Meta Tribe Chronicles (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Meta Tribe Chronicles

Pán Jeskyně:

Hayate

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Pro zájemce, které neláká pravěk- Ten brzy přejdete a hra bude více pdoobná hře o trůny, čí mvíce vás bude hrát :-)
Kmen je nejdůležitější součástí života. Dává vám bezpečí, jídlo, domov a jistotu, že když bude třeba, pomůže vám někdo. Není to však zadarmo. Musíte také přispět, ať už lovem, sběrem bylinek, moudrostí či stavěním. Kdyby dávno na vzdálené planetě se začal utvářet nový druh. Zatím žijí pouze v jeskyních a sami vlastně neví, jak správně lovit či jak rozdělat oheň, ale čas vše ukáže. Budeš to zrovna ty, kdo přijde na nové technologie, na to jak postavit dům, rozdělat oheň nebo udělat lahodné zvířátko?

Klíčová slova:

Kmen, Pravěk, Meta

Jaké hráče:

Hledám především aktivní. Mám již díky nové práci čas psát víceméně každý den, občas ob den a tak budu také činit. Nechci tu hráče, co se přihlásí a pak se mi na to vyserou. Bude fajn, když napíšete do poštolky, aby jsme se domluvili na postavě :-)

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (5/8) CoolGuy, Crimus, Dracice, Kelzat, Padre557

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ⇒|

Kharjo - 20. září 2017 12:34
Kharjo

Zrazu ho z jeho práce vytrhol hluk. Nebol to ale hluk ako taký, ale skôr jasanie ľudí. Pokiaľ sa tie primitívne bytosti ľudmi nazvať dali. Postavil sa a zobral trocha hmoty, ktorá mala byť škodlivý do dlane.
Pristúpil k lovcom a pozeral na Joturga.
*Niekto je hrdina .... super ak nás bude viesť tento tu, tak všetci budeme skákať ako on bude pískať*
Na tvári mal zamračený výraz, ale zároveň si všimol, že Joturgo je zranený. Nevedel presne či je zranenie vážne, ale niečo sa mu určite stalo.
Medzitým si všimol aj Nexora. Nenápadne sa vedľa neho postavil a pozoroval Joturga a ich úlovok.
„Lov nešiel podľa tvojich predstáv?“, podpichol ho a pozrel na neho pričom ihned uprel svoj zrak späť na lovcov. Nechcel pútať pozornosť.
*Možno, že tento primitív bude na mojej strane .... zdá sa, že máme spoločný cieľ*

Takkar - 20. září 2017 12:17
Takkar

Kývnu na Joturga a jedním rychlým trhnutím přelomím oštěp a nechám tak uvnitř těla jen něco jako klacík né delší než 10 cm.
"To šlo překvapviě lehce..."
poznamenám si v mysli, když zahazuji zbytek oštěpu do lesního houští.
Pak jen zvědavě sleduji, co Joturgo dělá dál. Vypadá to, jakoby se snad modlil, dříve jsme se po úspěšném lovu modlili k bohům a děkovali jim za úspěšný lov. Nyní jak to vypadá, tak děkujeme přírodě a něčemu, co se nazývá vesmír.

"Vesmír..."
při tom slově, jakoby se mi opět před očima zjevila jedna z mnoha podivných vizí. Vidím temnou prázdnotu, najednou jakoby se vše otřáslo a hned na to ohromný výbuch. Ten jakoby zažehl život do celé této prázdnoty, která postupně přestala být tak hluboce temná a počínala se rozsvicovat. S každým novým zářivým bodem byla nekonečná temnota světlejší a veselejší.

Poté se mi podaří dostat se z tohoto "transu" a nestačím se divit, co jsem právě zahlédl. Stále příliš nechápu, co to vlastně mělo znamenat, ale jedno vím téměř jistě, ten meteorit, spolu s tím zářivým kamene, odtud museli přijít!
Vrátím se do reality a snažím se případně podporovat zraněného Joturga.
Když procházím kolem Nexora, snažím se Joturga klidnit, ale přesto se na Nexora, navzdory jeho slovům, vyčítavě podívám.

Když dorazíme do vesnice propupkne davové veselí.
Všichni se radují z úspěšného lovu a s naprostým údivem zírají na zraněného Joturga jak sám třímá ulovenou kořist. Situace mě těší a radostně si prohlížím jásající dav.
"No tak, jdi si užít slávy, ty hrdino..."
otočím se úsměvně na Joturga.
"Ale, nepřeháněj to, přece jen, furt máš v sobě to párátko..."
dodám poněkud vážněji, ale stále s menším úsměvem.

"Co se tu zatím asi dělo a kde se schovává Kharjo...?!"
vrtá mi hlavou, zatímco si prohlížím celou vesnici.

Pán Jeskyně - 20. září 2017 11:22
Pán jeskyně Hayate

Trvalo to sotva pár hodin, než se lovci začal ivracet z lovu. Vypadají však podivně, jak kdyby se něco stalo. Dva lovci jdou s hlavou dole, poblíž Joturga, který nese na svých zádech Nosáče( něco mezi divočákem a mravenečníkem), což už samo o samo o sobě je podivné, protože nosáče povětšinou sotva unesli dva lovci a nyní ho nese sám Joturgo. Vedle joturga jde Takkar a za nimi jde podivně vypadající Nexor, tkerý je očividně rozzuřen.

Jakmile kmen spatří ,že Joturgo nese Nosáče, tak se zaradují, ale ihned zůstanou v údivu, protože si uvědomí, že on sám jej nese. Joturgo hodí Nosáče na zem a sedne si, načež začne odpočívat. Někteří z vás si všimnou, že mu trčí kus klacku ze zadu.

Lovci co byli na lovu také, tak začnou vyprávět
,, Lov neuvěřitelný! Joturgo silák! My vyplašit Nosáč a hodit oštěpy, ale minout. Pak Joturgo se rozběhnout a Nosáče srazit k zemi vlastním tělem! Při tom tady Nexor, trefit jej oštěpem. Joturgo však mlčet a skočit na Nosáč, vzít mu tlamu a rozthnout!
Joturgo vstát a dorazit oštěpem Nosáče a vzít jej jen sám! Joturgo skvělý loveC!"

A všichni začnou jásat a poskakovat kolem Joturga. Nexor je opodál a nevypadá nadšeně. Někteří se na něj dokonce i vyčítavě dívají, zřejmě si myslí ,že Nexor chtěl Joturga zabít... Mezitím si vy ostatn íděláte, co je třeba

Orfu - 18. září 2017 13:39
Orfu

Nezajímalo mě kam se vydávají lovci, minulého lovu jsem se účastnil, teď byl čas na jiných. Ani jídlo jsem nedělal pro to abych nalákal ostatní dělal jsem to abych uklidnil divokou bouři v mé hlavě, které mě nutila ještě víc než kdy dřív zkoušet nové věci. Moje vědomí hořelo novými nápady. Ořezal jsem spálené maso a zbytek jsem začal jíst. Jak jsem maso dal poprvé do úst, tak mi bylo jasné že už ho syrové nikdy jíst nechci.
Oheň, ten byl klíč ke všemu a mlátit o sebe kameny bylo příliš zdlouhavé a nevypočitatelné. Něco mi našeptávalo že v suchém dříví se skrývá moc ohně, ale netušil jsem jak ji uvolnit a tak jsem se zvedl a se svým nožem jsem se vydal do lesa. Dlouhé hodiny jsme tam lámal a řezal klacky různých velikostí a také jsem naškrábal z kmenů stromů lepivou hmotu co mě vždycky rozčilovala jak mi zalepila ruce, teď jsem na ni pohlížel jinak. Ani nevím jak dlouho jsem tomu věnoval, věděl jsem jen to že mám zase hlad. Hlavou mi vířilo několik myšlenek. Oštěp je pro mě příliš malý, co kdybych ale házel malými klacky!
Všechno nosit v rukách mě jen unavuje, musím se pořád vracet. Můj nový nůž je skvělý, ale na tlusté větve nestačí.
Všechno se mi to míchalo v mysli a tak jsem se rozhodl uklidnit tím co jsme už trochu uměl a to splétáním prutů do sebe, tentokrát mé prsty ale dělaly úplně jinou práci a splétaly tenké proutí do obdivuhodných košů, jistě se v nich bude skvěle nosit všemožné harampádí i jídlo. Šel jsem si pak nasbírat vhodné kameny, už jsem věděl kde hledat ty správně tvrdé a držel jsem si to pro sebe, bylo to v malé nenápadné jeskyňce, pro bydlení nebyla zajímavá, tak to nikdo neřešil, po cestě jsem se poohlížel po bobulích co by zahnaly můj hlad.

Kharjo - 18. září 2017 12:59
Kharjo

Po niekoľkých pokusoch s kremeňmi sa mu podarilo založiť svoj prvý oheň. Bol to úchvatné a on vedel, že to je len zlomok z jeho vedomostí, ktoré včera nadobudol. Následne priložil halúzky do ohniska aby sa oheň lepšie rozhorel pričom do neho inštiktívne fúkal aby sa rozhorel. Nevedel prečo to robí ale nakoniec a ukázalo, že plameň sa rozhorel viac a je silnejší.

Neostávalo nič iné než zobrať zopár pevnejších halúzok, ktoré zaprel medzi seba a zapichol ich okolo ohniska. Ukázalo sa, žeby dokonca aj niečo udržali nad ohňom. Skúsil tam položil plochý kameň, ktorý mal akoby tvar misky (používal ho už predtým) ale jeho objem bol naozaj malý. To mu však nebránilo ho naplniť trošičkou vody.
Bohužiaľ halúzky to nevydržali a kameň spadol. Našťastie nepadol do ohniska a tak Kharjo hľadal pevnejšie halúzky. Našiel ich a znova zapicho do zeme a zakliesnil ich medzi seba. Naa ich vrch opatrne položil kameň tvaru misky s vodou. Tento raaz už držal a voda sa začala ohrievať. Taktiež priložil do ohniska aby bol oheň ešte silnejší, pretože nedosahoval kameň. To už sa voda začala variť. Nevedel prečo, ale asi to malo niečo spoločné s ohňom a teplom, pretože s vody sa parilo.
Neostávalo nič než pridať podrtené bylinky a pozorovať ako sa voda odparuje. Trvalo to naozaj dlho, ale nakoniec miesto vody ostala len istá kašovitá hmota zelenej farby.
Chcel kameň zobrať, ale nevedel ako, pretože bol horúci. Rozhodol sa nechať oheň vyhasnúť a počkať dokiaľ kameň neochladne. To sa ukázalo ako dobré riešenie, pretože kameň potom naozaj ochladol natoľko aby sa dal rozbrať. Hmotu odložil na drevenú kôru, ktorú mal nedaleko a kameň dôkladne očistil od hmoty, ktorá ostala. Zároveň postup zopakoval s dalšími bylinkami, ktoré podľa neho boli liečivé a neškodili.
Potom už len ostávalo sa nepozorvane dostať k jedlu, ktoré lovci prinesú a natrieť ho škodlivou masťou.
*Budem boh, ktorý ich vyliečil ... uvidíme koho si budú ostatní viac vážiť*

Takkar - 18. září 2017 11:39
Takkar

Rád vidím, že se mnou většina souhlasí a také uznává, že Náčelník by měl nadále zůstal vůdcem našeho malého kmene.
Poněkud ustaraně však sleduji Kharja, jak nasupeně odchází a cosi neslyšitelného si mumlá pod vousy.
"Z toho by mohl být problém, doufám, že pochopí, že jsme nakonec udělali správnou věc..."

To už, ale následuje se svou odpovědí Jordun, takže se má pozornost opět obrátí k němu a k hloučku lidí okolo něj.
Když nám prozradí, že nám věří tak jen souhlasně kývnu a poslouchám dál.
Poté, co zmíní opékání masad nad ohněm se pootočím a spatřím jak se Orfu nad ohněm snaží uklohnit maso a dokocne se mu podařilo přilákat i pár zvědavých soukmenovců, kteří si novou věc chtějí také vyzkoušet.
Mimochodem mi neunikne ani ostří s rukojetí, které Orfu stvořil a připomene mi to, jak jsem se dříve pokoušel něco podobného zhotovit také, ale můj dřívější mozek si s tím zřejmě něchtěl dělat starosti. Teď to však bylo něco jiného....

Jordun nedlouho nato promluví na tému lovu a já se už už nadechuji, abych promluvil, ale v tom mi řeči skočí Nexor s jeho primitivním vyjadřováním, nad kterým jsem už dříve pochyboval, ale teď jsem byl překvapen, že vůbec dokáže skládat slova v rozumném pořadí.
Na jednu stranu chápu jeho rozhořčení a možná bych se na jeho místě zachoval stejně, avšak i přes všechny naše slova a ukázané znalosti se chová až příliš krátkozrace a povýšeně. Dříve by mě to možná vyprovokovalo, ale nyní nad tím jen v mysli mávnu rukou a poslouchám opět Jorduna.

Téměř bezelstně se mi podaří pousmát, když je Nexor donucen nás sebou vzít na lov, abychom prokázali naše nové znalosti. V tom mě Joturgo překvapí svými slovy a převážně novým druhem oštěpu, který jsem si dal za cíl vyrobit, snad již když jsem si díky Orfovi vzpomněl na mou vizi. S vděkem zbraň příjmám, zvědavě si prohlédnu její design ap oté se otočím k Joturgovi.
"Jasně, měli bychom ho naučit trochu té pokory..."
znovu se usměju směrem na Joturga.
Před odchodem stačím ještě alespoň částečně zkombinovat Orfův a Joturgův nápad. Opracuji svým pazourkem kámen do tvaru podlouhlé jednoduché čepele.
Dále z jednoho klacku menším opracováním vytvořím dřevěnou rukojeť do které vyštípnu klín, tak akorát na čepel, a kamenné ostří do něj na pevno zasunu.
Poté už jen, jako u oštěpu, utáhnu čepel stéblami trávy a vznikne tak vcelku velký nůž, dalo by se říct spíše tesák.

"Mohl by se hodit, když se něco dostane až příliš blízko..."
pomyslím si a rozběhnu se dohnat další lovce.

Joturgo - 18. září 2017 10:32
Joturgo

Vypadá to, že s Kharjem budou problémy. Není schopen snést, že kmen bude vést náčelník a ne on. Následně se všichni koukají, jak si upéct maso a celkově se tak kolem nás rozestaví a zvídavě se ptají a zkoumají. Jsem rád, že mohu být kmeni prospěšný a vydám se za lovci, ukážu jim, jak vylepšit kopí. Vezmu kus klacku a někde najdi ostrý kámen, kterým pak kus klacku( aspoň 150 cm dlouhý a pokud možno rovný) lehce naštípnu. Do štěrbiny vložím kámen a následně jej kolem dokola uvážu kouskama stépla trávy. Pro jistotu několikrát. Tráva nen ítak epvná, ale když bude dost vrstev, tak by mohla vydržet pár úderů. Tímt ovytvořím vlastně oštěp s kamenným hrotem, který bude účinnější.

Usměju se a podám to jednomu z lovců, následně se pokouším to stejné naučit i ostatní lovce, ale náčelník začne mluvit o lovu. Přišla má chvíle dokázat, že můžu být nejlepším lovcem. Vloží se do toho Nexor, kterému se zřejmě nelíbí nic z toho, co se tu děje. Nejspíše se bojí ,že příjde o post hlavního lovce a to by ho hodilo níže, než je, nemohl by tolik jíst, neměl by právo na to si vybrat jakoukoliv ženu a podobně. Lehce se pousměji, protože jsem se nemohl dočkat, až příjde chvíle, kdy ta jeho namyšlenost způsobí akorád jeho pád a to je nyní. Vicita jsem měl rád, nebyl namyšlený a choval se ke všem stejně, ale Nexor? Nabubřelý tupec.

Chopím se svého vylepšeného kopí a druhé, které jsem zatím stihl udělat podám Takkarov ia kývnu na něj s úsměvem
,, Pojďme mu ukázat, že jsme lepšími lovci a že ta jeho namyšlenost je přehnaná."
šeptnu k němu a vydám se doběhnout ostatní lovce

Pán Jeskyně - 18. září 2017 09:20
Pán jeskyně Hayate

// Jinak, je dobré, když píšete příspěvek, tak ho napsat, ale těsně před odesláním aktualizovat stránku, aby jste viděli ,zda někdo nenapsal, aby jste neposlali příspěvek třeba 5 minut po někom ve smyslu, že by se tam mohli nějak křížit nějáké úkony či tak. Prostě aby jste se "nepřekřikovali" :-D

Pán Jeskyně - 18. září 2017 09:19
Pán jeskyně Hayate

Náčelník se po vašich slovech, že je stále moudrý a může vést kmen trošku rozzáří
,, Vy vážně moudří. Já věřit vám. Vy nebýt démoni,
vy nám pomoci že?"

koukne na vás všechny a pak se otočí na Orfa, který si opéká maso. Ostatní s itoho také všimli a pomaličku jdou k němu
,, Ty ohřát maso nad ohněm? Zajímavé."
podotkne náčelník a otočí se na vás všechny
,, Vaše nápady, vítány jsou. S vámi náš kmen prosperovat bude. Sláva našim bratrům! Nechť nás jejich moudrost pozvedne k bohům!"
zajásá náčelník a ostatní se také zaraduji. Postupně se kolem vás zvídavě rozmístí a zkoumají vaše nové objevy. Zkoumají nůž, i to jak si rozdělat oheň, což obča způsobí ,že se i říznout nebo zapálí něco kolem, ale vy aktivně okamžitě oheň udupete. Také si zkouší opatrně opéct zbytky masa. Po chvíli náčelník znovu promluví
,, Avšak... z lovu jste nic nedonesli a my nemít jídlo. Máte plán, jak lépe lovit?"
pohlédne na vás prosebně. V tom se do toho vloží Nexor, hlavní lovec kmene
,, Já se o lov postarat! Oni nebýt dobrými lovci,
já ulovit velkou kořist. Jim nechat kouzla a triky."

v jeho hlase jde znát poněkud nadřazenost a zřejmě i těžké se smíření s tím ,že by ho měl někdo nahradit. Nejspíše máte štěstí ,že není náčelníkem on, i když o to již dlouho usiluje. Kdyby byl, tak nejspíše vše nedopadne tak dobře. Náčelník se na to příliš netváří
,, Nexore, oni chytří, oni ti pomoct. Joturgo být lovec, Takkar také. Nyní oni chytřejší, lepší lovci být. NEchat si poradit od nich!"
zvýši hlas náčelník na Nexora, který si jen odfrkne
,, Jít za mnou vy dva... a další dva lovci... ty a ty."
řekne pohrdavě k Joturgovi a Takkarovi a následně ukáže na další dva lovce. Ti si vemou své ostré klacky a vydají se za Nexorem, který na nic nečeká a vyráží. Zřejmě chce vám i kmenu dokázat, že i když jste chytřejší, stále jste horší lovci jak on.

Belba - 18. září 2017 01:51
Belba

Nějak nevěnuji ostatním moc pozornosti, když mě náčelník pochválí a můj primitivní kabát se mu líbí, doufám že jsem tak alespoň trochu ukázala, že kmeni můžeme prospět.

Poslouchám ostatní, ale mlčím, souhlasím s Orfem a trochu i s Jortugem. Kharjo se mi zdá jako by chtěl mit kmen pro sebe a to se mi nelíbí, to co říká se mi příčí, rozhodně se od něj hodlám držet co nejdál. Naopak to co říká Takkar se mi zamlouvá nejvíc, je to i rozumné.

Nechápu proč chtějí kmen ovládnout místo aby mu pomohli. Kdybych chtěla kmen ovládnout, šla bych na to jinak, nejprve bych ukázala čím mohu prospět a pak bych postupně dokazovala neschopnost náčelníka vést kmen. Jenže já nestojím o to kmen vést, mám docela jiné plány, které chci časem uskutečnit ať už budu v kmeni nebo ne. Zda v kmeni zůstanu či ne, to bude záležet na tom kdo bude náčelníkem a jaká bude v kmeni situace.

Ano ráda bych kmeni pomohla, ale nehodlám být v kmeni kde bude někdo kdo si chce jen dokázat že je něco víc než druzí i kdyby jim opravdu byl.

"Náčelníku souhlasím s Takkarem, říká vám pravdu a myslím si, že by jste měl být dál náčelníkem."

Nakonec mi to nedalo a musela jsem říci co si také myslím. Nevím co zamýšlí Joturgo a Orfu, ovšem jisto jistě vím, že od Kharjo se nedá čekat nic dobrého.

Kharjo - 16. září 2017 12:47
Kharjo

Ostal sám proti všetkým. Takkar sa snaží ostať neutrálny, ale aj to škodí Kharjovej vízií. Joturgo proti nemu vystupuje otvorene a je len otázkou času dokým nastane medzi nimi dvoma konflikt. Belba a Orfu sa držia mimo tejto výmeny názorov čo je dobre, pretože ich proti nemu stojí menej.
Následne Joturgo chcel aby niečo predviedol. Tiež sa uklonil a odišiel pomaly preč. Túto slovnú bitku síce prehral ale vojna o moc len začala.
Zamieril si to k svojim bylinkám. Teraz sa mu nezdali také zázračné ako v minulosti. Boli to len rastliny obsahujúce isté látky.
Pousmial sa a zamieril si to do lesa. Chcel nájsť nejaké rastliny. Predieral sa sa hustým porastom a narazil na niekoľko bylín. Ich hľadanie mu išlo ľahšie ako predtým. Bolo to aj tým, že bol bylinkár ale hlavne vdaka lepšiemu orientačnému zmyslu a schopnosti predpokladať kde sa rastliny budú nachádzať.
Našiel aj niekoľko rastlín, ktoré nepoznal. Zobral ich a vrátil sa do tábora.

*Hlupáci! Ten Joturgo bude ešte pykať za to čo spravil ...
chce získať moc skrz hranie sa na dobrého ... skôr či neskôr budú proti sebe stáť všetci, len si to ešte neuvedomujú*


Následne začal vyrábať liečivé masti a premýšľal nad novými bylinami. Zrazu ako blesk z jasného neba sa mu pred očami zjavila vízia. Videl nové byliny, ktoré našiel. Videl ľudí podobných jemu a jeho spoločníkom, ktorí po požití byliny ležali v bolestiach a krvácali z úst. Nikto nebol schopný odporovať a väčšina zomierala. Tiež videl druhú bylinu po ktorej užití sa niektorým polepšilo a vyzdraveli.
Dokonca videl aj ako sa s tými bylinami narába. Bol tam oheň a ... nejaká nádoba.

*Čo to bolo? Videl som ... tie byliny akoby neliečili ale ...škodili? Ale prečo by niekto využíval byliny aby ško ....*

Zamyslel sa a na tvári sa mu objavil úsmev.

„Hmm ... už viem čo ukážem ... Joturgo teš sa“

Povedal sám pre seba a začal hľadať kamene, ktoré mali ostatní. Hľadal ich niekoľko minút ale nakoniec ich našiel. Priniesol si ich k svojmu „miestečku“, kde začal zháňať drevo. Potom sa snažil rozložiť oheň.

Joturgo - 16. září 2017 12:32
Joturgo

Pohlédnu na dění okolo. Všimnu si, jak vzadu Orfu připravuje maso a usměju se
,, Zatím jediný, kdo se chvátá a plácá cosi o zvěstovateli jsi ty Kharjo. My ostatní ukazujeme, čím můžeme přispět. Čím přispěješ ty? Zmatenými řečmi a plácáním nesmyslů? Co jsi ukázal ty kmeni? Já svojí morálku a následý opakovaný úkon po Takkarovi, Orfu ukázal nůž a opeká maso, Belba oblečení, Takkar rozdělal oheň. Co ty?"
usměju se na Kharja, protože vím ,že řečmi nikoho nepřesvědčí. Na primitivy platí činy, ne slova. Následně pohlédnu an náčelníka a Takkara
,, Takkar má pravdu. Stále jste náčelník. My můžeme být vaši... poradci. Můžeme vám poradit pokud bude třeba a mezitím budeme všechny učit naší moudrosti, i vás. Náčelník jste a zůstanete jim. Já vás rozhodně nahradit nechci, chci jen rozvoj kmene a aby jsme prosperovali."
dořeknu a pokloním se náčelníkovi. Při tom se podívám vyčítavě na Kharja, který zřejmě špatně snáší to, že nikdo z nás nesdílí jeho myšlenku udělat si z našich soukmenovců otroky

Takkar - 16. září 2017 11:50
Takkar

Spokojeně se dívám na oheň, který se mi podařilo vytvořit a mnu si u toho ruce. Opět zakusuji příjemné teplo na vlastní kůži.
Jsem rád, že jsem díky tomuto kousku dokázal uklidnit mé soukmenovce, kteří si pomalu posedávají kolem ohně a někteři si dokonce zkouší vytvořit jiskry křemenem sami.
"Fascinující, když pomyslím, že nedávno jsem ještě věřil, že oheň sesílají z nebes bohové v podobě blesků a teď oheň dokážeme takto jednoduše stvořit sami..."

"A přeci jen jsem oheň dokázal vytvořit díky vědění a nikoliv pomocí magie či božských zázraků. Věřím, že naše nové znalosti můžeme využít pro dobro kmene..."
prochází mi hlavou zatímco sleduji šťastného náčelníka křesajícího s kameny.

Z myšlenek mě však vytrhne stupňující se napětí, která se začíná tvořit mezi naší vědomostmi obdařenou skupinou.
Vše jakoby začalo, když náčelník vysloví svou nejistotu ohledně svých vůdcovských schopností a své dosud nezpochybnitelné moudrosti. Jeho slova dávají smysl, avšak podle mého uvážení má , navzdory naší nové inteligenci, stále více zkušeností s vedením kmene a je vůbec uznávanou osobou.
Nepřišlo by mi správné ho jen tak vytrhnout z jeho funkce jen proto, že bychom mohli být poněkud moudřejší. Určitě bychom mohli pomoci kmenu i jinými způsoby, než převezmutím velení.

Konflikt se však začíná čím dál tím více vyostřovat s tím, kolik lidí se k němu přidá. Kharjo trvá na svojí vizi nové círke Věčného ohně a Joturgo opět na morálnosti vůči našemu kmeni. Moc se mi tato situace nelíbí a kdybych mohl nejraději bych následoval příkladu Orfova a vytratil bych se někam do povzdálí přemýšlet nad dalšími vizemi a novými vynálezy....

Nakonec ve mě však převládne smysl pro povinnost a vyrazím k hloučku soukmenovců kolem našeho náčelníka.
Chvíli jen postávám a poslouchám, co má každá ze stran v plánu, než jsem donuce se k vzniklým problémům nějak vyjádřit.
"Upřímně nevím, kdo všechno zde usiluje o moc a na koho zde Joturgo ukazuje prsty, ale jedno vím jistě...
Toto nejsou kouzla ani zázraky, ale znalosti. Dosud nevíme, jak jsme k nim přišli, ale doufám, že je za čas dokážeme všechny postupně odhalit a předat tomuto kmeni,"

řeknu, na chvíli se odmlčím a pohlédnu na všechny shromážděné.

"Věřím, že vás budeme schopni vše potřebné naučit a tudíž není třeba, aby kmen měnil vedení. Stále zde máte nejvíce zkušeností s vůdcovstvím a vaše slovo má velkou váhu. Přece jen jsme tu, abychom kmenu pomohli, ne abychom ho rozvraceli..."
dodám a přívětivě se usměju na našeho Náčelníka.

Kharjo - 16. září 2017 11:06
Kharjo

Už mal Joturga plné zuby ale nič nehovoril. Pozrel na Náčelníka potom späť na tých, ktorý vyzerali, že by aj verili jeho príbehu.

„Vyzerá to tak, že kmeň je pre našu múdrosť príli malý ... možno Joturgo chce by sme odišli a vy mu slúžili“, zároveň pozrel na Náčelníka a uklonil sa.

„Nech rozhodne Náčelník!“, dokončil a Orfu moc nepočúval.
*Treba tých primitívov dostať na svoju stranu ..
nepremýšľajú tak ako my .... treba im dať to čo chcú ... a ja im to dám*


Zároveň zacítil vôňu akú ešte necítil. Pozrel sa smerom odkiaľ prichádzala a bol to Orfu.
*Začínajú vyťahovať ťažké zbrane ... no uvidíme*

Orfu - 16. září 2017 11:00
Orfu

Zkoumal jsem svou ruku chvíli naprosto nechápavě než mě vyrušil hluk.

Vrátil jsem se se svým novým výrobkem právě v čas abych zaslechl vášnivou debatu. Plácáte akorát nesmysly, kmen vždy vedl ten kdo byl obdařen moudrostí a kdo dokázal kmen ochránit. Kdo z vás to je, ten by měl být náčelníkem. Rozkřiknu se na hádající soukmenovce. Nelíbí se mi jak se na mě pak otočí pohledy, příliš pozornosti na můj vkus. Nakonec jsem je nechal, došlo mi že mám šílený hlad a tak jsem svým novým nožem šel uříznout kousek masa, napíchl jsme ho na klacek a začal opékat na ohni jak jsem viděl ve snu. Můj nos zaplavila záplava vůní a pak i nepříjemné spáleniny jak jsem maso upekl moc, věděl jsme že si to příště už pohlídám. Vůně musely zavadit o nos jistě i dalším, ikdyž byli zaměstnaní hádáním se o moc. Dobrému jídlu ale neodolá nikdo.

Joturgo - 16. září 2017 10:36
Joturgo

Když Kharjo začne plácat ,že jsme údajně ještě zmatený a pa kse mě ptá, co to dělám, tak se na něj zamračím
,, Rozhodně si z nic hendělám otroky a nenechávám si vše jen pro sebe!"
následně vidím, jak náčelník zkouší křemeny. Napoprvé se lekne ,ale rozhodně se to vyzkoušet znovu a zaraduje se, čímž i částečně přesvědčí kmen o tom, že nejsme démoni, když to dokáže i jejich náčelník. Belba mu mezitím vytvořila jakési oblečení z kůže, z čehož on má radost, ale ihned poté zkroušeně řekne ,že už nemůže být náčelník, protože jsme předčili jeho moudrost a bude lepší, když povedeme kmen my
,, Nemyslím si ,že je to dobrý nápad Náčelníku... oni prahnou po moci. Zníčí váš kmen a nebo zníčí vás."
řeknu tak, aby to slyšeli všichni. Nemyslím si však, že to nečemu pomůže

Pán Jeskyně - 15. září 2017 21:49
Pán jeskyně Hayate

Všichni konáte, jak uznáte za nejlepší. Kharjo si hraje na proroka, Joturgo se snaží všem ukázat své znalosti, Takkar ukáže co už umí, Belba si cosi splétá pod rukama a Orfu přitakává Kharjovi.

Všichni poslouchají Kharja a někteří vypadá v úžasu a dokonce to vypadá ,že by mu i věřili, dokud se do toho nevloží Joturgo, který je začne přesvědčovat o opaku ,že nejsou proroci ani nic podobného. Z toho úžasu je dostane ještě větší úžas, když Takkar rozdělá oheň po chvilce co se všichni dohadují. Koukají na ohEň s úžasem, zděšením i uspokojením.

Joturgo začne pobýhat kolem všech a máchat křemeny z kterých létají jiskry a někteří se ho dokonce bojí a utíkají od něj co nejdál, protože si myslí ,že je chce zapálit či něco podobného, nejspíše.

Nakonec, když Joturgo dojde k náčelníkovi a ukáže mu co má dělat, tak se chvíli náčelník nedůvěřivě dívá na Joturga i na kameny. Pohlédne na kmen přes rameno a vidí jejich obavy a hlavně to, jak ho pozorují. Rozhodne se si vzít kameny, chvíli si je potěžkává, prohlíží a následně škrtne. Z kamenů vylétne jiskra a on se lekne a kameny upustí
,, Bohové! Já... vytvořit jiskry! Já vytvořit malý oheň!"
řekne udiveně a vezme do ruk kameny znovu. Prohlíží si, zda nejsou nějak upravené a škrtne znova a silněji. Pak znova... a znova. Začne se radovat a kameny zvedne nad hlavu
,, Bohové dali naším druhům vědomosti! Bohové nás mít rádi! My mít oheň!"
a radostně mává kameny. Kmen zajásá, avšak ne všichni. Někteří se stále zřejmě bojí. Mezitím Belba utvoří ze zbylé kůže co zbyla z poslední zvěře jakousi sukni a pro náčelníka něco jako primitivní kabát. Náčelník se zarazí v radování a vezme si vděkem kabát a poděkuje Balbe
,, Děkuji ti mladičká."
a následně si kabát oblékne
,, Příjemné... teplo. To dobré."
usměje se a pochvaluje si nový oblek. Kmen vypadá už klidnější a jde pomaličku k ohni vytvořený Takkarem. Náčelník vypadá zamyšleně
,, Zasloužím si být vůbec náčelníkem, když vy jste o tolik moudřejší? Já hloupější, vy můžete lépe vést, lépe rozvíjet kmen."
řekne až hrdě, ale i lehce zklesle, protože jeho moudrosti už nebude zřejmě třeba

Orfu - 15. září 2017 21:34
Orfu

Všechno se začalo příliš zamotávat a mě to začalo být jedno a nechtěl jsem být u toho až začne hádka. Měl jsme něco rozdělané a chtěl jsem to jít dodělat, teď když jsem věděl jak na to. Možná si toho ve všem ostatní ani nevšimli, ale zmizel jsem. Šel jsem ke své skrýši harampádí. Hrál jsme si s již vyrobenou čepelí z kamene a teď jsem věděl jak na to abych se znovu nepořezal. Po nějaké době snažení se mi ji podařilo zapasovat do kosti, za kterou se dala celá čepel držet, už teď mě napadaly další vylepšení, ale neměl jsem na to věci. Nůž. Napadlo mě slovo, netušil jsem kde se to vzalo, ale měl jsem pocit že tak bych tomu měl říkat.

Kharjo - 15. září 2017 18:05
Kharjo

Pozrel sna Takkara ako rozkladá oheň. Pri sledovaní tohoto úkonu sa mu to zdalo neuveriteľne primitívne.
*Vyzerá to jednoducho ... ale ako ho to napadlo? Možno je múdrejší ako ja!*
S touto myšlienkou sa nechcel zmieriť. Mal šancu stať sa konečne mocným. Nehovoriac o Joturgovi, ktorý sa snaží jeho plán zničiť.

„Joturgo je ešte zmätený. Mal ťažkú noc v divočine“

Usmial sa, pozrel na Joturga a pomedzi zuby dodal, „Čo to robíš?“

Premýšľal prečo to spravil .... postupne na to prišiel.
*Každý má svoj názor a .... zásady? Aké zaujímavé slovo ... zrejme sa naše názory budú rozchádzať ... bolo by dobré nájsť niekoho komu sa môj plán pozdávať ... mať moc len vo svojich rukách ... kmene budú zjednotené a nebudú hladovať ... takže každý bude spokojný*

Joturgo - 15. září 2017 16:49
Joturgo

Sleduji všechny okolo a když začne mluvit Kharjo, tak i cítím, jak mi křupou kosti v mé sevřené pěsti
,, Co to vyvádí?! Jací zvěstovatelé?! Ten hlupák je chce ovládat a udělat z nich ještě větší tupce?!"
Chvíli ještě poslouchám jejich chvástání a sleduji co kdo dělá. Belba začne vytvářet něco z kůže a Takkar rozdělá oheň. Podívám se na ostatní primitivy a promluvím
,, Nejsme žádní zvěstovalé! Žádný věčný plamen nás neosvítil a žádný stvořitel k nám nepromluvil.
Nenechte se jim ošálit, chce vás oblbnout! Jsme chytřejší, to ano, ale stále jsme si všichni rovni.
Dokážeme vás vše naučit. Půjde to. Za čas budete tak chytří jako my. Není to nic, co by se nedalo naučit. Je to jako se malé dítě učí, jak líčit pasti nebo jak správně držet oštěp a poté s ním házet. Není v tom nic nadpřirozeného."

snažím se všem vysvětlit a při tom na zemi najdu další křemeny, zaškrtám s nimi o sebe ,abych vytvořil jiskry ap odé příjdu k Jordunovi
,, Prosím náčelníku. Zkuste to. Vemte si tyto kameny a třete s nimi o sebe, tak jak jsem to udělal. Vytvoříte také jiskry. Není to žádné kouzlo,
jen znalost."

usměji se na náčelníka a pokorně mu kameny předám

1 2 3 4 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog