Kouzelnický Orient Expres Sp. (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Kouzelnický Orient Expres Sp.

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Kouzelnický Orient Expres Speciál
Z nástupiště 7 a ½ na nádraží King’s Cross pravidelně odjíždí Kouzelnický Orient Expres – jeden ze čtyř Kouzelnických Evropských dálkových vlaků, směrem na kontinent, kde projíždí čistě kouzelnickými vesnicemi a končí v Istanbulu – bývalém srdci Východřímské říše. A teď, mezi Vánocemi a Novým rokem z Londýna vyjíždí Kouzelnický Orient Express speciál. Vlak se speciálním programem pro pasažéry a několikahodinovou poznávací zastávkou v každé stanici. Pro Britské kouzelníky a čarodějky se tak jedná jedinečná možnost poznat život svých druhů na Starém kontinentu.

Klíčová slova:

Harry Potter, Orient Expres, Kig's Cross, 7 a 1/2, Vlak

Jaké hráče:

Jsem ochotný to zkusit s kýmkoliv. Ideální tempo jednou týdně.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (6/6) Grandine, Kenzie, Kirito, Mizore, Neera, Tinamar

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3

Casey Rebbeca Ashwood - 6. února 2019 15:01
Casey Rebbeca Ashwood

Trhne sebou a vedle nákresu znamení se objeví malá šňůrka drobounkých inkoustových kaněk. Brk se v její ruce téměř stihne vyměnit za hůlku, než si stihne dovnitř vpadlou dívku pořádně prohlédnout.
Nijak neskrývá pohled, kterým si ji přeměří od hlavy až k patě a po čele jí přelétne zmatená a nejistá vráska.

„Není to jediná přirozená věc, kterou lidé nejsou schopni přijmout. Ale u smrti je to asi nejnápadnější,“ nadhodí zdvořilostním tónem, jakkoliv to nepatří mezi poznámky, které by se hodily do obvyklých zdvořilostních konverzací.

„Hlavně si budete muset na nejbližší zastávce sehnat další… medicínu na žaludek,“ podotkne po chvíli mlčení nevinným tónem a skoro potměšile se pousměje na Freddieho přes špičku svého brku.

Williem Morgan - 4. února 2019 14:30
Williem Morgan

Zmateně nakloním hlavu na stranu. Ne že bych čekal přehnaný výsledek, ale to co jsem dostal, mě skutečně překvapilo. To by vysvětlovalo ty změny ve vzoru, a přece by to taky mohlo být něco úplně jiného. *Ty zatracený hlupáku zase ses nechal ovlivnit domněnkami!* Vynadám si v duchu. Stále ještě hloubám nad objektem na stole nebo na čem je položen. Ale bez toho aby to někdo identifikoval, s tím stejně dál nepokročím. A riskovat se mi zrovna dvakrát nechce.
Otočím se na slečnu. Podle zvuku dechu i jiných zvuků vím, kde se momentálně nachází. Navíc sem cítil a sem tam u cítím její pohled. No stejně jsem nečekal, že mě poslechne. No budu si u ní muset dávat pozor. Pokrčím rameny a pak mě něco napadne. Lech se a trochu škaredě se ušklíbnu. Než nasadí opět přátelský výraz. Bodnu holí do prostoru směrem ke slečně. Modra stěna opadne jako by bylo z vody. Ruku s holí potom spustím.
Dojdu k místu, kde by to mělo mít hlavu. Opatrně odkryji látku ne pro sebe ale pro mou společnici. Přitom se zabývám informacemi, které jsem získal tím pokusem. „Až budete za kruhem aktivujte ho prosí nechceme…..“ Ale nakonec větu nedokončím a zajímám se o pět něčím v mé mysli. *Takže nemá vzpomínky. Ne to není úplně přesné.*

Freddie Pipes - 1. února 2019 11:53
Freddie Pipes

Pohlédne přes horní okraj novin a zaostří na Elis. "Ale vůbec se neomlouvejte," odpoví dívce a sklopí noviny, aby se na dívku usmál. "Medovinu ani máslový ležák sice nemám, ale zjistil jsem, že na, ehm... Mrtvoly, zabírá i ohnivá whisky."
Spiklenecky na Elis mrkne a složí si noviny na klín. "Dáte si?" Nabídne a pohlédne kufřík nad svou hlavou. Možná bych tu lahev neměl schovávat, pomyslí si, protože to vypadá, že ji budu ještě hodně potřebovat.

"Navrhuji, abychom počkali, až se situace trochu uklidní a pak vás do jídelního kupé rád doprovodím. Neřekl bych, že jsem na dlouhou cestu dostatečně zásobený," pronese a mimoděk si poplácá narostlé bříško.

Heather Yasiński - 28. ledna 2019 16:41
Heather Yasiński

Než stihla zareagovat, ucítila závan Síly, která proudila směrem od Williema k tělu na stole a zpět. Rozhodně se nehodlala otočit, a tak zůstala stát na místě a sledovala, co má ten chlapec v plánu. Když zpozorovala mocný proud Síly, která proudila směrem od něj k tělu a zase zpět, soustředila se plně na jeho počínání. Vnímala komplikovanou formuli, kterou začal odříkávat. Heather její slova neznala, ačkoli některé úseky jí ze všeho nejvíc připomínaly složité formule lékouzelníků. Nedokázala přečíst ani složitý vzor, který chlapec kreslil do vzduchu.
Uvědomila si, že její tep se zklidnil a ona se může znovu soustředit jako obvykle. V tu chvíli jí došla zvláštní věc. Pokud mohla soudit, proud Síly, který se vracel zpět k vysilateli, nenesl žádné postřehnutelné změny. Žádné informace.
Zdvihla v údivu obočí a odvážila se přistoupit blíž, až k samé hranici světélkujícího kruhu, ale přesto se zdálo, že mrtvola zcela odolává čemukoli, o co se William pokoušel. Na jeho tváři se soustředění začalo mísit s únavou či nespokojeností.
Do jeho kruhu pochopitelně nevstupovala, ale už se nemohla dočkat, až chlapec skončí, aby mohla přistoupit blíž a zjistit, co je to za podivnou anomálii. Strach byl ten tam, zůstal jen probuzený zájem o tuhle záhadu.

Pán Jeskyně - 21. ledna 2019 21:38
Pán jeskyně l.i.c.h.

Casey, Freddie, Elis:

Kouzelnický Expres Speciál – tak zněl název novin, které se Freddiemu a Casey objevily na sedadlech, a který je velkými písmeny natištěný v záhlaví každé stránky. Na stránce, kterou rozevřel je fotka uhánějícího Expresu a kanálu La Manche. Historie přepravy cestujících mezi Velkou Británií a Francií, hlásí titulek článku zabíjaící skoro celou dvojstránku.
Článek pojednává o tom, jaké způsoby byly brány v úvahu pro překonání kanálu vlakem, kdy jedna z možností byla rozplývavá skříň, a jak to bylo pro pohodlí cestujících zavrhnuto, a nakonec byly koleje položeny na hladinu moře, což muselo být velmi záhy změněno, kvůli mudlovským válkám.

Dál se však nedostane, protože se otevřou dveře a dovnitř dosti nemotorně vpadne Elis. Její vpád samozřejmě přeruší i Caseyino psaní dopisu. Alespoň, že mluví o jídle, a ne o mrtvolách. Navíc může být Casey povědomá ze školy.

Willem, Heather:

Přes všechno Willemovo úsilí a napětí, stejně jako jeho varování směrem k Heather se nestane absolutně nic. Ne, že by kouzlo nefungovalo, jen z těla nevychází žádné vzpomínky. Skoro jako kdyby žádné nemělo. Prostě prázdná skořápka, která žila, zemřela a z jejího života nezbyl vůbec žádný záznam v její mysli. Jako kdyby si ten dotyčný svůj život vůbec neuvědomoval. Nebo hůř, nebyla to ani skutečná osoba. Taky to nemusel být vůbec člověk.

Ellis Blackthornová - 21. ledna 2019 05:07
Ellis Blackthornová

Nevěřícně pootevře ústa, když kolem ní zvláštní dvojice prochází, jakoby se nechumelilo. Jenom zakroutí hlavou nad Shakespearovskou omluvou toho mladého muže. Maličký hlásek v hlavě jí napovídá, že stejný podivný styl mluvy už někdy slyšela, ale tuto myšlenku hodí za hlavu. Udělá tedy krok stranou, aby jim šla z cesty. Zároveň si dává obzvlášť pozor na to, aby jí náhodou dlouhá hůl, kterou mladý muž drží v ruce, nepřistála na noze.

Celou svou vahou se tedy zády opře o dveře kupé. Koutkem oka, jakoby za sklem zahlédla svého oblíbeného famfrpálového hřáče z dětství. Než si však může její mozek tuto informaci ověřit, dveře, o které se opírá najednou povolí a ona vpadne se zavrávoráním dovnitř. "Moc se omlouvám," vypískne těsně předtím, než opět nalezne rovnováhu.

Rychle se rozhlédne po kupé. S Frediem Pipesem se očividně nemýlila, avšak jeho postava se z dob, kdy ho měla pověšeného na zdi svého pokoje, poměrně změnila. Jako další se podívá na ženu sedící na druhé straně. Matně si vzpomínána na dívku v mrzimorském hábitu, o které čas od času zaslechla nějaké drby, vždy je ale nikdy nebrala vážně, stejně jako ty, které je roznášely. Jelikož si nemůže vzpomenout na její jméno, tento poznatek si prozatím ponechá pro sebe.

"Ještě jednou pardon, ale vypadá to, že jsem asi jediná, kdo měl namířeno do jídelního kupé. Ostatní cestující jsou evidentně více zaujatí smrtí, než máslovým ležákem či dračí medovinou."

Casey Rebbeca Ashwood - 16. ledna 2019 21:13
Casey Rebbeca Ashwood

Zamumlá nějakou neadresnou omluvu, když okupuje Freddieho prostor kolem svíčky. Hůlku pomalu po paměti vrátí do pouzdra, aniž by odtrhla pohled od plamene a způsobu, jakým tančí a ohýbá...
„Mrtvým je to jedno,“ odtuší automaticky dřív, než se stihne zamyslet nad tím, že vlastně mluví.

Vrátí se ke svému místu a po krátkém přehrabování v mošně vytáhne svitek pergamenu a pěkný jestřábí brk. Sedne si na samotný okraj sedadla, přehodí si nohu přes nohu a roztáhne si pergamen na kolenou. Bezmyšlenkovitě olízne špičku brku a začne rychlými a jistými tahy črtat symboly, občas dopíše krátkou doprovodnou větu.
Něco takového jsem ještě neviděla. Symboly většinou mluví daleko obraznějším jazykem. Znala symboly, které se daly vyložit jako lov nebo přicházení, byla dobře obeznámena se symbolikou smrti. Ale i při svém mládí už nahlížela osudu pod ruce pěkných pár let a nezažila tak přímý rozkaz. Jako by s tím někdo manipuloval... Byla si jistá, že něco takového by Antarese rozhodně zajímalo.

Williem Morgan - 11. ledna 2019 15:52
Williem Morgan

Zápach smrti mě ujistí o správném místě. Podle hluku se dá soudit, že mimo mě a slečny Heather tu momentálně nikdo není. Podle jejího dechu se dá soudit, že tu není ráda. Povzdechnu si a dojdu přímo k té věci. Poté jí systematicky obkroužím několikrát tak abych se ujistil o prostoru. Ještě jednou si povzdechnu. „Zatraceně a to sem si říkal, že to už nikdy nebudu používat.“ Vynadám sám sobě.
Po chvilce váhání spustím konec hole na zem. Natáhnu se pro trochu energie, kterou vliji do hole. Poté kolem toho patrně stolu utvořím holí kruh. Za holí zůstává mírně zaříci světle modrá linie. Když se spojí, vytvoří kolem mě a mrtvoly slabě svítící stěnu. Pak se otočím tváří k místu, kde by měla stát slečna. „Omluvte mě prosím, slečno. Rad bych vás požádal. Zda se můžete otočit, nebude to zrovna hezký pohled, soudím.“
Pak se již soustředím na tu mrtvolu nebo co je to. Natáhnu se pro svou moc do nitra. Pootevřu ledovou schránku, která jí chrání. Mé tělo začne zaplavovat chlad. Vyšlu pátrací chapadla zformované z moci, aby prozkoumala tu mrtvolu. Současně zesílím své vnímání a prozkoumám znova ten vzor. Opět svou moc stáhnu. Povzdechnu si, z tohohle mě bude hlava třeštit ještě pěkně dlouho. Sam sem zvědavý co se vlastně stane. Nikdy jsem ještě nezkoušel vydolovat vzpomínky z mrtvoly, ale mělo by to být možné. Samozřejmě cena bude vysoká, ale snad to bude stát za to. Děj se vůle boží.
Vliji moc do mrtvoly. Pomalu začnu odříkávat formuli. Ve které by někdo mohl rozeznat, části léčivých kouzel. Ale je to mnohem komplikovanější a hodně dlouhé. Stejně tak jako doprovodný vzor, který kreslím prstem do vzduchu. Když konečně dokončím. S napětím čekáme, co se stane.

Freddie Pipes - 11. ledna 2019 14:02
Freddie Pipes

Freddie po chvíli zírání do famfrpálové ročenky knížku zase zaklapne a hlasitě si povzdechne nad hlasy z uličky. "Lidi, neví, co by dělali s volným časem. Mrtví se mají nechat na pokoji." Hlas má mrzutý a malinko otrávený. Patrně se z šoku, že vlak právě někoho srazil, začíná oklepávat.
Položí knížečku ročenky vedle sebe na volné sedadlo a natáhne se pro noviny na protější straně. Chvíli si prohlíží neustále přijíždějící vlak, jako by se mu na něm něco nezdálo, ale pak je namátkou rozloží někde uprostřed. Je otázkou, jestli si v novinách skutečně čte, nebo se jen chce schovat před Casey a před vším tím shonem v uličce. Tak jako tak se opře do sedačky a noviny si zvedne před sebe tak, aby zakryly co možná největší část jeho osoby.

Heather Yasiński - 10. ledna 2019 03:52
Heather Yasiński

Heather na dívku jen nepřítomně pohlédla a něco nesrozumitelně zamumlala. Pak pospíchala dál, aby udržela krok s Williemem.
Když došli až na práh prostoru s mrtvolou, Heather se zarazila a viditelně pobledla. Tohle jí nedělalo dobře. Už na škole ji tlačili (díky jejím zájmům o bylinky a lektvary) do studia lékouzelnictví, ale přesně toto bylo hlavní překážkou, kvůli které nátlaku neoblomně vzdorovala. Mrtvá těla. Skořápka bez života. Hrouda masa, z níž duch už dávno zmizel. Přestože si všechno kolem smrti a umírání dokázala logicky vysvětlit, někde uvnitř v ní tato témata probouzela těžce zvladatelnou paniku.
Dýchej, prostě dýchej, nabádala se v duchu. Zároveň však právě nadechnutí stejného vzduchu, jehož molekuly se dotýkaly té… věci… bylo to, čemu se snažila vyhnout, co nejdéle to půjde. Pach - nebo možná jen energie - smrti už byl cítit ve vzduchu. Dělalo se jí mdlo, ale za nic by to před tím klukem nepřiznala.
Dobře. Teď už budu muset začít dýchat, nebo sebou švihnu a můžou mě položit rovnou vedle… toho, pomyslela si. Nadechla se. S kyslíkem jako by se jí vrátil racionální mozek. Začala přemýšlet. Ten náraz do okna. Vzápětí nesou mrtvé tělo. Nikomu nic neřeknou a uloží ho tady, jako by chtěli, abychom ho tu našli…

Pán Jeskyně - 8. ledna 2019 23:07
Pán jeskyně l.i.c.h.

Navzdory tomu, že Casey plamínek svíčky uhasila a znovu zapálila, to znamení, které tam vidělo před chvíli se opět objevilo. Stejné jako před chvílí. Aby následovala mrtvolu. Z chodbičky se k Freddiemu a Casey donesou hlasy. Mužský a ženský, kdy se zdálo, že onen muž hodlá najít onu mrtvolu, která kolem nich proplula.
Vedle Freddieho a na místě, kde seděla před chvílí Casey, se objeví krátký novinový článek, ne kterém byla fotka Expresu který přijížděl ke kanálu La Manche a s titulkem – Kouzelné spojené Velké Británie a Francie. Nejspíš to byly vlakové noviny.

Willem s Heather projdou okolo Ellis, a zanechají ji chudáka tam úplně samotnou a odignorovanou. Její pozornost však upoutá pozornost zavalitého muže v kupéčku vedle toho, kde seděla ona s Kayem. Poznala v něm svého oblíbeného hráče Kudleyských kanonýrů, který svého času změnil tým a hrál v Americe. Toho tu skutečně nečekala.

Willem s Heather minuli poslední kupé, za kterým následoval prázdný prostor, stejně luxusně vybaven jako zbytek vlaku a uprostřed kterého byl velký, podlouhlý stůl. Na něm teď spočívalo tělo přikryté bílou plachtou. Zřízenec nebyl nikde v dohledu a prostor pomalu začínal prostupovat zápach smrti.

Freddie Pipes - 2. ledna 2019 09:58
Freddie Pipes

"Eh?" Zaraženě vyhrkne Freddie, zatímco pozoruje Caseyino počínání se svíčkou. Trochu se pošoupne na sedačce, aby Casey uvolnil víc místa a kufřík si přitáhne na klín. Uloží placatku zpět mezi své hábity, sáhne do přihrádky ve víku kufříku a vytáhne jakýsi ohmataný výtisk. Pak kufřík zaklapne, poklepe na něj hůlkou, až přezky zámku zapadnou na své místo a pošle jej plynulým pohybem hůlkou zpět nad jejich hlavy do přihrádky.

"Ještěže už zase jedeme," prohodí ne úplně přesvědčivým konverzačním tónem a otevře knížečku. Na jejím obale lze přečíst slova "Famfrpálová ročenka".
Pokud něco nepotřebuju, pomyslí si Freddie, pak je to řešit problémy ostatních. Hlasitě si povzdechne a začne knížkou nepřítomně listovat.

Williem Morgan - 31. prosince 2018 13:03
Williem Morgan

Sotva jsem udělal jen par kroku z kupé. Když si uvědomím, že najít kupé bude asi trochu komplikované. Mávnu nad tím v duchu rukou, nemá cenu se tím zabývat teď. Za chvilku však uslyším zvuky, jež značí, že patrně se mi dostane doprovodu od slečny Heather. Mou tváří přeběhne smutný úsměv, jako vlnka na vodní hladině. Prakticky okamžitě ho však vystřídá společenský úsměv. Nic méně ji sem neskonale vděčný, že mě nechce vést. Přece jen si hodně potrpím, na svojí samostatnost. Pokračuji dále za tím zřízencem.

Před sebou zaeviduji nějakou bytost, avšak dam to najevo až když promluví. Přijdu do přijatelné společenské vzdálenosti a zastavím se. Zaposlouchám se do hlasu. Přes tvář mi přeběhne další výraz, který nedokážu udržet pod maskou. Slabý smutný a dosti bolestiví úsměv, který opět vystřídá společenská maska. Ten hlas je mi povědomý stejně jako tem magický vzor. Ale na tom vzoru je něco špatně, ale nedokážu říct co. No nemam ani čas se tím teď zabývat.

Zarazí mě však rozčílení v jejím hlasu. „Omluvte prosím mé chování, slečno. Jmenuji se Williem. Pokud jsem vás rozčílil, hluboce se omlouvám. Váš hlas mi připomněl někoho z minulosti. Bohužel jídelní vůz skutečně nehledám. Teď pokud mě omluvíte, musím dohnat to nešťastné břímě. Jen doufám, že jsem se zmýlil.“ Poslední vetu dokončím šeptem spíš jen sám pro sebe. Pak se hluboce ukloním slečně. Opatrně jí obejdu a vydám se opět za tím zatraceným zřízencem.

Casey Rebbeca Ashwood - 29. prosince 2018 22:23
Casey Rebbeca Ashwood

Přimhouří oči a velmi soustředěně se zahledí někam kousek nad Freddieho pravé ucho. Po chvíli podmračeného civění se dokonce prudce vymrští na nohy a přistoupí blíž, aby mohla svíci v držáku vedle něj prozkoumat blíž.
Zamyšleně se kouše do rtu a hledí přímo do plamene.
„Kdo si s tím hrál?“ zamumlá zmateně, olízne ukazováček a palec a bez přemýšlení plamen uhasí. Pak vytáhne z pouzdra u pasu hůlku a tichým slůvkem svíčku znovu zapálí, aby se do ní znova hluboce zahleděla.

Ellis Blackthornová - 28. prosince 2018 18:19
Ellis Blackthornová

Ellis udělá jenom pár krůčků, když v tom se před ní objeví bělovlasý mladík - evidentně nevidomý. Dle výrazu v jeho tváři a vehemencí, s jakou se vydal proti ní je jí naprosto jasné, co je jeho cílem. Nestačí se ani nadechnout, aby něco řekla a dveře stejného kupé se otevřou znovu, tentokráte ale vyjde žena, nejspíše patřící ke slepci.

"Hádám správně, že vy asi nejdete hledat jídelní vůz, co?" promluví k zrzce a slepci hlasem, který nese ještě známky rozčilení z předchozí rozpravy s Kayem. Nepatrně si uvědomuje, že se jí oči ještě nezbarvily zpět do původní podoby. V duchu si vynadá. "Teda Ellis, ty vážně umíš přátelsky zapůsobit na druhé lidi. Nejdřív zmerčí mrtvolu a teď na ně vybafneš se svou upíří vizáží... Alespoň že ten kluk tě nevidí."

Heather Yasiński - 26. prosince 2018 00:32
Heather Yasiński

Heather chvíli zůstala jako přimražená a znovu si v hlavě přehrávala to, co zahlédla během svého pádu okénkem do chodbičky. Vážně to byla...? pomyslela si nevěřícně.
V tu chvíli si uvědomila, že její spolucestující se svou hůlkou odvážně vyšel z kupé. Jí se rozhodně nikam nechtělo. A tam, kde by snad znovu měla zahlédnout mrtvolu, už vůbec ne. Jenže pocit zodpovědnosti za svého spolucestujícího, kterého vnímala jako zranitelného kvůli jeho handicapu, ji stejně záhy zvedl ze sedačky. Taky v tom mohla být typicky lidská fascinace smrtí. No, a vlastně se v zešeřelém kupé za této situace trochu i bála.
Vyběhla na chodbu. Na moment zavřela oči. "U Merlina...," tiše zaklela, než se vydala směrem, odkud se ozývalo rytmické ťukání slepecké hole.
Dohnala Williama a dál beze slova pokračovala po jeho boku.

Heather Yasiński - 26. prosince 2018 00:17
Heather Yasiński

//omlouvám se, před Vánoci jsem absolutně nestíhala, doufám, že se polepším. Všem krásný zbytek svátků a pohodový nový rok!

Pán Jeskyně - 23. prosince 2018 22:25
Pán jeskyně l.i.c.h.

// Všem hezké vánoce

Pán Jeskyně - 23. prosince 2018 22:24
Pán jeskyně l.i.c.h.

Před Elis se otevřou dveře vedlejšího kupé, a z nich napůl vyjde a napůl vypadne mladík svírající slepeckou hůl, a který docela určitě chce jít za tím zřízence, který před sebou tlačil vzduchem mrtvolu. Z kupé za ním nikdo nevychází, což zanemená, že nemá doprovod. Taková věc může být pro slepého člověka ženoucího se jedoucím vlakem za mrtvolou poměrně nebezpečná věc.

Casey po jejím odmítnutí zaujmou plameny svíce vedle Freddieho hlavy, která má spíš ozdobné účely než cokoliv jiného, v tuto chvíli. Na jejím účelu však nesejde, nebož v tom, jak se míhá plamen začne vnímat jisté symboly a znaky. A jejich poselství je jasné: následuj mrtvolu.

Freddieho ohnivá pálí v žaludku. Koutkem oka zahlédne, jak se na chodbě objeví mladý muž a dívka přibližně v Caseině věku, snad její spolužačka. Nejspíš vyrazili zjisit, co je zač ta mrtvola. Což by teoreticky nemusel být tak špatný nápad. Do příští zasávky to bylo dost dlouho a tady zatím nebylo nic jiného, co by se dalo dělat. A koneckonců, tohle byla jízda s programem. Nikdo neříká, že to nemůže být součástí onoho programu.

Williem Morgan - 23. prosince 2018 19:38
Williem Morgan

// Přeji vám krasné prožití svátků Vánočních a šťastný nový rok

1 2 3


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)