Kroniky padlých (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Kroniky padlých

Pán Jeskyně:

Kirito

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Dnes když již popel vychladl. Otevírám prastarou knihu, abych zapsal další kapitolu. Na její desky sedal leta prach a popel. Desky ztvrdlé krví, slzami i špínou je zapsán příběh Padlých, příběh téměř již padlého řadu, slova jež nezahřejí. Oheň uhasl i jiskry života se staly jen vzpomínkami v chřadnoucích očích – co se mi honí hlavou, jakou barvu mají mé myšlenky, když zapisuji možná již poslední kapitolu do Kronik řadu a vdechuji prastarou historii z těchto stránek. Naslouchám slovům, jež ke mně putují skrze stránky. Pronikají ke mě hlasy těch, jež dělali to, co bylo třeba, aby byl svět takový, jako ho znáte. Ale kdo to bude dělat teď v dobách, jež nadchází. Jaký osud čeká tento svět? Když se podívám na úsvit. Vidím stezku, ale velmi tenkou a vratkou. Snadno se tento svět muže stát jen slovy na stránkách knihy osudu

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Hráči co mají chuť si zahrát jeskyni s prvky hororu, fantasy, dark fantasy, survival a spoustě dalšího. Před tvorbou postavy koukněte na nástěnku.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Tvorba postavy Postavy by měli být tak ve věku absolventů střední školy. Co se zatím nedostaly na vysokou. Jméno postavy – prosím jméno i přímení Atributy – sem napište Sílu, Obratnost, Inteligenci, Zdatnost, Energie pro začátek všechny hodnoty na desítce Kouzla a Schopnosti – napište to, co jste si za život osvojili Životopis – co se vám zatím stalo Popis – jak vaše postava vypadá Inventář – to vyřešíme později Charakter – http://www.altar.cz/drdplus/charakternik.pdf dle odkazu Zdravotní stav – to vyřešíme později Postavy Acelus Fallwind Popis Má útlou sportovní postavu. Muže měřit něco kolem sto osmdesáti pěti centimetru. Oblečen je v černé nebo tmavě modrém oblečení. Na sobě má kalhotách s opaskem. Spona je stříbrná, nese na sobě znak nějaké runy. Boty vysoké šněrovací z kůže. Kabátu, který volně přechází do pláště. Ten nemá pravý rukáv. Místo něho je omotaná po celé délce paže od zápěstí po rameno černá páska. Hruď je hola s rudou jizvou uprostřed připomínající obrazec. Pleť je bledá nezvykle bledá a chladná. Obličej má ostře řezané rysi. Ústa téměř nezřetelná. Tenká stažená do nekompromisní linky. Nos malinko delší. Oči jsou modré jako hlubina moře. Tedy měli by být, v levém prosakuje sem a tam rudý odstín, jako krev. Vlasy jsou dlouhé asi po pás možná po kolena těžko říci a jsou bíle jako čerstvě padlý sníh. Ale i tady sem a tam probíhají pramínky temně modré barvy, s fialovím odstínem. Vek odhaduješ tak kolem dvaceti možná pět a dvaceti. Hlas je melodický, uklidňující, příjemný na poslech. AmThar popis Malá křehká postava. Šatičky jsou krátké černé barvy. Hodně vyzývající i odhalující. Celkově oblečení neodpovídá desetileté dívence. Obličejík nese jemné rysy, již teď s náznakem smyslnosti, který se plně projeví jistě v pozdějším věku. Ten lemuje záplava tmavě modrých vlasu s nádechem fialové, jenž sahají dívence až ke kotníkům. Nosík je malý, i když lehce prášek. Rty jsou plné v lehce pobavené lince. Jakoby namalované fialovo rudou rtěnkou, která je zvýrazňuje. A však nejděsivější jsou oči. Ne tím že jsou velké, jako u každého dítěte. Ani tím že jsou červené jako krev. Ale tím, že to nejsou oči dětské a nevinné. Tyhle oči jsou velmi staré. Když promluví je jí hlas je dětský. A zní jako cinkot rolniček o vánocích. Avšak i tady prosakuje jistá svůdnost a zkušenost. pro představu nějak podobně http://pm1.narvii.com/6001/5d85e396a3cb37161f0b5906f76c53d62f0a4ec8_hq.jpg Bestiář Kalkorius - lidově chrlič Vzhled https://quentinovo.files.wordpress.com/2012/01/457_max.jpg
Hráči: (1/6) Alitera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ⇒|

