Cosa nostra (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Cosa nostra

Pán Jeskyně:

Maus

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Vítejte ve světě podobném tomu našemu, kde vládne zlatá ruka mafie a kde omerta je ten nejvyšší zákon. Ve světě, kterému Al Capone, Lucky Luciano a Frankie Costello byli pouze inspirací. Ve městě, které funguje hodně podobně tomu, jak fungoval skutečný New York v roce 1930. A některé události se do našeho světa i zrcadlí…

Klíčová slova:

mafie

Jaké hráče:

Nehledám, mám.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Vítejte ve světě podobném tomu našemu, kde vládne zlatá ruka mafie a kde omerta je ten nejvyšší zákon. Ve světě, kterému Al Capone, Lucky Luciano a Frankie Costello byli pouze inspirací. Ve městě, které funguje hodně podobně tomu, jak fungoval skutečný New York v roce 1930. A některé události se do našeho světa i zrcadlí… Mafie je téměř na vrcholu moci a její vliv stále stoupá. Ze dvou z původních pěti rodin, které držely New York, se staly mafiánské velmoci, které občas mají období míru, jindy jdou tvrdě proti sobě. Zbylé tři společnosti mají nyní podstatně menší vliv. Mafie má své lidi všude – u policie, u soudu, dokonce ve vládě. Snad jedinou organizací, do níž ještě nedokázala infiltrovat, zůstává FBI. Většina obyčejných lidí je ochotna platit jedné či druhé rodině za to, že je nechává na pokoji. Kdo je chytrý, platí oběma. Kdo je příliš chudý, skrývá se, je pryč z města, nebo je mrtvý. Mafie byla ve skutečném světě vždy čistě chlapskou záležitostí, v našem světě se ovšem mohou vyskytnout i mafiánky. Tyto ženy, aby mezi muži obstály, však musí mít pevnou vůli, rozhodnost, odolnost a schopnost zabíjet a nelitovat. Ženy jsou v této branži vzácné a na vedoucí pozici se zatím nedostala ani jedna… Prohibice v našem světě trvá už šestým rokem a mafie obchoduje se vším – s tím, co je dostupné, i s tím, co není. Alkohol, drogy, zbraně, prostituce, kradené zboží, dokonce ani obchod s otroky jí není cizí. Dvě nejsilnější rodiny se o nejzajímavější zboží přetahují jako umíněná děcka o hračku, zatímco ostatní musí čekat, až co na ně zbude. Zůstane to tak navždy…?
Hráči: (1/3) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Pán Jeskyně - 19. srpna 2018 21:05
Pán jeskyně Maus

Welcome, vítejte, benvenuto! (Aby to mělo ty správné grády.)
Tři dny jsem dávala dohromady úvodní příspěvek, který zde máte šanci vidět, teď je řada na vás a vašich postavách. Manuál pro tvorbu postavy naleznete níž, stejně tak něco k systému hry.

Reálie

(Přečtěte si, prosím, ten krátký úvodní výkec na nástěnce, ať se nemusím opakovat. :) )

Nacházíme se v New York City postaveném tak, jak skutečně postavené je. Rok 1930 je spíše pro představu, a pokud znáte českou hru Mafia, dovedete si více než dobře představit to prostředí.

Reálie vychází z reálného základu z minulosti – New Yorku vládlo pět mafiánských rodin, a jeden z pěti bossů byl hlavním kápem (Capo di tutti Capi, víme, známe). Pět rodin nám tedy zůstalo, ovšem v posledních deseti měsících herního času se nám stala nemilá věc: do popředí se nahrnuly hned dvě mafiánské rodiny, jedna pod sicilským bossem a druhá pod Američanem, a teď se handrkují mezi sebou. Dost na tom, že nějaký nečistý Američan je bossem mafiánské rodiny – ale ještě aby byl na vrcholu?!

To se samozřejmě nelíbí ani té druhé vládnoucí – italské – famiglii, ani třem ostatním mafiánským rodinám, v nichž místo bosse také zaujímají praví siciliáni. Anebo si na to snad některý z nich jen hraje…? Možné je všelicos. Kromě obchodu se vším, s čím se obchodovat dá, totiž zdejšímu světu i podsvětí vládnou nemalým dílem také intriky.

Přestože jsou intriky všude, mafiánský kodex a jeho zásadní pravidla pořád platí:
omerta, zákon mlčení o všech aktivitách organizace a o jejích členech, jejíž porušení se trestá smrtí;
vendeta, krevní msta, znamená, že příbuzný zavražděného má právo a zároveň i povinnost vraždu pomstít vlastní rukou;
gentlemanství, které mafiáni projevují navenek i uvnitř rodiny.

Rekapitulace hodností v mafii:
Boss – šéf mafie, přezdívaný don; hned pod ním je Consigliere, jeho poradce, který mu radí v obchodních i právních věcech; dalším článkem je podšéf, kterému šéf předává rozkazy pro kapitány; kapitáni, kteří pod sebou mají vojáky (pistolníky)
Rozkazy shora se zpravidla dostávají dolů po všech příčkách, tedy zpravidla boss consiglierimu nebo podšéfovi, ten kapitánovi, kapitán svým vojákům.

Krátké představení rodin a jejich šéfů:

Famiglia Crescenzo – jejím šéfem je Marco Crescenzo, muž těsně nad padesátkou; je to jedna ze dvou nejmocnějších rodin, aby taky ne, o Marcovi se ví, že je nelítostný a krutý, všechno si bere silou. Nejčastějším zbožím, se kterým obchoduje, jsou drogy a zbraně, zároveň vlastní několik bordelů a další jsou pod jeho vlivem. Má své lidi u policie, u soudu, v nemocnicích a v bankách.

Famiglia Mancuso – v podstatě zanikla, když před deseti měsíci jistý Charles Priestley zabil posledního Mancusa a postavil se sám do čela toho, z čeho by se jinak mohla stát nekontrolovatelná časovaná bomba. Kromě několika jeho vlastních lidí je teď jeho slovo zákonem pro všechny zbývající členy Mancusovy famiglie. Nejčastější aktivitou je tažení proti Crescenzovi a obchody s drogami.

Famiglia Corvini – v jejím čele stojí dvaačtyřicetiletý Lorenzo Corvini, přezdívaný Enzo, který se navenek tváří dosti flegmaticky. Jako by ho snad válka kolem ani nezajímala, avšak kdo je mu blíž, ví, že Enzo pečlivě sleduje všechno, co se kde šustne, a o všem ví. Větou, kterou od něj občas jeho lidé slýchají, je náš čas teprve přijde. Obchoduje se vším, co se zrovna najde, má širokou síť kontaktů i informátorů.

Famiglia di Valentino – už pět let jí šéfuje Nico di Valentino, který se ve dvaatřiceti letech stal jedním z nejmladších bossů. Tvrdí se, že jeho otec, bývalý boss, zemřel na infarkt. Nejčastějšími činnostmi rodiny jsou obchod se zbraněmi a malicherné výpady proti Crescenzovi a Priestleymu. Nico všude chodí ve společnosti svého rhodeského ridgebacka.

Famiglia Sartini – Angelo Sartini, který jí šéfuje, už má věk, a s ním i důstojnost a trpělivost. Rozhodně se nedá říct, že by se účastnil nějakých malicherných pokusů svrhnout Crescenza s Priestleym z jejich trůnu. Je ale známý svým dobrým úsudkem a svou chytrostí, takže dost možná spřádá nějaké velkolepé plány, s jejichž pomocí se nakonec vlivné dvojice zbaví. Zatím ovšem pozoruje, jak do sebe ti dva vzájemně šijí.

Stručná historie za posledních několik let

Rodiny Crescenzo, Mancuso, Corvini, di Valentino a Sartini byly dříve poměrně vyrovnané. Občas mezi nimi došlo k menším potyčkám, ale v posledních pěti letech nedošlo k žádné otevřené válce – až teď to vypadá, že se k nějaké velké schyluje. Před pěti lety nahradil Nico di Valentino ve funkci svého otce, který údajně zemřel na infarkt, alespoň to tak bylo prohlašováno. Jisté je, že zemřel v jedné z nemocnic a jeho pohřeb byl opravdu velkolepý. Na rozdíl od Constanza Corviniho, šéfa famiglie Corvini, který o rok později úplně zmizel z povrchu zemského – neznámo kam. Nahradil ho jeho bratranec Enzo.

Nějakou chvíli mezi mafií držel mír. Všichni si hleděli svého, ideální stav, který by možná trval dál, nebýt událostí před dvěma lety. Do čela rodiny Mancuso se dostal poslední její člen, poněkud agresivnější než jeho otec, a tehdy vyvolal spory snad se všemi ostatními mafiány. Chtěl do popředí, takže intrikařil proti všem, často se stalo, že jim vyfoukl obchod, přebral klientelu, která platila za ochranu, nebo se dokonce snažil ostatním famigliím přetahovat či zabíjet jejich vojáky. Nikdy ale neměl o tolik navrch, ostatní mu jeho činy vraceli bernou mincí. Crescenzo dokonce po půl roce těchto Mancusových podniků smluvil jednání všech ostatních šéfů mafie; domluvil se s nimi, že Mancuso se musí odstranit. A ten, kdo ho odstraní, pak polovinu toho, co získá, nechá k rozdělení ostatním. Tak zněla dohoda.

Mancuso dlouho unikal, teprve před deseti měsíci se Crescenzovi podařilo ho dostat, důsledky však nebyly ani zdaleka takové, jaké si představoval. Jeho caporegime Charles Priestley, kterého na to nasadil, společně se svým týmem nezlikvidoval všechny důležité členy rodiny, nepřinesl mu pod nos kořist, namísto toho převzal iniciativu a přesvědčil každého Mancusova člověka, který ještě zbýval, aby mu věnoval svoji loajalitu. Buď to, anebo smrt, většina z nich neváhala.

Proč Priestley tak najednou a tak výrazně začal jít proti svému šéfovi, nikdo netuší. Crescenzovým hlavním cílem se stalo zničit Priestleyho, to se mu však v té době nepodařilo a nedaří se mu to ani teď. Priestleyho moc rychle nabývala, a Crescenzo mu to začal oplácet.

Zatím se tedy válka soustřeďuje hlavně mezi nimi, nikdo z ostatních bossů ale nechce, aby mafiánskému podsvětí vládl Američan. Vždyť je to přece věc cti, vládnout může jen pravý Sicilián…

Zapojit se však do války teď, vstoupit mezi ně s tak malým vlivem, by pravděpodobně byla sebevražda. Anebo ne? Co se vyplatí víc? Čekat, nebo udeřit?

Tvorba postavy

Postavu si vytvořte plnoletou. Nezapomínejte, že jsme v Americe, takže minimálně 21 let. Beru muže i ženy. Neberu mančkiny, Mary Sue, Gary Stu a jim podobné (ale to u vás asi nehrozí).
Životopis by měl zapadat sám do sebe, doplňovat se s charakterem. Sestavte ho tak, aby postava buď byla členem mafiánské rodiny Corvini, anebo aby měla s mafií v minulosti minimálně jednu (jakoukoli) zkušenost. Připletla se k akci, mafiáni využili jejích služeb (aneb vzpomeňte si na Tommyho Angela a jeho taxík), nebo za mafií kvůli něčemu dobrovolně přišla. Je to na vás.
V mafiánské rodině by postava měla být na pozici pistolníka. Pokud je mimo mafii, ale zkušenost s ní už měla, pozici v rodině samozřejmě nemá. (Spoilers – pravděpodobně k ní přijde, anebo ji někdo odkrouhne…)
Nápověda ke kolonkám pro vyplnění:
Jméno – jasné. Jméno a příjmení. Američan, Ital, náplava odjinud…
Atributy – charakter, zájmy, touhy, sny, cíle, strachy, …
Kouzla a schopnosti – vynechte kouzla, pokud nemáte na mysli ty karetní, jinak jasné. Schopnosti naučené i vrozené, mezi to zahrňte i talenty.
Životopis – jasné. Zahrňte do něj i osoby a vztahy, které jsou pro vaši postavu důležité.
Popis – vnější popis. Může obsahovat i vzorce obvyklého chování.
Inventář – jasné.

Systém hry

Hra se bude většinou odehrávat tady na fóru. Pokud budete chtít a bude čas a nálada, můžeme si některé rychlejší scénky sehrát v chatu, s tím, že není problém je pak uchovat do jednoho PJovského příspěvku fóra, aby se nám historie neztratila. Typickým příkladem rychlejší scény je například přestřelka, nebo případně cokoliv, co vás napadne, že byste si chtěli zahrát in-time.

Četnost hraní si představuju cca 1–2 posty za týden, samozřejmě se můžou vyskytnout nepěkné události, jako třeba dovolené, nemoci, psychický háj a podobně, což chápu a respektuji.

Jestli budete hrát v první nebo třetí osobě, přítomném či minulém čase, to je mi jedno, jen nepoužívejte druhou osobu, prosím. (Je divná.) Zvýraznění přímé řeči (používání či nepoužívání tučného písma) je na vás, jak se vám chce. Používejte uvozovky, ideálně prosím české ( – Alt+0132, Alt+0147). Délka postů je čistě na vás, jak se vám bude chtít se rozepisovat a jak budete mít čas a náladu.

Co se týká vypravěče, hlavní linku táhne PJ, ale vám hráčům nechávám volnou ruku v tom, abyste si do svých herních příspěvků klidně zahrnuli, co uznáte za vhodné. Hodí se vám do krámu, že vaši postavu jen tak potká na ulici někdo, kdo jí dá z nějakého (neznámého) důvodu přes držku? Hoďte si to tam. Jen prosím o jedno, a sice o to, aby podobné události vždycky měly svůj důvod. Nemusíte mi ho v zásadě ani říkat (překvap si svého PJe), ale měl by tam být.

Ráda bych striktně oddělila RPG a nonRPG prostor (prostě proto, že se mi v tom pak líp orientuje), takže po úvodním véčku (ani před ním) sem neposílejte non příspěvky, díky. :) Pro nonRPG diskuzi vymyslím něco jiného. Prý se tady dá založit nějaká další diskuze stranou, čehož bych možná využila, kdyby to bylo až moc potřeba. (Na druhou stranu vás zase není tolik, tak to spíš potřeba nebude.)

Sekundární postavy
Protože jsme ve světě, kde je hafo lidí, a já jsem zároveň proti hře s počtem hráčů limitně se blížícím k nekonečnu, budou zde velkou roli hrát cizí postavy (CP). Stejně velkou roli by mohly mít i sekundární postavy.
Co to je sekundární postava? Nevím, jestli se to tady na aragornu běžně praktikuje, ale u mě to znamená možnost vytvořit si do hry další postavu. Přesněji řečeno, omezme to zatím na maximum 2 sekundární postavy na jednoho hráče. Tahle postava bude napsaná úplně stejně jako vaše první, jen s tím rozdílem, že tu nebude systémově, protože co vím, tak systémově lze do jedné jeskyně vstoupit pouze s jednou postavou. Takže bude napsaná do nějakého dokumentu, ze kterého si ji pak můžu převzít a základní věci (ty, které jsou běžně vidět) hodit na nástěnku. (Na nástěnce se v průběhu hry vyskytnou i známá CP.)
Sekundární postavy nevymýšlejte hned, počkala bych s nimi, až se nám to trochu rozjede. Budete si je potom moct hodit úplně kamkoliv, do některé z mafiánských rodin nebo úplně mimo mafii, nemusí to být ani postava, která by měla s vaší první něco společného. Bude to spíš takový experiment – ale když ve dvou lidech už šest let funguje hra, kde každý z těch dvou hráčů má asi dvacet postav, proč by podobný princip nemohl fungovat ve třech?

Nebudu z toho dělat týden dlouhý příspěvek, myslím, že takhle to zatím stačí. Případnými dotazy mě zahrňte všude jinde, jsem docela sehnatelný tvor a nekoušu. Těším se na postavy :)

1


↑ navigace

Záložková navigace