Kouzelnický Orient Expres Sp. (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Kouzelnický Orient Expres Sp.

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Kouzelnický Orient Expres Speciál
Z nástupiště 7 a ½ na nádraží King’s Cross pravidelně odjíždí Kouzelnický Orient Expres – jeden ze čtyř Kouzelnických Evropských dálkových vlaků, směrem na kontinent, kde projíždí čistě kouzelnickými vesnicemi a končí v Istanbulu – bývalém srdci Východřímské říše. A teď, mezi Vánocemi a Novým rokem z Londýna vyjíždí Kouzelnický Orient Express speciál. Vlak se speciálním programem pro pasažéry a několikahodinovou poznávací zastávkou v každé stanici. Pro Britské kouzelníky a čarodějky se tak jedná jedinečná možnost poznat život svých druhů na Starém kontinentu.

Klíčová slova:

Harry Potter, Orient Expres, Kig's Cross, 7 a 1/2, Vlak

Jaké hráče:

Jsem ochotný to zkusit s kýmkoliv. Ideální tempo jednou týdně.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (5/5) Grandine, Kenzie, Kirito, Neera, Tinamar

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2

Casey Rebbeca Ashwood - 12. prosince 2018 08:56
Casey Rebbeca Ashwood

Jak velí základní lidská přirozenost, ohlédne se do uličky vzápětí poté, co ji Freddie upozorní, aby to nedělala. S věcným zamručením stiskne rty a přikývne, jako by to všechno vysvětlovalo.
„Doufám, že to dají někam, kde to zvládnou dostatečně vychladit, jinak budeme ty vaše tchoříčky brzo potřebovat jako osvěžovač vzduchu,“ podotkne uvolněně a znovu se posadí na svoje místo. Natáhne se zpátky pro svůj časopis, ale jenom ho složí a položí vedle sebe, když jí Freddie znovu osloví.
Vypadá, že musí tu otázku pár vteřin zpracovávat, než zavrtí hlavou: „Ne, díky. Ale nevím, jestli je to ten nejlepší nápad na podrážděný žaludek,“ upozorní a trochu pokrčí rameny.

Freddie Pipes - 10. prosince 2018 13:17
Freddie Pipes

"No, to tedy není nic pěkného," zabručí Freddie a dveře od kupé zase přibouchne. Ztěžka dopadne zadkem zpět na sedačku. "Nevím, co vidíte venku, ale do chodbičky moc nekoukejte." Upozorní Casey a ještě s hůlkou v ruce si začne ovívat obličej. Vypadá poněkud pobledle.
"To nám to ta cesta začíná, pár kilometrů a hnedka se tu pronáší..." Poslední slovo polkne a protočí očima.

Mávne hůlkou a přivolá si z horní poličky jeden z kufříků. Poklepe na něj špičkou hůlky a víko se s klapnutím otevře. Zašátrá mezi svršky různých barev a vytáhne placatou láhev, ze které si přihne.

"Ohnivou?" Zeptá se a nabízí placatku směrem ke Casey.

Ellis Blackthornová - 3. prosince 2018 09:20
Ellis Blackthornová

Ellis se vůbec nemusí podívat směrem ke dveřím, aby poznala, že okolo ní proplula smrt. Cítila ten závan až ve svých útrobách. Maličko sebou ošije. "Pokud tam ovšem ten člověk neskočil, asi mu budete dlužit omluvu," odvětí Kayovi příkře a zpříma se mu podívá do očí, které žhnou jasně rudou barvou. "Asi si půjdu dát něco... k pití, procedí mezi zuby," zároveň provokativně ustrne pohledem na Kayově krční tepně.

Sama se za toto provokativní chování v duchu vypeskuje, avšak není pro ní větší zábavy, než občas vylekat lidi, kteří nabudou dojmu, že vedle sebe mají skutečného upíra.

Bez dalšího se zvedne a vyjde z kupé ven. V duchu přemýšlí, zda se jde do jídelního kupé doleva nebo doprava, ale ptát se spolucestujícího se jí zrovna nechce. Jeho cynismus jí až moc barvitě připomněl člověka, na kterého by v tuto chvíli raději nemyslela. Vydá se tedy doleva a je zvědavá, kam jí kroky zavedou.

Pán Jeskyně - 2. prosince 2018 20:39
Pán jeskyně l.i.c.h.

Kupé Freddieho a Casey je poblíž začátku vlaku, díky čemuž odpověď na to, co se stalo zjistí vzápětí. Dveře do vagonu se otevřou, a dovnitř vplují nečí boty následované nohama, trupem a vlastně i zbytkem těla. Nejdřív narazí na roh, než se otočí. Poté co propluje vzduchem tělo přikryté bílým plátnem se vynoří kouzelník mířící hůlkou na mrtvolu.
„Měli jsme nehodu,“ zabručí kouzelník směrem k Freddiemu

Než se stačí Heather ozvat, uvidí, jak okolo okýnek kupé chodbičko proplouvá vzduchem mrtvola přikrytá plátnem, kterou řídí zřízenec vlaku, který projde okolo vzápětí. To je pro všechny odpověď na to, co se stalo.

„Nejspíš stalo,“ ukáže Kay na mrtvolu proplouvající vzduchem. „No, to nám ta cesta hezky začíná. Doufám., že tu nebudeme stát moc dlouho. Vlaky na tohle dost trpí. Už jsem zažil milion takových zpoždění. Lidi skáčou pod vlak častěji, než byste čekala. Jen by mohli taky myslet na ty chudáky, co sedí v tom vlaku. Je to dost sobecké,“ prohlásí cynicky.

Naštěstí pro všechny to s vlakem cukne a pomalu se rozjede. Tohle není jako mudlovské nehody, kde je musí přijet vyšetřovat policie a taky záchranka.

Williem Morgan - 2. prosince 2018 18:38
Williem Morgan

Prudké zastavení vlaku mě vyhodilo ze sedadla. Instinktivně jsem si kryl hlavu a vnitřní orgány. Přesto jsem poměrně tvrdě dopadl, ale to nebyl problém. Par modřin my velkou hlavu nedělalo. Spíš mi vrtalo hlavou, kde to vlastně jsem.
Tento incident dokonale zničil mou orientaci v daném prostoru. Jako obvykle jsem se spolehl na své smysly. Začal jsem od toho, že jsem věděl, že jsem na podlaze. Rukama jsem využil, abych zjistil, co se nachází bezprostředně v mém okolí. A sluch na to vzdálenější. Tuto situaci něco způsobilo a já byl plně rozhodnut zjistit, co to bylo. Hned jak zjistím, kde zrovna jsem.
Pomalu se posadím. Což mi přijde, jako lepší pozice než se válet rozplácnutý na zemi. A pak si vzpomenu na dobré vychování. Tiše se zeptám. „Jste v pořádku, slečno?“

Casey Rebbeca Ashwood - 24. listopadu 2018 19:45
Casey Rebbeca Ashwood

Poposedává na okraji sedadla a tváří se trochu jako sůva uvržená do hodně velké mísy nudlí. Dokonce jí to vydrží i chvíli poté, co jí Freddie v pozdravu nabídne svojí velkou pazouru. Až s drobně společensky nepřijatelným zpožděním se nakloní a rukou mu rázně potřese. Přimhouří oči, na vteřinku se zahledí někam za něj a zdánlivě od tématu nadhodí: „Odražeč?“
„Teda, promiňte, já jsem – Casey,“ nepatrně se zadrhne, jako by měla na jazyku jiné jméno a musela včas opravit sama sebe, {b}„Taky pracovně. Vyslali mě sbírat informace a pak je zprostředkovat,“ odtuší a z brašny vytáhne poslední výtisk Magical Geographic. Trhnutím ho rozloží, skryje se za něj, zpoza jeho hradby ale ještě poznamená: „Hnůj voní jako domov.“

*****

Zatímco je vlak unáší vpřed, tiše listuje v časopisu – buď si v něm čte, nebo se za ním schovává. Vypískne jako přišlápnutá myš, prudká brzda ji zastihne zcela nepřipravenou. A než se stihne vzpamatovat, trochu ztěžka dosedne zase zpátky do svého sedadla.
„Promiňte,“ hlesne a s doznívajícím překvapením zahvízdne, jednou rukou si bezmyšlenkovitě poupraví šátek ve vlasech, „Vhoa. Chybí mi vyvážení zadku,“ poznamená s jistým pokřiveným pobavením, nakloní se v sedě dopředu a začne sbírat pomačkané stránky kouzelnického časopisu.
„To jsme moc daleko nedojeli,“ podotkne konverzačním tónem a zamíří pro změnu vyhlédnout z okna.

Ellis Blackthornová - 20. listopadu 2018 20:16
Ellis Blackthornová

Místo odpovědi od spolucestujícího se Ellis naskytne škubnutí za krkem a následná katapultace do jeho náručí. Jediná věc, na kterou se po pádu zmůže, je přehlídka peprných nadávek, které pochytila ze světa mudlů. Když se vzpamatuje, zjistí, že její zachránce, který jí při karambolu nastavil náruč, nyní slouží jako náhražka matrace. S mírným ruměncem se vysouká zpátky na svou sedačku a modlí se, aby si Kay nevšiml její barvy očí, která se při pádu zbarvila do rudě červené. "Doufám, že se nikomu nic nestalo," zadrmolí, přičemž si oprašuje oblečení od neexistujícího prachu.

Heather Yasiński - 18. listopadu 2018 23:13
Heather Yasiński

Heather vyjekla v úleku a také bolestí. Při nárazu se citelně praštila do hlavy. Z hůlky vylítly výstražné červené jiskry a neškodně se rozletěly po prostoru kupé. Ucítila, jak jí na čele naskakuje pořádná boule. Narovnala se na sedadle, kam ji náraz vymrštil, a rozhlédla se. Kde je ten kluk?

Freddie Pipes - 14. listopadu 2018 12:37
Freddie Pipes

Rozpřáhne ruce v pokusu Casey zachytit, přece jen se jeho sportovní reflexy nehodí ještě úplně do starého železa. "Opatrně, slečno!" Poví Casey téměř otcovským tónem a svými medvědími tlapami ji jemně odstrčí zpátky na sedadlo naproti. Z rukávu si do pravačky vyklepne hůlku a jemným pohybem odešle koště zpět do rohu. "Možná bych ho měl opatřit nějakým přilnavým kouzlem, ale aby mě pak nikdo neobvinil z podvodu," uchechtne se a s hůlkou připravenou se vydá ke dveřím kupé, ze kterých zvědavě vykoukne na chodbu.

Pán Jeskyně - 13. listopadu 2018 22:06
Pán jeskyně l.i.c.h.

Jenže místo zjištění, co to vlastně bylo vlak zabrzdí tak prudce, až Heather vyletí ze své sedačky, dopadne těsně vedle Willema, kterého ten náraz vymrští z jeho vlastního sedladla.
Stejným stylem vyletí Ellis na Kaye, který je však dost obratný na to, aby ji zachytil do náruče, i když se pak oba svalí na podlahu kupéčka.
Stejný osud postihne i Casey, kterou to vyhodí přímo na Freddieho. Celý vagon pak zaplní rozhořčené hlasy cestujících a zápach rozpáleného kovu s vařícím olejem. Tohle nejspíš v plánu nebylo.

Williem Morgan - 7. listopadu 2018 10:30
Williem Morgan

Chvíli přemýšlím zda jsem to správně vysvětlil. Bylo těžké usoudit co si o tom má spolucestující myslí. Jistě něco z toho se probírá na školách. I když se ve jistých věcech zatraceně mýlí.

Poslouchal jsem slečnu Heater. Musím uznat, že to se syrovou magií mě to dost zklamalo. Ta otázka mě zaujala a trošku pobavyla. Chtěl jsem to vysvětlit, ale rozhodl jsem se to nechat na později. "Spíše manipulace s přečištěnou energií." Úsměv se trošku víc roztahne. "Ne vlastně už více než půl roku magii nepraktikuji. A nikdy jsem ani neměl akademické ambice." Do odpovím na otázku.

Pomalu jsem otevíral pusu, abych s formuloval otázku. Dutý naráz patrně na okno, mě donutí zase zmlknout. Pomalu jsem natočil hlavu směrem odkud zvuk zazněl. A důkladně se zaposlouchám.

Ellis Blackthornová - 5. listopadu 2018 20:24
Ellis Blackthornová

"Výborně, alespoň jeden z nás má nastudované informace o tomhle expresu," zaculí se na Kaye. "Sotva vím, kudy vlastně pojedeme, natož co všechno tu nabízejí." Nepřítomně se podívá z okénka vlaku. "Prozatím mi ale o sobě můžeš něco povědět," nadhodí Kayovi. "Lidé o mně sice říkají, že jsem občas moc upovídaná, ale jako posluchačka jsem ještě lepší."

Heather Yasiński - 27. října 2018 15:13
Heather Yasiński

V tu chvíli něco tupě narazilo do okenního skla. Heather sebou trhla a pohlédla tím směrem. Ruka s hůlkou, kterou dosud nevrátila na její původní místo do účesu, jí instinktivně vyletěla vzhůru do výše ramen, připravena k seslání zaklínadla, pokud by se to ukázalo jako opodstatněné.

Heather Yasiński - 27. října 2018 15:03
Heather Yasiński

He­ather chtě­la za­re­a­go­vat na Wil­li­e­mo­vu po­znám­ku ohled­ně vý­ra­zu slepý a ne­vi­do­mý, ale pak se roz­hod­la, že si to nechá na poz­dě­ji. Roz­hod­ně víc ji za­jí­mal ten jeho roz­bor její magie. Sle­do­va­la ho s při­mhou­ře­ný­ma očima, v nichž se mí­si­la lehká ne­dů­vě­ra se zvě­da­vos­tí. Pa­ra­le­lu ohled­ně ci­zí­ho skle­ní­ku při­ja­la s leh­kým po­kýv­nu­tím hlavy. Při od­bor­něj­ším roz­bo­ru zmen­šo­va­cí­ho kouz­la na­klo­ni­la lehce hlavu na stra­nu, což dě­la­la často, když se na něco chtě­la sou­stře­dit a zá­ro­veň nové in­for­ma­ce pro­po­jo­vat s vlast­ní­mi po­znatky. Při­po­mně­la si Te­o­rie kou­zel, před­mět pro­fe­so­ra Kra­tik­no­ta v šes­tém roč­ní­ku. Vět­ši­na stu­den­tů tyhle ho­di­ny pro­spa­la, za­tím­co stu­dent­ky nej­čas­tě­ji snily s ote­vře­ný­ma očima o schůz­kách, na které se chys­ta­ly večer či o ví­ken­du, pří­pad­ně o klu­cích, se kte­rý­mi by rády na ty schůz­ky šly, a jak je k tomu při­mět. Opro­ti jiným, akč­něj­ším před­mě­tům byly Te­o­rie kou­zel pří­šer­ně nudné. Žádné má­vá­ní a má­chá­ní, žádný prak­tic­ký uži­tek, který by byl pa­tr­ný na první po­hled. Jemné nu­an­ce kou­zel, které občas měli ge­ne­ro­vat podle toho, na co jed­not­li­vé te­o­rie kladly důraz, při­po­mí­na­ly spíš než co ji­né­ho ho­di­ny vy­ší­vá­ní a s ji­ný­mi před­mě­ty, jako Obra­na proti černé magii, Sou­bo­je nebo prak­ti­ka z Péče o kou­zel­né tvory ode­hrá­va­jí­cí se často v Za­po­vě­ze­ném lese či na stá­žích mimo školu, se po­cho­pi­tel­ně vůbec ne­da­ly srov­nat. Kra­tik­not mlu­vil velmi po­dob­ně jako te­nhle mla­dík. Ač­ko­li tohle bylo hodně prak­tic­ké a mělo to svou lo­gi­ku, to mu­se­la uznat.
„Oči­vid­ně dá­vá­te před­nost přímé práci s čis­tou, sy­ro­vou magií,“ po­dotkla s tá­za­vým po­hle­dem, když skon­čil svůj vý­klad. Pou­smá­la se. „Studia už jste asi skončil, věnujete se dál akademickému výzkumu?“ zeptala se se zájmem. Jeho otázku přešla, neměla chuť nechat se zkoušet jako ve škole od takového mladíčka.

Pán Jeskyně - 19. října 2018 23:39
Pán jeskyně l.i.c.h.

Ellis, Kay:

„Netopírov,“ přeloží hbitě Kay jméno francouzského města pro Ellis. „S jídlem bych si hlavu nelámal. Pokud si to pamatuju správně, je tu jídelní vůz, kam mohou cestující kdykoliv zajít na jídlo, svačinu, čaj, nebo nějaký koktejl,“ vyjmenovává informační brožurku o vlaku kterou četl. „Určitě tam hodlám zajít. Je jen určité množství věcí, které člověk může člověk dělat během šesti hodin v kupé.“
Vlak zatím vyjede ze stanice a projíždí skrz Londnýn, který je plný mlhy a pošmourné šedi. Celkově budí dojem, že je lepší být hezky v teple vlaku.

Willem, Heather:

Willem ani Heather příliš nevnímají co se děje kolem nich, a tak si nevšimnou počasí připomínající hordu mozkomorů na jednom místě. Jejich konverzaci až přeruší tupý úder do okenního skla v kupé, připomínající náraz nebo úder nějakým předmětem, což je samozřejmě nesmysl, protože během jízdy by do vlaku nemělo nic narážet. Tak maximálně pták nebo kus větve. Tohle ale neznělo jako ani jedno z toho.

Williem Morgan - 16. října 2018 22:41
Williem Morgan

Když mě slečna opraví, s úsměvem přikývnu. „Ano samozřejmě mate pravdu.“ Při tom nakloním hlavu na lehce na stranu. Za chvilku to ale pustím z hlavy. A poslouchám se zájmem dál.

S potěšením zaznamenám, že u bylinek hodně ožila. Škoda že se v nich příliš nevyznám. Zaposlouchám se do jejího výkladu. Ano to skutečně ledacos vysvětluje. Rostliny a práce s nimi. Nebo jejich částmi. Bavilo jí to už na škole, patrně se o rostliny zajímala už dříve. Má silnou afinitu k elementu země a asi i vody. I když si to patrně neuvědomuje.

To stou mandragorou mě hodně zaujalo. Samozřejmě to pro mě nebyla tak úplně novinka. Ale nikdy mě nenapadlo, že by to fakt mohl někdo dělat. No ale lidé jsou různí. Rozhodně to bylo velmi poučné a zajímavé. Chvilku jsem přemýšlel, jestli snad není učitelkou. Pokud ne tak vzdělávací instituce přišli o velký poklad. S úsměvem dodám. „Davem přednost slepý než nevidomý. Význam slova nevidomí je dosti odlišný ve svém významu.“ A pak přišlo to, čeho jsem se bál. Proč jen nejsem schopen držet jazyk za zuby. Ušetřilo by to spoustu starostí.

Povzdechnu si. Potom pomalu začnu mluvit omluvným tonem. „Promiňte prosím opravdu je mi to moc líto. Pokud jsem vás tím nějak urazil tak se moc omlouvám. Věřte mi prosím, slečno, že jsem to neměl v úmyslu. To jen že jste použila kouzlo. Ono se to strašně špatně vysvětluje.“ Povzdechnu si a na chvilku se odmlčím. "Je to jako byste, se dívala na obraz. Nebo přišla někomu do skleníku. Taky byste mu udělala rozbor automaticky a nevědomě. Jak má zasazené rostly. Jak má vyřešenou závlahu. Jestli tam má dost světle a tak dále. No a to je stejné jen z magií." Usměji se při představě jak bych se jí to pokoušel plně vysvětlit. Asi by mi nevěřila. Málo kdo je ochoten akceptovat magii, jako sílu a energii.

Chvilku váhám ale, když už jsem jednou nohou vlezl, dopekla. Tak tam radši skočím celý, než zbytečně prohlubovat utrpení z marného zápasu. Asi mě začne pokládat za blázna, nebo idiota. Smutně a ironicky se usměji sám sobě a pak začnu mluvit.

„Abych zabránil dalším dotazu jak. Dám vám tento příklad. Máme tady dejme tomu třináctiletého žáka magické školy.“ Mávnu neurčitě do prostoru. „Vedle sebe má velký a velmi těžký kufr. Chtěl by si ho uklidit a vzpomene si na zmenšovací kouzlo. Vytáhne hůlku a pronese dané kouzlo s daným předepsaným pohybem. Je to student, který nemá velkou zběhlost v magii. Tudíž reakční doba bude o poloviny možná i delší než u zběhlého kouzelníka. Co se parametru týká, budou stejné, protože nevyužil svou energii, aby je změnil a místo toho odříkal nabiflovanou frázi. Tím také ztratil jistý čas. Vzorec kouzla byl vygenerován hůlkou, je tedy automatický a dosti špinavý. Podle vzorce víme, o jaké kouzlo se jedná. Aniž bychom ho zaslechly mumlat frázi. Nese světlé červenou barvu, takže afinita s ohnivým elementem. Stejně tak vzor vykazuje nadřazenost, egoismus, pocit síly atd. Patrně hůlka s jádrem z blány dračího srdce. Udělal kouzlo bez radosti a nadšení, to se tam taky projeví. Kouzlo se povede a student vloží zavazadlo do kapsy. Co udělal špatně a co bude následovat? Víte to?“

Heather Yasiński - 15. října 2018 17:53
Heather Yasiński

Trochu ji překvapil příval různých myšlenek, zčásti nedokončených. „Šuv surí vijl,“ opravila ho automaticky a pousmála se. Když převedl téma na bylinky a knihy, oči jí ožily. „Bylinkářství byl na škole můj nejoblíbenější předmět,“ usmála se. „A lektvary. Ono to spolu úzce souvisí. Příroda je nejmocnější zdroj síly. Léčí - i zabíjí. Třeba právě ta mandragora. Víte, že ji znali už v antice? Namáčeli ji do vína, protože věděli, že dodává životní sílu a taky zvyšuje eh, no, některé funkce. Ženy si její kořeny sušily a nosily na krku na zvýšení… prostě ze stejného důvodu. Ale dělají se z ní lektvary snad na všechno možné. Jenže stačí chyba při manipulaci s živou rostlinou - a průšvih je tu. Takže ta kniha od slepé- tedy, nevidomé se říká správně - počkat, jakým rozborem?“ zarazila se náhle.

Freddie Pipes - 10. října 2018 17:36
Freddie Pipes

Freddie se posadí na sedadlo naproti Casey a z rukávu hábitu vytáhne hůlku, kterou odešle kufry do držáků nad sebou, koště potom opře do rohu. "Bylinky na žaludek, to není špatná myšlenka," přitaká a poposedne si trochu pohodlněji. "Kdysi jsem na to měl jakési tonikum, ale zdá se, že se přestalo vyrábět."
Podrbe se ve vlasech a podívá se na Casey.
"Vypadá to, že spolu strávíme nějakou chvíli," oznámí vcelku zbytečně a usměje se na svoji spolucestovatelku. "Jmenuju se Freddie Pipes, těší mě," představí se a nakloní se dopředu, aby mohl Casey nabídnout svoji velikou, mozolnatou ruku.
"Cestuju za prací, prodávám košťata. A vy? Kdybyste chtěla, mám s sebou i partii tchoříčků, zabalila mi je dcera. Ale musím Vás upozornit, jedna sada smrdí jako tři měsíce starý plesnivý sýr a druhá jako kravské lejno." Zahihňá se a trochu tím chrochtne. "To víte, děti. Vybraly mi na cestu do vlaku svoje nejlepší kousky."

Ellis Blackthornová - 10. října 2018 08:38
Ellis Blackthornová

Když uvidí Kayovu ruku, na maličko jí to zaskočí, avšak ne natolik, aby to dala na sobě znát. Přece jen, když byla tenkrát hospitalizována v Transylvánii, podobná zranění jako tato vídala poměrně často. S úsměvem na tváři se tedy nakloní ke svému novému známému a stiskne mu ruku. "I mě," odpoví a opět se usadí na svém místě.

"Chauve-souris ville... Mám pocit, že když jsem si dopisovala s jednou z krásnohůlských studentek, tak toto místo zmiňovala. Dokonce jsem několikrát zvažovala, že se do Francie přestěhuju, ale nakonec z toho sešlo, takže bude pěkné se tam alespoň jednou podívat." Věnuje Kayovi vřelý úsměv, když v tom si uvědomí jednu podstatnou věc, kterou v hlášení opomněli zmínit. "Zdá se mi to, nebo v tom hlášení nebyla ani zmínka o jídle? Ne že bych umírala hlady, ale do Francie cesta dlouhá a se svačinou jsem si doma hlavu nelámala."

Williem Morgan - 9. října 2018 21:42
Williem Morgan

Ještě hloubám nad magií, když zaslechnu hlášení. To mě odvede od předchozích úvah. Vyslechnu si ho a přitom natočím hlavu směrem, kde je reproduktor. *Hmm takže první zastávka Chauve- Sourie ville. To zní jak něco francouzsko-španělského. No nechme se tedy překvapit. Docela by mě zajímalo.....*

V tom zaslechnu hlas slečny Heather. Ne jsem si jist ale mam takový dojem, že řekla „promiňte“. Jist si bohužel nejsem, protože jsem zaslechl jen polovinu slova. Když jsem přemýšlel o té vesnice nebo co to vlastně je. Otočím k ní hlavu. Zbytek už my nečinil žádné potíž. A vlastně mi opět vykouzlí na tváři úsměv. Nechám slečnu domluvit.

Lehce přikývnu. „Ano slečno, vůbec se nemýlíte. Skutečně jsem to hlášení vyslechnul. Pokud mohu soudit. Co se do informací týče, bylo dost kosé. Vlastě nás uvítaly na palubě vlaku. Další zastávka bude.......“ Na chvilku se zarazím a zkusím si to několikrát neslyšně vyslovit, než pokračuji. „Chauve-Sourie ville tady pokud seto tak nějak vyslovuje.“ Vyslovím to pln naděje, i když šhauv surí se to asi vyslovovat nebude. Ale třeba to slečnu rozveselí a nebude se pořád omlouvat nebo prosit. „Měli by, jsem tam být ve čtvrt na tři. To je.....“ Na chvilku se odmlčím. Vylovím s kapsy cibulové hodinky, otevřu je stisknutím a prsty lehce přejedu po ručičkách. „Aha no tak asi za pět hodin. Pak už nám jen popřály příjemnou cest bohatou na zážitky. Mam ten dojem“ Dokončím, zase je zacvaknu a uložím zpátky do kapsy. Na chvilku se zamyslím.

„Prosím za prominutí, slečno. Tam už jsem nedával moc pozor.“ Na chvilku se odmlčím. Zakřením se jako raubíř a za chvilku pokračuji. „Aha to hodně vysvětluje. Vy slečno máte asi hodně ráda bylinky, pokud se nemýlím? Patrně ve svém skleníku možná sklenících budete trávit hodně času. Ano to by vysvětlilo....“ Odmlčím se a dodám trošku zahanbeným hlasem. „Ach promiňte, nechal jsem se trošku unést rozborem vaší magie.“ Na okamžik sklopím, tvař v zamyšlení i v kajícném gestu k zemi.

„Je to dobrá knížka? S politováním musím bohužel konstatovat, že v době kdy jsem ještě mohl číst. Bohužel jsem tuto knihu nečetl. Tehdy jsem si myslel, že vím vše. Dnes vím, že nevím nic.“ Smutně se tomu pousměji.

1 2


↑ navigace

Záložková navigace