Vyhaslá magie (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Vyhaslá magie

Pán Jeskyně:

Warlatord

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Časy hojnosti dávno minuly. Orby vyhasly. Katedrály a vysoké věže mágů se postupně bortí a mění v prach. Kdysi kouzly pěstěné vinice, pole a sady už nesou jen znetvořené nebo zkažené plody. Lidstvo znovu musí nacházet nové cesty k zapomenutým řemeslům, zatímco dědí jen prázdné sýpky. Svět pomalu zamrzá a lidé umírají.

Klíčová slova:

krev, erotika, cynismus, magie, apokalypsa, smrt, fantasy

Jaké hráče:

domluveno

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku



OBECNÉ INFORMACE:



Kewir-Hedum: dnes nazývané pouze Hedum, hlavní město knížectví (Davven). Po "Vyhasnutí" magie chátrá a vylidňuje se. V dobách svého vrcholu zde žilo na sto tisíc lidí. Nyní sotva třetina soustřeďující se kolem jižní brány, odkud je blíže k polím a pastvinám. Severní čtvrti jsou městem duchů a po setmění se do nich neodváží ani ozbrojená stráž. Davven - knížectví vázané králi Tennského spektra. Země plná lesů, luk, polí, řek a mírných hor. Knížectví vládne kníže, jehož moc je omezena králem jmenovanou radou. Platidlem je renuán (černá mince), lidově přezdívaný mour. Renuán se dělí na sto štěpků - plíšků s puncem. Víra a náboženství: dlouhá léta lidé uctívali pouze magii. V současnosti si lidé obrací se svou vírou k přírodě, aby byla plodná. Žádná významná církev v celém království neexistuje. Daně: pevně daná taxa. Zemědělci, statkáři, obchodníci s potravinami a kdokoliv jiný úředně vedený jako podnikatel s potravinami smí platit daně v naturáliích. Zákony: zákaz vraždění občanů a zvířat, krádeže, ničení půdy atd. Každý "občan" má své doklady s úřední pečetí. Tento člověk je povinen platit daně. V dokladech je uvedena identita, majetek, povolání, rodina a podobně. Ten, kdo nemá doklady, není "občanem" a nemá nárok na úřední ochranu. Lidé bez těchto dokladů se často stávají otroky a zločiny na nich spáchané bývají přehlíženy. Tennské spektrum je království složené z několika knížectví ležících vedle sebe tak, že na mapě připomínají zdánlivě duhu, jelikož každé knížectví má svou heraldiku a barvu. Tak vznikl název, když bylo devět knížectví sjednoceno válkou a vedeno jedním králem. Válka skončila, království přetrvalo. Přestože král je mocensky nejvyšší, politická a výkonná moc je delegována na samostatná knížectví s vlastní samosprávou a legislativou. Král nevládne sám žádnému knížectví, přestože žije v knížectví Gerottova stráž, na což jsou gerottoňané náležitě pyšní. Jednotlivá knížectví dle mapy: 1. Horní hroty 2. Karadská vrchovina 3. Dolní hroty 4. Uzelský Batalon 5. Kupenice 6. Davven 7. Gerottova stráž 8. Maleživa 9. Palota Významní lidé znající minulost Ali 1. Soudce - Huro Nentel - MRTEV 2. Asistent člena knížecí rady -Tulsnat Smeir 3. Bankéř -Ullinar kut'ta Gaverel 4. Obchodník s otroky - Coldeyr Chaeven Ramutý - MRTEV 5. žena nižší šlechty, manželka správce vojenského spedičního komplexu - Birora Vanneak Bílá Hierarchie titulů a hodností Král - sídlí v Gerottově stráži. Vládu jednotlivých knížectví deleguje na knížata. Má pravomoc jmenovat členy knížecí rady. Kníže (ve jméně arme, dame) - dědičný šlechtický titul. Vládne samostatnému knížectví. Jeho moc je částečně omezena radou Purte - úřednický titul - člen knížecí rady jmenovaný králem Vévoda - šlechtický dědičný titul spojený se správou rozsáhlého panství, odpovídá přímo knížeti. Hrabě - šlechtický dědičný titul spojený se správou sídla a přilehlých pozemků. Odpovídá přímo knížeti, ale je vazalem svého vévody Šerpa - rytířský titul, nejvyšší možné vojenské vyznamenání udělované knížetem nebo králem Baron (ve jméně např. Vanneak) - šlechtický titul udělovaný knížetem nebo králem, spojený většinou se správou pevnosti nebo významnější ekonomické funkce Dmuk (ve jméně např. kut'ta, ryzí) - úřednický titul udělovaný králem, knížetem nebo vévodou spojený s vykonáváním ekonomické funkce Dratýř - rytířský titul udělovaný králem, knížetem nebo vévodou


POSTAVY:



Urtold arme Davven Eklestia - kníže Davvenu, přísahal na Klovutského odkaz

světlonoš Medermott Gufult dratýř - velitel Řádu čistoty - status jednotky: 30 mužů

Belhonlor ryzí Heby - státní úřední archivář, kronikář, advokát, historik, dramatik, spisovatel a písmoznalec

Vyncis norde Riffolk - palotský vévoda

plukovník (ve výslužbě) Ludt Nodeyr dratýř - dmuk, správce tvrze Uležiště, bývalý hlavní velitel oficiálních ozbrojených složek vévodkyně Alice Mortenali Klovutské

Bryzak - zaměstnanec vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, člen kontrolní skupiny pracujících osvobozených otroků, jeden z bývalých vůdců uprchlých otroků

Líbezná Asebeth, - nejpopulárnější lidová umělkyně, přezdívaná Hedumské srdce, objekt touhy a divokých snů všech obyčejných mužů a chlapců

Mÿnwa a Dasthrael - první Lagechovi zplozenci tohoto cyklu

Hidexhal - druhý Lagechův zplozenec tohoto cyklu

Ormteld ryzí Ynalo - lékař, dmuk, přísahal na Klovutského odkaz

Mašak - zaměstnanec vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý otrok

Bábi - Mašakova příbuzná

poručík Wricio Symes - důstojník pravidelné armády vévodkyně Klovutské, bývalý velitel žoldáků ve vojenském táboře Černý Dol, přišel o oko v souboji s Dasthraelem

vícecechmistr Marbalb Ahoz ryzí Bedostiv - jediný přeživší z cechu mágů, jehož všichni ostatní členové zahynuli při zřícení naleziště Zřídla, bývalý druhý nejvyšší představitel cechu mágů, zástupce a bratr cechmistra

Evenon Parsefal - hlavní vinař, obchodní zástupce a distributor klovutského vína

magistra Annika Grauss - zprostředkovatelka bezpečných setkání, mistryně tajemných umění a mechaniky

plukovník Sangro Syvrška dratýř - hlavní velitel oficiálních ozbrojených složek vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý velitel její osobní stráže , přísahal na Klovutského odkaz

Halar Sablo - asistent vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý asistent Tovnana purte Klovutského, přísahal na jeho odkaz

Henrietta dame Davven Uppale - kněžna Davvenu

Ratto - knížecí pes

Alart purte Yoco - člen knížecí rady Davvenu

Pawlin A. Gerente - bankéř ve městě Kewir-Hedum, baron, přísahal na Klovutského odkaz

pal.kpt. Christofur Willmot Regnier šerpa - kapitán palácové posádky

Serf Edon Anfroy - sekretář knížete Davvenu, dmuk

vévoda Gidor Mott Anfroy Klovutský - ředitel Zlatého fóra, bratr sekretáře knížete Davvenu, bývalý baron, manžel Ali

Plihek "švihák" Krejžka - po smrti Waruo Gormina a Coldeyra Chaevena Ramutého monopolní obchodník s otroky

generál Gup Feltent šerpa - nejvyšší velitel knížecí armády

vévoda Burtois flamde Bennetra - představitel Řádu čistoty,

Kvipp - majitel nevěstice Kvippův Hostinec, majitel Alisey

Bratři Kaňatové a jejich osud - Všech 8 naverbováno do Syvrškovy armády. Nejmladšímu Šnotovi je pouhých 13 let

Azúm - "Neznámý" - zabiják - princ žijící v utajení, oficiálně pohřešovaný, jediný dědic trůnu Tennského spektra - zabil Bruba, zabil Tovnana purte Klovutského, zabil soudce Huro Nentela, zabil obchodníka s otroky Coldeyra Chaevena Ramutého




LOKACE:



domov vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý domov Tovnana purte Klovutského

Tábor uprchlých otroků - bývalé kasárny v opuštěné části města Kewir-Hedum

Černý Dol - vojenský tábor, bývalý důl – v podzemí nalezeno Zřídlo

Zřídlo pod táborem Černý Dol

Rovné náměstí - zde stojí budova davvenského Soudu a Zlaté fórum, jakýsi veřejný klub aristokracie, sdružující všechny šlechtice, učence, obchodníky a jiné významné osobnosti.

Knížecí palác

Kvippův Hostinec - nevěstinec, pracoviště Alisey

Tork - knížecí vojenská tvrz, slouží také jako věznice pro vyšší společenské vrstvy

Mapa




HŘBITOV:



Lambin - bývalý osobní strážný vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, zabit Dasthraelem v bitvě o tábor Černý Dol

cechmistr Kochbez Latiz ryzí Bedostiv - bývalý nejvyšší představitel cechu mágů, zahynul při zřícení dolu se Zřídlem

Krewor - zabit při masakru třech stráží, bývalý osobní strážný vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, přišel o dva prsty v souboji s Dasthraelem,

Ražna - zabita Syvrškou - bývala vůdce uprchlých otroků, přezdívaná Zkracovačka

Magni - zabit knížetem Davvenu, pes vévodkyně Alice Mortenali Klovutské,

Waruo Gormin - otrokář, hlavní dodavatel a správce otroků Klovutského, zabit Aliseou

Tovnan purte Klovutský - člen knížecí rady Davvenu, - zabit Neznámým



Hráči: (1/1) Yumi

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 33 ⇒|

Pán Jeskyně - 20. září 2017 08:44
Pán jeskyně Warlatord

Azúm se nepatrně zachvěl a jeho tep se trochu zvýšil. Zornice se mu roztáhly. Zručným pohybem mozolnatých prstů Ti vsunul pramínek vlasů za ucho a při tom Tě letmo pohladil palcem po tváři.
"A já miluju Tebe." Odpověděl polohlasem a polibek Ti vrátil.
Přitisknul si Tě k sobě a dlouze oddychoval.
"Snad si mohu dovolit ještě chvíli zůstat." Hladil Tě po rameni a oba jste mlčeli.
"Jsi neuvěřitelně statečná. Snad tohle všechno bude mít nějaký smysl. A jednou to skoční a my budeme moci být spolu."Vyklouzl Ti a začal se potichu oblékat.
"Raději tomu blejskavýmu rytíři neříkej o své kletbě. Tihle lidé to myslí se světem dobře, ale jsou fanatici. Mohli by si to špatně vyložit a chtít spektrum očistit i od Tvé osoby." Mrkl na Tebe a poprosil Tě, abys poslala pro něco stráže před stanem, aby mohl nepozorovaně vyklouznout do tmy. Na půl cesty ven se otočil, aby Tě naposledy políbil.
"Snaž se zůstat naživu, alespoň budeme mít společného koníčka, já to dělám pořád." Otočil se a rychlými kroky zmizel ve stínech.
A ještě než ze stanu vyprchaly stopy jeho parfému, měla jsi oči plné slz.

Od včerejšího večera už nesněžilo, ale jen mrzlo. Stále více. Ze sněhu se stal tvrdý krunýř a z okolní krajiny jako by se vytratil život. Na druhou stranu bylo otevřené prostranství příjemná změna po stísněných prostorách všelijakých budov a městských uliček. Cestovala jsi sama. Syvrška neúnavně objížděl plahočící se armádní karavanu, kmital od předvoje k zadní skupině jezdců a udržoval vše v chodu a pozvedal dobře mířenými proslovy a radami morálku mužů. Ráda jsi ho pozorovala, byl ve svém živlu a pro velení jakoby se narodil.

Muži odhadovali tímto tempem cestu do Brýsky na dva týdny. Noci byly osamělé. Azúma jsi nevyhlížela a on ani nepřišel. Teď už je mnoho mil na severu. Zhruba polovinu cesty jste měli za sebou. Byl večer a už jste se utábořili. Muži si mazali nohy sádlem a nadávali na mráz. Halarovi se díky lékařově umění ruka již zahojila.
Byli jste po večeři a radili ve stanu ve stejném složení, jako při původním setkání, ovšem bez Tvého manžela a purte Yoca.
Do stanu vešel s úklonou strážný a oznámil, že za Tebou přijel nějaký muž. Je prý ochoten prodat důležité informace a nabídnout i dlouhodobou spolupráci, samozřejmě honorovanou.

****************************************
„Alarte, Ty starý vlku. Myslel jsem si, že se ukážeš zrovna u mých dveří. Pojď dovnitř.“
„To jsem opravdu tak předvídatelný?“
„Ale vůbec ne. Nikdo z nás nečekal, že sebereš odvahu jako první a postavíš se po boku Rudé vdovy proti knížeti.“
„Nikdo z Vás?“
„Vím, proč tu jsi, Alarte. Hledáš podobné šílence, jako jsi Ty sám. Třeba mě. Ale nejsme to jenom my dva, starý vlku, kdo má tendence vyvětrat ten starý puch.“
„O kom ještě tu mluvíme?“
„Buď mým hostem. Rozešlu posly. Vyčkej a promluvíme si všichni společně o našich možnostech.“

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 19. září 2017 21:02
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Alice tiše plakala a nechala se od Azúma konejšit. Bylo jí u něj tak dobře, jako nikdy s nikým. Kéž by spolu jednou mohli takto trávit noc co noc a on už by nikdy nemusel odejít…
Má o něj strach. Pokud se dobrovolně kvůli ní vydává do tak nebezpečných situací, co když už jednou skutečně neodhadne své síly a bude to pro něj poslední souboj? Dozvěděla by se to vůbec Ali? Nebo by na něj čekala den co den a on by stále nepřicházel…
Z té představy jí zamrazí a ona se k němu přitulí o to víc. Znovu cítí jeho neklid, ví, že za chvíli se zvedne a odejde od ní kdo ví na jak dlouho. Trochu se vymaní z jeho sevření, ale jen aby mohla jeho tvář chytit do obou rukou a políbit ho. Poté, co jejich polibek skonči, se od něj odtáhne jen tak, aby mu viděla do očí.
„Miluju Tě.“
Řekne poprvé ve svém životě. Ve způsobu, jakém to řekla, však není pochybo o tom, že to myslí naprosto vážně. Tak vážně, že by byla pro ta slova ochotna obětovat i svůj život.
Je jí jasné, že poté, co Azúm odejde, propláče celou noc…

Pán Jeskyně - 17. září 2017 01:54
Pán jeskyně Warlatord

Azúm s bolestí žádné rozpaky nedělal a přitiskl Tě k sobě, hladil Tě přitom po zádech a vlasech. Na bolest byl zvyklý.
"Bohužel nejsem hotov se svou prací. A s Vámi putovat nemůžu. Prozradil bych se a to zatím není možné. Byl jsem ochoten odhalit svou existenci některým lidem, abych je přiměl konat a dělat věci, které by jinak neudělali. U některých jsem bohužel narazil. Ale to už je pryč. Teď musím vyřešit ještě jiné věci."
Pohladil Tě po tváři a setřel Ti z jedné palcem slzu. Pak Tě láskyplně políbil.
"Vždy, když stojím s taseným mečem proti nepřátelům, vidím Tvoji tvář o kterou musím bojovat, abych ji mohl znovu spatřit. Láska k Tobě posunula veškeré moje hranice. Ocitl jsem se v situacích, ve kterých bych dříve zemřel. Ale jen touha po Tvé blízkosti mi dala sílu přežít."
Silně Tě objal.
"Zase se shledáme."

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 01:44
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Už tak měla Ali z jejich milování napěchovanou hlavu všemi možnými emocemi. Když však Azúm řekl, že se nebudou moci vidět, dále to nevydržela a jako by to byla ta poslední kapka, propukla v tichý pláč. Přes uslzené oči se na něj dívala, jako by ho svým pohledem měla donutit zůstat tady, zůstat s ní.
A ačkoliv se pláč snažila zastavit, protože zrovna před ním plakat nechtěla, stejně se jí to nedařilo a všechny pocity nashromážděné za celý náročný den se teď draly ven.
Dneska se vdávala za muže, kterého nemiluje…
Strávila svou svatební noc s mužem, kterého miluje, ale který jí teď kdo ví na jak dlouho opouští…
Její manžel je pryč a je jen otázka, zda se vůbec vrátí…
Azúm kvůli ní utrpěl již tolik zranění, že si je jistá, že si to bude vyčítat do konce života…

Chce se ho zeptat, kdy se zase budou moci vidět, přes pláč ze sebe však žádná slova nedostane. Navíc se k němu bojí přitulit nebo ho i jen obejmout, aby mu tak nezpůsobovala další bolest. Cítila se teď naprosto uvězněná.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 01:36
Pán jeskyně Warlatord

Přestože na Azúmovi byla znát únava, přesto Tvé tělo svými dotyky a dalším počínáním zbavoval všech ostatních smyslů a zužoval Tvé vnímání pouze na hmat a chuť. Zarývala jsi prsty do kožešin a občas se i zakousla do přikrývky.

Vaše hrudníky se k sobě lepily potem a krví z ran, které tak úplně nevydržely Vaše milostné radovánky. Nebylo to ale nic vážného, co by bylo potřeba zachraňovat či znovu zašívat.
"Nebudu Vás moci sledovat dále na jih." Zašeptal to, co se celou dobu zdráhal vyslovit.
"V otevřené krajině, obzvlášť v zimě se nemám kde skrýt, navíc potřebuji být ve městě. Budeme se muset rozloučit."

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 01:28
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Na chvíli se zarazí, když vidí jeho tělo a chce se na něj tázavě podívat, zda má vůbec pokračovat. Nedovolí jí však dále o tom přemýšlet a tak se snaží být alespoň co nejopatrnější, aby mu způsobovala jen co nejmenší bolest. Jeho chtíč však docela často způsobí, že nedokáže myslet na nic jiného, než aby skrze polibky ať už na rty nebo do jeho vlasů tlumila své sténání.
Po nějaké době se začne třást stále více a více. Sama není schopna říct, jestli je to jen ze stále se stupňujícího vzrušení, které jako by s každou vteřinou strávenou s Azúmem pouze rostlo, místo aby se vytrácelo, nebo zda je to chladem neúprosně se deroucím do již tak relativně zadýchaného stanu.

Natáhne se pro největší deku, kterou má ve stanu k dispozici a zabalí do ní obě dvě nahá těla. Starostlivě se podívá na Azúma, jakoby se bála, že mu milováním s ním jenom více ublížila. Pohladí ho po jeho zarostlé tváři a trochu tázavě a zároveň s obavami se na něj usměje.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 01:15
Pán jeskyně Warlatord

Když jsi na něj nasedla, zkřivil tvář bolestí. rychle si ale stáhl rukavice a přejel dlaněmi od Tvých stehen, přes boky až na Tvoje záda, aby si Tě přitáhl k polibku, který mu tolik scházel. Poslepu jste rozvazovali jeho speciální oděv se rty přitisknutými k sobě. Když se Vám jej konečně podařilo sundat, všimla sis na jeho hrudi šesti nebo sedmi docela vážných bodných nebo sečných ran. Ty byly zašité a už se hojily.
"Nevšímej si toho." vydechl vzrušeně a přitáhl si Tě za krk k sobě, aby Tě mohl líbat. Stáhl Ti přes hlavu noční košili a své drsné ruce semknul kolem Tvých ňader. Výbuch vášně a rozkoše bušil ve Tvých žilách. Přesto jste si dávali větší pozor, aby Vás nikdo nezaslechl.

***********************************************************************
Společník padl obličejem do sněhu a ze všeho nejvíc si přál zemřít. Přál si to strašně moc. Nemyslel na nic jiného, než jen na přání ukončit svůj život. Cítil, jak mu Lagechova přítomnost rozdírá po maličkých kouscích duši. Cítí se děravý, ale každá díra v jeho duši pálí jako rána rozžhaveným železem. Přestože zvláštním vyčerpání nebyl schopen slova, uvnitř nepřestával křičet. Vřískal a pištěl, kvílel a naříkal a přesto nevydal ani hlásku. Prosím ať tohle už skončí.
Právě byl svědkem dalšího rituálu, dalších krvavých hrůz a zvěrstev. Proč jen prostě nemůže odejít? Není schopen ovládat své tělo. Je mu dovoleno pouze trpět a vnímat bolest.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 01:06
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Oči se jí rozšíří a roztřeseně vydechne. Nikoliv však ze strachu, ale z návalu vzrušení, které v ní jeho činy vyvolaly. Zvedne bradu ještě o trochu víc, aby mu tak umožnila lepší přístup k jejímu krku a dala najevo, že toho cítí spoustu, ale rozhodně ne strach.
Musí teď na jejím krku cítit tep jejího srdce, které se snaží vyskočit z hrudi. Ruce jí automaticky zabloudily na jeho hruď a prsty rozklepanými z toho návalu vzrušení začne rozvazovat jeho kožený krunýř. Už zase nemůže myslet na nic jiného, než na jeho dech, rty, doteky… Na celé jeho tělo. Odkopne ze sebe všechny přikrývky a obkročmo si na něj sedne. Ještě než se jejich rty spojí v polibku, zadívá se mu do očí tak, že má pocit, jako by před ním odhalila celou svou duši.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 00:56
Pán jeskyně Warlatord

Jeho pohled byl vážný a teď dokonce trochu unavený, když si všiml Tvé starosti o jeho bolest.
"Jak jsem řekl, působil jsem v kruzích, na které nejsem zvyklý. Když je pro člověka něco nového, je snadné udělat chybu. A já jich udělal několik. Zemřelo kvůli tomu hodně lidí. A tihle lidé se uměli bránit. Přesto jsem je všechny pobil." Naklonil se k Tobě a chytil Tě svou mocnou paží pod krkem, tvář přiblížil natolik, že jste se lehce dotýkali špičkami nosů.
"Pořád se nebojíš být s vrahem takhle sama." Jemně stiskl a nosem Ti přejel po tváři až za ucho, ucítila jsi jeho horký dech, teď už šeptal velice tiše.
"Jsem pověrčivý. Musel jsem se postarat o Tvé štěstí a hodit nevěstě ratolest do uličky." Najednou Ti bylo docela horko. Hruď se Ti začala prudce vzdouvat. Jeho přítomnost byla tak podmanivá.
"Byla by škoda zrušit takovou hezkou svatbu. Je to Tvoje druhá. Nemusí být poslední." Usmál se škodolibě a věnoval Ti letmý polibek na špičku ucha a do vlasů.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 00:48
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Znovu se zamračí, tentokrát však mnohem více znepokojeně, když uslyší to bolestivé zamručení. Rychle tak stáhne nohy zpět a posune se k němu trochu blíž, aby mohli mluvit potišeji a nikdo je neslyšel.
„Prozradil? Přemýšlíš nad tím, že bys dal svému otci vědět, že stále žiješ?“ zeptá se najednou plná zvědavosti. Pak chvíli zpracovává další informace, které jí říká. Teď jen docílit toho, aby kníže udělal veřejně nějakou chybu, za kterou by mohl být králem potrestán.. Ideálně ztrátou života.
Když jí vysloví kompliment, smutně sklopí pohled „Říkal jsi, že nepřijdeš… Málem jsem v tu chvíli celou svatbu zrušila.“ Přizná a po chvíli se na něj podívá znovu tím vyčítavým pohledem, který částečně prozrazuje, jak jí tím dnes ublížil, když si Ali vzpomene na tu bolest v hrudi, kterou při tom cítila.
„Chtěla jsem, abys byl na mé svatbě. Ale Abys stál vepředu, u kněžny…“ potichu dodá a znovu sklopí pohled, tentokrát s ruměncem na tváři.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 00:39
Pán jeskyně Warlatord

Jeho kožený oděv vrzal a mráz téměř nedovolil jeho parfému vyniknout, přesto jsi jej ucítila a to okamžitě spustilo chemickou reakci ve Tvém těle. Nejvíce však někde pod dekou. Pod tlakem Tvých nohou se zkřivil a bolestí tlumeně zamručel. Pak ztěžka vydechl a vyčítavě na Tebe pohlédl. Usadil se do pohodlnější polohy a přehodil si přes lýtka kožešinu.

"Náš poslední rozhovor na mě zapůsobil. Rozhodl jsem se zabrnkat na nitky v jiných kruzích, než mám běžně ve zvyku a ačkoliv jsem se trochu prozradil, otce kontaktovali konečně ti správní lidé, kteří uvedli věci do pohybu. Rozhodl se prý osobně řešit zdejší situaci. A díky správně formulovaným zprávám jeho tajné služby, má na zdejší situaci již trochu přežvýkaný pohled. Sám je prý zvědav, proč tu bojovnice za lidská práva a veřejné blaho musí čelit mocenskému útlaku, který hrozí vyústěním v občanskou válku." Naklonil hlavu na stranu a byl neodolatelný se svým silným pohledem, plavými vlasy a strništěm.
"To je můj dárek pro Tebe, rudá paní." Šťouchl Tě nepatrně loktem do žeber.
"Dnes Ti to moc slušelo."

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 00:29
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Má co dělat, aby se škodolibě nezasmála, když poprvé vidí, jak je Azúm v něčem nejistý. Přesto se jí s vypětím všech sil podaří udržet zamračenou tvář.
Uhne trochu nohami, aby si k ní mohl přisednout. Přesto, když si z ní začne ještě utahovat, oběma nohami se pevně zapře do jeho boku a vší silou se pokusí ho shodit z postele. Docílí však jen toho, že jeho posune jen o pár centimetrů, zatímco sebe posune tak, že se teď zády dotýká zadní stěny postele. Polštář stále ochranitelsky drží u sebe a když se jeho studený prst dotkne její brady, mírně ucukne, což se jí povede také jen díky velkému odhodlání. Jako vždycky, když ho vidí, si nepřeje nic jiného, než aby se ho mohla dotknout.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 00:24
Pán jeskyně Warlatord

Hřeben pohotově chytil a položil jej stranou, pak se ale pohyboval trochu nejistě. Osvětlení lampy ve stanu nebylo příliš dobré a on nevěděl, na co všechno může šlápnout pod hromadou kožešin a přikrývek. Opatrně a trochu komicky se k Tobě dopravil a posadil se tiše vedle Tebe. Bavil se Tvým roztomilým vztekem.
"Jistě se hněváš, že jsem Ti včas nepřinesl svatební dar." Studeným ukazovákem Ti strčil do brady jako malému děcku, které trucuje kvůli maličkosti.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 00:15
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Už když vidí ten vypuklý zmatek a dojde jí, že nejde o nic vážného, ví která bije. Jakmile pak uvidí postavu vstupující do jejího stanu, hodí po ní naštvaně to první, co má po ruce – její hřeben.
Už zase se na něj zlobí. A stejně tak jako minule ví, že jí to nevydrží déle než do doby, kdy se k ní přiblíží natolik, aby znovu ucítila jeho parfém a mohla si plně vychutnat jeho úsměv.
Zamračí se na něj a vzpurně překříží ruce na hrudi v náznaku nesouhlasu. Přesto se jí hruď pomalu začíná zase vzdouvat a i přes všudypřítomnou zimu cítí na tvářích ruměnec. Ještě, než k ní stihne dojít úplně, vezme jeden z polštářů a přitiskne si ho na hruď jako jakýsi provizorní štít. Provrtává ho nesouhlasným pohledem, který je však velmi nejistý.

Pán Jeskyně - 17. září 2017 00:09
Pán jeskyně Warlatord

Uslyšela jsi najednou podivnou paniku a přes plátno stanu začalo prosvítat pulsující světlo, bezpochyby oheň. Než jsi ale stačila zareagovat, požár byl uhašen i za pomoci strážného Tvého stanu. Ten se teď hádal s muži a nadával jim do blbců, jak se jim koš s ohněm mohl převrhnout na stan, obzvlášť, když hned ten vedlejší je stan vévodkyně.
Tohoto zmatku využil vetřelec a vklouzl do Tvého stanu. Pravděpodobně si tuto situaci i sám vytvořil. Azúm sejmul kápi a přitiskl prst na své rty, které se široce usmívaly.
"Pšššt krásko, tiše."

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2017 00:00
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Po celém tom náročném dni je Ali skutečně unavená. Přesto se jí nechce noc trávit o samotě. S povděkem přijme i cestovní stan, ve kterém se dle možností připraví ke spánku, přesto toho má na sobě kvůli zimně oblečeného více než běžně v Klovutského sídle.
Jak asi její dům dopadne? Skutečně ho kníže nechá lehnout popelem? Ali doufá, že tomu tak nebude…

Pečlivě si nachystá všechny možné přikrývky, pod které se následně zavrtá – nebo alespoň dolní polovinu těla, jelikož na posteli stále sedí a češe si vlasy, očima probodávaje vchod do stanu. Dnes v noci nechce být sama.

Pán Jeskyně - 16. září 2017 23:55
Pán jeskyně Warlatord

Gidor nasedl na koně a vyrazil se svým doprovodem spěšně napřed. Opět jsi ve svém kočáře alespoň zdánlivě osaměla. Ale necítila ses už zdaleka tolik sama, obklopena svou armádou.

Halar cestoval v jiném kočáře s vícecechmistrem. Kněžna využívala svůj vlastní s vypůjčeným personálem. Slunce Vám svítilo na cestu a muži pochodovali spokojeně, že se konečně něco děje. Kupodivu se zdáš být natolik populární, že se informování mužů o politické situaci obešlo bez větších protestů. Krátce před setměním jste se utábořili. Byl Ti přichystán mnohem menší stan, cestovní, takový, který se nestaví celé odpoledne. Představa spánku v té zimě Tě trochu děsí, i když je ve stanu spousta přikrývek a polštářů, pod které budou navíc vsunuty kovové zásobníky se žhavým uhlím a z ohniště vyhřáté kameny.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 16. září 2017 23:46
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Párkrát zamrká, aby se vrátila zpět do reality a pohlédne na svého muže „Jistě, drahý. Omlouvám se, ale mám o Tebe strach. Přišla jsem už o tolik lidí a nechci přijít i o někoho, u koho cítím, že by mě mohl plnohodnotně doplňovat… Jednou.“ Řekne částečně upřímně, zároveň však tak, aby Gidor slyšel, že si to skutečně přeje.
Smutně se na něj zadívá a přistoupí k němu blíž „Prosím, vrať se v pořádku.“ Poté ho obejme pevně kolem ramen a na pár vteřin se k němu pevně přitiskne tak, že vévoda může cítit její tělo na tom jeho.
Přestože se Alisea snaží ze všech sil udělat pro Gidora tento okamžik opravdovým, Alice se v mysli toulá kdesi u večera a přemýšlí, jak stráví svou první noc coby vdaná žena. Její první manžel se jí nedožil, její druhý manžel bude někde mimo a bude nastavovat svůj vlastní život, pro ten její. Je to zvláštní, jak život funguje…

Pán Jeskyně - 16. září 2017 23:38
Pán jeskyně Warlatord

Vyrazili jste na cestu. Armáda se pohybovala pomalu. Musela s sebou převážet mnoho vozů s vybavením, výstrojí, zásobami a podobně. První jela velká skupina koní, která trochu prorazí cestu pro povozy a pěchotu. Kolonu uzavírá opět jízda. Purte Yoco odjel do města.

Gidor se za Tebou přišel rozloučit. Vzal si s sebou svých šest mužů a dalších dvanáct Tvých. Přistoupil k Tobě blízko a pohlédl do Tvých krásných očí, aby si je zapamatoval. Nesahal na Tebe, přišel jen se slovy.
"Pokud se nevrátím, doufám, že o mě budeš smýšlet lépe. A navíc, budeš si moc nechat svoji starou přezdívku, rudá vdovo." Usmál se. Přes jeho rameno jsi zahlédla Syvršku na koni, klusajícího do kopce. Sangro rozkřikoval rozkazy a muži je okamžitě vykonávali. Stal se z něj někdo. A Imponoval Ti mnohem více než kdy předtím.
"Alice, posloucháš mě?" Vytrhl Tě ze zamyšlení hlas Gidora

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 16. září 2017 23:28
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Nemůže to být dnes, na její svatbě, co ho viděla naposledy. Tak to přeci nejde! Jistě se najde nějaká příležitost, kde se s ním bude moci nerušeně vidět. On si příležitost vždycky najde. Zatím to tak bylo pokaždé. Když chce, tak se k ní dostane… Snaží se utěšit sama sebe, přesto se jí nelíbí ta část, kdy je pouze na něm, zda se ještě někdy uvidí. Proč musí být všechno tak komplikované?

Při všem tom shonu a balení přemýšlí, jestli by nebylo jednodušší jet na koni, místo v kočáru, který musí být tažen více koňmi a obsluhován několika lidmi. Stejně jí o moc větší bezpečí nezaručuje. Jediný problém byl v tom, že by musela někde sehnat jezdecké oblečení, protože v šatech se dlouhou dobu na koni jet nedá. A taky přemýšlí, že vlastně kromě krátké cesty na koni k Mašakově bábi nikdy na koni nejela. Možná je čas se to naučit.

1 2 3 4 ... 33 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog