Laboratoře X (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Laboratoře X

Pán Jeskyně:

Devakar

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Bylo nebylo v jedné laboratoři by mohlo být. Na okraji civilizovaného lidského prostoru byla vybudováná laboratoř pro vyvoj biotechnoligi. Ovšem né vždy se vše povede tak jak má. ...

Klíčová slova:

laboratoř.

Jaké hráče:

nehledám mám

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (1/2) Erinye

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Subjekt X S-L 43(1) - 20. září 2017 21:14
Subjekt X S-L 43(1)

//Mi zase vytopili koupelnu, hajzlové jedni :///

Subjekt X S-L 43(1) - 20. září 2017 17:59
Subjekt X S-L 43(1)

Sekce B

Připoutání není přímo nepříjemné, ale nemohu se moc hýbat, ne příliš, jen se trochu natahovat. Což zdaleka nestačí k tomu, abych někam dosáhla, nebo vůbec viděla někam přes svá prsa nebo vůbec ohromné břicho!

Dokrorka mi sliz a sliny otře od úst, sice za chvilku už mám ústa opět trochu oslizlá, spíše oslintaná, ale to nevadí. Tlemím se, a jen ten dotek byl velice příjemný. Nikdo se mě nikdy, co si pamatuji, nedotýkal, dotýkání je tak příjemné! Skoro jako vrnění dole v klíně, i když tam, jam je to dotýkání a vrnění mnohem intenzivnější, tady je to zase tak nezvyklé, i když ho necítím tak intenzvně, taky to je příjemné.

Vrnění didla se zvášilo. Zachvěji se, kroutím se smyslně, kníkám, či spíše funím a vydávám divné zvuky, zvuky, nikdy předtím jsem to neslyšela, protože jsem funěla do dýchací trubice. Tohle jjsou mé zvuky? Takle funím? Ty zvuky jsou tak, srandovní! Chvění v klíně je i ntenzivnější, a já se chvěji také, jsem dole mokrá skoro neustále, ale nyní jsem, více, rozevírám se a vím, že příjemný pociz tesílí, až se z něj stane až skoro příjemně bolestivá křeč co mě jakoby zaslepí. Bude to moc příjemné, ještě chvíli.

Když následně dokrotka začne přístorjem jezdit po prsech tak, jakobych měla šanci její ruku, tedy přístroj chytit, dráždíc mě, abych ho chytala, tupě jako nějaké zvířátko natahuji ruku vždy když se přiblíží blíž, abych natahovala prstíčky, a skoro toužěbně se k přístroji natahuji, i když nevím co to je. Když se přístroj trochu oddálí, jakoby se stáhnu, ale když se přiblíží, naprosto tupě, ale s nadšením, že je věc zase blíž, a můžu si na něj sáhnout, se k němu natahuji. Skoro se řehtám, či alespoň, nu tvářím se fascinovaně. A vůbec je jedno, že pokaždé se oddálí, vždy když se s přístrojem jakoby přiblíží, naprosto fascinovaně, jako bych tu věc viděla poprvé se na ní prsty i rozevřenými dlaněmi vrhnu ve snaze si jí omakat! Jen neznám výraz pro něco, jako je *dej* takže jen tupě otevírám ústa a mlaskám jak dýchám. Natahujíc prstíčky.

Zdá se, že bych takle vydržela dělat to celý den, bez jakéhokoliv náznaku inteligence nebo učení, nebo pokorku, bez inteligence, že bych pochopila, že nikdy nedosáhnu. Ale když pak vezme jakousi nádobku, a začne mi odebírat z prsů mléko, začnu se se stejným zájem natahovat po nádobce a svých prsech, bradavkách a koukat na své mléko, nádobu a také předmět jímž mi prsa obstarává. Chci ho! Jenže také do toho to dráždění prsů! Odebírání mléka! A didlo pracující v mém klíně!

A doktorka mě oslovuje nějakým fonetickým slovem. Zkusím ho říkat. "...áa. ...áa. ...áma. ...áma. ááámá." Udělám se u orgasmu, za zvuku řechtání a tlemení se jak sluníčko na hnoji natahujíc se pro její přístroje žvatlající ono nesmyslné slovo.

Poté co se žena se zrzavými vlasy ke mě postavila blíže, tedy z boku a začala se dívat na můj cop, její obličej se zmenil. Už se netvářila tak vesele, a hlavně, už se mi vůbec nevěnovala! Nemám ráda, když se mi nevěnuje, chci aby se mi věnovala a aby byla veselá a aby byla příjemná a mě aby to bylo příjemné! Už vím co! Určitě potřebuje hadici! Mě udělá hadice vždycky dobře! Když dostane hadici do klína nebo do pusinky, určitě jí bude taky dobře, příjemně a bude se zase usmívat. Stačí jí tam strčit jen hadici!

Ale kde tady sehnat nějakou hadici, jediné co. Hm. Tohle vypadá jako hadice! Hezky do pusinky! Papej! (Jakmile se přiblíží vsunu jí cop ústy do hrdla a skrze nosní dutinu do mozku)

Subjekt X S-L 43(1) - 20. září 2017 16:20
Subjekt X S-L 43(1)

Sekce B

Neznám meření času, snad dříve jsem ho vnímala, ale nyní vím jen, že existují omažiky světla a tmy, kdy tma je příjemná a samotná a světlo znamená, že žena se zrzavými vlasy se mi bude věnovat. Tedy, vždy tomu bylo a bude tomu navždy! Nebo ne? Něco je jinak! Kromě ženy se zrzavými vlasy tu jsou další dvě samice v bílých tunikách, tedy jistě, pokud vím, někdy jsem tu viděla i jiné samice jak se dívají skrze sklo, koukají na mě a tváří se spokojeně, někdy ťukají či ke sklu přikládají nějaké předměty, ale tyhle dvě jsou jiné, jakoby na něco čekaly?

Voda, tekutina, mé okolí, moje měkké teplé, příjemné, začíná mizet! Zachvátila mě panika! Co se to děje! Cítím neskutečný tah a tlak, jak voda, tekutina mizí a gravitace moje tělo pozvolna získává. Ale když pak mi z úst vyjede hadice jenž mě zásobovala vzduchem a já musím dýchat vzduch sama, chvilku dokonce nevím co mám dělat. *Ghlhr ... ghhr ... ghchéééé .... bglle* U śt se mi objeví bublina hlenu a slin a spolu s tekutinou co mi teče po těle, vlasech a obličeji mlaská, jak se vzduch dere skrze sliz v ústech a nosem. Mlaská to, než se konečně nadechnu. Chrčí to. Vzduch je mnohem drásavější než z přístroje, trubice. Blé! A pak! Pak! To příjemné, trubice z mého klína, která na svém konci má takové zvláštní tvrdé věci vyjela. Už mě to nedráždí! Snažím se klínem tlačit proti odjíždějící trubici, ale utekla mi. Snažím se klínem tlačit za ní, ale chapadla, mi to nedovoují. Zmateně se koukám kam zmizela ta hadice a nechápu. Proč mi to vzali? Proč? Proč? Vždyť mi to dělalo tak dobře?!

Když mě pak ruce žen uchopí a vytáhnou, koukám na ně vyděšeně a zmateně. Přitadám si, zamtená, vyděšená. Dotyky jsou, hrubé. Moje váha je, nutí mě tlačit se k podlaze. Vzduch je, studený, oproti tomu co jsem cítila v trubici, a musím dýchat sama. Moje bříško je tak težké! Moje prsa jsou těžká! V tekutině to bylo mnohem příjemnější! Je mi zima! Koukám na jednu dívku, na druhou dívku. Otevírám ústa, nechápu, že mám dýchat nosem, funím a přitom mi tečou sliny a sekterty z úst, po těle, ale jsem mokrá celá a tak to asi sota někomu vadí. Vedou mě někam? Nohama spíše překážím než abych šla. Takže mě spíše podpírají. Co to je? Kde to jsem?

Položily mě na stůl a připoutaly mi ruce a nohy k postroji. Tohle znám, podobně jsme měla připoutané ruce a nohy v své bublině, ve své tekutinové kapsly. Chvilku si myslím, že se jen stěhujeme! Že se tu objeví nová voda, zase mě zapaví, zasune se do mě nová hadice do úst, no klína a vše začne nanovo. Viděla jsem něco takového, když přiváděly novou dívku, do jiného boxu, třeba mě jen přesouvají!

Ne? Nic se nestalo! Takové zklamání. Žena se zrzavými vlasy ke mě přišla a něco říká, z jejích úst vycházejí zvuky, jsou to zvláštní zvuky, vůbec jim nerozumím, ale znejí tak srandovně divně, vůbec ne jako bublinky a mlaskání a bublání a prská a tak. Taky zkusím otevírat pusu jako ona. Ale jen jí naprászno mlaskám. Cídím jak jí z úst vychází směrem ke mě i tech, jak jsem mokrá, cítím chvění vzduchu. Z úst mi teče množství slin, hledím na ženu. Sleduji jí pohledem kamkoliv se hne, jako dítě, protože je zajímav, nic dalšího se skoro nehýbe, jen když se z nějakého přístroje ozve zvuk, zapípání či zabliká či zasvítí, zvědavě se k němu otočím, ale jinak sleduji ženu. Otevírám pusu a dýchám pusou naprosto nezkušeně. A když žena zavede didlo do mého klínu, což před bříško s mohutným valem při ležení na zádech jen cítím ale nevidím, začnu jemně třást telěm, jakobych se chtěla zavrtat klínem více na didlo, vibrátor, víc se na něj nasunout. Blaženě se usmívám, spíše až pitomě a naivně. Tetelím se!

Pak žena vezme do ruky nějak přístroj a přibližuje jej ke mě, ale navíc se mě konečně dotýká, mne moje pra! Dotýká se jich, přístrojem a rukama, teče mi po nich tekutina i mléko, a přístroj po nich přejíždí, je to neskutečně příjemné. Ale co je hlavní, ten přístroj je tak blízko, a já ho neznám! Co je to? Natahuji k přístroji ruce, ve snaze ho jako dítě uchopit, co jen mi to popruhy dovolí, jako dítě co se natahuje pro hračku. Natahuji prstíčky k prsům, abych se dotkla té věci co mi přejíždí po prsech a dělá mi tak dobře. Přirom koukám na ženin obličej, jjak se zdá spokojená a otvárám pusu jako ona když na mě mluvila a snažím se opakovat do ona, ovšem zvládám jen jednoduché zvuky. " ...itvy ... itvy ... itvy" Opakuji slovo které se mi z její věty daří opakovat nejednodušeji s pitoměně radostným úsměvem na obličeji jako dítě co poprvé opakuje něco co slyšelo, a má radost, že to dokázalo. Natahuji ruce k přístroji a kopíruji její nadšení pro situaci, jakým ona oslavuje mě. "...dměny ... dměny... dměny" Přidávám se ještě vesele a mlaskám zatímco teču z prsů, klína i slinám na pitevním stole. Konečně jsem blízko, tak blízko té rudovlasé ženy a ona i já jsme tak šťastné, jen škoda, že ten pocit dole v klíně je tak slabý, a nemám tam svoji hadici, a v pstech nemám svoji hadici. A zrzavovlasá žena nemá své hadice, možná by s hadicema byla mnohem štatsnější také!?

Pán Jeskyně - 19. září 2017 15:31
Pán jeskyně Devakar

Přihláška

Jméno:
Jasné (Klidně může být jen čislo subjektu)

Mutace: Výběr jedné z možnosti

Včelí
- častečně včelí mutace (nemusí být nutně pozemská)

Slime - Slizoidní mutace proměna časti těla na sliz

Pavoučí - pavoučí rysy (žadni spider-man ale skutečný častečný pavouk)

Náhodná - Mutace stále probíhá jen PJ ví co bude

Ukryt: Místo kde se může ukrývat před pronásledovately a promýšlet své pány

Hydroponika
- Bohatá na vegetaci skvělé místo pro ukryt nebo jen odpočinek. Poskytuje laboratořím zásoby jídla ale taky jisté uvolnění od stresu jedná se o opravdu velké zahrady nejen pro pěstování jídla. Normální senzory.

Stoky - Stoky jsou roztáhle skoro pod celou základnou až na několik předělových míst kde jsou čističky nebo vently se jimi dá dostat skoro všude po základně. Hodně vlhké se se senzory proti ucpání.

Větrací šachty - Táhnou se po celá stanici která se větví do uzkých koridorů ovšem centralní šachta se vede napřič základnou. Vlhčí prostory. Které se dají častečně uzavřít.

Tepelné regulátory - Jedná se o velké tepelný vyměníky které slouži o regulaci teploty v celé základně. A další část je učena ke chlázení reaktoru. Ovšem senzory sledují především teplotu.

Potomci - Druhy potomků které můžete splodit. Postupně i jejich počty.

Pomocnici - Pomocníci jsou osoby které se vám podařilo přesvědčit aby vám pomohli nebo je něják jinak ovládáte.

Atributy: Postup mutace

Kouzla schopnosti: ze začátku 2 až tři schopnosti

Inventář:
nějáké základní věci co získáte

Popis: Jak vypdáte zmutované a popřipadě jak vypadá vaše hostitelka.

Životopis: Nemusí být

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog