Stargate Eridanus (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Stargate Eridanus

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

V antické databázi na Atlantis roku 2009, zatímco se nacházela v Sanfranciském zálivu na Zemi osmimístná adresa bez jakéhokoli popisku či dalších informací. Podle výchozího symbolu se jedná o jednu z velmi vzdálených galaxií v souhvězdí Eridanus. Proč tam antikové šli a nezanechali žádné zprávy? Hvězdná brána se již otevřela dvakrát do neznámých galaxií. Teď se otevře potřetí. Co leží za horizontem událostí tentokrát?

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Ethan Callahan: Atributy: Ethan je milý, společenský, párty milující člověk. Sám jich uspořádal desítky a povětšinou skončili tím, že se někam vypařil se svým úlovkem. Bývá sarkastický a ke svému okolí velmi kritický, ale to jen vůči jejich zevnějšku. Ethana miluje spousta žen a proto jim láme srdce fakt, že je gay. Jeho oblíbenou činností je sex, ale před přihlášením na misi dostal od lékaře nakázaný půst, ze zdravotních důvodů, kterým je jeho velmi nízký tlak a trochu slabší srdce, protože počet jeho sexuálních partnerů už překročil tisícovku. I přesto se za promiskuitního nepovažuje. V soukromí je spíše uzavřený a nevykládá až příliš osobní zážitky a jsou dvě věci které nikdy nikomu neřekl, což mu ale nebránilo pokusit se zjistit tajemství jeho přítelkyně Edny. Ale ani svedení několika pilotů, jejích kolegů a známých, ho v tomto případě neposunulo o moc dál. Má domácího mazlíčka, křečka Eddieho, kterého i přes zákaz chce na misi vzít a miluje jahody. Částečně kvůli tomu, jak působí jeho protějšky. Spousta lidí ho má za povrchního a promiskuitního, opak je ale pravdou. Své skutečné city v sobě skrývá a svůj chtíč po sexu již neovládá. Kouzla a schopnosti: Ethan vládne Asgardštinou a Antičitnou, ale i podobnými starými jazyky, na které se během průzkumů galaxie narazilo. Udržuje se v dobré fyzické kondici, ani ne tak kvůli své práci, ale kvůli svým milostným eskapádám. V SGC se naučil základní bojové techniky a ovládat zbraně alespoň taky, aby nikoho nezastřelil. Jeho oblíbenou zbraní je Wraithský omračovač, aby při své šikovnosti náhodou někoho nezabil. Popis: Ethan je vysoký mladý muž v rozkvětu. Na první pohled na něm uvidíte vypracovanou postavu, kterou má jednak kvůli své práci a jednak pro větší úspěch u mužů. Nosi krátké strniště, které v kombinaci s pohlednými rysy a oříškově hnědýma očima působí, že se z něj podlamují kolena nejedné ženě. Světle hnědé, téměř blond pokud je léto, vlasy nosí obvykle na krátko, typicky s rozverným účesem typu: právě jsem vstal z postele. Jeho oblékání je ovlivněno módou, ale to je spíš účelové, než že by o to skutečně měl zájem. Na krku nosí řetízek z chirurgické oceli – dárek od jeho prvního přítele Logana. Životopis: Ethan Callahan se narodil roku 1979 ve městě Corner Brook na Newfounlandu. Už jako malého se mu líbilo legendy o Vikinzích, o tom jak objevovali svět a byli první, kdo přistál v Americe a navíc nedaleko jeho města se nacházela jejich osada. Často tam chodíval a představoval si, jak to tam asi vypadalo, ačkoli jeho představy byli jistě velmi idealizované. Proto, když se rozhodoval na jakou střední školu půjde, bez váhání se přihlásil na historickou. Tam se sice moc informací nedozvěděl, ale z místní knihovny si vypůjčil všechny knihy na toto téma a přečetl je. Jejich mytologie ho fascinovala a začal se i učit číst runy a učit se skandinávské jazyky. Někdy kolem patnáctého roku začal objevovat, že ho ani tolik nepřitahují dívky, jako spíš chlapci. Ze začátku s tím bojoval, ale nakonec se vzdal a smířil se s tím. Bohužel, vzhledem k malému městu a nepříznivým podmínkám v rodině svoji orientaci tajil. Střední pro něj byla ve znamení dalšího hloubání vikinského náboženství a zkoumání jejich panteonu. Ve třetím ročníku se zúčastnil výměnného zájezdu do Švédska, kde potkal mladou dívku, která se zoufale snažila dostat do Kanady a slíbil jí, že až bude plnoletý, vezmi si ji, aby se mohla stát zákonnou občankou země. Po úspěšné maturitě zamířil do Quebecu, kde konečně mohl žít, jak chtěl on sám. Při studiu na Univerzitě Historie splnil svůj slib a i přes svůj nízký vět devatenácti let, si vzal svoji švédskou kamarádku. Manželství bohužel netrvalo dlouho, protože po čtrnácti dnech našli její tělo v řece Svatého Vavřince. Tato událost ho velmi hluboce zasáhla. Stáhl se do sebe a s nikým příliš namluvil a málem se vykašlal i na školu. Pomoc přišla s jeho první láskou, Loganem. Jejich vztah byl vším, co si kdy přál. Nehádali se, rozuměli si a všechno bylo úžasné. Po půl roce svého vztahu se dokonce zasnoubili. O to větší byla rána půl roku po jejich zasnoubení, kdy ho Logan odvolal, rozešel se s ním a zmizel z města. To byla pro Ethana zlomová událost. Místo aby se utápěl smutkem, začal svoji prázdnotu v srdci řešit sexem. Zatímco doteď by své sexuální partnery spočítal na prstech jedné ruky, od této chvíle se z nich stávaly desítky a po čase i stovky. Vypomáhal si i studiem, kterému se věnoval na maximu a kromě Vikingů se zaměřil i na jiné staré kultury a jejich jazyky. Ve své bakalářské práci se věnoval problematice bohů a lidí a uvedl i domněnku, že bohové možná nebyli tak úplně z tohoto světa. Této tematice se věnoval naplno ve své disertační práci, za kterou získal titul Ph.D. Díky tématu bohové jako mimozemšťané, si ho všiml v SGC, kam ho v roce 2005, přijali. Nejvíce se díky své fascinaci věnoval Asgardům, jejich jazyku i kultuře, ale ani Antičtina pro něj nezůstala nedotčená a poměrně dobře ji ovládá. Jako člen SG11 se účastnil různých misí a získal i nějaké základní bojové dovednosti. Hned po začátku svého účinkování se poměrně proslavil, když byl se svým týmem na misi a dostali se do jedné velmi choulostivé situace s jedním jaffou. Neměli zbraně a nejspíš by to s nimi tehdy špatně dopadlo, kdyby se Ethan nepokusil svést. To zmateného a nebohého služebníka goauldů natolik znejistilo a vykolejilo, že zohnil svoji zbraň a utekl. Jeho největším přáním bylo, se setkat s některým s Asgardů, bohužel, se mu to nepovedlo, protože i když mu to bylo slíbeno, než se s nimi mohl setkat, spáchali masovou sebevraždu. Téhož roku se seznámil s podplukovníkem Ednou Shellmanovo, když byli na misi a Apollem, pro nedostatek místa sdílely pokoj a Edna vstoupila do sprchy v momentě, když se sušil, zpíval a tančil. Nahatý. Od té chvíle jsou velmi dobří přátelé a nemají před sebou žádné tajnosti. Téměř. V roce 2009 mu jeho lékař diagnostikoval závislost na sexu, což je jeden z důvodů, proč se účastné mise do Eridanu. Další členové expedice: Mária Villefortová Její nejlepší kamarádkou je bioložka Mária Villefortová. Seznámily se na Prometheu při jednom obzvláště nudném přeletu mezi Zemí a Atlantidou. Díky ní zjistila, že má X-303 taky něco jako vyhlídkovou palubu. A vůbec, zjistila toho víc. Třebaže není tak úplně ztracený případ co se pěstování kytek týče. Ten kaktus, co jí Mária dala, se drží úspěšně už celé tři roky. Ale jak se mu povede v Eridanu je záhadou. Transport podobného materiálu je sice zakázaný, ale co. Mária jí to taky schválila a označila to za „dobrodružný experiment.“ A všechno je lepší, než nechat ho v péči vodu milující sestřence. Spolu se znají už více než dva roky. Bioložka je jeden z mála lidí, kteří dokážou brát Sesiiny občasné výbuchy emocí s nadhledem a občas i humorem. Pokud si Sesi pamatuje, pracovala Mária jako správkyně Yellowstonského národního parku. Pak ji převeleli jako průzkumníka na Atlantidu a teď skončila tady. Říká se, že na vlastní žádost, ale to z ní Sesi nikdy nedokázala dostat. Ovšem považuje to za krajně nepravděpodobné. Kdo by se do téhle potřeštěné akce sakra hlásil dobrovolně? Mária je postavou blízká Cecilii, i když její tvary jsou poněkud boubelatější. Hnědé vlasy, zelené oči a kulatý obličejík jí dodávají na roztomilosti. Říká se, že vzhled často klame, ale to v jejím případě rozhodně neplatí. Je milá, vstřícná a roztomile vtipná. Pravý opak Sesi. Spolu tvoří velmi zájimavou a skoro nerozlučnou dvojici. Sesi jednou dostala důtku za to, že si svou počítačovou laboratoř přestěhovala do biologického oddělení. Členové technického oddělení Kapitán Augustýn Remek Specializace: technologie antiků a příbuzná Dobře se přizpůsobuje novým podmínkám a situacím, nebývá nervózní ani roztržitý. Zbytky starých technologií umí vyhledat prakticky kdekoli a kdykoli, vhodný na průzkumné mise, které má navíc v oblibě. Skvěle kombinuje a domýšlí prakticky v jakékoli oblasti. Dobře spolupracuje v týmu. Na Eridanus se prý dostal, protože ví o svých nadřízených nějaké velmi nepříjemné tajemství. Původem z České republiky, kde prý vyniká v jakési národní zábavě jménem sběr hub, což by mohlo vysvětlovat jeho pověstné „rentgenové vidění.“ Nadporučík Ivan Darken Specializace: transportní technologie Velmi dobrý technik respektující velení, někdy až slepě. Poněkud nedůvěřivý k novým postupům a technologiím. Poměrně přátelské povahy. Neradno posílat na mise, neboť má tendenci zaseknout se u první domnělé vykopávky a hrát si na archeologa. Američan s ruskými kořeny. Nadporučík Emilia „Emi“ Thurmannová Specializace: bez zaměření Dobrý technik, prozatím bez specializace, neboť není schopná se pro nějakou rozhodnout. Zásadně pracuje jen na projektech, které ji baví, v opačném případě podává jen omezený výkon. Známá svou schopností uchopit předestřený problém z nejrůznějších stran a vybrat tu nejlepší. Skvělé organizační schopnosti. Značně nesnášenlivá, výbušná a uštěpačná, háklivá na svůj osobní prostor. Američanka Desátník Sean Wilkins Mladý kluk, poněkud naivní a plný ideálů o světě, životě i armádě, o které kupodivu ještě nepřišel, ale určitě ho to chudáka jednou čeká. A tehdy to bude bolet. Primárním zaměřením pilot, už dříve sloužil pod Edniným velením. I do ní si promítl několik svých armádních ideálů a dost k ní vzhlíží. Edna tento stav věcí kupodivu akceptovala a dost se snaží „nevypadnout z role“ a sladce naivního desátníka nezklamat. Seržant Peter Owen Trochu pomalejší v úsudku, ale šikovný se zbraní. Spolehlivý, minimálně v tom smyslu „Kde ho postavíte, tam ho najdete.“ Nezpochybňuje dané rozkazy, dokonale věrný jednotce. To, že mu leckdy musí věci vysvětlovat vícekrát, se dá omluvit. Seržant Karlyn Choová Temperamentní a tvrdohlavá mladá žena pocházející z Číny, která potřebovala uniknout z vlivu despotického otce. Co víc je třeba dodat? Poručík Nathaniel Arett Specialista na výbušniny. Má velmi silné, možná až přebujelé národní cítění a je až nezdravě hrdý na vše americké, což má také tendenci nezřízeně idealizovat. Je možné, že v cizí galaxii se jeho mamutí patriotismus roztáhne na Zemi jako celek, ale těžko říct. Pokud se s ním nepřete o jeho superamerickém přesvědčení, je to poměrně snášenlivý člověk. Major Joseph Blackwell Stárnoucí major, který by si dávno zasloužil být minimálně plukovníkem, ale při povyšování se na něj nějak zapomnělo. S několika lety do výslužby zvolil Eridanskou misi jako zajímavější alternativu důchodu. Klidný a trpělivý člověk, který umí používat hlavu k tomu, k čemu byla stvořena. Edna k němu má poměrně velký respekt a je to jeden z mála lidí, od kterých by si nechala radit. Soundracky: Theme of Eridanus - http://www.youtube.com/watch?v=LRLdhFVzqt4 Volcano - http://www.youtube.com/watch?v=7q8O6GaWInY Ás vs. Aquias - http://www.youtube.com/watch?v=v6U1MuQ8eX8 Relationship drama - https://www.youtube.com/watch?v=tXr-dPKaS8M Asteroid megamarket - https://www.youtube.com/watch?v=K9YTBFtBVmo Takeover of the ship - https://www.youtube.com/watch?v=tbkTGdDcnO4 Overload - https://www.youtube.com/watch?v=jr4R04X6Sks Scrapyard - https://www.youtube.com/watch?v=CVDe4WD9ICY Piece of ship - https://www.youtube.com/watch?v=4jXNytpGO0M
Hráči: (2/4) Neera, Vlk

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 27 ⇒|

Des. Sean Wilkins - 20. srpna 2017 17:29
Des. Sean Wilkins

I když se mi chtělo nadávat odpojit jeden motor mi přišlo lepší než ho nechat vybouhcnout a zničit nás. Ovšem Jumpry nebyly stavěné na takové manévry a neměli žádný vyrovnávací systém.
Podařilo se mi udržet se při vědomí a se vším jídlem v žaludky při snaze přistát s námi. Když nás zachránili štíty vydechl jsem si tiše do okmažiku než jsme sméstli několik stromů a přistáli jsme na planetě. Přiškrceně jsem se začal zvedat z konzole a děkoval jsem pásům. Bohu, ďablovi a všem tak všeobecně že žiju a lo´d nevybouchla. "Všichni V pořádku?" Zeptám se a rozhodnu se skontrolovat ostatní z týmu zda žiji. Nebo nepotřebuji ošetřit.
"má někdo nápad jak se odsud dostat?"

Pán Jeskyně - 19. srpna 2017 22:48
Pán jeskyně l.i.c.h.

Důstojníci z vědeckého brblali až do chvíle, kdy jim Edna předložila své vysvětlení. A trochu i potom. Oni velící posty neměli, tak dospěli k závěru, že oni můžou.
Blackwell pak potvrdí bezproblémový stav tábora na pevnině, kde se jim pomalu dařilo budovat stálou a fungující základnu. Dokonce už i našli nějaké pěstovatelné plodiny, na další rok. Prozatím ale vysílali čety, aby se věnovala česání plodů a lovu, což byla pro všechny vítaná změna jídelníčku.
„Diagnostika jde pomalu,“ shrne to Sesi věcně. „Hlavní věž už máme a výsledky jsou uspokojující, nicméně další části stanice ještě nemáme pokryty. Co se týče přístupu do neurálního rozhraní, je to horší, než diagnostika. Stanice má hologram, který má usnadnit přístup do jejího rozhraní a pomáhat posádce. Samo o sobě je to mnohem náročnější a potrvá,než vytvořím něco, co bude alespoň trochu použitelné,“ odpoví Edně na otázky.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 13. srpna 2017 17:46
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

„Mhm,“ přisvědčí neartikulovaně, aniž by vzhlédla od počítače. Možná Ethanovi vůbec nevěnuje pozornost, možná si jenom dovede dost detailně představit, co by z něho tak mohlo v podobné situaci vypadnout i bez jeho aktivní asistence.
Zvedne se až záhy, popadne laptop a na první pohled náhodnou kupičku papírů a palcem ukáže: „Do zasedačky.“

Vlastně ji napadlo, že podobné meetingy by se možná měly plánovat dopředu, aby si je vedoucí jednotlivých oddělení mohli naplánovat v rámci rozvrhu svých denních povinnosti, ale po velmi krátké zralé úvaze se ten nápad rozhodla ignorovat. Je třeba, aby její velení umělo reagovat pružně. Útoky nepřátel a selhání techniky se taky většinou nejdřív nezastaví se zdvořilým zaklepáním na dveře kanceláře a návrhem, že by se zastavily ve čtvrtek kolem páté, pokud vám to ovšem vyhovuje.
Tak nějak to taky s úsměvem vyložila každému, kdo měl tendenci při příchodu remcat.

„Takže,“ začne s hlubokým výdechem. Stojí v čele stolu, opřená o obě dlaně položené na desce a přejíždí pohledem po jednotlivých tvářích. Vedoucí všech oddělení, její zástupce, desátník Harriman a všichni důstojníci z vědeckého oddělení.
„Máme před sebou objev, který když budeme mít štěstí může mít význam nejen tady pro naší expedici. Ale k tomu se dostaneme za chvíli. Než začneme drbat spící zmiji na hlavičce, chtěla bych si ujasnit, jak jsme na tom s průběžnými úkoly,“ shrne úvodem a posadí se, nenápadně přitom špičkou prstu na okamžik narovná srolovaný lepítkový lísteček na hraně monitoru.
„Budování tábora na pevnině probíhá bez problémů, nakolik je mi známo,“ na okamžik se zastaví pohledem na majoru Blackwellovi, aby mu dala příležitost tu myšlenku rozvést, ale jeho hlášení byla v tomhle poměrně jednoznačná. A hlavně byla, „Jak jsme na tom s diagnostikou rozvodné sítě a přístupem do neurálního řízení lodi?“ obrátí pak pozornost k Sesi.

Pán Jeskyně - 7. srpna 2017 21:00
Pán jeskyně l.i.c.h.

Zatímco se Edna zaývala misí a její přípravou, včetně obsazený, stihl se Ethan vysprchovat a přijít zpět, čistě převlečný, a konečně vypadající jako normální kultivovaný člověk, místo té podivné asociální směsky kterou po dobu překladu připomínal.
„Doufám, že se mnou na tu misi počítáš. Tu loď musím najít a podívat se do ní. Je toho tolik, k čemu nás může dovést.“ V Ethanově hlase je opět znát vzrušení a něco v jeho tónu Edně naznačovalo, že půjde i když mu to nedovolí.

Seanova snaha udržet je na orbitě vyjde vniveč. Jeden motor na to prostě nestačí a jeho snaha využít alespoň jeden vyústila v to, že se točili jako káča. Ostatně podobně jako když na lodi pádluje jen jedno veslo. Nicméně náraz a průlet atmosférou točení zastavil, takže na povrch planety mířili jako projektil.
Dost neovladatelný projektil. Ještě štěstí, že měl jumper funkční štíty, které ho ochránily před tím, aby dopadl jako padající meteorit úplně.
Přistáli uprostřed lesa i přes všechnu Seanovu snahu s pořádnou řachou, která všechny hodila kupředu, a dlouhou řadou napůl polámaných a napůl pokácených stromů.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 2. srpna 2017 18:13
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

Zatímco zkoumá záznamy v databázi, ve tváři se jí pomalu objevuje spokojený úsměv. Výsledky vyhledávání ji docela potěšilo, už to skoro ani nemohlo být lepší. Kdyby ta planeta nebyla v zásadě na území nepřítele, to byla řekněme vada na kráse. Ale Externas vypadali, že mi mohli mít smysl pro bádání a milé nenásilné výzkumníky. Nebo minimálně smysl pro humor.
A to je při komunikaci s mými lidmi nezbytné...

Chvíli zamyšleně okusuje konec propisky, než začne dávat dohromady seznam lidí, které svolá na informační poradu s velením.
S velením... Takže major Blackwell. Desátník Harriman, já to zapisovat nebudu. Jednoznačně doktorka Groverová, i když bude těžké udržet její pozornost u projednávaných bodů. Kapitán Remek kvůli antickým technologiím, nadporučík Darken kvůli transportním technologiím... Na okamžik se zarazí a pak připojí i nadporučíka Thurmannovou, protože na technickém oddělení prostě ležela největší porce jejich aktuálních problémů.

Des. Sean Wilkins - 2. srpna 2017 00:33
Des. Sean Wilkins

"Výkyvy energie. Ale nezdá se že by létali ke hvězdám nebo branou někám dál." pronesl jsem zadumaně. Po oslovení a varování ohledně zbrani jsem ztuhl ale naštěstí instikty převzali vládu a já loď strhl prudce na stranu v okamžiku kdy vystřelily. "Sakra. To bylo blízko asi nemají radi když se na ně někdo dívá tak z blízka." Pronesl jsem a pokusil jsem se loď dostat pryč z dosahu. Když nás zasáhli. "Nesnáším gravitaci." pronesl jsem vztekle a pokusil jsem se udržet stroj v vzduchu. Pokusil jsem se poškozený motor odstavit pomocí zbývajícho nás udržet ve vzduchů. Pokud se to nepovedlo zmírnil jsem úhel abychom se dostali do atmosféry v jednom kuse a hledal jsem místo kde to posadit.

Pán Jeskyně - 27. července 2017 22:53
Pán jeskyně l.i.c.h.

Externas byli v Kelsierově databázi označení jako hvězdní lidé – rasa nějakým zvláštním smyslem napojená na hvězdy v jejich části galaxie. Dalo by se říct, že tak byli vyslanci samotných hvězd, i když těžko říct, jestli hvězdy měly co říct. To spojení jin dalo neobyčejnou dlouhověkost a houževnatost, stejně jako schopnost manipulovat s tělesnou teplotou a jinými vnitřními funkcemi těla. Měli jemně fialovou barvu kůže, dlouhé chápavé ocasy zakončené špičkou a zlatooranžové vlasy. Databáze je dále popisovala jako mírně roztržité, milé, citlivé a zábavné a tak trochu mimo. Setkání s nimi by vlastně mohla být zábava, jak to tak vypadalo.

Hned na začátku sken ukázal silné energetické výkyvy způsobené pokročilou technologií, která využívala silné zdroje energie. A za něčím takovým mohla být jedině vyspělá civilizace, což bylo bez možnosti dostat se k bráně a využívat tak technologie či poznání z jiných světů, fascinující.
A podle skenu se energie na jednom místě začala navyšovat.
„Vypadá to, jako když nabíjejí zbraně, desátníku,“ osloví Seana vědec s ručním zařízením v ruce. Na důkaz jeho slov se jumper zachvěje, když kolem nich proletí střela. Další je však zasáhne a monitor před Seanem začne červeně blikat. Maskování měli v háji a jeden motor byl poškozený. Ztráceli výšku a měli kolizní kurs s planetou.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 18. července 2017 20:18
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

„Vyhýbej, já jsem pro,“ ušklíbne se, než se s pobaveným potřásáním hlavou skloní znovu k počítači. Několika kliknutími přejde do provizorní databáze zpracované z informací od velvyslance Kelsiera a vyhledá údaje spojené s rasou označovanou jako Externas.

Des. Sean Wilkins - 15. července 2017 22:49
Des. Sean Wilkins

Vše skontroloval cítil jsem se spokojeně. *Konečně bych mohl Edně ukázat že nejsem jen paranoidní chlapík který nic jiného neumí. Tedy né že bych se netěšil na to že samotný budu moc po dlouhé době pilotovat. Ale ...* Přemýšlel jsem sám když se začal scházet můj tým. Kousnul jsem se do rtu. "Trošku divné složení na to so mi řekl major." pronesl jsem nejistě ale pokrčil rameny. A ukázal jsem jsem na místa. "Tak fajn můžeme to spustit." pronesl jsem a ukázal jsem ať se připoutají. "Tak jo važení. Tady Sean Wilkins dneska vám dělám drožkaře připoutejte se a užívejte si klidu a míru." Pronesl jsem přátelským hlasem než jsem se spojil s hlavní místnosti abychom se z hangáru dostali k bráně a pak mohli zadat adresu a proletět na druhou stranu. Hned po průchodu jsem nás zamaskoval a stočil loď na pravo a začal skenovat oblast.

Pán Jeskyně - 15. července 2017 22:15
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Hm,“ zaškaredí se Ethan. „Připomeň mi, ať se tvé koupelně vyhýbám velkým obloukem,“ požádá Ednu. „Bůhví, co bych tam našel. Nejspíš chuchvalce vlasů velké jako falafel,“ zazubí se provokativně Ethan. „Ale jdu. Už se začínám taky cítit a není to nic příjemného. Už mě nic nerozptyluje od toho, abych si toho všiml,“ ušklíbne se pak znechuceně. „Dej vědět, kdy vyrážíme,“ požádá ji. „Zatím,“ mávne jí a odejde z Edniny kanceláře.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 12. července 2017 20:49
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

„Takhle by před tebou utekla i ta postel,“ uchechtne se a bezmyšlenkovitě si sváže krajní dredy do uzlu v týle. Pak si opře lokty o stůl, bradu si zlehka opře o propletené prsty a s úsměvem sleduje jeho žalozpěv.
„Nijak,“ informuje ho až nebezpečně sladce, „Podle rozkazu máš přestat smrdět.“

Pán Jeskyně - 11. července 2017 22:10
Pán jeskyně l.i.c.h.

Mise Seanovi začínala za tři hodiny. Když se i s vybavením dostalvil do hangáru jumperům, tak zjistil, že s Ednou v týmu není. Kromě něj tam byli další tři lidé – jeho plný tým, který měl odvézt na průzkum. Podle pruhů na uniformě poznal technika, vědce a humanitu, i když jen bůhví, k čemu jim bude při průzkumu orbity humanita.
„Vypadá to, že jsme komplet,“ prohodí vědec. „Můžeme už vyrazit? Nemůžu se dočkat."

Ethan se trochu zarazí, když ho Edna zarazí a pošle ho do sprchy. Pak zavětří a s odporem se zašklebí.
„Máš pravdu. Na tohle bych žádného chlapa do postele nedostal,“ zhodnotí stav svého těla. „Tohle budu smývat alespoň několik hodin. A nemám tu ty správné věci. Na tohle potřebuješ víc, než jen sprcháč. Tělové mléko, zklidňující přípravkem, zvlhčující balzám, balzám po koupeli, pleťovou masku, uklidňující krém, krém na péči o oční okolí, na vlasy, na vousy, krém pro svěží pleť, na ruce, na nohy, ochranu proti potu…,“ začne Ethan Edně vyjmenovávat pomalu polovinu drogerie, kterou by tu potřeboval mít na správnou péči o své tělo. A jidné co měl, byla tuba sprchového gelu a několik mýdel. A taky jí to řekl.
„Jak tu má jeden o sebe pečovat, to tedy nevím,“ uzavře.

Des. Sean Wilkins - 9. července 2017 11:50
Des. Sean Wilkins

Samotný popis toho co se mělo dělat nevysvětloval jeho neochotu semnou o tom mluvit. Nebo spíše to že to padlo jako pozvání nebo spíše navrh.
Po jeho upozornění aby se neopakoval jsem překvapeně ztuhnul a automaticky jsem srazil paty k sobě a vypnul se do ukázkového pozoru. "Omlouvám se pane. Samozřejmě úkol přijmám." Pronesl jsem automatickým hlasem aniž bych natím přemýšlel. *Přece by mě nepostali na smrt jen tak. Navíc při troše štěstí budu moci letět s ní.* Napadlo mě. "Kdy se vyraží na misi pane?" Zeptal jsem se vážně.

Hned jak mi řekl vše potřebné jsem se otočil a vyběhl jsem se postarat o své věci rychle skontrolovat své vybavení a připravil jsem se na cestu. Taky jsem skontrloval že jsem pečlivě ukryl jsvůj deník. A počkal jsem na odvoz na základnu abych si mohl skontrolovat svůj stroj před odletem. Stejně jako svoji osobní výbavu. Nikdy nevíte kdy se vám bude hodit neprůstřelná věsta nebo puška.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 7. července 2017 15:47
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

Unikne jí nejasné a neartikulované zachraptění, které se jen chabě pokusí zamaskovat odkašláním do sevřené pěsti a odklonit se od Ethana minimálně stejnou měrou jako se naklání od k ní. Zoufale zamrká a obrátí se raději k obrazovce laptopu.
„Mohlo by být líp, ale není to úplně špatné,“ usoudí se zamyšleným poklepáváním nehty o okraj klávesnice, „Za malý průzkum to určitě stojí. Alespoň se nemusíme obávat, že budeme střílet po údajných spojencích,“ naznačí prsty do vzduchu sarkastické uvozovky.
„Víme o té rase něco?“ zamračí se zamyšleně na mapu galaxie, ale pak rychle vzhlédne a pozvednutou dlaní zarazí Ethana dřív, než se začne pokoušet odpovídat, „Zjistím si to sama, ty se běž osprchovat, takhle s tebou nikam nejdu,“ nakrčí naoko znechuceně nos a zamáváním mu ukáže ven z kanceláře.

Pán Jeskyně - 30. června 2017 23:35
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Průměrný průzkum planety. Přelet, sken, hledání energetických stop značících vyspělou civilizaci…,“ odpoví mu major Finnick.
„A nenuťte mě to opakovat, nebo vám to nabízet znovu, nebo si najdu nějakého pilota, co po téhle nabídce skočí jednoduše proto, že mu to řekl jeho nadřízený, i kdyby to bylo do jámy lvové a nebude se vyptávat na zbytečné otázky,“ sdělí Seanovi major poměrně chladně.

„Vlastně ne,“
zarazí se Ethan. „Je to na druhé straně galaxie v její okrajové části. Nevím, jaká je tam situace teď. Ukaž, zadám ti do mapy koordináty a uvidíme, co zjistíme,“ nakloní se k Edně, kterou okamžitě zasáhne štiplavý zápach těla, které už několik dní nevidělo sprchu. I přes to na laptopu vyskočí koordináty planety v okrajové části galaxie označené jako území rasy Externas, spojenců Aquias, potomků Antiků.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 27. června 2017 22:37
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

Není si úplně jistá, kdy k něčemu takovému vydala vědomé rozhodnutí, ale Ethan téměř ani nedomluví a ona stojí, opírajíc se o svůj psací stůl.
„Úžasné. Dobře, teď musí přijít ta katastrofická část.“
To taky vlastně neměla v úmyslu říct nahlas, ale nemohla si pomoct. Když člověk žije život založený na filosofii Murphyho zákonů, podobné věci se naučí.
„Ve které části galaxie to je? Jenom mi neříkej, že přímo uprostřed mocenského vosího hnízda,“ požádá ho a po paměti se pokusí otevřít na laptopu mapu galaxie aniž by spustila oči z Ethanova obličeje.

Des. Sean Wilkins - 25. června 2017 11:30
Des. Sean Wilkins

Kousnul jsem se do tru aniž bych se namáhal mu říct něco co bych nechtěl. Popravdě jsem tu byl dřív než jsem čekal ještě jsem si před vchodem upravoval bundu abych nevypadal jako že jsem zrovna vylezl ze spacáku.
"Omlouvám se pane." Pronesl jsem s velkým sebe zapřením. Otázka nikoliv přimí rozkaz ve mě zezezněl tolik urovní poplachu že kdyby mě někdo napojil na rozhlas vypadalo by to jako v londýnský rozhlas před německým náletem v druhé světové. "Pane?" Pronesl jsem zaskočeně a snažil s udržet neutrální tvář. "Smím vědět čeho se ta průzkumná mise bude týkat?" Zeptám se nakonec. Doufaje že mi něco prozradí.

Pán Jeskyně - 23. června 2017 23:42
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Konečně jsem se dostal k té části o ztroskotání lodi!“ vyjekne Ethan nadšeně. „Vím, kde přesně je!“ Jeho nadšení je tak obrovské, že se jím téměř zalyká. Je to skoro, jako kdyby se člověk díval na malé dítě, které právě našlo pod vánočním stromečkem ten nejúžasnější dárek, jaký si mohlo přát.
„Můžeme tam jít, prozkoumat ji a zjistit víc!“ Skoro se zdá, že by Ethan při té poslední větě mohl nadšením proskočit stropem, i když byl několik metrů vysoko.

„To vám to ale trvalo, Wilkinsi,“ rýpne se major, když Sean přijde nehledě na to, jestli včas nebo pozdě. Zdálo se, že si z něj rád utahuje.
„Mám pro vás úkol jako pilota další průzkumné mise skrz orbitální bránu. Máte zájem, nebo chcete zůstat tady?“ A bylo dost zvláštní, že mu major nic nenařizoval, ale nabízel. To nebylo příliš obvyklé.

LtCol. Edna Zeira Shellmanová - 20. června 2017 11:52
LtCol. Edna Zeira Shellmanová

Klid je fajn. Nic se neděje, nic nám nehrozí. Všichni se můžeme věnovat svým běžným povinnostem. Klid je fajn.
Aspoň se o tom aktivně přesvědčuje většinu posledního týdne, kdy si připadá, že jí ta hora papírování a hlídání jednotlivých úkolů spadne na hlavu. Už tak si musela na okraji monitoru lepit malý nenápadný lísteček se seznamem úkolů, na které nesmí zapomenout, a hlášení, které musí vymlátit z jednotlivých oddělení. Byl tady ten antický bitevník, jehož alespoň některé části opravdu chtěla mít zprovozněné tak rychle, jak to jenom půjde. Generátor štítů už měl být zapojený aspoň předevčírem, neurální řízení lodi bylo pořád z větší části zablokované a to nemluví o tom, že ještě nedostala zprávu o diagnostice rozvodné sítě... Možná to nebylo úplně profesionální, ale dokud to bylo funkční... nehodlá se tím trápit.
Čím víc nad tím přemýšlela, tím větší chuť měla jít dohlédnout na splnění rozkazů týkajících se výcviku toho načerno propašovaného retrívra. Z čistě profesionálních důvodů, samozřejmě. Vůbec ne proto, aby si mohla pomuchlat štěňátko.

Překvapeně zamrká, když jí na stůl dopadne Ethanův stín po deseti minutách neefektivního zírání do prázdna. Vzhlédne, trochu rozpačitě si odkašle – úplně ho tady nečekala, většinou musela ona za ním a to jenom proto, aby ho dokopala taky k řešení něčeho tak banálního jako jsou životní funkce – a překvapeně pozvedne obočí: „Ehm – povídej.“

Des. Sean Wilkins - 26. května 2017 08:13
Des. Sean Wilkins

Když jsem zjistilů že major zmizel z tábora zanadával jsem se. A ukázal jsem několik poměrně vhodný neslušných gest směrem k základně. Ale nakonec jsem se pustil do práce protože nic jiného nezbývalo.

Po několika dnech jsem si začal docela užívat protože zde byla jakási volůnost a svoboda. Jistě byla jen domělá, ale blízkost lesa možnost pohybovat je i jinde než mezi stěnami bylo uvońůjící alespoň pro mě. *Ještě lepší by bylo kdybych mohl do kokpitu ale to teď nejde.* pomyslel jsem si při práci. Navíc jsem tady našel pár lidí se kterými byla sranda a dalo se trošku uvolnit když bylo chvilku volna. Vzpomínky a vtipi oživovaly rutynu tábora.

Když se objevil Major zapomněl jsem dokonale na to jak moc jsem na něj chtěl řvát a tak když sí mě zavolal natahl jsem přes nátělník jen bundu a zamířil jsem k němu z okraje lesa kde jsem pravoval na poly. *Zajímalo by mě zda ten dopis co jsem nechal na veliteství dájí dědovi.* Zapřemýšlel jsem. Vešel jsem k němu a zasalutoval jsem. "Desatník Wilkins dle rozkazu." Pronesl jsem a přivřel jsem očitrošku podezíravě. Lehce opálený obličej se mi stáhnul podezřením že tu budu muse t zůstat ale nic jsem neřekl.

1 2 3 4 ... 27 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog