Camp Le Fay (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Camp Le Fay

Pán Jeskyně:

Lucylle

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Co jsi zač? Zamysel ses nad tím někdy? Stalo se ti někdy n%eco, cos nedokázal vysvětlit?
Možná, jen teoreticky, jsi divé dítě.
Dávno, když byl svět v rozpuku a lidstvo mladé, chodili po světě víly, trollové, elfové a divoženky. Tyto bytosti občas zavítaly do lidských obydlí. Tedy... Vejít směly jen na pozvání, ale kolébky nechávali lidé u oken. Už to chápete? Ano, tvorové pověstí měnili své děti za lidské. Pod rouškou tmy podstrčili svá nemluvňata na místo lidských. Traduje se, že jslo dosud mezi námi. Jste to vy.
Hrát budete za postavu divého dítěte, tedy si vyberete mytologii, na které je vaše postava postavena (bez omezení, případně si vyžádám link na zdroj) a do popisu bych prosila krom schopnosti (JEDNÉ) také hendikep či quirk (vaše postava může mít chronické bolesti, mentální nemoc jako třeba paniku, vrozenou řečovou vadu...) a pokuste se nějak spojit tyto dvě položky, aby se doplňovaly (Např autista prorok: zná budoucnost, ale jeho výkladům je těžké rozumět protože se pozastavuje na nedůležitých detailech své vize a trvá mu půl roku, než ze sebe dostane to, co je potřeba)

Klíčová slova:

fantasy mytologie záhada

Jaké hráče:

Hledám zkušené, pružné a gramaticky zdatné hráče do ujeté fantasy hry z moderní doby

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (4/5) Dharmi, fox2, Mapafius, Wolffram

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2

Michal Strogan - 16. září 2018 18:48
Michal  Strogan

Nespojité vysvětlování
Skepticky dvojici pozoruji a nemůžu si pomoct, prostě Odin na mne působí dojmem rozmazlené fifleny. Ovšem tak nějak předkládám, že na ně projevuje pád betonového bloku.

"Děkuji." okomentuji kousavě prohlášení o renesančním umělci i o pocitech. Poté přenesu o dost přátelštější pohled na Wina.
Snažím se mu naslouchat a nezahazovat jeho slova, jako bláznivé žvanění. "Takže jste z města Víl. Ok, už jsem slyšel zvláštnější jména měst." pokrčím rameny klidně, ale uvažuji kam míří. Když zmíní, že moji rodiče nejsou moji rodiče opřu se o stůl a vážně se na něj zadívá.
"Tak kamaráde zvaž, co řekneš dál. Mám své rodiče docela rád a to jestli jsem adaptovaný na tom nic nezmění." pronesu rozhodně.

Cathal McDonagh - 16. září 2018 14:47
Cathal McDonagh

Utíkám domů a jenom se usměju, když za sebou slyším šplouchnutí. Selkie jsou zpátky tam, kde je jim nejlépe.
Představuju si, co asi řekne máma na moje novinky a na prosbu jít zítra do parku Leeroye Johnsna, ale jelikož doopravdy nevím, jak se na to bude tvářit, nezbývá mi než doufat.

Michal Strogan - 16. září 2018 12:57
Michal  Strogan

//omlouvám se měl jsem toho teď moc napíšu během dneška.

Pán Jeskyně - 15. září 2018 22:25
Pán jeskyně Lucylle

//Je tu krom Dharmiho někdo?

Raman Kumar - 10. září 2018 17:07
Raman Kumar

Jó Jezynky... povzdychnul jsem si mlčky a zvedl jsem se z postele. Hlava tak zabolela, že jsem se musel chytit postele, abych do ní zase nespadl. "Já už fakt nebudu pít!" v tu chvíli jsem cítil, že jsem se opravdu rozhodl skončit s chlastáním navždy, ale vzápětí jsem si uvědomil, že takové rozhodnutí nedělám poprvé. "Tedy alespoň s Jezynkama." dodal jsem s určitostí a zatoužil jsem přijmout okamžité řešení s bolehlavem. "Já do tý koupelny asi nedojdu živý, jako by mi měla ta hlava explodovat. Mohl bys mi s tím prosímtě pomoci? Fakt promiň, už si dám pozor." klesl jsem zpět do postele do polohy v sedě.

Pán Jeskyně - 6. září 2018 20:40
Pán jeskyně Lucylle

Cathal McDonagh

Neveen se na Cathala zadíval poněkud skepticky, als Shantal si ráda nechala uvázat stužku. *Voda, jo, na tu by tě užilo, ty mrško,* pomyslel si Neveen, že to na něm bylo skoro vidět. "Dobře, můžeme se sejít zítra v Campu Leeroye Johnsna. Je to park kousek odud, počkáme na tebe u severní brány. Nezapomeň říct doma, kam jdeš a neodmlouvej, když tě bude maminka chtít doprovodit."
Když Cathal běžel domů, uslyšel za sebou šplouchnutí. Jak se ohlédl zpátky na molo, nikdo tam už nestál.

Raman Kumar

Tim si to pomalu šinul ke kávovaru. "Jó, hajzlík nevypadal tak hrozně, většinou ses strefil, ale tahat tvojí komatózní prdel do postele se mi fakt nechtělo, tak mi pomohli kluci odvedle. V lednici je ovoce a zelenina a já si dělám kafe, kdybys měl chuť. Aspirin jsem dokoupil, je v zrdcadle."
S tím si sedl ke stolu a usrkl z velikého kafáče s logem Profesore Xsaviera. "Odin a Win jsou už dost dlouho pryč, ale hádám, že se šli podívat na toho kovotepce. Neveen je se Shantal v New Orleans na Mardi Gras a vrátí se tak za tři dni." Kafem zapil přehršli léků. "Jestli tě ta hlava moc trápí, tak ti to převezmu, ale musíš slíbit, že s Jezynkama už chlastat nepudeš, protože mi pak permanentně našlapeš bahno až do spálny." Zahihňal se: "A vracíš se zlitej."

Raman Kumar - 6. září 2018 17:52
Raman Kumar

Plul jsem po černé obloze poseté tisícero jablky a pomeranči, ořechy a dalšími dobrotami, které byly na dosah ruky a lítaly pomalu prostorem. Zadíval jsem se mlsně na jeden větší pomeranč, který zářil ohnivými paprsky až téměř oslepujícím světlem. Zeširoka jsem otevřel svoji nenasytnou opičí tlamu a chystal se horké ovoce spolknout...
Prudce jsem se posadil a vylekaně vyhrkl: "JJé! Uj! Uúú! Co to, co to?!?" rychle jsem přitom v šoku dýchal s vykulenýma očima divoce se rozhlížejíce všude kolem.
Kde je moje jídlo??? Kde je???
Najednou mi to došlo, že to kulaté předemnou není pomeranč, ale obličej Tima.
Zklamaně jsem se zamračil a povzdychl si: "No super, zrovna jsem jedl."
V mysli mi došlo, co to Tim vlastně říkal o mytí předsíně a záchodu a souhlasně jsem přikývl: "Neboj, udělám to, spolehni se a díky za ten záchod. Vůbec si nic nepamatuju. Vypadalo to tam tak hrozně jako posledně?"
Najednou jsem si uvědomil, že mě bolí hlava jak střep a chytl jsem se za hlavu.
"Doprdele, to je bolest, áááá!" zavřel jsem oči s povzdechem.
"Musím se nejdřív napít nějaký vody, nějak nejsem ve formě."
Vstal jsem a šel jsem do koupelny napít se vody z kohoutku.

Pán Jeskyně - 29. srpna 2018 21:32
Pán jeskyně Lucylle

Raman Kumar

Ticho a klid, za oknem tiše bzučí pár much. Vůně kafe se line jako vábnička.
Žbluňk, žbluňk, kšššš, ... Voda?
Veselý chlapecký hlas náhle přerušil pokojnou atmosféru zpěvem: "Po ránu, po ránu, mokrej hádr na tlámu!" zatrilkoval Tim, než nad Ramanem vesele zakřepčil a ozvalo se mokré plesknutí těžké látky o lidskou kůži.
"Brýtro!" zatrilkoval Tim vesele. "Jestli dneska nevytřeš alespoň předsíň, tak tě do večera vykopnu a můžeš jít spát pod stromy." Nebyla to pořádná hrozba, Tim byl veliký dobrák a noci byly ještě dostatečně teplé, ale také je pravda, že v okolí kempu se pohybovala různá stvoření a Raman by se ráno mohl probudit nahý, svázaný a olepený okětními plátky. Nebylo by to poprvé.
"A příště mi taky něco nech, nemám náladu koukat na to, jak sám chlastáš," dodal a zkušene opičákovi přihrál koště. "Hajzlík jsem po tobě uklidil, jako obvykle."

Cathal McDonagh - 25. srpna 2018 17:39
Cathal McDonagh

V duchu se zaraduju. Hned je ta Amerika o něco lepší! Zářivě se usměju na Chantal a pak horlivě zakývám hlavou na Neveena. "O mně pořád říkají, že vidím věci, které neexistují, je to k vzteku!" vyhrknu a ihned rychle dodám: "Ale k vodě nepůjdem, slibuju, jen ať Chantal nedostane zaracha!", dušuju se.

Je to asi dobře - selkie se možná ve vodě cítí jako doma, ale já bych jí asi nestačil. Když kluci onehdy usoudili, že už jsem dost velký na to, abych s nimi šel skákat z mola v Salthillu, zvládal jsem to sice docela dobře, ale i tak jsem měl trochu strach. Máma mě vždycky před rozbouřeným mořem varovala a pouštěla mi o tom hrozné irské filmy...

Máma!, uvědomím si. "Máma už mě asi bude hledat," rozhodnu se rozloučit. "Tak já přijdu zítra k vám? Kde mám zazvonit?", zeptám se Neveena.
Než ale odejdu, vyndám z kapsy barevnou stužku. Zatím jsem tady v Americe neviděl žádný strom, natož vílí, ale myslím, že neudělám nic špatně, když ji daruji selkie přímo. "Na, Chantal. Nastav ruku. Něco ode mě," řeknu a ovážu jí stužku kolem zápěstí.
V takovou chvíli si má člověk zpravidla něco přát.
Ať se staneme opravdovými kamarády, tady v té Americe...
"Je namočená ve Brigitině studni v Kildare! Než jsme odletěli, stavili jsme se tam za tetou. Teď jsme propojení!" zazubím se a svým slovům bezmezně věřím.
Pak se rozloučím. "Tak zítra! A nashledanou," zamumlám ještě k Neveenovi a vydám se radostně za mamkou.

Určitě se bude divit, z čeho mám tak dobrou náladu, a to já jí klidně řeknu, že jsem si tu našel kamarádku.

Pán Jeskyně - 20. srpna 2018 10:59
Pán jeskyně Lucylle

Cathal McDonagh

Cnatal naznačila rukama prosbu a pak rychle cosi řekla znakovou řečí. Neveen vyalil čokoládové oči, ale pak jen povzdechl. "Ty nemáš svědomí, holka, tohle se nedělá." Podíval se na Cathala: "Jasně, že si spolu můžete hrát, ale radši ne u vody. Je hodne znečištěná a vypouští plyny, víš, jako u zubaře. Někdy pak vidíš něco, co není skutečné. Bludičky a tak." Zasmál se, ale spíš to znělo jakoby jen řekl "hehe" aniž to myslel vážně.

Michal Strogan

"Možná by stálo za to ho zasvětit," zatáhl Win hledě na spravenou ruku. "Je šikovnej."
"Učiněnej Davinci," zavrčela Odin. "Du teda na cígo ven, když seš takovej cimprlich." S tím odtančila.
Win si na klíně napravil kočku, aby nespadla, když se začala hnízdit. "Hele, pravda je, že jsme z místa, které se jmenuje Camp Le Fay. Le Fay je galsky "z víl", nebo "vílý". Technicky jsme vlastně víly, tžy taky. Blbě se to vysvětluje a nejhorší je vstřebat, že tvý rodiče nejsou tvý rodiče. Asi by sis měl sednout."

Pán Jeskyně - 11. srpna 2018 23:33
Pán jeskyně Lucylle

// Technicky vzato, ještě je dnes a já dnešek problila, takže mám silné alibi, pardon.

Pán Jeskyně - 11. srpna 2018 09:55
Pán jeskyně Lucylle

// Omluva, vešlo mi do thoho zdraví, ale dnes odepíšu.

Pán Jeskyně - 4. srpna 2018 13:38
Pán jeskyně Lucylle

// Omlouvám se, mám práci kolem Advíku, jestli neodepíšu dneska, tak v průběhu příštího týdne určitě.

Cathal McDonagh - 3. srpna 2018 13:44
Cathal McDonagh

Dospělí. Musí vždycky všechno zkazit. Ničemu nerozumí!
Ten nově příchozí ale nevypadá, že by byl její táta. Asi starší bratr, co má starost. "Hm, dobrý den," trochu rozmrzele mu odpovím na nejistý pozdrav. Vzápětí však opět zpozorním. Chantal je němá? Nikoho němého jsem ještě nepotkal. Ale proč mi tedy tak moc chtěla říct, že je "Ta, která zpívá"? Zamrkám a tak nějak automaticky odpovím na další otázku tohohle brýlatého Neveena: "Ano, skamarádili..."
Pak ale zvednu oči od mola. "Může Chantal zítra ven? Že ji pustíte, že jo?", mluvím já i moje psí oči současně a pak se zadívám na Chantal v naději, že na svého bráchu taky zatlačí.
"Připluli jsme z Irska! Bydlíme támhle a ...", zarazím se, když si uvědomím, že by asi mamka nebyla ráda, že roztrubuju cizím lidem takové věci. Ne všude mají Iry rádi, tedy prý. Raději svěsím ramena.
"Chybí mi útesy a vílí lesy. Tady je to samý beton," postesknu si.

Michal Strogan - 26. července 2018 13:24
Michal  Strogan

V dílně
Naštvaně se zadívám na Odin. Mou pozornost přitáhne kočka, jenž mírně zrádcovsky začne lísat k Winovy. To už, ale win vysvětluje kdo jsou zač. To si ze mne dělá legraci?
No, jejich příchod značí že spíše ne.
uvažuji mírně dopáleně.

"Dobrá. Boty tři a půlky tu nemám. Možná pětky." prohlásím pobaveně. "Můžu pro vás něco udělat ještě něco?" zeptá se vážně. "A mohla bys přestat házet nedopalky do mé výhně? Docela dost mne tím žereš." zadívám se naštvaně na Odin.

Pán Jeskyně - 26. července 2018 00:09
Pán jeskyně Lucylle

// Lidičky, jsem tu a připravená.
Jinak, poprosím plánované dlouhodobé absence hlásit. Vím, že jsou prázdniny, ale i tak.

Pán Jeskyně - 17. července 2018 10:55
Pán jeskyně Lucylle

// A vrátím se v pondělí, to je taky docela relevantní info

Pán Jeskyně - 16. července 2018 09:10
Pán jeskyně Lucylle

// Od středy odjíždím mimo civilizaci, ale pokusím se tu oběvit, pokud to jen trochu pude.

Pán Jeskyně - 14. července 2018 09:11
Pán jeskyně Lucylle

Michal Strogan

"Nezasloužíš," zamrněla Odin nezůčatněně. To už si ale Win sedal na jednu z lavic. Zvědavá kočka se mezitím vrátila a vyšplhala se mu do náruče.
"Nebuď mrcha," pronesl odlehčeně a začal lidskou rukou kočku drbat pod bradou. "My jsme... Jak bych to vysvětlil, eh... Neveen říká, že jsme personifikované abstrakce. V lidský řeči to znamená, že jsme někdo, do koho se vpila lidská víra v něco jinýho. Já jsem evoluce a pokrok. Odin je zase mišmaš severských mýtů. Umí přivolat duhový most, například."
"A boty mám tři a půlky," zabručela Odin a obloučkem hodila nedopalek do výhně.

Cathal McDonagh

Chantal se stihla jen usmát a zavrtět hlavou než se ozval chlapecký hlas: "Chantal, kde jsi tak dlouho?"
Po mole se k nim blížil mladý muž. Byl hubený, měl na sobě bílou košili a tmavě hnědé kalhoty na puky. Když uviděl Cathala, posunul si na nose brýle s tlustým rámem. "Nazdar?" zatáhl nejistě. Pak jakoby si na něco vzpoměl. "Chantal nezpívá, je němá. Jmenuju se Neveen, a ty?"
Chantal zaťukala kamenem na molo a Neveen se tam podíval. "Cathal? Vidím, že jste se skamarádili."

Cathal McDonagh - 11. července 2018 21:48
Cathal McDonagh

"Aha!", plácnu se do čela poté, co mi selkie vysvětlila, jak se to má s těmi jmény. "Chantal, dobře," vyslovím to jméno nahlas. To jeho nositelku nejspíš zaujalo natolik, že moje žadonění o seznámení s jejími kamarády přejde bez povšimnutí a raději něco dál škrábe do mola.

Zamžourám na ten nápis zblízka. "Zpívá?", nadzvednu obočí, ale pak mi zazáří oči. "Zazpívej něco!", vyhrknu a znovu sednu si na molo v naději, že pokud Chantal zazpívá, zažiju něco nanejvýš neobvyklého!

1 2


↑ navigace

Záložková navigace