Riellin de Chamboasé - 17. června 2018 12:29
Riellin de Chamboasé

Několik úderů srdce se pořádně rozhlédnu. Otevřu okno, jako poslední možnost úniku, připravena, pokud jich bude moc, tak vyhodit pouzdro, tašku a sama vyskočit ven, což by se relativně dalo při téhle rychlosti. „A dost, konec utíkání," zašeptal jsem sama pro sebe. Měl pravdu, bylo na čase začít bojovat. Pouzdro jsem postavila na zem a chystala se ho použít jako štít. Vzala jsme lampičky, připravena jednu z nich hodit po prvním, který se přiblíží. Tašku jsem nechala položenou na zemi, jelikož v ní bylo jen oblečení, i tak jsme ale honem vzala peněženku a strčila si ji do kapsy kalhot a zapla ji, protože jeden nikdy neví… zkusila jsem, jestli pouzdro půjde za řetěz vzít a nést. Chtěla jsem si zkusit prorazit cestu do kuchyňského vozu, kde bych mohla přijít alespoň k noži, kterým by se dalo bránit a schrána měla posloužit jak rozrážedlo. Zhluboka jsme se nadechla a čekala, až některé dveře povolí, jednou rukou držíc řetěz a druhou lampičku.

Pán Jeskyně - 14. června 2018 20:06
Pán jeskyně Kirito

Když se dotkneš té zvláštní věci ta krev v tobě se vzedme radostí. Bohužel na zkoumaní zámků nemáš moc čas. Ale otevřít nejdou ani přes pořezaní prstu, které pekelně štípe. Když se skláníš k tomu předmětu narazí na dveře k tomu kupé. na druhé kterými si sem přišla a pak je zamkla se taky začne někdo dobývá. Nejednou výš že nemáš už prakticky žádný čas. Oknem do kupé probleskne par světel, jako by jste projížděli nějakým městem, nebo kolem vesnice. Když se na ně otočíš zahlédneš několik světle se žlutavým nádech pouličního osvětlení.

Riellin de Chamboasé - 13. června 2018 15:08
Riellin de Chamboasé

Oddechla jsem si na okamžik, když to přešlo. Rámus ve vedlejším kupé mě ale zase vrátil do reality. Zběžně jsem si to znovu prohlédla. Přišlo mi, že je spíš důležitější obsah, než ten sarkofág. Zámky sice neměli klíčové dírky, ale musí existovat způsob, jak to otevřít. Když mě k tomu tak krev přitahovala, možná by ona mohla být klíčem. Prvně jsem zkusila za zámky vzít a zacloumat jimi, jestli nepovolí, pokud to nepomůže, zkusím se o něco lehce poranit (říznout se do prstu) a použít krev na jeden z těch zámků.

Pán Jeskyně - 7. června 2018 19:02
Pán jeskyně Kirito

Jakmyle si přestala myslet že bys tu zvalštní vec nechala tam kde je a odešla. Bolest okamžitě ustoupila. Ale pravý problem byl s časem a přepravou te věci. Podle zvuku vpadli do kupe hend vedle tebe a další na řadě je to ve kterém se teď nachazíš. Odpohledu mužeš řici, že ta věc bude těžká a asi sní nebudeš schopna utíkat. Maš jen par vteřin než se pokusí ti maniaci vyrazit to kupe ve kterém se nachazíš.

Riellin de Chamboasé - 6. června 2018 13:28
Riellin de Chamboasé

Byl to tak podivný pocit. Netušila jsem, co se se mnou děje, ale nedokázala jsem se v podstatě soustředit na nic jiného než na ten podivný sarkofág. Pomyslela jsem si, že má jistě spojitost s mým neznámým. Když jsem uslyšela rozbíjení dveří kupé, ještě jsem rychle zamkla dveře, kterými jsem vešla a zamkla dveře na chodbičku. Přemýšlela jsem, co mám dělat. Když mě ovládla bolest, snažila jsme se ovládnout výkřik. Netušila jsem co se děje a jen tiše doufala, že z toho dokážu nějak vyváznout.

Pán Jeskyně - 5. června 2018 22:54
Pán jeskyně Kirito

Hals v tev hlavje se odmlčí jako bi umlk. Ale misto toho začne ta krev ještě divivočeji vířit. Tvím tělem prochazejí vlny chladivé elktrizijící. Pohibují se stejně jako ta trocha krve a je to velmi zvalštní pocit. Rozhodně však není nepříjemný.v kupe rovněž nidko není i když tvuj zajem o okolí je velmi značně omezovan. Jako kdybi ti ta kreva ten objěkt pohlcovali teměř veškerou tvou pozornost. Pomalu se přiblížiš k tomu předmětu tvar uka se natahne jako by se ho chtěla dotknout. A vtu chvili se ozve zvuk vyražených dveři dalčíhoo kupe. A to tě zarazí. Vyž že už jen jedno a oběvítě. Taky je ti jasné že stím objektem ve vlaku neutečes. Ale nechat ho tady... Jen co nato pomislíš se ta křev promění nalet který jako by ti rozřezaval tělo.

Riellin de Chamboasé - 5. června 2018 21:33
Riellin de Chamboasé

„Děkuji," pousměju se. „To víš, zvědavá ženská, co o tom všem neví zhola nic," pronesu pobaveně a pokrčím rameny. „Neboj, kamaráde, za chvíli ti ze mě půjde hlava kolem," zasměju se, ale pak zvážním. Když se mi podaří dostat relativně bezpečně do dalšího kupé, oddechnu si. Když zahlédnu panu a krev ve mně začne vřít, přistoupím opatrně ke dveřím, abych do kupé mohla nahlédnout. „Takže tohle je objekt naší lásky?" zašeptám tichounce. Pokud tam nikdo není, vejdu obezřetně dovnitř.

Pán Jeskyně - 5. června 2018 20:20
Pán jeskyně Kirito

"Hmm hezké jmeno." Konstatuje hals, pak si pvzdechne. "Zase otázky no jo no. ale bude to drahý." Pak se vesele zasměje. když se pozorně koukneš po kupe zjistíš, že majitel ho spěšně vypprazdnil a zmizel bůh ví kam. Patrně dál do vlaku. když vykoukneš zjistíž že ten mnich co bohal na tva dvěře se je konečně podařilo vylomit a i skumpanem zapadly dovnitř. Maš chvylku na svuj ryskantní plan. Naštěstí ti šťestěna zustala nakloněna a ty ses dostala do dlašího kupe kde taky nikdo nebyl. Ale věci v něm nesli znamky toho že tu někdo byl, patrně taky utekl. A to bez věci nikde však nevidíš nic co by vypadalo jako sbraň dveře do dalšího kupe jsou otevřené a tam vidíš onen zvlaštní předmět. Kovouvou panu. Ta krev vtobě jako by se probudila a začal vířit, čím bliže seš danemu objektu.

Riellin de Chamboasé - 4. června 2018 13:01
Riellin de Chamboasé

„Jmenuji se Riellin, ale říkej mi klidně Riell. Pokud tohle přežiju, připrav se, že budu mít otázky," představím se mu šeptem a s lehkým úsměvem. Nahlédnu do kupé, a když je prázdné, vejdu dovnitř a zavřu za sebou a zamknu, aby ten, kdo se dostane do mého kupé, to neměl tak snadné. Přiblížím se ke dveřím na chodbičku a pootevřu je, abych zhodnotila situaci. Pokud tam neuvidím žádného muže se srpem, tak se pokusím dostat do dalšího kupé. Pokud jich tam bude několik, zavřu dveře a začnu přemýšlet nad dalším postupem, a zároveň se pořádně rozhlédnu po kupé, kde jsem, jestli tam nenajdu něco, co by se dalo použít jako zbraň.

Pán Jeskyně - 3. června 2018 16:31
Pán jeskyně Kirito

"To byl žer děvče."povzdychne si ten hlas. Vezmeš si tašku a skusíš vyjít dveřma spojující kupe. Vezmeš za kliku a ani se nepohnou. Pak si vzpomeneš že si je přec jen zamkla a tak je rychle oedemkneš pak už to de snadno. Vejdeš do prazdneho kupe. po prave straně maš dveře na chodbičku. Do tohoto kupe se ještě nedostaly. Kdyby se ti podařilo ve spravny okamžik prolest na chodbičku a do dalšího kupe třeba by si tě nevšimly.

Riellin de Chamboasé - 3. června 2018 12:59
Riellin de Chamboasé

„Hmm a jak ti tedy mám říkat? Neznámý? To se mi moc nelíbí," odpovím mu. Zjištění, že můj plán je na nic, se mi nelíbí. Povzdechnu si a znovu se rozhlédnu. Můj pohled padl na mé zavazadlo. Skřípání pantů dveří z chodbičky mi na klidu moc nepřidává, ale dokážu myslet s chladnou hlavou. Uchopím tašku a vydám se ke spojovacím dveřím. Nevím, co mě tam čeká, jestli tam jeden z těch šílenců ještě je, nebo ne, ale jsem připravena cestovní tašku využít na moment překvapení a bacit ho s ní, ideálně se dostat k jednomu z těch srpů, abych měla nějakou zbraň. Na okamžik zavřela oči, nadechla se a odemkla a otevřela.

Pán Jeskyně - 3. června 2018 12:36
Pán jeskyně Kirito

Hlas v te hlavje se upřímě zasmeje. "Přítely to už máme takový vztach?" Pronese vážným nevinným tonem. A pak se směje dál. Když si přišla k oknu skutečně je zasouvací. To tě potěší, avšak pohled ven už tak potěšující není vlak jede dosti rychle. Naštěstí to není žadný z rychlo vlaků jinak by bylo okno neotviratelné. Co chvili prolitne kolem tveho okna sloup. A co vic p obhlice ti je jasne že se není kde na hledké stěne zachitit aby si vylezla na střechu. vyskoičit vlaku by asi šlo ale tím přideš o to co tě laká. Další varianta jsou dveře do sousedního kůpe. do dveří na chodbičku se někdo silně opře aby je otevřel. Podle skřípaní a protestum dveří maš tak na nejviš dve až tři minuty.

Riellin de Chamboasé - 2. června 2018 15:56
Riellin de Chamboasé

„Děkuji, můj tajemný příteli," pousměju se. „Máš pravdu, chovám se jako hlupák." Pak jsem zamkla oboje dveře, abych získala chvíli času, když jsem se odlepila od zdi. Přešla jsem k oknu, abych se podívala, kde jsme a jak rychle asi jedeme. Měla jsem v plánu se pokusit dostat na střechu vagónu a po ní se nějak přeplazit, nebo přejít, do dalšího, abych zjistila, jestli jsou i tam ti magoři se srpy. Pokud ne, můj plán je proběhnout přes vagony až do jídelního vozu, kam mě to tak táhne. Pokud je tam zpozoruju, risknu cestu po střechách až ke svému cíli. Bylo to riskantní, mohlo se stát tisíc věcí, ale rozhodně mi to přišlo jako lepší nápad, než se těm fanatikům postavit bez zbraně v ruce. Otevřela jsem okno a opatrně se pustila do svého plánu. (Beru, že jsou tam takovy ty okna co stáhneš dolů, ne vyklápěcí)

Pán Jeskyně - 2. června 2018 01:38
Pán jeskyně Kirito

"To nevím byla bys?" Ozve se v tvé hlavě a pak tichí smích. "Nejspíš. " Připustí hlas. po te ja slišet povzdech. "Ale notak. Přestaň ze sebe dělat jehňatko. Začni být lvíče, kdyžuž ne lvice. Máš v kupé dvoje dvaře, dva zamky, a taky jadno okno. Zbytek je na tobě." Dodá hlas pobaveně. kreav tě zase zatahá sněren k jidelnímu vozu. A to takovou silou, že tělem naraziš do spojovacích dveří mezi dvěma kupé.

Riellin de Chamboasé - 1. června 2018 22:32
Riellin de Chamboasé

Když jsem uviděla co se děje, zalezla jsem zpět do kupé, zavřela dveře a zvažovala možnosti. Jak to, že jsou v mém světě? Kolik jich je? letělo mi hlavou. Ten hlas mě překvapil. „Myslíš, že kdybych to považovala za hru, tak bych byla takhle vyděšená? Co mám dělat? Jdou si pro mě, že," zamumlala jsem tiše a doufala, že to nějak můj tajemný spojenec uslyší. „Do háje, proč nemůžu v klidu ani dojet vlakem a místa A do místa B," zavrčela jsem. Horečnatě přemýšlím, co mám sebou, čím bych se mohla nějak bránit. Rozhodně nemíním svou kůži dát jen tak. Smutně jsem pomyslela na Aceluse, proč jen jsem se nezeptala víc a lépe.

Pán Jeskyně - 1. června 2018 20:54
Pán jeskyně Kirito

Zatim co si se převlékal hluk zesíli a šel najednou rozeznat. První si zaslechla desivé výkřiky. Určitě tam byl slyšet zvuk sandalu, jak pleskají po uličce. a Bliži se ktevmu kupe. Patrně čas který si stratila převlekaním tu situaci a ni krapet nezlepšil spiše na opak. Jak vyhledneš u vidíš jednoho stěch šílených mnichů jak si to maširuje cgodbičkou při mo k tvemu kupe se srpu mu odkapava krev další v padl do kupe co je před tebou. Pokud se chceš vydat za tím co tě volá tak se budeš muset popasovat s mnichy nebo najít jinou cestu. Samozřejmě ještě se dá vsadit na rychlost. v hlavě se ti ozve. "Notak děvče vzpamatuj se tohle není hra"

Riellin de Chamboasé - 1. června 2018 18:19
Riellin de Chamboasé

V prvním okamžiku jsem se vyděsila, když mě řetěz omotal. Vytřeštěnýma očima jsem sledovala, co bude dál. Bolelo to, ale snažila jsem se udržet nějak čistou hlavu a doufala, že nebude hůř. Celé to bylo podivné a rozhodně neuvěřitelné. Nějaká krev se mi při polibku dostala až do krku a já ji polkla. Byl to tak zvláštní pocit.
Když mě probodl, chtěla jsem vykřiknout, ale nešlo to. Prudce jsem otevřela oči a v prvním okamžiku netušila co se děje. Potřásla jsem hlavou. Nebýt toho, že jsem od krve a té bolesti v zádech, připsala bych vše noční můře. Roztřeseně jsem se natáhla po svém kufru, abych se převlékla. Takhle mě nikdo nesměl vidět. Sundala jsem s námahou top a uložila ho do igelitového sáčku, který se mi podařilo najít, a oblékla si tmavé tričko, na kterém, i když by se něco stalo, nebyly vidět fleky. Zůstala jsem několik okamžiků sedět a srovnávala si v hlavě, co se vlastně stalo. „Docela by mě zajímalo, s kým jsem uzavřela dohodu," začnu přemýšlet nahlas. Když svět zešedne, vylekám se, ale docela mě uklidňuje, že díky té podivné krvi jako bych cítila neznámého, že je se mnou. Jak zaregistruji povyk, záda nezáda, vstanu a vyhlédnu z kupé. Neodolám a vydám se opatrně směrem, kterým mě to volá a táhne.

Pán Jeskyně - 1. června 2018 17:38
Pán jeskyně Kirito

Smutně se na tebe usměje. "zvolila sis dobrovolně tak po tom nelituj děvče." Řetěz zjeho ruky vyrazí a omotá se kolem tebe. Sevře tě jako ledová pěsta. Bolest je tak tak napokraji toho aby si neupadla do bezvědomí. "První podmínka splněna. Položila si život za zachranu jiného." Muž k tobě přistopí a ty se začneš v řetězech vznašet. "Druhá podmínka splněna vybrala sis cestu řetězů." Příjde ještě blíž. "Budem spolu dokud se svět znovu neobrodí" Lehce se usměje a vz koutký rtu mi začne vytekat krev. Pak se sehne a políbí tě. Při polibku sítíš na začatku trochu bolesti. Tveje usta se zalívají krvý a to jak tvijí z malé ranky v puse tak jeho. Ta zvlaštní chadná a přesto přijemně elektrizujíci krev. Troška te krve se ti rankou vlila do těla. Ten okamžik mohl trvat sotva pár vteřin. Než tě odvede prudká bolest v hrudi kam ti zarazil dýku. Ještě než se propadneš slišíš. "Třetí podmínka splněna. Teším se na naši spolupraci." Najednou se probereš bylo to jako by si mrkla. Bolest je ta tam v ustech cítíš pachuť krve. A lechke štipaní ranky. Top maš celý slitý od krve. Své vlastní krve. Vzadech se začne ozívat nepříjemná bolest ta samá jako když tě tehdy v pokoji lečily. Ty sedíš ve svem kupé. Zrovna projíždíte tunelem, když svět se ponoří do šedí. Pod vědomě výš že by tu měla být patrná i zkáza, ale není. Troška te chaldnější elktrizijící kapalina co si ziskala tim polibkem se ti pohne v těle a da vědět že tam je. Zepředu uslyšíš povik a dal směrem k zadním vozum je něco na co tva krev reaguje. A nejen krev, jako by tě to volalo.

Riellin de Chamboasé - 1. června 2018 17:03
Riellin de Chamboasé

Velmi pozorně jsem jej poslouchala a jen přikyvovala. Když domluvil, zaváhala jsem jen na okamžik. „Myslím, že není moc co rozmýšlet…druhá nabídka je taky lákavá, ale správná cesta není nikdy snadná," kouknu mu do očí a sáhnu po řetězu.

Pán Jeskyně - 1. června 2018 16:48
Pán jeskyně Kirito

Lehce se usměje. Když řekneš že chceš žít. Rovnež take stahne ruku s dýkou a nabídne ti řetěz. Na tvou další otázkou se zamislí dloho to trva a tobě se zda že ti na ní neodpoví. Nakonec pomalu pronese. "To je velmi složita otazka a není na ni lehká odpověď. Ale asi ano podle tvecho omezeného pochopení světa jsem asi démon." Na další přívalem otazek si jen povzdechne. "Nekladeš zrovna snadné otazky." Tiše se zasměje. "Je to jednoduché spoutaná nebo svobodná." Za se se zasměje. chvilku vahé jak to to vysvětlit. Pak pokrčí rameny. "Nemáš moc času." Pak se lehce ale smutně usměje. "Tvuj syn" pozvedne řetěz "láska." Pak naznačí dýkou bod do pomislného syna a jen stručně dodá. Volnost a zapomenutí Pak ktobě opět natahne obě ruce S předměty.

1 2 3 4 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace