Insane Bloodline (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Insane Bloodline

Pán Jeskyně:

Warlatord

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Arka City zažilo temné časy. Nezaujatý pozorovatel s konvenčním nazíráním na svět by mohl nabýt dojmu, že nezvítězilo dobro nad zlem, nebo alespoň menší zlo nad vétším zlem, ale pouze, že některá z monster zmasakrovala jiné zrůdy.
Nicméně konečná smrt dostihla duše na obou stranách. Sarzan byl definitivně zlikvidován a Holden Caufield zcela propadl temnotě.
Osudy mnohých teď budou určovat staronoví silní hráči, především Lexi a Odd.
Ovšem tento příbeh se odehrává daleko od Arka City.
Midstroll je město plné kontrastu a rozporů. Je to významné centrum umění moderního i klasického, pořadatel mnoha sportovních soutěží a sídlem nadnárodních korporací a sportovních či společenských klubů. Politické instituce zde pořádají kongresy a každý ve svém životě by se do Midstrollu chtěl někdy podívat díky jeho futuristické architektuře. Ovšem podsvětí je plné drog, obchodu s bílým masem, organizovaného zločinu a krve. A také zde sídlí bytosti, které jsou mnohem děsivější, než ti nejzvrácenější zločinci...

Klíčová slova:

Krev, šílenství, upíři, smrt, temnota,

Jaké hráče:

Yumi

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Hráči: (1/1) Yumi

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 5 ⇒|

Zola Rosenberg - 14. srpna 2020 11:11
Zola Rosenberg

Pozemek pana Holfa byl o poznání jiný, než ten, na který jsi zvyklý. Vypadá, že jeho hlavní příjem bude spíše z něčeho jiného, než ze sbírání bavlny. Možná z prodeje koní? Kdo ví…

Pan Holf Tě v tichosti vyslechl, občas si potáhl ze své dýmky. Když už ticho začalo být tíživé o pro Tebe, konečně se nadechl „Plot jako takový je starost pana Relky. Pokud se o něj nestaral a díky tomu mu utekli jeho koně, je to jeho chyba. A moc dobře to ví.“ Přešel po zápraží a díval se kamsi do dálky. Očividně nad něčím přemýšlel. „ A co je na mém pozemku je jednoduše mé. Ať už se to tam dostalo jakkoliv.“ Vypadá, že je to velmi tvrdý a nesmlouvavý obchodník. „Vidím ale, že Ti z nějakého důvodu velmi záleží na tom, abys nyní mé koně přivedl zpět, odkud se mohli, ale i nemuseli zatoulat. Já Ti to tedy dovolím.“ Když jsi tato slova uslyšel z jeho úst, spadl Ti ze srdce velký kámen. Pan Holf však pokračoval „Tedy pod jednou podmínkou. Pan Relka má něco, co jsem se od něj už před nějakou dobou pokoušel koupit. A ten sráč si řekl přemrštěnou cenu, ze které nechtěl slevit.“ Lehce jsi zalapal po dechu, takhle o panu Relkovi nikdo přeci mluvit nemůže.
Holf se na Tebe znovu zpříma podíval „Odveď si tyhle dva koně. Ale zařiď, aby Relka přišel sám s mnohem rozumnější nabídkou za věci, po kterých tak toužím. Máš na to týden.“ Mávne rukou, jako by tímto byl hovor ukončen a on se odmítal dál Tebou jakkoliv zabývat.
Neřekl sice, co se stane, když jeho podmínku nesplníš. Máš ale takový svíravý pocit, že nic příjemného by to nebylo.
Jenže co je ta věc, po které pan Holf tak touží?

Pán Jeskyně - 9. srpna 2020 21:03
Pán jeskyně Warlatord

Abner neochotně, ale přesto odevzdaně následuje oba muže až k samotnému Holfovi. Přitom se rozhlíží a pozoruje jeho panství. Jakákoliv inspirace či nápad na zlepšení by mohl okoukat a posléze navrhnout panu Relkovi jako vlastní nápady.

Vyslechl si obvinění a chystal se ve zkrácené verzi zopakovat, co už říkal těm dvěma blbům. Cítil se v právu a tak byl i méně nervózní. Kdyby ho teď pověsili a pak se ukázalo, že skutečně koně utekli, měl by z toho Holf s Relkou jen nepříjemnosti a mohlo by to vyeskalovat v nepřiměřený konflikt.
Proto odpověděl v klidu.
„Jak jsem již říkal, pane. Utekli nám koně, nabízel jsem Vašim mužům, že se můžou jít přesvědčit a uvidět povalený plot. Už stavíme nový, pane. Už se to nestane, omlouváme se. Ale ty dva koně musím vzít zpátky panu Relkovi, hledáme je celý den.“ Mluvil tak, aby z jeho hlasu byla slyšet pokora a zároveň apel na to, že prostě mluví pravdu.
Chápu, že je to celé nedorozumění, které Vás teď zaměstnává. Jsem připravenej potíže nějak odčinit, ale provaz se mi zdá krapánek přehnaný.“ Pokrčil rameny a zavrtěl hlavou.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 23:53
Zola Rosenberg

„Ticho!“ zahřmí ten první. „O tom, co jsou a nejsou koně pana Holfa rozhodne jen on! Nějakej váš rozbitej plot mi může políbit prdel.“ Vypadá neoblomně. Druhý muž mu jen přikyvuje a blbě se u toho chechtá.
„Ty koně teď hezky přivážeš k těm našim. A nedělej žádný hovadiny, jinak Ti skončí kulka v zádech!“ dohadovat se s ním, jak by Ti mohla skončit kulka v zádech, když k němu stojíš čelem, jistě není moudré rozhodnutí. A tak jsi jen mlčky poslechl.
Všichni jste nasedli na své koně a ty uprostřed mezi oběma muži ses vydal napříč planinou.

Zanedlouho jste dorazili k domu, který se velmi podobal tomu pana Relky. Nejspíš je stavěli a navrhovali stejní lidé. Jen jsi tu viděl mnohem více negrů, než kolik má Tvůj pán. Je to zvláštní, jelikož jsi také věděl, že pan Holf má plantáží s bavlnou naopak méně.
Vedle domu jsi pak viděl zvláštní plochu, ohraničenou čtyřmi kůly, které byly svázány několika lany a tvořily tak pomyslnou ohrádku, ze které by ale každé zvíře ihned uteklo. Nebylo Ti jasné, na co tento čtverec slouží.
Pan Holf zrovna vysedával na verandě, pokuřoval z dýmky a sledoval negry. Někteří z nich sekali dřevo, jiní tahali těžké klády a jiní kamsi nosili plná vědra vody.
Přivázali jste své koně opodál a dva muži Tě každý z jedné strany vlekli ke svému pánovi.
„Chytli jsme ho, jak krade koně. Tvrdí, že jsou prý pana Relky nebo co, ale to je blbost, kde by se tady vzali jeho koně.“ Vychrlil ten první.
Pan Holf nepatrně zpozorněl, pak se ale stejně nonšalantně, jakoby o nic nešlo, zvedl, a přišel blíž k Tobě. „Vskutku, zlodějíček. A myslel si, že mu to jen tak projde… Mohl bych Tě oběsit hned teď a tady. A pan Relka by mi musel ještě zaplatit za nepříjemnosti, které jsi mi způsobil.“ Pomalu Tě obejde a přitom mávne na ty dva, ať vás nechají o samotě.
„Pověz mi, proč bych to neměl udělat?“ zeptá se skrz dýmku, z které zrovna popotahuje. Má přitom jedno obočí zvědavě zdvyžené. V očích mu však hrají zaujaté plamínky, očividně nad něčím usilovně přemýšlí.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 23:37
Pán jeskyně Warlatord

Abner urputně šel za svým cílem chytit koně, ikdyž každou minutou navíc si uvědomoval, že je pryč už dlouho a že by z toho mohl mít problém. Opět měl ale záložní plán vysvětlit, že počítal otroky. Dalo to zabrat, ale konečně se mu podařilo koně chytit. V tom mu ale osud hodil další klacek pod nohy.

Vylekaně vystřelil rukama nahoru.
„Nestřílet! Nestřílet!“ Pomalu se otočil, aby si prohlédl muže. Abner nebyl žádný pistolník, který by rychle tasil a oba muže zneškodnil. Když si na starém dřevěném sudu cvičil rychlostřelbu přímo z tasení měl problém sud na deset metrů vůbec trefit.

„Velice se omlouvám za nedorozumění, ale určitě jste nad ránem slyšeli naše poplachové zvony. Koně prorazili ohradu a utekly, do teď je tu chytáme. Přece si snad poznáme každej svoje vlastní koně“ nervózně se zasmál Abner stále s rukama nad hlavou.
„Já pracuju pro pana Relka, myslíte, že jsem tak blbej, abych Vám jako soused krad koně, že by se na to jako nepřišlo? Jestli chcete, můžete se přesvědčit na vlastní oči, ukážu Vám ten povalenej plot a tu oranici od koní, když pelášili na Vaše pozemky. Pan Relka to s panem Holfem určitě nějak srovná, jestli došlo k nějaký škodě.“ Pokrčil rameny a mlel pantem čím dál tím sebejistěji.
„Už jsem se bál, že tyhle poslední dva ani nechytnu, mršky. Dyť vy dneska navíc pasete nad řekou, ne? Nebo Vám snad taky nějaký koně utekli, že myslíte, že sou tyhle Vaše?“ Zeptal se Abner tónem, že snad oni takoví hlupáni nejsou a že je nepravděpodobné, aby oběma sousedům najednou utekli koně.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 23:25
Zola Rosenberg

Nějakou chvíli jsi takhle bloudil po pastvinách a poměrně rychle se Ti podařilo spatřit prvního koně. Spokojeně se pásl na vysoké zelené trávě, která byla díky dobře orientovaným svahům přeci jen o trochu šťavnatější, než vaše pláně.
Kůň si Tě všiml a nervózně zafrkal. Vzhledem k tomu, že jsi ale s koňmi pracoval téměř od malička, podařilo se Ti k němu přiblížit na takovou vzdálenost, ze které bylo chycení koně již jen otázkou přesnosti. Přesto při Tobě stál nejspíš Tvůj anděl strážný, jelikož už za chvíli byl kůň pevně chycen do lasa. Když ses k němu blížil, ošíval se a byl neklidný. Položil jsi mu však ruku na čumák a zadíval se mu hluboce do očí, tak jak Tě učil ještě Tvůj děd. A od té chvíle kůň klidně kráčel po boku Tvé kobyly.

Najít druhého koně byl však trochu větší oříšek. Strávil jsi tím již docela dost času a okolnosti Tě donutily jít hlouběji do pozemku cizího pána. Když už jsi to chtěl vzdát a vrátit se aspoň s jedním koněm, všiml sis dalších stop. Vydal ses po nich a vskutku, zanedlouho jsi uviděl krásného statného hnědáka, kterak se právě napájí z potoka.
Sotva Tě uviděl, popoběhl kousek dál po proudu a Ty jsi ho tak musel následovat. Nakonec jsi musel prvního koně přivázat ke stromu a tryskem ses vydal s lasem točícím se nad hlavou na lov hnědáka.
Chvíli to vypadalo, že Tě snad shodí se sedla a potáhne Tě tak dlouho, dokud se lasa nepustíš. Tvá kobyla však již věděla, co má dělat, a tak se na poslední chvíli vzepjala a tím Ti tak pomohla se v sedle udržet a hnědáka přitáhnout tak, aby se již nemohl vzpouzet. Pomalu ses tedy vydal k druhému koni.
Ve chvíli, kdy jsi i jeho odvazoval od stromu, jsi za svými zády uslyšel nabíjet brokovnici.

„Tak teď hošánku pusť ty koně, dej ruce nad hlavu a vyklop kdo jsi.“ Zahřměl čísi hlas.
„Jo, a taky vyklop, proč kradeš panu Holfovi, jeho koně. Tak mluv, holobrádku!“ řekl druhý, o poznání hloupější, přesto však ne nebezpečnější hlas.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 23:09
Pán jeskyně Warlatord

Abner na okamžik zapomene na veškeré trable s pozoruje složebnou při práci. Při tom si představoval, jak ji rozesmívá, jak ji drží za ruku a pak ji povalí ve stáji na čerstvé seno. V tom ho vyrušil zvuk pleskání koňských koblih o suchou hlínu a bylo po snění. Pobídl koně a soustředil se na práci, děvčata budou muset znovu počkat. Ach jo. Zamyslel se, že má našetřené nějaké peníze a že by bylo nejsnažší zajít ve městě do bordelu, jako to dělají všichni ostatní. Jednou tam byl, ale byl nervózní a nějak mu to nešlo. Ta děvka se mu tenkrát ještě vysmála. Od té doby tam nebyl. Praštil ji a utekl.
Cvalem se dostal na plantáž a jednomu z kolegů řekl, že má za úkol otroky přepočítat a podívat se i za hranice pozemku, kdyby náhodou. Párkrát zakroužil po plantáži, ale jen na oko, věděl, že jsou všichni. Viděl jim to na těch jejich ksichtech, že jsou posraný až za ušima, aby někam utíkali. Určitě sou všichni.
Kopl koně patami a vydal se do pastvin za plotem s tím, že ty dva koně přivede. Měl dvě lana a hodlal je obě použít. Pečlivě se díval po zemi a stopoval, byl v tom dobrý, ale samozřejmě to chce i pořádnou dávku štěstí.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 23:00
Zola Rosenberg

„Ano ano, máte pravdu. Doba je zlá, negrů málo…“ přitakával pan Relka. Očividně pro něj bylo důležité, aby žádný z jeho otroků neutekl. Navíc, proč by negři dělali díry do plotu, když by se pak poslušně vrátili do svých chatrčí?
„Výborně, pane Grizly, dobrá práce, jako vždy.“ Říkal to jemu, přesto při svém odchodu věnoval pohled i Tobě.
Když jste byli opět sami, Grizly se k Tobě otočil „Dobrá práce, sráči. Na mě si ale tak snadno nepřijdeš. Běž ty negry ještě jednou přepočítat a věz, že budeš viset, pokud bude byť jen jedno uřvaný děcko chybět.“ Řekl výhružně, ale nemáš teď pocit, že by ses měl cítit nějak přímo ohrožený. Grizly sice občas hraje jen podle svých pravidel, ale dokáže i ocenit, pokud to umí i někdo jiný. Je to zvláštní, na první pohled Ti nepřipadá jako člověk, který by krom svalů uměl používat i něco jinýho. Na druhou stranu je na téhle plantáži už hezkou řádku let. A ne o moc míň je i vedoucím téhle družiny.
Věděl jsi, že kdyby chtěl, zařídí, aby se jeden otrok jednoduše ztratil. Musíš ale doufat, že i jemu jde koneckonců o blahobyt celého panství a ne jen o sebe.

Počítat otroky, když je den a jsou v práci, je na docela dlouhou dobu. Také hledat koně ve dne na cizím pozemku může být o kejhák. Když tak přemýšlíš, co z úkolů udělat dřív, vidíš služebnou které jsi včera pomohl, jak máchá prádlo ve velkých neckách.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 22:49
Pán jeskyně Warlatord

Dva koně je dost, kůň je drahá záležitost, pomyslel si Abner a taky věděl, že potápěním druhých ničeho nedosáhne, pokud se bude potápět s nimi. Ještě dnes ty koně přivede, skončí dřív a vystopuje je. V koních se vyzná a umí to s nimi. Teď tu byl ale jiný problém.

Přestože měl Abner knedlík v krku, musel zachovat alespoň navenek klid.
„Pane, při vší úctě ke Grizlymu jsem se na stopy pečlivě zaměřil a protože jsem docela dobrý stopař, poznal jsem hned na místě, že to není tak zcela jednoznačné. Stop bylo u plotu i kolem něj plno a to přesto, že nějakou dobu nepršelo. Vlhko se tam dělá jen nad ránem a tak mohly bejt stopy i několik dní starý. Navíc to tam celý rozryli koně. A na vyprahlý louce samozejmě žádný stopy nejsou. Mohli to bejt třeba i negři pana Holfa, víte, jak je to s nim těžký. Byl jsem zkontrolovat boudy otroků u plantáží a všichni spali.“ Zhoupl se na patách a olízl si rty.
„Pro mě za mě, klidně nějaký obětní beránky vyberu. Jen je třeba počítat s tim, že je to pracovní síla, která nám bude chybět, už takhle teď plot opravují otroci, který by měli bejt na plantáži. Víte, že já jsem ten poslední, kdo by kryl negra před spravedlností.“ Nepřímo nenechal na Grizlym nit suchou.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 22:35
Zola Rosenberg

Grizly si všiml, že ses vrátil dřív a navíc bez černochů. Prozatím to ale nijak nekomentoval.
Už bylo pár hodin po snídani, když jste chytání koní vzdali. Kromě dvou, se vám podařilo chytit všechny. A riskovat nepříjemnosti s panem Holfem, to za ty dva koně nestálo. Vrátili jste se tedy zpět k sídlu a koně jste prozatím pustili do menší ohrady u domu. Grizly pak poslal nejsilnější černochy z vašeho rajonu na okamžitou opravu plotu a k tomu dva muže jako dohled.
Podle pohledu, který na Tebe hodil, jsi nabyl dojmu, že poslal přesně tyhle muže proto, protože věděl, že jsou nejproduktivnější sběrači bavlny a že bez jejich pomoci se ostatním nepodaří udržet, natož zvýšit sběr. A věděl, že to půjde na Tvou hlavu.

Před hlavním sídlem na vás pak čekal pan Relka, abyste mu podali hlášení. Grizly, jakožto vedoucí, k němu přistoupil a začal „Pane, v noci došlo k narušení plotu na východní straně a utekli nám koně. Naštěstí se to stráže dozvěděly téměř okamžitě a tak jsme je mohli vyrazit hledat ještě za setmění. Podařilo se nám pochytat zpět všechny koně, až na dva.“ Vypadá, že již skončil. Když tu se náhle nadechne, jakoby si na něco vzpomněl “ Jo a pane, taky jsem u plotu viděl otisky stop. Bosejch stop. Poslal jsem tady zel-… Abnera, aby vystopoval, kdo z Vašich negrů to byl a proč to udělal.“ Pohodil hlavou směrem k Tobě, jakoby Ti předal slovo.
Pan Relka se na Tebe se zvědavostí podíval „Nuže, pane Abnere, co jste zjistil?“

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 22:25
Pán jeskyně Warlatord

Abner se v duchu dusil zlostí, že Grizly přišel na to, že to neudělali koně, ale že došlo k sabotáži. Takhle to přece je nakonec úplně jedno, jestli byl plot shnilej, nebo ne. Kurva! Křičel v mysli Abner. No ale stejně, třeba to Relkovi nějak v tý jeho starý palici secvakne, že jsem to řikal a měl jsem pravdu, to, že plot někdo povalil, jsou jen výmluvy. Kdo ví, jak to Relka vlastně vezme.

Zároveň Grizlyho jistota na tím, co ve tmě viděl, když tam pobíhaly koně, byla trochu moc sebevědomá. Začal se uklidňovat a chladněji přemýšlet. Sám si místo prohlédl, projel se tam několikrát na koni tak, aby kopyta stopy trochu zakryla a vydal se po stopách zpět do pozemků. Stopy se ale musí přece brzy ztratit, dobře, u plotu jsou keře a je tam vlhko, ale jinak je zem vyprahlá. Grizlyho argumenty nemohou obstát, ať si bez důkazu negry nahání a trestá sám.

Abner chvíli kroužil po louce a pak se vydal pomoci mužům chytak koně připraven odpovědět, že on žádné stopy nenašel a že to klidně mohl být někdo zvenku a utéct jinudy a nebo že stopy jsou starší a nemají s plotem nic společného. Nějak to přeci okecá.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 22:12
Zola Rosenberg

Napočítal jsi i se sebou 18 mužů. Většinu z nich poznáváš ze své práce, kdy dohlížíte na otroky. Pár jich ale vypadá ostříleněji, než ostatní. To bude nejspíš oficiální stráž pozemku. Je jasné, že tu nejsou všichni muži – někdo musí hlídat sídlo, někdo pracuje na jiných polích.
„Koně probořily ohradu a utekly do sousedství. Měl jsi pravdu zelenáči, bylo potřeba se na to podívat dřív, teď už je pozdě. Budeme rádi, když se nám podaří pochytat většinu koní a nezastřelí nás přitom chlapi pana Holfa.“ Věděl jsi, že pan Holf sousedí s pozemky pana Relka. A že je schopný se hádat o každého otroka, o každého koně i o každou slepici až do morku kosti, že je to jeho majetek. I kdyby měl na zádech vypálený cejch někoho jinýho.

Přijeli jste k plotu, kde vás Grizly zastavil. Sesedl z koně a obhlížel místo. Teď jsi byl rád, že jsi plot nešel rozbořit ty sám.
„Jsou tu nějaký stopy. Posviť mi sem!“ přikáže nejbližšímu muži. Grizly chvíli chodí sem a tam, občas si klekne do mokré trávy. „Ty černý svině! Kolem jsou bosé otisky něčích obřích tlap! Vypadá to ale, že neutekli dírou v plotě. Jen ho rozbořili a vrátili se zpět…“ rozhlídne se kolem a zrak mu padne na Tebe. „Mladej, pocem.“ Přikáže Ti. „chtěl jsi bejt aktivní, tak tady to máš. Vystopuj ty, kdo todlencto udělali. A pak mi je přiveď. Ostatní, za mnou!“ Zavelel, a odjel s ostatními dírou v plotě chytat koně.
A Ty jsi zase zůstal sám.
Věděl jsi, že stopovat bez psů je dost nahovno úkol a potmě a sám prakticky nemožný přijít na to, kdo to ve skutečnosti byl. Až na to, že jsi to věděl. Stejně tak jsi ale mohl obvinit kohokoliv jinýho.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 22:00
Pán jeskyně Warlatord

Abner bojoval s ospalostí a neochotou vstát z lůžka, brzy jej ale probral adrenalil, který ho rozproudil a srdce se mu rozbušilo. Musí se k ostatním přidat, jinak to by to mohlo bít podezřelé. Také byl vyděšený z varianty, že snad skutečně utekli otroci nebo se stalo ještě něco jiného, taky je mohl někdo napadnout a on by pak byl za zbabělce. Rychle si natáhl kalhoty, nazul boty a nabitý revolver si za běhu připnul kolem pasu. Od pasu nahoru byl nahý, ale to se nedá nic dělat, košili měl stejně ještě mokrou a to by v ranním chladu bylo ještě horší. Rychle osedlal koně a kopal jej do slabin tak dlouho, doku ostatní nedojel. Vyhlédl si Grizlyho a přijel blízko k němu, aby ho slyšel, zeptal se ale Loonyho: „co se stalo?“ Rozhlížel se kolem a zároveň přepočítal zhruba muže, teď když byli všichni, nevěděl vlastně doposud pořádně, kolik lidí pro pana Relku celkem pracuje.
Sám se snažil rozhlížet a zhodnotit situaci.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 21:51
Zola Rosenberg

Usnout po takovém dni Ti nedělalo problém. Jako problém se však ukázal přesný opak. Slunce bylo ještě daleko pod obzorem, když se v nedaleké strážné boudě rozezněly poplašné zvony. Chvíli Ti trvalo rozvzpomenout si, kde vlastně jsi. Než ses vyhrabal z postele, už se kolem Tebe ostatní urychleně chystali a skákali do sedel.
„No tak Abnere, hejbni zadkem a nasedni do sedla! Musíme je pochytat!“ pošťouchl Tě jeden z kolegů směrem ke dveřím a Tobě se v první vteřině udělalo nevolno, že snad utekli otroci. O pár vystrašených vteřin později Ti však došlo, oč nejspíš jde. Pocítil bys snad i nějakou vděčnost, kdyby však cítit vděčnost vůči otrokům nebylo tak moc proti Tvému přesvědčení.
Zjistil jsi, že už jsi v potemnělé boudě poslední. Je tak vlastně na Tobě, zda se přidáš k chytání koní, nebo se pokusíš dospat někde ve vysoké trávě.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 21:43
Pán jeskyně Warlatord

Abner při nečekaném rozhovoru sevřel pevně čelisti, aby sám před sebou neselhal a při této první přímé konfrontaci s Grizlym si uvědomil hned několik věcí. Abner tomu tady chtěl šéfovat, to ale už věděl, teď se mu to ale ještě více potvrdilo, také si uvědomil, že překračuje určité hranice. S tím nehodlá přestat, ale bude si muset dávat větší pozor. Poslední zjištění bylo, že zjistil, jak moc se Grizlyhop vlastně fyzicky bojí. Kdyby se do sebe pustili, Abner by neměl sebemenší šanci. Bude na něj muset jinak.
„Jo s tim plotem, ale Relka pověřil přímo mě, navíc o nic nešlo, jen to zkontrolovat. Ale máš pravdu, ujelo mi to, měl jsem přijít první za tebou. Už se to nestane.“ Pokrčil Abner rameny, jako by se přece nic nestalo a uhnul pohledem. Když ho Grizly konečně pustil, zhluboka si oddechl a šel se umít ke kádi, kde ho ale popadl trochu vztek. Zapálil si ciogaretu a díval se na vycházející hvězdy. „Nešťastná náhoda...“ zašeptal přes doutnající tabák v ústech a uchechtl se.
„Radši si dej za klobouk čtyřlístek, uvidíme, komu se tu stane nějaký neštěstí...“ pozdě v noci se vrátil do boudy a spal jako špalek.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 21:33
Zola Rosenberg

Bylo vidět, že černoši se na sebe chtějí překvapeně podívat, ani jeden to však neudělal. Drželi hlavy pokorně skloněné, dokud jsi nedomluvil. Poté ten, který promluvil, na Tebe pohlédl „Jistě, pane.“ Řekl s naprostou samozřejmostí a už se i s masem hnali za ostatními.
Všichni jste věděli, že ti dva neměli na výběr. Pokud by teď neuposlechli Tebe, mohl bys je na místě zabít a nikdo by ani nevzdechl. Takhle mají aspoň šanci dostat se nepozorovaně k díře. K díře, o které stejně již dávno vědí.

Den to byl dlouhý a díky teplu i velmi namáhavý. Spal jsi s ostatníma chlapama v podlouhlé boudě hned vedle hlavního sídla, která byla stlouknutá jen z obyčejných prken. V létě to ale ničemu nevadilo.
Před budovou byl barel napuštěný vodou, ve kterém ses mohl opláchnout a smít tak celodenní špínu. Venku jsi však narazil na Grizlyho, kouřícího ubalený tabák. Chtěl jsi kolem něj jen projít, ale zastoupil Ti cestu.
„Hele mladej, jsi tu jen krátce, ale o to rychleji bysme si měli vyjasnit, kdo tomu tady velí. Nikdy nemluv s panem Relkou bez mého vědomí. Jakýkoliv informace budeš mít, přijdeš prvně za mnou. Je Ti to jasný?“ foukne Ti kouř do obličeje, až máš na chvíli pocit, že se zakuckáš.
Když už chceš odejít, chytne Tě ještě za rukáv. „A nic nezkoušej, zelenáči. Takových, jako jsi Ty, tady už bylo. A víš, kde všichni skončili? Támhle za kopcem.“ Pohodil hlavou k místu kde víš, že je pár mil odsud hřbitov. „Samozřejmě všichni nešťastnou náhodou.“ Řekl tak, že bylo jasné, že to žádná náhoda nebyla. Ještě chvíli Tě držel za košili a tvrdě Ti koukal do očí, než naznal, že Ti dal jasně najevo svou lekci a nechal Tě jít.

-------------------------------------------

„Říkal jsem, že si musíme najít novou cestu ven. Tahle už je moc nebezpečná.“
„Teď je nepoužitelná. Možná jsme se díky tomu všichni tady vyhnuli kulce rovnou mezi voči.“
„Budeme muset najít jinou. Ten tunel musíme dokončit, než začnou deště.“
„Mám rezervní plán…“
„To kurva doufám, nenechám tady Rosie ani o hodinu dýl, než bude nutný.“
„A kam myslíš, že se s tou svou Rosie dostaneš? Akorát na další plantáže, kde to třeba může být ještě horší než tady.“
„Slyšel jsem, že na severu je to lepší…“

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 21:18
Pán jeskyně Warlatord

Abner si zavolal oba otroky blíže k sobě, bič odložil na zem, aby už je tolik nestrašil. Na druhou stranu, když byli tak blízko, raději si položil dlaň na rukojeť revolveru. Trochu ho polilo horko v zádech, když si najednou nebyl jistý, jestli jej ráno nabil, nebo ne.
Že na něj jeden promluvil, ho trochu překvapilo, on ale teď myslel na Grizlyho a ne na nějakou debilní bavlnu. Takže mu ani neodpověděl.
„Poslouchejte. Mám pro Vás dva důležitej úkol, nebudu vám vysvětlovat podrobnosti, ale zároveň chápu, že se vám to nebude líbit, to se ale nedá nic dělat.“ Odmlčel se a poklepal se po brašně, jejíž čas teprve přijde.
„Severní plot je částí taky ohrada pro koně, víte kde, že jo. Ten plot má uhnilý trámy a dokud se něco nestane, tak se s tim nic neudělá. Chci, abyste tam v noci šli, až pude strážněj třeba srát a ten plot povalíte a koně vyženete ven. Nesmí Vás při tom nikdo vidět a taky to nesmíte nikomu říct!“ odmlčel se a díval se mužům do obličeje, jestli chápou, co jim řiká. Byl si vědom toho, že je žene do situace, kdy je může strážný zastřelit, když je chytí. Taky si byl ale vědom toho, jaký mají hlad a že maso letos možná ještě vůbec nejedli.
„Abyste měli sílu a věděli, že vás nechci dostat do průšvihu, ale mám tu nějaký zájmy, který se vás vůbec netýkaj tady máte libru sušenýho masa.“ Tu Abner odpoledne ukradl z kuchyně. „Raději to snězte ještě dnes večer, aby to u vás někdo nenašel.“ Kývnul na ně, nasedl na koně a vydal se směrem k rozlehlému sídlu pana Relka, aby se konečně vykoupal. Na rtech úsměv z vidiny, jaký bude mít kvůli tomu plotu Grizly průser, jestli to klapne.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 21:09
Zola Rosenberg

Jakmile jsi sáhl na bič a přikázal jim, ať se otočí, ucítil jsi to. Ten závan strachu, lehce nakyslý, lehce slaný jako pot stékající z jejich těl. Viděl jsi, jak se někteří – zejména ti mladší – po sobě vyplašeně dívají. Jsi tu relativně nový a tak zatím nikdo neví, co od Tebe může očekávat. Někteří hlídači jsou přísní, někteří naopak trochu měkcí. A otroci dokáží vše až moc dobře vypozorovat.
Ty nechceš, aby si o Tobě mysleli, že jsi měkkej.

Po Tvém přednesu, kdy jsi jen sem tam uslyšel vzlyknutí, se rozhostilo o to dusivější ticho. Dvě ženy podpíraly starce a táhly ho pryč. Věděl si, že pro něj pár následujících dnů bude jakýkoliv pohyb nesnesitelná muka.

Dva muži k Tobě na povel přišli, ruce složené před břichem a hlavu poslušně skloněnou. Když ses postavil před ně, jeden to přeci jen nevydržel a zpod skloněnou hlavu na Tebe kouknul a promluvil.
„Můj pane, počasí je tento rok obzvláště suché, úroda není tak veliká, jako loni…“ v jeho hlase byla slyšet pokora, přesto to chtělo velkou odvahu promluvit na Tebe bez dotázání.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 20:59
Pán jeskyně Warlatord

Abner si pohrával se stéblem v ústech a klobouk měl sražený hluboko do čela. Slunce dnes obzvlášť pálilo. Opřel si ruce o hrušku sedla a přemýšlel o té služebné, napadaly ho zábavné nebo zajímavé věci, které ji měl říct a neřekl., Trochu litoval, že se s ní nedal více do řeči, když už se to takhle semlelo a mluvili spolu. Musí sebrat odvahu a ještě si s ní někdy popovídat. Uvědomil si, že ani nezná její jméno.
Až byl ale konec pracovního dne, Abner přijel na koni před nastoupené černochy a ze sedla si je tiše chvíli prohlížel. Hnusili se mu, jak byli zpocení, jak byli špinaví, jak byli hubení a nezdravě vypadající a taky a to možná hlavně... jak byli černí. Slunce už zapadalo a cikády řvaly ve vyschlé trávě.
Abner seskočil na zem a odepnul ze sedla stočený bič. Viděl v těch všech temných očích záchvěv strachu. To mu dělalo dobře.
„Sběr bavlny se za poslední týden snížil o třetinu!“ Záměrně přehnal informaci, kterou oznámil velice nahlas. „A nebo ji někdo ze skladu krade.“ Pokrčil rameny a našpulil spodní ret.
Rozmotal bič a přikázal černochům aby se otočili čelem vzad.
„Třetina. Pro mě zní jako spravedlivý trest, aby každý třetí z vás dostal bičem za svou lenost.“ A práskl bičem na prázdno, usmál se, když viděl hromadný záchvěv v ramenou.
„Je ale možné, že se jen stala nějaká chyba, že se situace vysvětlí a já nechci být nespravedlivý.“ Znovu práskl bičem naprázdnou když míjel řadu otroků. A znovu a znovu. Dokud nedošel na konec řady.
„A ono se to taky vysvětlí. Očekávám, že příští týden bude ve skladu nejen chybějící stávající třetina, ale zároveň i běžný množství jako v týdnech předchozích. A pokud ne...“ šlehl vší silou posledního černocha v řadě přes záda. Ten vykřikl bolestí a svalil se s krvavým pruhem na zádech.
„Tak víte, co třetinu z Vás čeká“.
Pak ukázal na dva nejzdatnější muže a řekl jim, že s nimi chce mluvit o samotě, ostatní že můžou jít.

Zola Rosenberg - 8. srpna 2020 20:44
Zola Rosenberg

Služebná celá překvapená z Tvého přístupu se chvíli nezmohla na nic jiného, než na Tebe nevěřícně koukat. Poté před Tebe padla na kolena, vzala Tě za ruku a sklopila hlavu „Ach pane, jste tak šlechetný a hodný, mockrát Vám děkuji. Nikdy Vám vaši laskavost nezapomenu…“ řekne přes rty chvějící se dojetím.
Nikdy ses nesetkal s takovou vděčností od otroka. Učili Tě, že jsou to jen vypočítavé ďáblovy bytosti, nad kterými je potřeba držet pevnou ruku. Ostatně už od malička jsi viděl, že s otroky se vždy zacházelo… inu, jako s otroky. Samozřejmě, že se dělo, že se někomu snad i zalíbila služebná. Ale v takovém případě nebylo vůbec třeba se jí jakýmkoliv způsobem dvořit. Všichni věděli, že stačilo říct, a ona by šla kamkoliv, a musela by vydržet cokoliv. A jen myšlenka na jakoukoliv romantickou náklonnost mezi otroky a jejich pány byla tak troufalá, že ani Ty sám sis ji nepřipouštěl.

Po práci se přesně na Tvůj příkaz seřadili všichni otroci, které má skupina pracovníků, ve které jsi i Ty, na starosti. Bylo jich něco přes třicet – staří i mladí, muži i ženy, v plné síle i mrzáci. Mezi nimi i pár dětí. Věděl jsi, že negři se mezi sebou můžou rozmnožovat. Díky tomu se stále levně doplňovala pracovní síla. Nemohli však nikde veřejně prezentovat vztahy mezi sebou. Manželství byl pro ně zapovězený pojem, kterého byli hodni jen lidé světlé pleti.
„Můj pane, seřadil jsem je, jak jste si přál.“ Řekl se skloněnou hlavou stařec a odpajdal se postavit na konec řady.

Pán Jeskyně - 8. srpna 2020 20:32
Pán jeskyně Warlatord

Abner se zašklebil. Přemýšlel, jestli se do Grizlyho nějak pustit, ale viděl, že se Relka chce jen v klidu najíst a stejně je nebude moct vnímat. Bude na to muset chytřeji než Grizly. Až bude Relka ochotný poslouchat, tak dopadnou jeho slova na úrodnou půdu a Grizlyho se snad rychle zbaví, nebo mu Relka ná na povel třeba i celý panství. O tom Abner stál a co na tom, že je ještě mladý.
U jídla už neřekl ani slovo, dojedl a snažil se ještě vodou opláchnout oblečení, takže na koně nasedal celý mokrý.
Když míjel služebnou, zase z koně sesedl.
„Chlapi jsou prasata, to spíš oni by se měli omluvit.“ Řekl s úsměvem Abner ale v duchu trochu žárlil na muže, který si na rozdíl od něho ten hezký zadek poplácal.
Když poslouchal její trápení, zíral na ni a poslouchal jen tak napůl. Přestože ale vystupoval sebevědomě, u děvčat doposud příliš úspěšný nebyl a to ho teď uvedlo do rzpoaků před tak pohlednou dívkou. Sáhl pod sedlo a vytáhl plechovou krabičku. „Tohle je mast od ranhojiče z města. Natřete mu to tím, ale jestli to je hodně zlý, tak už mastičky nepomůžou.“ Vyskočil na koně, klepl do krempy klobouku a odjel pryč.
*Tak on mi dá do konce měsíce, já mu ukážu, sráčovi* Přijel na plantáž a ze sedla přikázal nejstaršímu otrokovi, že chce, aby se po konci práce všichni seřadili u kůlny na nářadí.

1 2 3 4 5 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)