Tuaterr Rudooký | Kráter (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

"Aha," říkám, ale pochopení se mi ve tváři neodráží. Bezradně se rozhlédnu kolem po ostatních, ale když vidím, že všichni řeší nějaký šutr, tak se zase podívám na dívku.

Dlouho a marně hledám slova, která bych mohl říct. Nakonec mně přece jen napadne spásná myšlenka:

"Od rána to už je dlouho, nemáš hlad? Mám trochu sušeného masa, kousek chleba a pár jablek. Nechceš?"
Rychle z batohu vytáhnu jablíčko a s úsměvem jej nabídnu.

"Bydlím?" podívá se dívka na Parophise. "Nevím, co tím myslíte, pane. Měla jsem chuť si zde zatančit, mezi starými kameny. S ranním deštěm jsme přiběhla. Líbilo se mi zde..." dívce se na tváři při té vzpomínce na chvilku objeví zasněný úsměv. Pohled na černý kámen ji znovu připomene její nešťastný úděl.

Celou dobu jen na všechny koukám rudým pohledem. Jsem ticho, přemýslím. *Pod nohama.*
Kouknu se na zem, kde se snažím cokoli vidět. Ale tvářím se nespokojeně.
"Ví někdo z vás, kdo je to onen Mahal? Třeba to k něčemu bude, musíme jí přeci pomoc, má to tak být." řeknu a soucitně se na dívku podívám.
Kde blb, tam nebezpečno.

"Holka, moc tomu nerozumim. Pořádný vítr jsme tudle potkali a nebyla to žádná sranda, ale zmákli sme to." Říkám poněkud zklamaně a vzdávám úsilí dostat z ní něco kloudné.
"Jak jsi se sem vůbec dostala? Ty tu bydlíš?"

Když si přečtu nebo uslyším slova "pod tvýma nohama" tak první co mě napadně a zřejmě i většinu ostatních, podívat se přímo pod sebe.
S těmi slovy poodstoupím několik kroků, přikleknu a se sehnutou hlavou začnu prohlížet nejbližší okolí místa s nápisem.
Buďto jsme to už moc pošlapali nebo tady ty dveře nejsou. Možná budeme muset přece jenom zkusit tu studnu.

Přesto jsem se o kus přemístil a ještě jednou zkouším prohlížet povrch terénu.

Trorn přepsal celý nápis, tak jak jste jej vyluštili:

Pod tvýma nohama leží dveře skrýše. Pros, aby Mahal ochránil tvé kosti. A budeš-li v tísni, sestup otevřeným portálem.
Pozor na dunící kola osudu. Pro bezpečí stiskni každý zamračený knoflík.
Pohřben v hlubině, obklopen kamenem hledej tajemství a pak jím projdi.
Opět vystup vzhůru, dávej však pozor. Nízko se skláněj, stoupaje, před kopími strachu.
Utajená cesta povede k posile - plným vřídlovým síním a štědrým hostinám.
Jiné tajemství, největší ze všech, rozezní tvou sílu a poděsí tvé nepřátele.
Já, Drómar, jsem vyrobil tento portál. Náli z Ereboru vytesal tyto runy.

Parophis se zatím snaží nadále od dívky zjistit, kam odešel černý rytíř či Sláva Tmy, tak jak ho ona sama pojmenovala.
Dívka však jen bezradně krčí rameny. "Je mi líto, milý pane, nevím kam odešel, kam zmizel. Bylo to vše tak rychlé, jako když se kolem vás prožene silný vichr. Raději běžte, kdo ví, mohl by se vrátit a uvěznit i vás! Stačí, že svobody zbavil mě a lapil do věčných pout..."

"Možná by mě někdo mohl spustit do té studny. Už jednou jsme přeci ve studni našli tajný vchod."

"Vskutku důmyslné!" usměji se uznale. "Trpasličí šifra psána v elfském jazyce. Pravda, kdo by přeci čekal, že se v těchto končinách objeví nějaký elf, který by šifru mohl rozluštit."

"Nyní už jen zjistit, jak se dostat do té skrýše?" mnu si svůj šedivý vous a rozhlížím se po okolní zemi. Nikde ovšem není poznat ani náznak, že by tu nějaká skrýš měla být.

Trorn zadupal nohou, ale ozvalo se jen zadusání o tvrdou zeminu.

Když mě Triamos poplácá po zádech, jen se otočím a řeknu: "Nešahat, jestli chceš, abys měl příště ruku celou."

Dál se klidně věnuju zápisu a když vidím, jaká písmena se musí vyměnit, hned mi to dojde: "Chyba v písmenech byla ta, že celý text jsem přepisoval podle trpsališích run Angerthas, ale elfové pro zápis zěchto písmen používají právě ty jiné symboly. Mno, je to teď jedno, teď jde jen o to najít ty dveře." Říkám a zadupu nohou o zem.

----------
Pokazil sa mi počítač(pokazeny zdroj mi odpalil oba dsky naraz) takže nejakú dobu sa neozvem. Dúfam že sa na mňa Pán Osudu nenahnevá ak to nechám v jeho shopných rukách.
Nech sú všetky bytosti šťastné a nech majú príčinu šťastia.Nech sú bytosti bez utrpenia a príčiny utrpenia.Nech bytosti nie sú oddelené od skutočného šťastia,ktoré je bez utrpenia.Nech všetky bytosti spočívajú vo veľkej vyrovnanosti bez pripútanosti a odm

Nene, paní. Chci ti pomoct, ale když nevím, kam ten Slávek šel, tak ho nemůžu najít, aby něco udělal s tím šutrem. Stačí mi jenom říct kam šel. Ukázat, kterým směrem odešel.

A nebreč pořád, nesluší ti to.

Ještě to chce trošku doladit, některé místa nejsou úplně jasná:

Pod tvýma nohama leží dveře skrýše. Pros, aby mahaL ochránil tvé kosti.
A budeš-li v tísni, sestup otevřeným portálém.
Pozor na dunící kola osudu.
Pro bznpečí stiskni každý zamračený knoflíK.
Pohřben v hlubině, obklopen kamenem hledej tajemství a pak jím projdi.
Opět vystup vzhůru, dávej však pozor. Nízko se skláněj, stoupaje, před kopími strachu.
Utajená cesta povede k posile - plným vřídlovým síním a štědrým hostinám.
Jiné tajemství, největší ze všech, rozezní tvou sílu a poděsí tvé nepřátele.
Já, Drómar, jsem vyrobil tento portál. Náli z Ereboru vytesal tyto runy.

Pozriem sa ponad Trornovo rameno na ten text a zahundrem si:
Chvíľami je to jak píané od zadu ako v prvom riadku a niekedy sú len zlé hlásky ako v poslednom riadku.
Ukážem prstom na spodok a začnem čítať:
Já, Drómar, jsem vyrobil tento portál. Náli z Ereboru vytesal tyto runy... W nahradíme R, N nahradíme Z, R nahradíme N, G nahradíme S a ide to..
Načo pokračujem šeptom:
Jiné tajemství, největší ne všech, rozezrí tvou sílu a poděsí tvé nepřátele.
Mrknem na Trorna a usmejem sa:
Toto je šikovná hra! Teraz ty!
Načo mu ho plesnem priatesky po ramene v dobrej nálade a od vzrušenia aj hrať zabudnem.
Nech sú všetky bytosti šťastné a nech majú príčinu šťastia.Nech sú bytosti bez utrpenia a príčiny utrpenia.Nech bytosti nie sú oddelené od skutočného šťastia,ktoré je bez utrpenia.Nech všetky bytosti spočívajú vo veľkej vyrovnanosti bez pripútanosti a odm

Trorn vytahuje list papíru, brk s lahvičkou inkoustu a pomalu přepisuje runy do slov, tak jak mu je bard Triamos přeříká.

Po nějaké chvíli má hotový celý text, který však zatím nedává zcela smysl:

eletářper évt ígědop a ulíg uovt írnenow, hcešv en íštěvjer, ívtgmejat érij.
Máritgoh mýwdětš a míríg mývoldířv mýrlp - eligop k edevop atgec árejatu.
Uhcawtg imípok deřp, ejapuotg, jěrálkg eg oknír. Wonop kašv jevád, uwůhnv putgyv těpo.
Idjowp míj kap a ívtgmejat jedelh meremak repolkbo, ěribulh v rebřhop.
Kílfork ýrečawman ýdžak irkgitg íčepneb owp.
Udugo alok ícírud ar wonop.
Mélátwop mýreřveto putgeg, irgít v il-šedub a.
Itgok évt liráwhco Laham yba, gowp. Ešýwkg eřevd ížel amahor amývt dop.
Já, Dwómaw, jgem vywobil terto powtál. Ráli n Ewebowu vytegal tyto wury.

Dívka se poplašeně podívá na Parophise, který se nad ní tyčí jako hora a svým hlubokým hrubým hlasem klade své dotazy.
"Och, mám přeci oči, které kdysi bývaly veselé, ale nyní mi je halí žal a stín. Nezlobte se pane, nechci vás obtěžovat, neváhejte pokračovat svojí cestou..." odpovídá pokorným a odevzdaným hlasem.

Nechápavě zírám, chvíli chci něco tvrdé odpovědět, ale pak se zmůžu jen na chabé:
"Jaktože nevíš kam šel? Nemáš snad oči? Přece víš, jestli šel rovně a nebo uletěl, ne?"

Chvíľu skúmavo pozerám na nápis a zamyslene brnkám po strunách až zo seba pomaly a váhavo vypustím:
Písmo sa podobá sindarskému písmu cirth.. Ale jazyk je vo vznešenej quenijštine. Môžem to skúsiť ale určite to chvíľu potrvá..
Načo sa pustím do lúštenia popod nos si pospevujúc v cudzom elfskom jazyku. Spev je nesústredený a každú chvíľu spievam niečo iné. Niekedy začnem uprostred a hneď to utnem, niekedy zaspievam dlhší kúsok a utnem to až po tom. Niekedy si to tiež aj dva tri krát zopakujem.
Na tvári mám výraz tvrdého sústredenia a prstami namiesto po strunách behám po runách na stene. Len sem tam si poklepkávam na skalu aby som si pomohol s rytmom pri speve.
Nech sú všetky bytosti šťastné a nech majú príčinu šťastia.Nech sú bytosti bez utrpenia a príčiny utrpenia.Nech bytosti nie sú oddelené od skutočného šťastia,ktoré je bez utrpenia.Nech všetky bytosti spočívajú vo veľkej vyrovnanosti bez pripútanosti a odm

"Jak jsem již řekla, nevím kam šel. Objevil se a zas zmizel. Mne tu nechal uvězněnou, abych se zde trápila až do skonání světů..." povzdechne si dívka a další slzy se jí skoulí po tváři.