narodil do bohaté rodiny, jež byla vlastníkem velké firmy pro démony. Jeho otec, zakladatel firmy tam trávil většinu času. Matka hodně pila a trávila čas s přítelkyněmi, takže malého Gabriela převážně vychovávala jeho babička a sluha. Babička mu vyprávěla legendy o Třech Čarodějkách a jejich skutcích, jenže on ničemu z toho nevěřil. Démoni bylo jediné co znal. Co znali všichni. Když ve čtrnácti letech objevil své schopnosti, vyjevila mu babička, že je také čarodějky a má schopnost telepatie. Jeho rodiče žádný z darů nezdědili. Oba to před nimi skrývali a babička mu vyjevila, že jejich rod pochází z Billie Jenkinsové, jedné z nejmocnějších dobrých čarodějek počátku minulého tisíciletí. Gabriel nesouhlasil s otcovým postojem a jakmile se naučil své schopnosti ovládat, začal se maskovat a bojovat se zlem v ulicích New Yorku kde žil. V šestnácti ho rodiče zasnoubili z dívkou z bohaté a vlivné rodiny, C.C. Téhož roku jeho matka zemřela na následky svého alkoholismu a otec se snažil ho naučit vedení firmy. Ve dvaadvaceti otec zemřel na infarkt a Gabriel zdědil firmu a nemalé jmění. To všechno ale rozprodal a peníze si nechal. Něco jako charita neexistovalo. Jednou nechtěně C.C. odhalil co je zač a ta zrušila zasnoubení. Přesto však u něho zůstala, protože její rodina byla zruinována a vyvražděna. Teď je mu třiadvacet a plánuje najít ostatní lidi jako je on.
Hráči: (1/5) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 43 ⇒|

Dawn Marítimar - 20. září 2017 20:49
Dawn Marítimar

„Možná to tu příležitostně omrknu,“ pokrčí znovu takřka lhostejně rameny jako by rozebíraly barvu závěsů v obýváku a ne útočiště před největším nebezpečím, které kdy chodilo po světě. Chytne Alexisinu ruku – i když jí spíš sevře prsty kolem zápěstí, než aby jí vklouzla rukou do dlaně, jak by se očekávalo – a natáhne se i po Hopině ruce.
Pak se sama soustředí na Avalon, s pohledem upřeným do zašlé zeleně hustého lesa, kterému chybělo avalonské slunce.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 20:34
Pán jeskyně l.i.c.h.

Hope sleze sestře ze zad, ale zůstne u ní tak blízko, jak to jen jde. Z nějakého důvodu se takhle blízko Dawn cítí nezvykle dobře.
„Pak nejspíš jediným bezpečným místem zůstává Avalon,“ vydechne Hope.
„Jasně, padáme,“ přikývne Alexis a natáhne k sestrám ruce s tím, že je přenese. „Nebojte. Cítím se už mnohem lépe, zvládnu to,“ přesvědčuje obě své mladší sestry s možná trochu moc zubatým úsměvem v tváři.
„Já ti nějak nevím,“ ušklíbne se trochu nedůvěřivě Hope.

Dawn Marítimar - 12. září 2017 21:12
Dawn Marítimar

Narovná se a neadresným třepnutím po rukou Hope naznačí, že už by z ní mohla slézt.
„Pokud ovšem nestál tady, dokud se do něj nedostala ta démonická magie. A nevrátil se sem, jakmile jsme se jí zbavily,“ pokrčí rameny bez hlubšího zájmu. Daleko víc pozornosti věnuje části lesa na okraji mýtiny.
„Ani náhodou,“ zavrhne myšlenku chrámu rezolutně, aniž by odvrátila pohled od lesa, „Moc nebezpečné, zjevně se tam můžou kdykoliv dostat. Vypadnem?“ navrhne stále stejným tónem hlasu.

Pán Jeskyně - 10. září 2017 20:28
Pán jeskyně l.i.c.h.

Hope je skutečně překapená, když ji starší sestra neshodí ze zad, ale drží ji a snad by ji i nesla.
„To sice ano,“ ozve se Alexis, která otevře dveře a už vypadá i funkčně. „Ale když se ten dům pohyboval až doteď, docela pochybuju, že s tím teď přestane. Asi budeme potřebovat jiné čisté místo.“
„A co ten pobořený chrám v oblacích?“ nadhodí Hope.

Dawn Marítimar - 4. září 2017 20:42
Dawn Marítimar

„Já bych byla ráda, aby tě někdo jiný nestáh pod zem,“ odtuší a kombinace nosového odfrknutí s trhnutím koutků byla nejspíš uchechtnutím. Jednou rukou přidrží obě sestřiny zápěstí, když jí přehodí ruce kolem krku a atakuje ji objetím. Dokonce se na okamžik lehce předkloní, jako by jí chtěla vzít na záda.
„Ale unést tě můžu,“ podotkne a zastaví se na schodech na verandu, „No, jestli je to tady opravdu čisté, mohlo by se to někdy hodit.“

Pán Jeskyně - 30. srpna 2017 21:18
Pán jeskyně l.i.c.h.

Hope drží se sestrou krok. Nechce se jí tu zůstávat samotné a taky chce dohlížet na Dawn, kdyby se jí něco stalo. Přece jen měla zraněnou nohu.
„No, proto mám přece tebe,“ zakření se Hope. „Plně na nohou, kritickou, střízlivou a absolutně bez snů, která mě, alespoň doufám, vždycky zachrání, nebo alespoň mě stáhne zpátky na zem, pokud se nechám až příliš unést, viď?“ trochu se pokusí Dawn sestersky obejmout.

Dawn Marítimar - 26. srpna 2017 09:24
Dawn Marítimar

Pokrčí rameny. Celý život strávila na útěku, takhle svět fungoval. Můžeš buď sklonit hlavu a poslouchat, utíkat nebo zemřít. Hope žila ve snech.
„Nic děsivějšího než kdykoliv jindy. Než předtím, než jsme se narodily a než potom, co umřem...“ odfrkne si netrpělivě, do hlasu už se jí vkrádá rozčilený podtón. Opatrně překročí padlý strom, aby nenamáhala zraněný kotník, ale i tak vyrazí zpátky k domu relativně ostrým tempem.

„Ty jsi prostě nenapravitelná. Snílek,“ obviní ji, ale vztekle z jejího hlasu překvapivě vyprchal, „Končívají špatně,“ dodá hluše polohlasem.

Pán Jeskyně - 23. srpna 2017 21:53
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Mám dojem, že zdrháme až znepokojivě moc často,“ zachmuří se Hope. „Už jsme zdrhli před dvěma démonama z tvého vidění místo toho, abychom je vyřídily. Děsí mě, co můžou teď provádět ve světě s tím, co jsme viděly. Ne, že by dva démoni znamenali rozdíl s tím, kolik jich je. Chtělo by to něco, co by přimělo ostatní čarodějky bojovat a ne se schovávat,“ zamyslí se Hope. „Co třeba vrátit světu slunce?“ navrhne najednou nadšeně.

Dawn Marítimar - 22. srpna 2017 21:28
Dawn Marítimar

„Možná proto, že je tak nějak pochmurný,“ odtuší nevzrušeně. Pak jenom pokrčí rameny: „Asi bychom ho neporazily, ale myslím, že bychom zdrhly.“
Nechá na dlani rozkvést zářící kuličku, zvedne ruku nad hlavu a pečlivě se rozhlédne po okrajích lesa. Podezřívavě přimhouří oči, ale nakonec si jenom nespokojeně odfrkne, spustí ruku už bez světla podél boků, utrhne další ostružinu a obrátí se zpět k domu.

Pán Jeskyně - 19. srpna 2017 22:32
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Je tady krásně, že?“ nadhodí Hope a prohlíží si okolí, zatímco se o poznání pomaleji škrábe za sestrou. Ani ona nenachází jedinou podezřelou věc, jediný logický důvod, proč se ocitli zrovna tady. Možná dům po osvobození od zlého ducha odešel na odpočinek. „Jen je škoda, že tu nesvítí slunce. Nějak jsem si na něj na Avalonu zvykla a svět bez něj vypadá tak nějak pochmurně.“ Hope se na moment odmlčí.
„Málem nás to dostalo, co? Kdyby Moc Tří nefungovala i s lidmi v bezvědomí, bylo by teď asi po nás. Nejsme tak mocné, jak jsem si myslela,“ uvažuje mnohem více potichu.

Dawn Marítimar - 13. srpna 2017 17:46
Dawn Marítimar

Lehce položí otevřenou dlaň na padlý kmen, když ho překračuje. Bezmyšlenkovitě promne prsty a přičichne k nim, aniž by se zamýšlela nad tím, co dělá.
Přimhouřenýma očima se rozhlíží kolem sebe a pozorně se snaží najít... něco. Něco dostatečně podivného, aby to vysvětlovalo jejich přítomnost tady.

Po cestě se sehne, utrhne si ostružinu a hodí si ji do úst.

Pán Jeskyně - 7. srpna 2017 11:46
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Mohla by to být náhoda,“ ozve se Hope, která následuje sestru ven. Alexis zůstává vevnitř. Následky prolétnutí zdí u ní přetrvávají.
Obě dvě tak vyjdou na mýtinu uprostřed lesa, která vznikla tím, že vichřice polámala desítky stromů. Všude se válí popadané kmeny stromů, přes které narostlo ostružiní plné černých bobulí, pařezy zarostly vysokou trávou, v okolním lese zpívali ptáci a někde strašlivě nahlas kvákaly žáby. Nevypadalo to, že by široko daleko byla lidská noha.

Dawn Marítimar - 13. července 2017 13:13
Dawn Marítimar

„Klidně jeďte třeba stopem,“ odtuší bez hlubšího zájmu, „Mě zajímá, kde to jsme.“
Sejde po schodech, trhnutím si upraví lemy bundy a bezmyšlenkovitě si poupraví uzel na šále. „Ten barák se neobjevil na Avalonu jenom tak náhodou, tak chci vědět, proč je teď tady...“ poznamená polohlasem, nejspíš jenom pro sebe.

Pán Jeskyně - 10. července 2017 21:46
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis pokrčí rameny. „Možná máš pravdu,“ přitaká, protože se jí začnou klepat kolena. „Jaký je tedy tvůj skvělý plán?“ uštípne mírně Alexis. Hope do ní šťouchne loktem, aby byla milejší, za což je jí odměnou bolestivý škleb. Na prolétávání zdí nebylo nic dobrého.
„Chceš nás odsud dostat kouzlem, nebo sama? Neříkej mi, že pěšky?“ nahodí Hope mírně zděšeně.

Dawn Marítimar - 7. července 2017 19:21
Dawn Marítimar

„Nic proti, ale s tebou bych se teď nešla ani projít na verandu,“ houkne v odpověď a sama pro sebe se ušklíbne. Zastaví se až u vchodových dveří, vezme za kliku a otevře.

Pán Jeskyně - 6. července 2017 21:47
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis Dawninu poznámku nijak nekomentuje. Koneckonců, bylo by tu zcela zbytečné.
„Můžu nás přenést. Bude to rychlejší a jistější,“ křikne na sestru, aby jí připomněla nespolehlivost její vlastní teleportační moci, i záludnost kouzel, jež užívaly k přenosu z místa na místo.
„Možná tu chce Dawn ještě něco udělat. Třeba povraždit pár démonů, nebo něco takového?“ nadhodí Hope poťouchle.

Dawn Marítimar - 2. července 2017 13:03
Dawn Marítimar

„První rozumná věc, co z tebe vypadla,“ ohodnotí suše výzvu k odchodu. Nově načančaný pokoj kolem sjede dost nedůvěřivým pohledem. Jenom proto, že teď vypadá hezky, nezapomene na podivnou tmavou mučírnu. Zlo skryté pod povrchem je leckdy ještě horší než to, které má viditelné zuby a drápy.

Dvěma nebo třemi kroky zamíří k oknu vyhlédnout ven, kde vlastně podivný dům zakotvil, ale záhy změní směr přímo do chodby a ke vchodovým dveřím. Vlastně nezáleží, kde jsou. To bude v každém případě řešit až venku.

Pán Jeskyně - 28. června 2017 21:51
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis se teď znovu postaví na nohy, i když se uprostřed úkonu téměř zakymácí a opět spadne na zem. Zřejme utržená zranění byla větší, než by se na první pohled mohlo zdát.
„Připadám si, jako kdyby mi bylo sedmdesát,“ zasténá Alexis zničeně.
„Ale vypadáš jenom na padesát,“ prohlásí Hope provokativně.
„Vypadněme odsud. Potřebuju se dát do kupy,“ vyhekne Alexis. Dům mezitím dokončí vlastní opravu a vypadá jak zbrusu nový a útulný, ne jako kdyby v něm až doteď žilo strašlivé a odporné zlo.

Dawn Marítimar - 21. června 2017 19:07
Dawn Marítimar

Úkosem vzhlédne přes několik uvolněných pramenů vlasů a přisvědčí jenom neurčitým souhlasným zamručením.

Nečekala, že se Alexis začne vzpouzet – sice by ji ze sebe jen tak nesetřásla, ale její záměr je dostatečně jasný. Krátce pozvedne dlaně, o krok či dva od ní ustoupí a významně si založí ruce na hrudi.
„Vidím,“ potvrdí bez hnutí brvou.

Pán Jeskyně - 20. června 2017 22:01
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Já bych řekla, že jsme už docela v pohodě, hele,“ upozorní Hope Dawn a neurčitě se rozmáchne po obvodu pokoje. Všechny ty strašlivé věci začínají mizet ve víru bílých světýlek a dům, který předtím byl zchátralý se začínal sám opravovat a vypadat jako nový.
„Jsem dobrá,“ zahučí najendou Alexis a pokusí se Dawn odstrčit jen proto, aby se vzápětí znovu svezla na zem.
„Kurva!“ zakleje Alexis.

1 2 3 4 ... 43 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog