Charmed Apocalypse (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Charmed Apocalypse

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Druhá generace Čarodějek selhala. Zlo převzalo nadvládu nad světem a magie není žádným tajemstvím. Starší a světlonoši byli zabiti. Amorové byli vyhubeni. Andělé osudu uprchli do jiné dimenze. Jediní kdo zůstali, jsou andělé smrti. Kniha Stínů je ztracena. Po staletí se potomci sester schovávali v nejzazších koutech světa. Ale rodokmen se pomalu začal spojovat a narodilo se světlo. Nová trojice. Ta je ale díky snaze jejich matky je ochránit, také rozptýlena. Po spojení se k nim se přidává několik potomků kdysi nejmocnějších magických rodů. Dokáží však porazit impérium zla a ukončit jeho krutovládu?
Hrát se bude přes fórum. Sledujte nástěnku.

Klíčová slova:

Charmed, Čarodějky, Apokalypsa, Generace

Jaké hráče:

Je mi jedno jestli jsou zkušení nebo ne, ale musí znát alespoň zhruba všech osm sérií.
Maximální počet schopností jsou dvě. Mohou být jakékoli, ale pokud není z vesmíru Charmed, prosím o vysvětlení.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Jméno: Gabriel Delaney Atributy: Krátké černé vlasy, modré oči, milá tvář, 23 let Schopnosti: Aerokineze, ovládání rostlin Životopis: Gabriel se narodil do bohaté rodiny, jež byla vlastníkem velké firmy pro démony. Jeho otec, zakladatel firmy tam trávil většinu času. Matka hodně pila a trávila čas s přítelkyněmi, takže malého Gabriela převážně vychovávala jeho babička a sluha. Babička mu vyprávěla legendy o Třech Čarodějkách a jejich skutcích, jenže on ničemu z toho nevěřil. Démoni bylo jediné co znal. Co znali všichni. Když ve čtrnácti letech objevil své schopnosti, vyjevila mu babička, že je také čarodějky a má schopnost telepatie. Jeho rodiče žádný z darů nezdědili. Oba to před nimi skrývali a babička mu vyjevila, že jejich rod pochází z Billie Jenkinsové, jedné z nejmocnějších dobrých čarodějek počátku minulého tisíciletí. Gabriel nesouhlasil s otcovým postojem a jakmile se naučil své schopnosti ovládat, začal se maskovat a bojovat se zlem v ulicích New Yorku kde žil. V šestnácti ho rodiče zasnoubili z dívkou z bohaté a vlivné rodiny, C.C. Téhož roku jeho matka zemřela na následky svého alkoholismu a otec se snažil ho naučit vedení firmy. Ve dvaadvaceti otec zemřel na infarkt a Gabriel zdědil firmu a nemalé jmění. To všechno ale rozprodal a peníze si nechal. Něco jako charita neexistovalo. Jednou nechtěně C.C. odhalil co je zač a ta zrušila zasnoubení. Přesto však u něho zůstala, protože její rodina byla zruinována a vyvražděna. Teď je mu třiadvacet a plánuje najít ostatní lidi jako je on.
Hráči: (1/5) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 43 ⇒|

Pán Jeskyně - 19. srpna 2017 22:32
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Je tady krásně, že?“ nadhodí Hope a prohlíží si okolí, zatímco se o poznání pomaleji škrábe za sestrou. Ani ona nenachází jedinou podezřelou věc, jediný logický důvod, proč se ocitli zrovna tady. Možná dům po osvobození od zlého ducha odešel na odpočinek. „Jen je škoda, že tu nesvítí slunce. Nějak jsem si na něj na Avalonu zvykla a svět bez něj vypadá tak nějak pochmurně.“ Hope se na moment odmlčí.
„Málem nás to dostalo, co? Kdyby Moc Tří nefungovala i s lidmi v bezvědomí, bylo by teď asi po nás. Nejsme tak mocné, jak jsem si myslela,“ uvažuje mnohem více potichu.

Dawn Marítimar - 13. srpna 2017 17:46
Dawn Marítimar

Lehce položí otevřenou dlaň na padlý kmen, když ho překračuje. Bezmyšlenkovitě promne prsty a přičichne k nim, aniž by se zamýšlela nad tím, co dělá.
Přimhouřenýma očima se rozhlíží kolem sebe a pozorně se snaží najít... něco. Něco dostatečně podivného, aby to vysvětlovalo jejich přítomnost tady.

Po cestě se sehne, utrhne si ostružinu a hodí si ji do úst.

Pán Jeskyně - 7. srpna 2017 11:46
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Mohla by to být náhoda,“ ozve se Hope, která následuje sestru ven. Alexis zůstává vevnitř. Následky prolétnutí zdí u ní přetrvávají.
Obě dvě tak vyjdou na mýtinu uprostřed lesa, která vznikla tím, že vichřice polámala desítky stromů. Všude se válí popadané kmeny stromů, přes které narostlo ostružiní plné černých bobulí, pařezy zarostly vysokou trávou, v okolním lese zpívali ptáci a někde strašlivě nahlas kvákaly žáby. Nevypadalo to, že by široko daleko byla lidská noha.

Dawn Marítimar - 13. července 2017 13:13
Dawn Marítimar

„Klidně jeďte třeba stopem,“ odtuší bez hlubšího zájmu, „Mě zajímá, kde to jsme.“
Sejde po schodech, trhnutím si upraví lemy bundy a bezmyšlenkovitě si poupraví uzel na šále. „Ten barák se neobjevil na Avalonu jenom tak náhodou, tak chci vědět, proč je teď tady...“ poznamená polohlasem, nejspíš jenom pro sebe.

Pán Jeskyně - 10. července 2017 21:46
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis pokrčí rameny. „Možná máš pravdu,“ přitaká, protože se jí začnou klepat kolena. „Jaký je tedy tvůj skvělý plán?“ uštípne mírně Alexis. Hope do ní šťouchne loktem, aby byla milejší, za což je jí odměnou bolestivý škleb. Na prolétávání zdí nebylo nic dobrého.
„Chceš nás odsud dostat kouzlem, nebo sama? Neříkej mi, že pěšky?“ nahodí Hope mírně zděšeně.

Dawn Marítimar - 7. července 2017 19:21
Dawn Marítimar

„Nic proti, ale s tebou bych se teď nešla ani projít na verandu,“ houkne v odpověď a sama pro sebe se ušklíbne. Zastaví se až u vchodových dveří, vezme za kliku a otevře.

Pán Jeskyně - 6. července 2017 21:47
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis Dawninu poznámku nijak nekomentuje. Koneckonců, bylo by tu zcela zbytečné.
„Můžu nás přenést. Bude to rychlejší a jistější,“ křikne na sestru, aby jí připomněla nespolehlivost její vlastní teleportační moci, i záludnost kouzel, jež užívaly k přenosu z místa na místo.
„Možná tu chce Dawn ještě něco udělat. Třeba povraždit pár démonů, nebo něco takového?“ nadhodí Hope poťouchle.

Dawn Marítimar - 2. července 2017 13:03
Dawn Marítimar

„První rozumná věc, co z tebe vypadla,“ ohodnotí suše výzvu k odchodu. Nově načančaný pokoj kolem sjede dost nedůvěřivým pohledem. Jenom proto, že teď vypadá hezky, nezapomene na podivnou tmavou mučírnu. Zlo skryté pod povrchem je leckdy ještě horší než to, které má viditelné zuby a drápy.

Dvěma nebo třemi kroky zamíří k oknu vyhlédnout ven, kde vlastně podivný dům zakotvil, ale záhy změní směr přímo do chodby a ke vchodovým dveřím. Vlastně nezáleží, kde jsou. To bude v každém případě řešit až venku.

Pán Jeskyně - 28. června 2017 21:51
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis se teď znovu postaví na nohy, i když se uprostřed úkonu téměř zakymácí a opět spadne na zem. Zřejme utržená zranění byla větší, než by se na první pohled mohlo zdát.
„Připadám si, jako kdyby mi bylo sedmdesát,“ zasténá Alexis zničeně.
„Ale vypadáš jenom na padesát,“ prohlásí Hope provokativně.
„Vypadněme odsud. Potřebuju se dát do kupy,“ vyhekne Alexis. Dům mezitím dokončí vlastní opravu a vypadá jak zbrusu nový a útulný, ne jako kdyby v něm až doteď žilo strašlivé a odporné zlo.

Dawn Marítimar - 21. června 2017 19:07
Dawn Marítimar

Úkosem vzhlédne přes několik uvolněných pramenů vlasů a přisvědčí jenom neurčitým souhlasným zamručením.

Nečekala, že se Alexis začne vzpouzet – sice by ji ze sebe jen tak nesetřásla, ale její záměr je dostatečně jasný. Krátce pozvedne dlaně, o krok či dva od ní ustoupí a významně si založí ruce na hrudi.
„Vidím,“ potvrdí bez hnutí brvou.

Pán Jeskyně - 20. června 2017 22:01
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Já bych řekla, že jsme už docela v pohodě, hele,“ upozorní Hope Dawn a neurčitě se rozmáchne po obvodu pokoje. Všechny ty strašlivé věci začínají mizet ve víru bílých světýlek a dům, který předtím byl zchátralý se začínal sám opravovat a vypadat jako nový.
„Jsem dobrá,“ zahučí najendou Alexis a pokusí se Dawn odstrčit jen proto, aby se vzápětí znovu svezla na zem.
„Kurva!“ zakleje Alexis.

Dawn Marítimar - 17. června 2017 13:17
Dawn Marítimar

„Já bych na to ještě úplně nesázela,“ zamručí a krátce úkosem vzhlédne k Hope, než se znova skloní k starší sestře a ještě jednou jí pleskne po tváři.
„Vstávej, musíme vypadnout a já tě na zádech nosit nebudu,“ houkne důrazně, aby vytrhla Alexis z oblouzení. Stejně jí ale vzápětí vezme za loket a za rameno a vytáhne ji alespoň do sedu, aby si mohla její paži přehodit přes ramena, vlastní paží ji chytit obloukem kolem boků a pokusit se zvednout ji na nohy.

Pán Jeskyně - 16. června 2017 22:09
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Neřekly jsme kam domů. Tohle taky asi kdysi býval něčí domov, takže technicky vzato, jsme doma. Jen ne u nás doma,“ pokrčí rameny Hope. „Alespoň nás už ten barák nechce zabít. Od démonů bych něco takového čekala, ale od baráku je to tedy pěkná zákeřnost,“ postěžuje si.
„Hm?“ zabručí Alexis neochotně, jako kdyby spala hlubokým spánkem, a teď se jí nechtělo vstávat.

Dawn Marítimar - 10. června 2017 14:41
Dawn Marítimar

Odříkává slova kouzla jedno za druhým, za Hope jen nepatrně zaostává. Neodvrátí oči od sílícího světla. Když se svět kolem rozmaže a změní obrysy, nechá uniknout slyšitelný výdech. Pak se jí do tváře ale vrátí obvyklý skepticismus.
„To teda nevypadá jako domů nás vrať, ale lepší než drátem do oka,“ usoudí a na okamžik se skloní, aby úsporně poplácala Alexis po tváři, „No tak, vstávej.“

Pán Jeskyně - 26. května 2017 23:02
Pán jeskyně l.i.c.h.

Hope nemusí kouzlo číst, docela dobře si ho pamatuje. Z nějakého náhlého popudu chytí Dawn za ruku, přidřepne si, a chytí bezvědomou Alexis za ruku. Pak začne spolu se sestrou odříkávat kouzlo. Nejdřív se nic neděje, ale pak temnotou i domnělou zachráněnou dívkou začne prosvítat světlo. To neustále nabývá na síle a jasnosti, až nakonec prozáří oba zlouny. V tu chvíli se tma i dívka vypaří. Všechno okolo nich se rozmaže, a když opět uvidí jasně, stojí opět v pokoji toho podivného domu který je pohltil a přenesl někam jinam.

Dawn Marítimar - 14. května 2017 20:06
Dawn Marítimar

Nedočká se žádné patřičně peprné sarkastické poznámky, odpovědí je jí jenom ticho – nebo alespoň takové ticho, jaké může doprovázet blížící se útok démonů. Bez přemýšlení zariskuje na zlomek vteřiny se ohlédne. Skrz zaťaté zuby sykne peprnou nadávku.

Přimhouří oči, když temný stín se zábleskem sjede po hladké ploše jejího štítu, intuitivně o půl kroku ustoupí, div nešlápne na jednu ze svých sester. Hmátne volnou rukou do prostoru po svém boku a v dlani se jí rozzáří drobná kulička ostrého jasného světla. Rozmáchne se a vrhne jí směrem do srdce nashromážděné temnoty.
„Čti, bude to muset stačit!“ štěkne úsečně.

Pán Jeskyně - 10. května 2017 22:18
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis však nevstává. Na spánku má krvavý šrám, ze které pomalu vytéká další krev přes obličej nejstraší sestry a tvoří na podlaze malou loužičku. Zdá se, že Alexis průlet zdí poslal přímo do říše snů.
„Alexis!“ Hope se přeplazí k sestře a chytí ji za ruku ve snaze zjistit, jestli je ještě živá. Cítí puls, takže žije, jen je v bezvědomí.
„Do toho,“ zasyčí zachráněná dívka a ukáže na Dawn chránící své sestry. Temnota vyrazí vpřed, narazí na Dawnin štít a odrazí se zpátky. Nejde se přes něj dostat.

Dawn Marítimar - 5. května 2017 19:21
Dawn Marítimar

Instinktivně popadne Hope za paži a stáhne jí do zákrytu za vysoké opěradlo sedačky o zlomek vteřiny dřív, než se všude kolem rozlétnou třísky.
„To hned uvidíme,“ odtuší suše, vzepře se o vrchol opěradla, přehoupne se přes něj a zůstane stát na pohovce, s levou rukou zdviženou vysoko nad hlavu a modrým zářícím štítem kolem vířícím kolem dlaně. Dvěma těžkými kroky došlápne zpátky na podlahu, aniž by se dívala, po jakých troskách zrovna šlape. Postaví se před Alexis a jenom úsporně sykne: „Vstávej, musíme číst.“

Pán Jeskyně - 29. dubna 2017 21:44
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Vedly jsme si docela dobře, ne?“ zeptá se Hope s očekáváním své sestry. Jako kdyby ji žádala o pochvalu a uznání. K tomu však nemělo nikdy dojít. Vzápětí totiž ječící Alexis proletěla dřevěnou zdí tohohle pokoje a spadne na stolek, který se pod ní rozpadne na třísky. Dírou ve zdí její mladší sestry vidí vlnící se temnou hmotu a zachráněnou dívku.

Dawn Marítimar - 25. dubna 2017 10:59
Dawn Marítimar

Vezme si od Hope papírek a zahloubá se do řádek kouzla, bezmyšlenkovitě přecházejíc po obýváku pár kroky tam, pár zpátky.
Nad prvními verši jí viditelně nelibě zacuká horní ret, vzápětí si zamyšleně skousne spodní, pokračuje neurčitým pokýváním hlavou za strany na stranu…
„Puč mi tužku,“ vyzve Hope, aniž by vzhlédla. Pak pod řádku „změň se v prach a zmiz nám z očí“ vepíše „Tak jak dřív nás domů vrať.“ A jen tak mimochodem škrtne "e" v prvním slově.

Až pak vzhlédne a podá zápis s kouzlem sestře zpátky.
„Není to zlé,“ přikývne a trochu pokrčí rameny najednou.

1 2 3 4 ... 43 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog