Meč proti sekyře (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Meč proti sekyře

Pán Jeskyně:

Eiris

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Nepřijímáme

Popis jeskyně:

Jak praví spisy je pohraničí vždy v pohybu - během pár generací z něj bude osídlená lidská země, nebo prázdná pustina. A spisy v knihovnách o pohraničí hovoří již dlouho, tak dlouho jakoby cykly připojování a ztrát tohoto příhraničního území byly snad nekonečné. Vyvstávajíc z ruin a popela předešlých osad a zapadajíc sněhem, zapomněním a popelem na nichž vyvstanou jednou nové. Nebo bude koloběh přerušen a hranice civilizace se posune, či bude zatlačena zase jednou zpět?

Klíčová slova:

dračák dvojka

Jaké hráče:

-hrát se bude na fóru, možný i chat po domluvě
-výběr postav bude omezený, s infem na nástěnce
-asi dvakrát či třikrát týdně, dle možností

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
1) kontinent: https://img13.deviantart.net/cc8d/i/2013/035/c/c/worldbuilding_continent_map_wip_by_lancedart-d5tw7la.jpg 2) přípustné rasy: člověk, elf, trpaslík a jejich variace 3) přípustné povolání: bojovník, lovec, kejklíř, mastičkář a případně kombinace z nich 4) ne magii: zaříkávač půjde získat u učitelů a i jinak během hry, ale bude to obtížně dosažitelné povolání i jakousi formou odměny za průzkum světa, ale ne jako začáteční povolání (magie je ve hře a světě vzácná a obtížná, což bude i jedna ze zápletek) 5) některé krolí a hobití rasové dovednosti si lze vzít k postavám po dohodě (bude upřesněno a také aby jste o ně něbyly přímo ochuzeni) 6) pro novou úroveň budete potřebovat učitele a trénování! (počítejte s tím)(pravidlo tří úrovní bude vysvětleno) 7) kdo nemá pravidla Dračák2 pošlu v PDF stačí napsat
Hráči: (2/3) Fenda, Lord of dragon

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Smil - 26. září 2017 19:50
Smil

Pán Jeskyně 26. září 2017 10:44

Jeho hlavou se honí zcela jiné myšlenky, než proč byla vybrána tahle cesta a jaké výhody přinese být v Sudovicích první. Ne. Už dávno zapomněl na důvody, které ho vedly dát se k této imitaci karavany a kolik mincí mu potom bude cinkat v kapse, až dorazí na místo. Kdepak, když při každém kroku zápolí s bahnitou pastí ve snaze zachránit svou botu na noze, před očima se mu odehrávají leda tak představy na mučení a kruté usmrcení toho blba, co tuhle cestu vymyslel a vybral. Zrovna se za jeho zastřeným pohledem, ten však může mít na svědomí ale i větší než malá dávka alkoholu na zahřátí kolující mu v krvi, odehrává varianta, kdy vůdce karavany leží od pasu dolů nahý na zemi na břiše se všemi údy široce rozpaženými a přivázanými ke kolíkům zaraženými v zemi. A do ruda rozžhavený pohrabáč se blíží k odhalenému řitnímu otvoru, aby se podíval, jak vypadají střeva majitele karavany pěkně zevnitř. Kdysi to viděl pomalu ještě jako chlapec a ta vzpomínka na smrad a řev vycházející z umírajícího se mu zapsal hluboko do paměti.
Ale dříve než se celé to „divadlo“ může odehrát až do útrpného konce, jeho pozornost upoutá slovo, na které reaguje snad každý námezdní voják.
*Děvku? Kde?*
Pozvedne hlavu od bahna, které vypadá jako stolice samotného boha podsvětí, rozhlížejíc se okolo, zda už nejsou v cíli nebo alespoň na místě, kde jsou prodejné ženy k dispozici.
*Už zas!*
Otráveně si odfrkne, to když zjistí že Thgor jenom opět blbě žvaní. Opře se o kus dřeva, které používá občas jako hůl, aby lépe dostal nohu z té blátivé bažiny.
„Jo, a až ty děvky zaplatíš a naložíš se do kádě, podříznu ti krk, abych se ti pak tlemil do bezkrevnýho ksiftu, jak si užívám s děvkama, kterýs ty zaplatil!“ oboří se na Thgora „U Mistra Kápě! Přísahám, že to vážně udělám, jestli o tom ještě jednou začneš, Thorgu!“
A kdyby si nepřipadal jak mokrý hadr na mytí lodní paluby a nebyl unavený broděním se řekou bláta, asi by i Thorga pořádně majznul tím kusem větve, co používá jako hůl, po hlavě. Ale takhle se musí spokojit jen s tou pouhou výhrůžkou.

„Jak je to daleko?“
Prokáže, že posledních pár chvil cestu asi příliš nesledoval a věnoval se jen myšlenkám, jak připravit majitele karavany o život. Ten chlapík má stejně ale štěstí, že neplatí předem. Jinak už by se jisto jistě někde válel mrtvý v lese.
„Víš co? Tak tam pro to dřevo s Thgorem zajděte a já zatím budu hlídat vůz.“
Musí se uznat, že pro jednou nebýt vyuzený jak makrela od čmoudícího mokrého dřeva by bylo nanejvýše příjemné. Ale nějaký šestý smysl mu napovídá, že přestože zatím z lesa nehrozilo vážné nebezpečí, nebude nejlepší oddělovat se od karavany a někde se potulovat v tomhle zatroleným lesem sám. A zbavil by se tak na čas Thgora, takže by nehrozilo, že za chvíli skončí v klinči v rozbředlé sněhovoblátivé břečce …

Pán Jeskyně - 26. září 2017 10:44
Pán jeskyně Eiris

Smil

Bláto, bláto, mazlavé bláto lepící se až po kolena na vysoké kožené boty, bláto, bláto, a prozměnu, vodou nasáklý mech podobný spíše mořem vyvržené houbě. Který zpropadený bůh a nebo démon ti byl tuhle cestu dlužen? Cesta měla trvat nejvýše týden, tedy deset dní a vy se tu plahočíte uč skoro půlku druhého týdne! A to jste objeli Západní hlásku asi jen ze čtyř čtvrtin, do Sudovic to máte ještě dobré dva dny cesty, tedy, dva dny cesty za normálního počasí a s normální cestou, jenže v tomhle bahně, kdy z úpatí hor je každý čůrek a potůček proměněný do malé a ravé bystřiny, a co neodvádí koryta mění se hned v bahniště, to zkrátka ztěžuje cestu.

Karavana, pokud se dá hovořit o těch pár vozech, se táhne líně a pomalu, kola zapadají do bahna a sám sebe se asi každý druhý musí ptát, proč si její vůdce vybral právě takový čas na průjezd lesem. Ale vlastně odpověď je jasná, pokud bude po zimně v sudovicích první, nakoupí po zimně ty nejlepší ryby a možná i kožešiny, za nejnižší ceny, než dozazí ostatní, a naopak nejdráž prodá zásoby které karavana veze! To musí být jasné i tomu, komu snad krollí kyj urazil půlku hlavy, jen doject do Sudovic první, dříve než ostatní karavany, čemuž by ten zatracený náskok mohl posloužit, jen kdyby se každým dnem v téhle mokré hutné břečce nesnižoval!

Nechal jsi se najmout jako ochrana karavany která mířila do Sudovic, pak snad možná ještě dál, ale to ví jen bohové, pokud vůbec. Peníze by to měly být vcelku lehké, protože nikdo neví že přijíždíte tak brzy, a tak na vás nejspíše nemůže mít ani polýčeno, takže cesta do Sudovic by měla proběhnout vcelku bezpečně, a dál a zpět, to už vlastně není tvá starost. Jen se to trochu komplikuje s časem, lidé jsou unavení, stejně jako zvířata, tenhle promáčený les je prosáklý, ne přímo prochcaný jako zábal novorozeněte anajít tu suché místo na přespání je obtížné. Nemusíš sice svádět boj s lapky a pobudy, občas zaplašíte nějakou tu zvěř, vyhladovělou po zimě, ale nejvíce nebezpečným nepřítelem je nyní chlad, stereotyp a únava, tenčící se zásoby a vlhko. A to neustále všudepřítomné bahno!

Karavana zastavila, třebaže je ještě světlo, přeci jen v lese se rychle smráká. "Až dorazíme do sudovic, koupím si děvku, nebo rovnou dvě, korbel, dva, tři a káď horký vody, a všechno pěkně najednou!" Pronesl jeden z žoldáků, Thgor a začal poněkud bezvýsledně kusem klacku seškrabávat bahno z vysokých škvorní. "To jsi říkal, už včera, a den předtím, a den předtím!" Ozval se hlas druhých dvou žoldáků, kteří tvoří jakousi námezdní skupinu, ochranu karavany. "Vážně? No. Ale o to víc se na to den co den těším!" Pronese muž a ušklíbne se. I když, jak je vidět, právě teď by asi obě dvě děvky, káď horké vody i korběly piva či jiné lihoviny vyměnil za ohniště plápolajícího ohně, pár kusů pořádných smolnic na přiložení a pokrývku co není vlhčí než hadr kobkového vězně potícího se zimnicí.

Vůz sice poskytuje pod svou plachtou trochu pohodlí, alespoň zdánlivého, ale žádné velký luxus to není, les však se zdá být jinak vcelku promáčený, ne ani tolik dešti, třebaže nedávno pršelo, jako rozbředlým sněhem co ho proměnily vzrůstající teploty na nepřítele cestovatelů. Možná by z větví okolo šlo něco zapálit, ale jaká to bude asi sláva, a hlavně, pokud si nepospíšíš, nepospíšíte asi ty nejlepší kusy vysbírají členové ostatních vozů. Nebo to bude další noc jen pod pokrývkami a v chladu? A kdo bude bránit vozy, i teď když stojíte? Když se ozvě jeden z dvojice žoldáků. "Kus dál zpátky jsme míjeli po pravici skalní stěny, tam to mohlo být v závětří, pokud tam nebyl sníh, může tam být suché dřevo, co jít tam?" Nadhodí. Ovšem o tom, že by se k tomu měl on sám, se netváří.

Pán Jeskyně - 22. září 2017 09:12
Pán jeskyně Eiris

Antonie

Stínoviště se ukázalo na tvé cestě jako nutnou zastávkou při putování do Čtyřproudí. Jaro sice již bylo v plném rozpuku, přesto nebo snad právě proto bylo lepší cestovat po Dualdonu směrem na sever, nežli s koněm zabahněnými a rozbřehlými cestami a podmáčeným lesem riskovat podél jeho břehům namáhavou cestu. Jaro v těchto končinách bylo často stejně nebezpečným nepřítelem jako krutá a drsná zima, o tom jsi se mohl za ten necelý rok od místních doslechnout více nežli dost zkazek jak vyprávěli o vyplavených vesnicých, stržených svazích úbočí hor, nebo vesnicích co po zimě byly nalezené zcela pusté a bez života.

Svého koně jsi ubytoval, jak honosně to znělo, ve stájích jednoho z mála místních hostinců, třebaže i to bylo nadnesené slovo pro krčmu kde mezi stájemi a pokoji pro hosty nebyl o moc větší rozdíl. Ovšem co dělat? Pokud zde nehceš svého koně nechat, musíš v přístavu sehnat loď která bude dostatečně velká, že tvého čteřnohého svěřence dokáže pojmout a převést na druhý břeh Vnitřního moře, pokud se tedy nerozhodneš přeci jen pro podmáčené lesní cesty podemleté jarním táním. Avšak tak či onak, do Čtyř proudů se potřebuješ dostat, měl bys, je to jedna z mála stop, nebo spíše nadějí kterou máš! Ve městě totiž žije otcův dávný přítel, jak s oblibou říkával, svědek vzájemných mladických, dobrodružstý a nerozvážností, však dbře víš co si pod tím představit, a ten by možná mohl něco mohl vědět o tvé svízeli, nasměrovat tě? Otec o něm několikrát hovořil a co víš, vyměnili si spolu i pár oficiálních listin, a snad není ani náhodou, že se do této oblasti přestěhoval jen o pět let dříve nežli tvůj otec! To nemůže být náhoda, nebo ano? Jak často šlechtic změní sídlo v kterém vyrůstalo několik generací jeho předků, a pak snad ještě přizve svého přítele z mládí?

Z přemýšlení jsi vyrušen hlukem přístavu, došel jsi do něho s hlavou v myšlenkách, a kráčíš podél mol, některá jsou kamenná, jiná jen dřevěná, vybíhající tu hlouběji nebo jen kus do zdánlivě nekonečné hladiny. Některé bárky jakoby zde kotvily pravidelně, jiné se tu střídají v nepravidelných frekvencích a nevidíš tu jeden den stejnou, jak na jejím místě je již jiná, vykládající svůj obsah. Ale jen málokterá je tak velká, aby se do ní vešel kůň a byl schopen na ni podniknou cestu až do Čtyř proudů, a ještě méně lodí je řízeno kapitány ochotnými se vydat oním směrem právě v těchto dnech, kdy naopak všichni své úlovky svážejí sem, nikoliv k severu. Když tu náhle. Pluf! Jakoby jsi slyšel drnčení, nebo spíše, pnutí lan, a lámání dřeva? "Pozoóoóoz!" Zaznělo několik hlasů, jenž zanikalo v rámusu jak ohromný sud, již od pohledu vážící více než dospělý býk se zhoupl na lanech v síti jenž jej nadnášela, nežli se ta utrhla a poté jako obří dlaň vrhající kuličku proti důlku jej rotující poslala po molu, srážející vše v cestě aniž by si to tupé dřevo zadělané ve skružích uvědomilo že do něčeho narazilo!

Mohutný sud se přibližoval jako lavina, neúprosná, nezastavitelná, už, už jsi viděl letokruhy a suky v dřevěném bednění, tedy kdyby se tak nemíhaly, až z toho je člověku mdlo. Už jen kousek, kousíček a budeš na placičku nejtenčí! *"Prásk!"* Strašlivá rána, asi jako když udeří hrom jehož blesk jsi neviděl a tak tě jeho zahřmění o to více překvapí. Tupá bulest, ne tak silná aby jsi byl mrtev, to by jsi vlastně nic necítil docela určitě, ale rozhodně to je přinejmenším stejně nepříjemné jako když jsi jednou sletěl ze seníku opomenouc, že se nacházíš o patro výše nežli je přízemí. Ležíš na zemi, a nějak, ani nevíš sám jak, se ti povedlo sudu uhnout, uskočit, nebo možná tě někdo zezadu stáhnu, podle rychlosti a tuposti spíše srhnul, zatímco se ohromný sud střetnul s něčím co ještě před pár okamžiky bylo docela velkým a úhledným stánkem naskládaných ryb na kterém vévodilo něco podobné dvousáhovému hráli hlubin, z jehož ocasu jenž jediný trčel zpod dřevěných sutin trčely zapodané větší i menší třísky. Docela klidně to mohla být tvoje ruka či noha.

Je čas se zvednout, a zjistit co se vlastně stalo? Několik stínů hýbajících se všude možně dává tušit, že incident ihned přivábil dav čumilů. "Chlape! Cecky který bohyně to lížež, že nad tebou drží ruku!" Pronesl bujarý mužský hlas, a nad tebou se pohnul stín který se proměnil v muže jenž vypadal nejméně na pětatřicet, možná mu táhlo už k čtyřicítce, zarostlého jakžtakž udržovaným vousem. Jak pro vzhled, tak mluvu jasně rařaditelný mezi místní, domorodce, i když se nezdál přímo z místních lodníků či rybářů. Podával ti ruku, snad aby ti pomohl vstát. Ruku, spíš pracku kterou by nejspíše dokázal zfackovat medvěda! Proto snad také i mezi lodníky svým zjevem spíše vynikal, více by zapadl mezi dřevorubce co se ohromnou štípačkou ohánějí jednou rukou a druhou přikusují pecen chleba.

Pokud ruku přijmeš, pomůže ti vstát, a pak tě témeř přátelsky a otcovsky plácne do zad. Máš pocit, že by ti to mohlo zlomit víc žeber než samotný náraz sudu. "To ti udělá moc dobře!" Odepne od pasu čutoru, spíše vlastně vak a podá ti ho, samozřejmě poté co ho odšpuntuje. Vak je z dobrých dvou třetin plný, ovšem že se z něj již pilo je nepopiratelné! Line se z něho kořeněná lehce natrpklá vůně bylin, jakýsi místní alkohol, který musí být podle síly aroma uchován v něčem čím se nepropálí skrz. Na takového pořízka to sedí! "To jen se neupejpe, podruhý ses narodil!" Pronese. Měch je vydělán očividně z medvědí kůže, spíše bys řekl z obří medvědí tlapy, takže když si přiložíš nálevku k ústům jakoby ti jeho srápy jezdily k obličeji. Morbidní vyhotovení, ale hozhodně působivé, protože není moc pochbů o tom, že majitel nejspíše majitele předchozího o ni připravil vlastnoručně, jinak by se s ní tolik nechlubil.

Nu, doušek pořádného alkoholu by jistě přišel vhod po takovém zážitku! Ale pokud se napiješ, nejspíše si tenhle medvěd bude myslet, že bys mu přinejmenším měl laskavost měl oplatit kodbelem či mázem v jedné ze zdejších knajp. Kdo ví? Možná za to zkrátka může tvůj když ne zrovna honosný, tak slušně vypadající oděv, že nemáš hluboko do kapsy, možná tvůj ještě ne sice nezkušený, ale méně otrkaný vzhled, nebo prostě jsou jen místní takoví?

Pán Jeskyně - 18. září 2017 10:41
Pán jeskyně Eiris

Vítejte dobrodruzi!

Ríše_________________________
(Všeobecné informace a dění - Všichni - Týká se všech)

Dělící hory

Někdy též známé jako Půlící či Rozdělovací hory jsou pohořím jenž se táhne napříč celým světem od severovýchodu na jihozápad a rozděluje jej na dvě části, třebaže geologicky k nim patří ještě část pohoří jenž uprostřed z nich vybíhá na východ a východní část taktéž rozděluje ještě na další dvě polovice.

Jižní část Dělících hor je spíše známá jako Trpasličí hory, neboť v ní jest největší a nejmocnější trpasličí království, ale bylo by mylné se domnívat, že v ostatních horách se trpaslíci nevyskytují, ovšem nejen trpaslíci. Od jižní části Dělících - Trpasličích hor oděluje zbitek pohoří Průval, nebo taktéž Průvalové údolí, velká soutězka, rozsedlina která jako jediná dovoluje jednoduchý a pohodlně bezpečný, relativně, průchod z jedné části země do druhé, pokud tedy nechcete riskovat cestu skrze horské rozsedliny a úbočí, stezky v horách pouze pro malé karavany, nebo dlouhé cesty po pobřeží či dokonce po moři.

Severní část Dělících hor je na jižní polovině stočena do jakéhosi téměř uzavřeného tyrchtýře, nálevky jenž tvoří právě Příhraničí, s jezerem Vnitřním mořem uprostřed, jen do sebe nechává stékávat všechny místní říčky, řeky i potůčky z úpatí hor, krom oblasti západních hvozdů. Naopak na severovýchodě a jihovýchodě z Příhraniční vybíhají dva cípy Dělících hor táhnoucí se až k oceánu, jenž rozdělují zemi právě na polovici a čtvrtinu jako velký obří koláč.

Část Dělících hor poté daleko na severu ještě vystupuje z oceánu jako Špičaté ostrovy v severním moři a tvoří několik menších pohoří na východě.

Obecně se dá říci, že kromě Vlnolamu, hor na východním pobřeží, Devíti sester na severovýchodě a Osamělé věže na západě, se za Dělící hory dá pověžovat skoro veškeré pohoří v tom či onom smyslu jisté spřízněnosti.

Průval

Průvalové údolí, Velká soutěska, Údolí a mnoho dalších jmen, někdy též Cesta či Brána, tak se říká oblasti která rozděluje Dělící hory v přibližje jedné třetině na jihu a umožňuje průchod pohořím ze zemí na západě k východu a naopak. Dlouhá léta je tato oblast místem sporů mezi Říší, Trpasličím královstvím a dokonce i množstvím menších celků které by si ji chtěli nárokovat a ovládat, dokonce i národy z východu se několikrát pokusily, stejně jako jižané, tyto oblasti si podrobit.

Průval sousedí přímo s Příhraničím, ovšem fakticky je oddělen pohořím Dělících hor, jenž zamezují jakémukoliv proudění zboží i lidí přímou cestou, pokud neznáte staré cesty trpaslíků či neriskujete život na příkrých srázech, a tak i nejměnší karavany musejí z Průvalu do Příhraničí obcházet Dělící hory kolem Západní hlásky.

Příhraničí

Příhraničí nebo někdy také Pohraničí, ale většinou se používá termín Příhraničí, protože Pohraničí může být obecně v mluvě omylem zaměněno za jakoukoliv oblast, kdežto Příhraničí je oblast naprosto konkrétně vymezená.

Tedy, Příhraničí je oblast vymezená Dělícími horamy jenž ji přibližně ze tří čtvrtin objímají, kromě oblasti západní, kde je Západní hvoz, což samo o sobě je trochu paradoxní, protože pro lidi z Říše je hvozd na východě, ale název se ujal za Západní hvoz, jako poslední výspa pustin, to poslední co z barbarských světů přetrvává, když se vracíte do civilizace směrem z Příhraničí.

V příhraničí se nenachází příliš velkých měst, a i o těch pár osad se vede polemika, zda je nazvat městy, neboť s městy v Říši se nemohou skutečně srovnávat. Příhraničí je zkrátka jakousi nezkrocenou barbarskou zemí, divočinou jenž do povědomí obyvatel hlavně Říše vstupuje jen jako země z povídek od ohňů a krbů či povídek a rýmů v hospodách. Případně ji tu a tam někdo zmíní pro těch několik málo artiklů jenž tato oblast vyváží či je jimi alespoň trochu proslavena a známa, jako jsou například nakládaní sledi v cedrových sudech lovení a zpracovávaní na Vnitřním moři, velkém jezeře uprostřed Příhraničí, případně kvalitní kožešiny medvědů kterých zde vždy byl dostatek. Tu a tam se snad najde zmínka o kvalitním a pevném dřevě, jednom z nejlepším v celém širém známém světě jenž prý dokáže konkurovat elfímu, ale to jsou jistě povídačky, stejně jako mnoho dalších zkazek a legend o nejrůznějších příšerách jenž svět nespatřil. Inu, lidská fantazie nezná hranic, zvláště po šestém korbelu!

A tak Příhraničí zůstává nejvíce asi mezi lidem jako oblast kterou se čas od času pokusí kolonizovat některý z vůdců, panovníků, aby se po několika desítkách let z toho či onoho důvodu své snahy vzdal a oblast zůstala na dlouhá desetiletí či staletí opět pustá.

Poslední pokusy o kolonizaci Příhraničí, tedy jeho nejposlednější známá historie sahá dvě stovky let zpátky, kdy se uvádí zcela vybydlené, avšak plné trosek a mrtvých, prázdných osad a staveb, ne pusté proto, že by v nem nikno nikdy nežl, ale proto, že jeho obyvatelé zkrátka z oněch těch, či jiných důvodů mizí, ať již odcházejí, migrují, vymirají či jsou vybiti. Až na několik osad na pomezích, je Příhraničí uváděno jako pusté a prázdné, patřící jen zvěři a divočině, přirodě jenž rychle do svého lůna bere stavby a vše ostatní co snad lidé i jiné rasy zde ponechaly.

Před přibližně osmdesáti lety se o znovukolonizaci Příhraničí pokusil děd současného vládce Říše, což běžně na dobu osmdesáti let bývá i více než čtyři generace, ale děď současného vládce se pro kolonizaci rozhodl ve velmi mladém věku, při svém nástupu na trůn, a tak můžeme hovořit o tom, že kolonizace nastala před třemi, tedy dvěma královskými generacemi, třebaže z pamětníků z řad lidí již nejspíše nežije nikdo, snad jen nejstarší stařešiny mohou tvrdit ve své senilitě, že se narodili v oné době a snad možná pamatují doby jenž následovaly po oněch časech kdy k tomu docházelo.

I trpaslíci již tato léta mají povětšinou daleko ve svých vzpomínkách a více potkáte těch, jenž se narodili v dobách následných, než potkáte toho, kdo by je osobně pamatoval, třebaže jistě jich je více nežli šafránu na polích, s každým desetiletím jich ubívá. A elfové, říká se, že pro každého elfa je čas různorodý, pro některého je století jako pro člověka rok, pro jiného jako desetiletí, jistě by mnoho z nich mohlo říci, v té době jsem žil, ale popravdě, že by se právě ony o těchto dobách bavili a v oněch dobách se o ni zajimali, pakáš!?

Kolonizace postupovala velice pomalu a popravdě spíše se setkávala s neúspěchem, neboť po jakémsi počátečním nadšení prvého desetiletí následovalo více jak čtyřicet let stagnace, jenž teprve před třiceti lety zakončila druhá vlna migrace do Příhraničí, jenž ale po desetiletí opět skončila, a na další dvě dekády se Příhraničí opět stalo jen jakousi skvrnou na mapě, o které se baví mocní jako o přívěsku své říše. Až nyní, v posledních letech se Příhraničí jakoby opět ozvalo, rozrostlo, otevřelo. Vyvolalo zájem a noví lidé do něho proudí hledajích cíl, štěstí nebo zkrátka jen nový začátek.

Příhraničí_________________________
(Informace vázané k nějakému místu, znalosti činosti nebo postavě - Nebo dění které se týká dané oblasti či osoby)

Sudovice

Sudovice, snad jinak se této vesnici neřekne, třebaže její pravé jméno zní Stínoviště, podle stínu nejvyšší místní hory Západní hláska která se trčí nad vesnicí, stojíc u úpatí a vrhá na ni svůj stín skoro po celý den. Hora tvoří pomyslné zakončení Dělících hor směrem na západ a ukončuje tak hranice Příhraničí, od jihozápadu po sever je obehnána hvozdem a ze severovýchodu ji obklopuje Vnitřní moře jak jej místní nazývají, Dualder či Dualdon, velké jezero. Proto na umístění vesnice nezbylo příliš místa a vzala s povděkem ono stinné území na úbočí hory. Je to první výspa civilizace pro ty kdo Příhraničí opouštějí a poslední pro ty kdo do něho míří, i když, na poměry skutečné civilizace už těžko říci jak o této změti domů dá říci.

Někdo toto místo označuje za městečko, někdo dokonce za město, jiný v něm vidí jen obyčejnou vesnici, těžko říci kde je pravda, protože co člověk a jiný tvor, to názor. Pravdou je, že osada je obehnána dřevěnou palisádou která spíše zažene zabrání zalézání zimního větru a útokům divé zvěře, nežli skutečnému nájezdu, ale ten místní celá desetiletí nepamatují. V sudovicích je na místní poměry velký přístav, spíše co do počtu obsloužených lodic, nežli do jejich velikosti, neboť snad každý kdo udrží vesla a sítě se vydává na jezero pro pravidelný úlovek jako zdroj obživy a přístav slouží též jako překladiště pro čluny a lodice obchodníků a rybářů ze severního pobřeží jezera, jenž své úlovky vezou na jižní břeh, aby je prodaly či poskytli k zakonzervování.

A odtud pochází jméno této osady, vlastně možná mohou být rádi, že se osada nejmenuje Sleďovice, nebo Páchnoucí sud, jak se jí také říká v pozdních nočních hodinách, či brzkých raních, nad nepočteným korbelem pod nohami stolů a židlí v kdejaké špeluňce. Ve dvou věcech totiž místní skutečně vynikají a mají pro nadání až neuvěřitelné, v lovení ryb na zdejším bohatém jezeře, a vy výrobě sudů z stinných všudepřítomných lesů jenž jim rostou doslova za palisádou. Sudy naložených či sušených ryb ze Sudovic proudí na jih jako mravenci z mraveniště! Alespoň tedy v měsících sezóny. Přesto cesta lesem z Příhraničí do civilizovaných zemí není jednoduchá, ale za vidinou dobrého výdělku a prodeje svých výrobků po kterých je hlavně v Průvalu velký zájem za to riziko stojí.

Západní hláska

Nejvyšší hora na západním konci hřebenu Dělících hor v Příhraničí, směrem na západ od ní je pouze Západní hvozd a směrem na jihovýchod Průval, na severovýchod pak jezero Vnitřní moře Dualder. Na jejím úpatí je osada Stínoviště - Sudovice.

Západní hvozd

Hvozd obklopující Západní hlásku a oddělující Příhraničí od zbitku Říše, táhne se od nejzápdnější části Dělících hor, břehů Vnitřního moře a Průvalu směrem na sever a uzavírá Příhraničí jako pomyslná zátka láhev či víko sud. Pro obyvatele Říše je sice na východě, ale pro Příhraničníky na západě a proto mu bylo dáno jméno Západní hvozd, neboť se nejvíce týká Příhraničí, neb je tím prvním co musejí příchozí do Příhraničí zdolat a tím poslední co brání v opuštění Příhraničí.

Dualder

Dualred či Dualdon, neboli Vnitřní moře je velké jezero uprostřed Příhraničí jenž je napájeno všemi potůčky, potoky i dvojicí řek jenž stékají z prstence Dělících hor jenž Vnitřní moře ze tří čtvrtin obklopuje, i v Západním hvozdu pokud narazíte na pramen je při ploudění vaší spásou neboť vás jeho vody dovedou buďto k břehům jezera nebo vyvedou z lesa do povodí splavnému až k oceánu. (Spoiler pro postavy co zabloudí) Jezero je čtvrtým největším jezerem za zemi a tak si přídomek moře jistě zaslouží, jako jedno ze dvou jezer totiž nemá žádný známí odtok do oceánu. Je sladkovodní, ale jistá koncentrace solí se zde nachází, místní vodní flora fauna se je zastoupená co do pestrosti spíše chudě, jezero je chladnější a odlehleší optori například tropům a bez propojení s mořem je jeho diverzita nižší, ale místní sladkovodní sledi, lososy a jiné povětšinou středně velé až velé či dokonce obří ryby jsou skutečně vyhledávané. A kdo ví co dalšího v jezeře žije? Jeho hloubka není známa, ale odhaduje se na mnoho desítek, ne li místy i stovky sáhů, neboť tu a tam dle zim a lét, počasí se hladina mírně pohybuje a někdy o několik sáhů stoupne a klesne aniž by to na pobřeží, tedy neho úbytku bylo ve většině míst nějak patrné, tudíž se rozhodně nejedná jen o zaplavenou mělčinu, alespoň ne vě vetší ploše jeho plochy.

Na jezeře leží, tedy na jeho březích, dvě osady. Na jihozápadě pod Západní hláskou to je Stínoviště - Sudovice, a na severu při ústí největší řeky to je Čtyřproudí, největší město Příhraničí. Jediné město, nu osada s kamenými hradbami, nu alespoň tedy jejími částmi palisády a vůbec co se počtu obyvatel a zázemí týče, zkrátka místní klenot.

Na řekách co napájejí jezero výše po proudu je několik dalších osad, stejně jako jsou osidlení řídce roztroušena i u hvozdu či na úpatí Dělících hor a po Příhraniční v pustině.

(Další informace vám budu dodávat když je zjistíte, nechci vás o vše připravit, ale tohle je základ který by příchozí do Příhraničí alespoň jednou za život nežli se sem vydal měl zaslechnout a tedy mu to alespoň trochu utkvět v paměti)

Smil_________________________
(Týká se konkrétního hráče, postavy či počínání)

(Chcete šeptat nebo hrát otevřenou hru? Aby si někdo neztěžoval, že na ně jeho postavu vyzradím něco co chtěl udržet v tajnosti?)

Osobně bych hrála otevřenou hru s tím, že když tam bude něco vyloženě tajného, co usoudím, že by i přes otevřenou hru spoluhráči neměli vědět, pošlu to dodatkem šeptem(Jste pro?)

Marek_________________________
(Týká se konkrétního hráče, postavy či počínání)

(Chcete šeptat nebo hrát otevřenou hru? Aby si někdo neztěžoval, že na ně jeho postavu vyzradím něco co chtěl udržet v tajnosti?)

Osobně bych hrála otevřenou hru s tím, že když tam bude něco vyloženě tajného, co usoudím, že by i přes otevřenou hru spoluhráči neměli vědět, pošlu to dodatkem šeptem(Jste pro?)

Antonie_________________________
(Týká se konkrétního hráče, postavy či počínání)

(Chcete šeptat nebo hrát otevřenou hru? Aby si někdo neztěžoval, že na ně jeho postavu vyzradím něco co chtěl udržet v tajnosti?)

Osobně bych hrála otevřenou hru s tím, že když tam bude něco vyloženě tajného, co usoudím, že by i přes otevřenou hru spoluhráči neměli vědět, pošlu to dodatkem šeptem(Jste pro?)

Pán Jeskyně - 17. září 2017 08:22
Pán jeskyně Eiris

Speciální dodatek k RP:

Při hraní dračáku a fantasy obecně mě jako hráčku i PJ většinou dokáže pěkně rozhodit dvojice věcí, kterou jasně do jisté míry musí člověk tolerovat protože pro nás lidi z tohoto světa to je běžné, zažité, ale v rámci skutečně asi nejvyšího požitku RP poprosím aby jste se tohoto vyvarovali co nejvíc to půjde - Jasně, hlavu vám za to neutrhnu, jsme lidi, ale kro to bude brát vážně může se těšit na přírustky EX za RP které zohledním ...

Čas

Protože se nacházíme v jiném světě, a i v našem světě co kultura to jiné měření času, budete se setkávat s tímto trochu rušivým elementem i zde. Takže nečekejte začátek jako ze školních lavic, s nadpišem 1. září. Den pro jednoduchost zde má taky 24 hodin, ale týden zde má 10 dní(Něco jako rozdělení na všední a sváteční dny zde neexistuje, ale jsou zde dny určené pro specififické činosti jenž je jakoby částečně nahrazují - Např. den očisty, den duše, den úklidu), a každý měsíc má tři týdny, což je poté po sobě jdoucích 12 měsíců tvořících rok o 360 dnech.

(Samozřejmě vaše postava může být z oblasti jiné něž Příhraničí, kde se čas počítá jinak, takže v tom může plavat, znát jiný systém, nebo díky náboženstvé vyznávat něco jiného - Klidně můžete používat i náš gregoriánský kalendář, jakože je součástí nějakého vyznání, víry či kultury daného světa, ale základní implicitní systém pro Příhraničí je výše zmíněný)(Jména měsíců dodám)

Náboženskví

Uvědomte si, že postava žije ve světě, kde se žádný Šmoula Kristů nenechal napíchnout na kříž a nevytvořil se kolem něj sektážtý kult vzívání deseti pravidel, takže jednak nechci slyšet od postav řádné "Ježíššmajdá!" Protože Ježíš nešmajdal, Ježíš chodil bos a tedy samozřejmě to druhé, hřbitovy, z čeho dostávám tik v levém oku, jsou fantasy hřbitovy a bojiště přeplněné kříži, jakožto křesťanským znakem spočinutí, míru, klidu a tak dále - Jiné universum, uvědomte si to, samozřejmě se tam taky, pro svojí jednoduchost mohl kříž třeba někde uchytit, neberu ho nikomu, jako znak nějakého náboženství či sekty, ale bude to spíše jedno z mnoha, nebo pokud v daném světě bude nějaké nábožeství, může mít plno rozmanitých druhů označení, ať už tedy zkopíruji jednoduché vršení kamínků na hrob, po větve do tvaru X, přes kruhy z kamenů nad hrobem, nebo třeba kosočtverec s přeponou - Je to naprosto jedno - Povolte uzdu fantazii, jen mi prostě hrabe z toho, když kdokoliv ve fantasy najde mrtvolu a zakope jí, ještě mu teatrálně vztyčí kříž nad hrobem. Prosím, v našem světě si to dělejte do aleluja - Ale ve fantasy světě to fakt nikoho nenapadne. Imgo, v rámci genderové, nebo jakékoliv jiné vaváženostní pakárny, pokud máte v plánu plácat hlavou o zem, tak na to zapomeňte taky! Kromě šintoismu se nepovoluje nic! xD

Tituly

Vzhledem k tomu, že pro zapomatování by bylo fakt šíleně složité vymýšlet sestavovat a učit se soubor titlů šlechty a podobně, tak zde bude výjimka, a zachován bude systém jakoby lidského/našeho vzoru titulů a pokud by se něco lišilo, například rasou či místní zvyklostí, budete na to upozorněni v závorce, ale jinak (což bude přesně znát postava která se pohybuje ve vyší společnosti, nebo mastičkáři, kejklíři, heraldistika etc.) bude zachovávána posloupnost jako císaři-králové-knížata-baroni etc.

Chápu, že to může být trošku zarážející, možná matoucí a snad i odrazující, ale ráda bych aby jste byly ve světě který nebude prostě jen obrazem kusu něčeho připláclého na papíře/monitoru, ale bude mít řekněme když ne přímo duši, tak nějaký její aspekt a fungování - Provázanost a funkčnost, celistvost - Tedy realističnost toho, že se jedná o něco jiného než náš všední svět, ale jiné universum, byť se může zdát takle nahoře napsané trochu složité, popravdě, je to jen detail takového rozsahu, že když ses ním setkáte v 1-0,5% děje bude to asi vše, ale dokreslí to atmosféru

Pán Jeskyně - 16. září 2017 22:18
Pán jeskyně Eiris

Fenda -

(Jinak zdravím, jsem myslela že tu budeš až po neděli, že se vracíš až v neděli, takže budeš až v pondělí - Ale nevadí, o to víceméně lépe, že jsi tady, aspoň kluci nemusejí čekat, teda, ne že by je těch asi 24-36 hodin už nějak zabilo)

Takže aktuálně stav je, asi prozatím kompletní, tedy ve třech - Sice mám ještě někoho v jednání, ale tam to je takové nejisté, protože se mi tři hráči přihlásili, pak zase odhlásili, nebo se zajímali a pak zase, že ne - Takže to je takové nejisté, takže začneme ve třech, a když někdo další přibude, bude se to řešit zachodu ...

K postavě:

Inventář:
V inventáři si pak ještě napiš ty zbraně (Tedy konkrétně jaká to je zbraň/zbraně - Zda meč, palice, srp, sekyra, a tak podobně)

Rasovka, dovednosti:
Jo a omlouvám se, nastala mi chyba v překladu: Rasová dovednost se nepočítá do levelování, jak jsem tvrdila - Jdem vycházela z špatné informace, podané jiným PJ co to podal dál zase jinde - Takže normálně plati:

3 dovednosti za 3 úrovně (Máš 2) + 1 rasová (Tu máš) = takže si ještě jednu z povolání dober (Moje chyba)

Drobnosti:
A ještě ti trošku přepíšu postavu (Tedy k těm dovednostem si buďto dopiš co dělají, alespoň ve zkratce, nebo ti to tam dopíšu, protože bych to musela furt hledat v pravidlech a to se mi moc nechce, tak ať když kouknu, ať vidím, že např. rebel - to/a to)

_____
Což by mělo být asi všechno, a pokud je splněno co jsem tak nějak procházela, a dole sepisovala - A je upraveno - Myslím, že můžeme začít, máme počet, doděláno, a tedy se na to vrhnout!

Pán Jeskyně - 15. září 2017 15:12
Pán jeskyně Eiris

Marek - PS

Nenašla jsem nikde u tvé postavy charakterový rys, máš tam nějaký vymyšlený, či hraješ bez něho? (Není to podmínka, jenž, jstli jsem to někde nepřehlédla)

Pán Jeskyně - 15. září 2017 15:09
Pán jeskyně Eiris

Marek

U Tebe bylo téměř vše v pořádku, krom inventáře kde mám spíše otázku, a také drobnosti co jsem buďto upravila nebo se domluvíme.

(Jen jsem ti lehoučce upravila ještě popis dovedností, abych nemusela hned hledat co dělají nebo co je ovlivňuje)(A dopsala úrovně +1/+2 bonusu povolání u skillů - Takže to jsem jen dopsala)

Inventář

Jen u inventáře pokud jsem koukla, jsi si vzal 3x cenněnou, ale ani jedno drahou a obyčejnou :D (Výsledek je stejnej, nikdo ne neobohatí ani neochudí) Takže otázka je, zda si vezmeš tenhle soupis vybavení (Popis je na straně 30, případně dole u Antonie, pokud si chceš vybrat jinačí)

Což ale penězma vyjde nastejno, takže pokud ti to vyhovuje nechám to tak, že koncept byl si vzít 1x cennou, 1x drahou a 1x obyčejnou, ale výsledek v hodnotě je stejný, takže pokud jsi spokojen, může být. Jsem to upravila, že si můžete vzít 3x cennou pokud chcete. (Jen ti seškrtám jídlo, protože tam má být na 5 dní, ne 7 dní, ale to je jen detail)

Jinak v pořádku. Takže zpracuji úvody.

Pán Jeskyně - 15. září 2017 15:03
Pán jeskyně Eiris

Antonie

Dovednosti

Šampion(5) a Vyjednavač(4) jsou vázané úrovní postavy povolání 4 potažmo 5, ale nechala jsem ti je, takže je můžeš mít, aby jsi to nemusel předělávat, takže to nech tak jak jsou já se s tím poperu a jako postavě šlechtice z životopisu sedí, že vzdělanější postava s výchovou co se dostane jen někomu je mít může, takže je můžeš používat (Jen občas prostě zvýším past) Tak jen informačně, že ta úroveň (4) a (5) tam je záměrně, ale rozhodla jsem se to povolit se zohledněním původu postavy a dějového uplatnění ...

Jinak vše ostatní v pořádku krom vybavení, takže k postavě zkontrolováno a napíšu ti úvod hned jak dořešíme vybavení ...

Výbava

Vybavení je popsáno na straně 30 v pravidlech, v kostce, lze si vzít:

Zbraně:
Drahé - 2 Zbraně (nebo zbraň a štít), zbroj (snižuje o 1 vyčerpání)
Ceněné - 2 Zbraně (nebo zbraň a štít)
Obyčejné - 1 Zbraň

Vybavení:
Drahé - kůň s postrojem, drahé oblečení, pokrývka, torna užitečných věcí, jídlo na týden
Ceněné - kvalitní oblečení, torna užitečných věcí, jídlo na pět dní
Obyčejné - obyčejné oblečení, kožená torna s pár věcma, jídlo na tři dny

Peníze:
Drahé - 60 gp
Ceněné - 24 gp
Obyčejné - 12 gp

Princip je jednoduchý, když si vezmeš z jedné kategorie jeden typ, z dalšího si můžeš vzít typ co zbude (Takže když si vezmeš drahou zbraň, už si můžeš vzít jen ceněné nebo obyčejné vybavení a peníze jen co zbude)(Takže každý má do začátku stejně, ale je na něm co si vezme individuálně)(Nebo si můžeš vzít 3x cennou = 3x prostřední)

Pán Jeskyně - 15. září 2017 14:15
Pán jeskyně Eiris

//Tak - Jdu na vás - Večer bych měla sepsat úvod (Jeden hráč se zapojí později, ale to úvodu nebrání) Takže se třeste! Teda těšte ...

PS: Pokud vám to nebude příliš vadit, trošku bych vám upravila ještě postavy - Tedy přesněji, po důkladné prohlídce jsem tam našla několik drobností, takže vám napíšu šeptam co u koho jsem ještě upravila ...

Pán Jeskyně - 2. září 2017 19:17
Pán jeskyně Eiris

FAQ

Postava bude/má být na 3 úrovni?

Ano, postava bude začínat na třetí úrovni, v libovolném poměru povolání které si zvolíte v rámci jejího původu a historie (3 úrovně v jednom povolání, 1 úroveň ve třech povoláních, 1 úroveň v jednom a 2 úrovně v druhém povolání, či kombinace úrovní povolání a vylepšení postavy v atributech místo zvýšení úrovně)

Kolik má být postavě roků, má to být mladý dobrodruh?

Tato volba je čistě na vás, věk se jednak může odvýjet od zvolené rasy, a jednak od historie samotné postavy, není to vázané na původní dračákovská pravidla vyžadující jakousi tabulku věku pro určitou úroveň (Takže člověk klidně může být dám příklad, 35 let starý bojovník, protože mu 2 úrovně stačily aby dělal strážného na hradbách, třebas velitele hlídky, a poté co zemřel kapitán městké stráže a post nedostal on - vaše postava, ale někdo jiný s kým nebyl tento hrdina moc zadobře, od hlídky odešel, a stal se dobrodruhem, takže má nyní úroveň 3 bojovníka - a je na úrovni 3 z 5, je mu 35 neboť první dvě úrovně bojovníka strávil u hlídky přibližně v letech dvaadvacet až třiatřicet, a následně dobrodružil - takže věkem toto omezené není. Je to pouze na fantazii co si kdo vymyslíte jako zajímavý původ)

Odkud má postava pocházet/za jakou se bude hrát stranu?

Postava by měla pocházet z oblasti na západ od Příhraničí, případně přímo z něho, severně jsou hlavně elfí a půlelfí lesy, s občasným lidským zastoupením, jakési svobodné marky lidského osídlení v jinak elfích oblastech, na jihu je lidská říše táhnoucí se až k oceánu zakončená trpasličími horami na jihu, jenž odělují tyto oblasti od pustín a táhnou se až daleko k severu, přetínajíc skoro celý kontinent. Na východě jsou převážně divoké pustiny - původ z nich je možný taktéž, ale po domluvě - volnou tvorbu ponechávám hlavně pro západní polovinu kontinentu. Hlavní oblasti budou vyznačeny na mapě (Bude dána v mapách jeskyně, a popis bude dán v nástěnce)

Proč nemohu mít zaříkávače a bude ho možné získat pro pokročilá povolání?

Povolání je vyhrazené k získání několika připravenými způsoby v dobrodružství, které korespondují s tím, že magie je v tomto světě, či přesněji v této části světa vzádná a obtížně získatelná, a málokdo ji ovládá a stejně tak ji vyučuje (Jistě by mohl přijít někdo z daleka, kdo jí již umí, ale neměl by se jak učit vyšší úrovně a takle to bude zajímavější), takže pro její vzácnost spojenou s dějovou linkou je zaříkávač zapovězen vyjma možnost získávat jej dějovou formou příběhu. Takže o něj nebudete ochuzeni, ale nebude zcela volně k získání. (Proto taky magie je ve světě velice ceněná, mocná a na její uživatele se hledí s bázní, úctou, ale i jistým odporem - Zkrátka nabízí díky své jedinečnosti další rozměr k příběhu)

Pakliže ve světě je vzácná magie, budou zde vůbec kouzelné předměty?

Ano, možná vám někdy až polezou krkem. (Kort když vám je do něj někdo bodne či vrazí)

Proč nemohu mít hobita a krola?

Protože se v tomto světě nevyskytují, případně se jedná o dějovou zápletku - Zkrátka omezení proti přehšel inteligentních různorodých ras, a věřím, že si v ději s nabídkou vystačíte s čtyřma které jsou k dispozici. (Půlefy nepočítejte jen za nějakou směšnou směsici co je nepovedený člověk či elf, pokud za něj někdo budete chtít hrát, dozvíte se víc, je zde zpracován skutečně jako plnohodnotná vlastní rasa)

Pán Jeskyně - 1. září 2017 18:58
Pán jeskyně Eiris

Poutníci a dobrodruzi,

nechť ve známost je dáno, že hrát se bude na fóru (Případně je možné hrát na chatu v dobách kdy se všichni sejdeme, a předem se domluvíme, k řešení rychlí rozhovorů či střetů - Avšak pro řešení dějových situací a příběhu bude využito převážně fóra)

a to za rasu trpasličí (Všechny její pravidlové odrůdy), rasu elfí (Taktéž) a rasu lidskou (Taktéž) s možností dvě zmíněné poslední rasy spojit do rasy půlelfí, a tedy čerpat výhody obou dvou ras, ovšem stejně tak i všechny nevýhody. Rasa krolí a hobití je pro dobrodružství výnosem pídžejovským zapovězena!

(Pokud by někomu scházela některá z krolích a hobitích rasových dovedností, lze si vzít tyto k jiným rasám:

kořeny magie - trpaslík
zběsilost - trpaslík
netopýří sluch - elf
odznaky hrdinství - trpaslík, člověk

šestý smysl - člověk, půl elf
labužník - člověk, půl elf
tichošlápek - půl elf

Podmínkou však je vzít si je během vytváření postavy a odůvodnit je v životopise, případně je lze získat ve hře při získání úrovně, ovšem většina bude spojena s nějakou příběhovou podmínkou či splněnou skuečností)

Zapovězeno pídžejem je také povolání ZAŘÍKÁVAČE při výrobě postav, tedy začátečnických povolání jakékoliv vstupní úrovně do dobrodružsztví, toto povolání bude ve hře získatelné pouze formou podstoupení nejrůznějších svýzelí a výcviku neboť magie je zde vzácná, ceněná a náročná. A také dějově omezená pro svojí řídkost. (Proto počítejte s tím, že se k tomuto povolání nemusí nešikovné postava vůbec dostat)(Tedy ani k případně kombinací pokročilých povolání toto povolání vyžadující)

Dále nechť se ví, že pro získání povolání bude nutný učitel, jenž je zkušený více nežli vy v povolání jenž chcete vykonávat (O tři úrovně)(Pokud tedy budete chtít začít například 1.úroveň bojovníka, a máte v družině bojovníka 3. úrovně, může vás kolega u ohně po večerech naučit nějaké triky, a vy úroveň získáte, ovšem pokud chcete začít například 1. úroveň mastičkáře, máte tedy 0. ale nemáte nikde mastičkáře 3. úrovně, dokud jej nenajdete, nemá vás kdo toto povolání naučit) a stejně tomu bude u navýšení úrovně v tomto povolání při zvýšení zkušeností! (Nelze tedy zvýšit úroveň uprostřed lesa, pokud nejste tedy například druid, ale jít například do vesnice a potrénovat, odpočinout, promluvit si s někým o nových tricích či zážitcích s výkonem daného povolání či něco podobného)(Návrat ke nořenům dračího doupěte - I když to nebudu tak hrotit - Zkrátka bojovník na úrovni 4. na 5., nejzkušenější z družiny prostě uprostřed lesa najednou nezaleveluje)

Též vězte, že ač má pídžej vždy pravdu, je to jen člověk, takže když se vám něco nebude líbit nebo zdát, či s něčím nebudete souhlasit, obraťte se na něj! (Domluva možná. Vyustí to v jednu z možností, a to, že máte pravdu a PJ situaci opraví, možná máte právdu, ale PJ se rozhodne, že to může být i tak a pokusíme se dojít ke kompromisu či se prostě určí, že to bude tak či onak, no a nebo vám PJ předvede, že pratí pravidlo PJovi neomylnosti, a pak vám budiž samo nebe milostivo! Jak pravili staří Vontové ve stínadlech. Zkrátka, když se vám něco nebude zdát, nejdřív mi napište co a proč by to asi mělo být jinak, hádat se budeme pak, pokud se nedohodnem, že z pohledu PJ by to mělo naopak být tak a tak)

Sháníme na dobrodružství družinu, jenž se vydá do vod neprobádaných a tajemných, vyvážená bude (Aspoň trošku) a zastoupí většinu z možných ras a povolání (A pohlaví)(Klasika, po nejvíce dvou lovcích lovce už neberu, po dvou elfech už elfy neberu, po dvou chlapech už chlapy - postavy - neberu, asi jasné)

Dálavy volají, a kdo se pročetl (Zdárně) až sem, ať vezme meč či jinou zbraň dle libosti, sbalí tornu (Vyplní přihlášku) a vydá se do pohraničí za dobrodružstvím!

Vaše PJka, jinak známá též jako Já bohyně jeskyně první

1


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog