Meta Tribe Chronicles (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Meta Tribe Chronicles

Pán Jeskyně:

Hayate

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Pro zájemce, které neláká pravěk- Ten brzy přejdete a hra bude více pdoobná hře o trůny, čí mvíce vás bude hrát :-)
Kmen je nejdůležitější součástí života. Dává vám bezpečí, jídlo, domov a jistotu, že když bude třeba, pomůže vám někdo. Není to však zadarmo. Musíte také přispět, ať už lovem, sběrem bylinek, moudrostí či stavěním. Kdyby dávno na vzdálené planetě se začal utvářet nový druh. Zatím žijí pouze v jeskyních a sami vlastně neví, jak správně lovit či jak rozdělat oheň, ale čas vše ukáže. Budeš to zrovna ty, kdo přijde na nové technologie, na to jak postavit dům, rozdělat oheň nebo udělat lahodné zvířátko?

Klíčová slova:

Kmen, Pravěk, Meta

Jaké hráče:

Hledám především aktivní. Mám již díky nové práci čas psát víceméně každý den, občas ob den a tak budu také činit. Nechci tu hráče, co se přihlásí a pak se mi na to vyserou. Bude fajn, když napíšete do poštolky, aby jsme se domluvili na postavě :-)

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (3/8) CoolGuy, Crimus, Padre557

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 6 ⇒|

Takkar - 3. prosince 2018 21:47
Takkar

Než na mne náčelník promluví, tak mi položí ruku na rameno a jemně ho stiskne.

"Děkovat ti. Být rád mít tě u boku"

Pokusím se úsměv opětovat, ale zmůžu se jen na ubohou napodobeninu běžného úsměvu a kývnu na něj. Poté na sobě ucítím nepříjemný pohled, když se otočím, tak spatřím napůl vyčítavý napůl zlostný Kharjův pohled. Po mém vzdorovitém výrazu ve tváři na sebe jeho jedovatá slova nenechají dlouho čekat.

"Bojíš se, že by se nikdo nevrátil? Neboj, o tyhle primitivy se nezajímám. Udělat jim něco je pod mojí úroveň."

Na čele mi zapulzuje žíla a na chvíli se mi vztekem roztřesou ruce zaťaté v pěst. Pak se, ale, uklidním, jelikož tohohle chtěl nejspíše dosáhnout a tu radost mu nehodlám dopřát.

"Chci se ujistit, že po cestě nebudeš dělat problémy. A teď už sklapni, Kharjo. Jestli v tobě ještě zbylo nějaké svědomí, tak mlč a přemýšlej o tom, co si provedl!"
odpovím klidným ale tvrdým hlasem.

Po nějaké době konečně dorazíme k říččce, která značí hranice kmenového území.
Zastavíme se a já bedlivě pozoruji Náčelníka, jak před sebou popohání Kharja.

"Tady hranice. Ty přejít. A už nikdy se nevracet. Pokud my tě někdy uvidět, okamžitě tě zabít. Rozumnět?!"

Kharjo se po tom všem přesto jen arogantně zašklebí.

"Máte problém zabít i divočáka...pokud se někdy vrátím, to vy budete umírat!"

"Jít! Ty nebýt náš kmen. Pryč!"
reaguje Náčelník a já jen dál pečlivě pozoruji Kharjovi pohyby, jediný špatný pohyb, křivý úsměv a jsem připraven zakročit.

Naštěstí se nic dalšího nestane a Kharjo se s menšími potíži brodí řekou na druhý břeh. Každou chvíli to vypadá, že pod vlivem silného proudu ztratí rovnováhu a bude odnesen vstříc pravděpodobné smrti.

"Jak to vpyadá, tak i bohové jsou rozlobeni jeho počínáním. Udělali jsme správnou věc, že jsme ho nechali jen tak odejít?!"

"Hněv bohů vás spálí! Byl jsem vyvolen bohy a vy jste mne zavrhli! Bohové se vám pomstí!!!"

Nad jeho chabými slovy se musím pousmát, avšak i tak mne donutí opět přemýšlet o tom, zda to byl opravdu dobrý nápad jen tak ho propustit. S našimi nově se rozvíjejícími schopnostmi a především znalostmi by mohl v budoucnu napáchat ještě mnoho škod.

"Ať již to byl ten kámen a nebo božský zásah, tak byl tento dar zřejmě vyplýtván na takového primitiva..."

Poté už se jen znovu otočíme a vydáme se zpět do vesnice. Předtím ještě nechám dva z lovců hlídkovat podél řeky, kdyby náhodou Kharja napadla nějaká pitomost.

Ve vesnici vládne pošmourná nálada, přijít v několika pár dnech o tolik lidí se zkrátka na morálce a místní atmosféře podepíše.
Joturgo již byl jak se zdá připraven na obřad, jeho tělo leželo obložené malými kamínky a lístky, tu a tam se kolem něj mihl šaman, který něco zamumlal a poté opět spěšně odešel.

Pozoruji Joturgovo nehybné tělo a začíná se mi krajně příčit to, co má brzo nastat. Jeho tělo se teď budě v divočině nějakou dobu rozkládat, než se konečně objeví ty věčně hladové krvelačné bestii a roztrhají ho na kusy a k nepoznání.

"Takový pohřeb si přece válečník a Vrchní lovec nezaslouží!"

Přijdu proto za náčelníkem ve snaze sdílet mé myšlenky a možná najít jiné východisko.

"Můj náčelníku, nepřísluží mi kritizovat zvyky našeho kmene. Sám věřím, že určité tradice by měly být zachovány a zvyklosti by se měli předávat budoucím generacím, ale nemyslíte, že naše pohřební tradice jsou poněkud...barbarské?"
snažím se mluvit opatrně, avšak jasně a k věci.

"Myslím si, že Joturgo, jakožto bývalý Hlavní lovec a výborný válečník našeho kmene si nezaslouží hnít někde uprostřed lesa, než jeho tlející ostatky konečně přivábí ty příšerné bestie, které ho poté ohlodají k nepoznání, nemyslíte?"
pokračuji a významně na Náčelníka pohlédnu.

"Mám pocit, že by jeho ostatky měly spočívat blízko jeho vlastních lidí, blízko jeho kmene, jeho rodiny. A jakožto významná osoba by si určitě zasloužil nějaký pomník, který by jeho oběť připomínal i budoucím generecím a zaručil by, že by se na něj jen tak nezapomnělo..."
zvlášť má poslední slova jsou emotivně podtržena, pravou ruku mám přitom zaťatou v pěst.

Poté si už jen oddechnu, zklidním tok svých myšlenek a očekávám Jordunovu reakci.

Pán Jeskyně - 21. listopadu 2018 22:42
Pán jeskyně Hayate

Jakmile doběhneš k náčelníkovi, tak sklopí pohled a pohled a položí ti ruku na rameno.
,, Děkovat ti. Být rád mít tě u boku."
A lehce se pousměje, ačkoliv jde vidět, že jeho úsměv je spíše bolestný skrz to, co se stalo. Kharjo se otočí se přes rameno
,, Bojíš se, že by se nikdo nevrátil? Neboj, o tyhle primitivy se nezajímám. Udělat jim něco je pod mojí úroveň."
a následně tě již ignoruje, i kdyby ses snažil cokoliv říkat. Jdou s vámi čtiři lovci, všichni míří oštěpy na Kharja a v případě, že by se o něc opokusil, nejspíše by jej minimálně dva z oštěpů okamžitě probodli.

Po několika desítkách minut dorazíte k říčce. Zastavíte se a Náčelník dojde k břehu
,, Tady hranice. Ty přejít. A už nikdy se nevracet. Pokud my tě někdy uvidět, okamžitě tě zabít. Rozumnět?!"
Kharjo se arogantně zasměje
,, Máte problém zabít i divočáka... pokud se někdy vrátím, to vy budete umírat!"
Náčelník do něj strčí a Kharjo se chce ohranit, ale oštěpy lovců mu v tom zabrání
,, Jít! Ty nebýt náš kmen. Pryč!"
křikne náčelník. Kharjo se vydá přes říčku. Brodí se téměř do pasu a občas klopítne a vypadá to ,že jej proud odnese, což by nikomu nevadilo. Po chvíli se přebrodí. Zlostně se na vás podívá a ještě, než zmizí v křoví vykřine
,, Hněv bohů vás spálí! Byl jsem vyvolen bohy a vy jste mne zavrhli! Bohové se vám pomstí!!!"
Náčelník se nepříjemně zatváří a cosi si zamumlá. Otočíte se vrátíte se zpět. Cestou si někteří lovci občas zobnou nějákých plodů. Jakmile se vrátíte, je zde pochmurná atmosféra. Dva hlavní lovci umřeli za jeden den, další člen byl vyhoštěn a znehodnocené maso. Nikdo nic neříká. Jen se sedí a kouká do udržovanéo ohně. Mrtvola Joturga je obskládána kameny a listy a je již připravena na obřad...

Takkar - 8. října 2018 17:54
Takkar

// Ok :)

Pán Jeskyně - 8. října 2018 11:47
Pán jeskyně Hayate

// Dnes či zítra napíšu :-)

Pán Jeskyně - 4. září 2018 15:17
Pán jeskyně Hayate

// Ok.. jedu na dovolenou, zkusím napsat ještě před ti během :D jen t obude z mobilu ,tak to možná bude kratší... měl jsem tEď spoustu řešení ohledně té dovolené. Vím, teď o prázdninách to stálo zahovno :_(

Takkar - 14. srpna 2018 14:27
Takkar

Poté, co se ujistím, že je náčelník v pořádku, se má pozornost opět zaměřuje na Kharja.

"Ty! To tvá vina! Ty přísahat, že toto ne tvá vina!"

reaguje na Kharja téměř okamžitě rozezlený náčelník a domáhá se odpovědí.

"Tohle nebyla má vina! Nevím co to bylo! To maso muselo být zkažené! Vždyť jsem vás zachránil!!"
trvá stále na svém Kharjo.

"Já již zažít, otravu hnijícím masem! Je pomalá a nezabíjí tak rychle. Otrava se neprojeví tak rychle! Jídlo někdo otrávit! Špatné bylinky na mase! Maso nechutnat jako maso! Ale hlad velký. Ty co udělat?!"
domáhá se náčelník stále své odpovědi a začíná být opravdu rozčilený Kharjovým počínáním.

Ten si bohužel svými výbušnými reakcemi vůbec nepomáhá...
"Zachránil jsem vám život! Kdybych vás chtěl mrtvé, tak proč bych vás zachraňoval?!"

"Jak ty tak rychle vědět co nám být? Jak ty tak rychle měl u sebe bylinky a pastu z nich?! Ty vše připravené! Joturgo začít být dominatní a ty se s ním pohádat! Ohrozil jsi celý kmen!"

Celá situace se pro kmen nevyvyjí zrovna dobře, ztratili jsme za pouhých pár dní již dost dobrých lidí. Jak to tak vypadá Kharjo bude dalším z nich.

"Ty být vyhoštěn! Ty již nebýt v kmeni! Ty jít pryč!"
konečně padla ta osudná slova, Kharjo musí pryč!
"Já ti nevěřit..."

I když jsem se již zvládl uklidnit a tak trochu se v duchu vypořádat se ztrátou tolika druhů za pouhých pár dní, tak přesto cítím určité zadostiučinění, když slyším náčelníkova slova.

"Primitivové! Budete litovat..."
slyším Kharja ublíženě reagovat a tak trochu uvažuji nad tím, zda vyhoštění není příliš mírný trest.

I po tom všem, co se právě odehrálo, Kharjovi nepřeji smrt, ale obávám se toho, čeho by ještě mohl být v budoucnu schopen. Když se mě ten mizera zašklebí poté, co zhlédne mrtvého Jotruga, tak opět začínám chuť mu vrazit jednu pěstí.

"Tomu hajzlovi to snad přijde vtipný, on toho snad vůbec nelituje...!"

"Počkat! Doprovodíme tě k našim hranicím. Nechci aby ses ty motat kolem."
zavelí nakonec náčelník a s půlkou tlupy a dalšími lovci se vydají Kharja vyvést.

Teď se na chvíli musím ujmout svého netradičně získaného postavení, odpovědnosti, kterou jsem nežádal.

"Zatímco budeme pryč, tak ať se šamani a bylinkáři postarejí nejdříve o všechny naše zraněné a posléze i o naše mrtvé."

"Lovci, vy obnovte pořádek ve vesnici a braňte ji dobře v době naší nepřítomnosti!"
poté už jen předám velení nejstaršímu a nejzkušenějšímu z lovců, kteří zůstali ve vesnici a vydám se za náčelníkem.

"Počkejte, Jordune, raději půjdu s vámi. Chci se ujistit, že vše už nyní proběhne bez problémů..."
řeknu, když doběhnu odcházející skupinku, v rukou třímám pro jistotu svůj věrný oštěp.

Pán Jeskyně - 9. července 2018 14:52
Pán jeskyně Hayate

Kharjo je vyděšen, když na něj Takkar doráží a jen přikyvuje hlavou a nic neříká. Náčelník na Takkarovu otázku jen zakýve hlavou. Následně se podívá na Kharja a napřímí se
,, Ty! To tvá vina! Ty přísahat, že toto ne tvá vina!

Kharjo se lehce zamřačí a podívá se na Takkara a pak na náčelníka. Zřejmě Takkarovi vyčítá, že ho tEĎ budou všichni obviňovat
,, Tohle nebyla má vina! Nevím co to bylo! To maso muselo být zkažené! VždyŤ jsem vás zachránil!"
Náčelník se zamřačí
,, Já již zažít otravu hnijícím masem! Je pomalá a nezabíjí tak rychle. Otrava se neprojeví tak rychle! Jídlo někdo otrávit! Špatné bylinky na mase! MAso nechutnat jako maso! ALe hlad velký. Ty co udělat?!"
vypadá to ,že náčelník není tak hloupý, jak se zdá. Kharjo vypadá ještě víc naštvaný
,, Zachránil jsem vám život! KDybych vás chtěl mrtvé, tak proč bychvás zachraňoval?!"
,, Jak ty tak rychle vědět co nám být? Jak ty tak rychle měl u sebe bylinky a pastu z nich?! Ty vše připravené! Joturgo začít být dominatní a ty se s ním pohádat! Ohrozil jsi celý kmen!"
Kharjo vypadá, jak kdyby měl vybuchnout
,, Joturgo byl tupec! Já za nic nemůžu. Zníčil by nás stejně všechny!"
rozkřikne se na náčelníka a ukáže na vás všechny
,, Ty být vyhoštěn! Ty již nebýt v kmeni! Ty jít pryč!"
Křikl náčelník
,, Já ti nevěřit..."
dodal ještě. Kharjo zůstal stát jako opařený. Udělal krok k náčelníkovi, ale v tom se před náčelníka postavili všichni lovci s klacky v rukách a mířili s nima na Kharja.
,, Primitivové! Budete litovat..."
zasyčel Kharjo.
,, Ty jít... hned!"
dodal náčelník a lovci udělali ještě další krok. Kharjo zasyčel, otočil se pomalu šel pryč. Zastavil se ještě u mrtvoly Joturga, na kterou se podíval, následně se podíval na Takkara a pousmál se. Když byl na kraji houští směrem do lesa, tak ho náčelník zastavil
,, Počkat! Doprovodíme tě k našim hranicím. Nechci aby ses ty motat kolem."
pak kývne a vydá se na cestu s půlkou kmene a několika lovci. Druhá půlka se má postarat o mrtvolu Joturga a připravit jej na zítřejší obřad.

Pán Jeskyně - 25. května 2018 10:43
Pán jeskyně Hayate

// Zdravím, mám novou jeskyni na motivy Fallout Série. Trošku upravený, ale stále fallout

https://www.aragorn.cz/herna/fallout/?_t=1527237749#kom

rád vás tam uvidím :-)

Takkar - 4. května 2018 16:46
Takkar

//Uhodls :D

Pán Jeskyně - 4. května 2018 14:15
Pán jeskyně Hayate

// Tu je tedy nejspíš řada na mě že?

Pán Jeskyně - 9. dubna 2018 10:00
Pán jeskyně Hayate

// Zdravím. Založil jsme další jeskyni. Tentokrát něco jako 3. světová. Moc rád vás tam uvidím lidi, pokud budete aktivní. Důvod zakládání nových a nových jeskyní je ten ,že žádná není aktivní, takže se prostě nudím!

https://www.aragorn.cz/herna/maminko-vratim-se-jako-hrdina/

Kelzat - 7. dubna 2018 14:21
Kelzat

//hlavně že sám nemám moc čas a hra neměla tempo který by mi připomnělo že mám odepsat.

Pán Jeskyně - 6. dubna 2018 15:00
Pán jeskyně Hayate

// Ok. Tak se chci jen zeptat co je důvodem. Zda jsem to nějak špatně psal, chyby v textu nebo prostě sis představoval jiný děj? Jen abych věděl co zlepšit do příště. Pokud nevadí že tak ptám teda. Popřípadě co udělat pro zlepšení a nalákání tě na hraní?

Kelzat - 6. dubna 2018 14:52
Kelzat

//mám toho teďka hodně a moc mě to neláká hrát

Pán Jeskyně - 6. dubna 2018 11:44
Pán jeskyně Hayate

// Pokud tu už ostatní nechcete hrát ,tak to řekněte, aŤ se zbytečně nezdržujeme

Takkar - 2. dubna 2018 17:20
Takkar

Každý můj krok začíná být jistější a jistější, bolest sice úplně nezmizela, avšak jakýmsi zvláštním způsobem jsem si na ni zvykl, takže mě již tolik neparalyzuje.
Už, už se chystám Kharja popadnout, když v tom se vyřítí polomrtvý Joturgo a uštědří Kharjovi pár dobře mířených ran.

Hnedle na to Kharja odhodí mým směrem, který se delšímu letu vyvaruje jen díky mé zpevněné paži, která ho srazí na zem.
Tohle však bylo pro Joturga zřejmě už příliš, a proto už jen leží na zemi a chrchlajíc krev se s námi snaží komunikovat.
Situace je pro mě naprosto bizarní a můj mozek zpracovává okolní vjemy a informace s tak děsivou přesností a hloubkou, že téměř zažívám přetížení smyslů.

Nakonec však přeci jen převládne síla vůle a já přestanu zběsile těkat pohledem a pohlédnu na Kharja, snažícího se zachránit si vlastní kůži pomocí chabých výmluv.
Mám chuť z něj vymlátit informaci o možné protilátce, ale nakonec se ovládnu, navíc když stihne zmínit něco o bylinkách, jež by mohli celý kmen zachránit.
"Už žádný další podrazy, rozumíš Kharjo...?"
zahřmím k bylinkáři výhružně a poté kontroluji jeho práci na protijedu.
Tu a tam zkontroluji Joturga, zda stále žije a smiřuji se s tím, že sám nemohu nic moc dělat. Musím věřit Kharjovi a té jeho divné pastě!

Nejdříve je samozřejmě ošetřen náčelník, jelikož s jedná o nejdůležitějšího zástupce kmene.
Chvíli nervózně pozoruji co se bude dít, ale nakonec s úlevou zjištuji, jak křeče ustávají a náčelník přestane chrchlat krev a vypadá to, že je prozatím stabilizován.
Kharjo takto přistupuje ke každé otrávené oběti dokud není řada na dvou posledních, mně a Joturgovi.
Jeho samotného jsem se snažil mezitím udržovat na živu a při smyslech, alespoň do té doby, než mu bude podána protilátka.
Sám jsem na tom nebyl nejlépe, ale můj imunitní systém si s jedem částečně dokázal poradit a díky tomu jsem vlastně stále mohl stát na nohou a starat se o umírajícího Joturga.

Kharjo k nám nejdříve nervózně přistoupí, nakonec nás však oba také ošetří a já si konečně mohu oddychnout.
V ten moment však Joturgo začne opět plivat krev spolu s onou bylinnou pastou, čímž se vytváří nechutně kašovitá směsice. Kharjo se pokouší aplikovat protijed znovu, avšak zdá se, že už je příliš pozdě a Joturgo právě prožívá své poslední bolestivé okamžiky života.

Krev se mi nahrnula do obličeje, mé pocity a dojmy se zmateně mísí když vidím, jak zmateně a zoufale na mne hledí Joturgovi oči.
Vidím jak se mu opět křečovitě rozevírají ústa, slyším jak lapá po dechu a snaží se i přes neustálý proud krve ze sebe něco vydat.
"To bude v pořádku, věř mi. Dneska tu už nikdo...."
řeknu lehce roztřeseným hlasem, a když se zadrhnu uprostřed věty, tak se nervózně zasměju.
Jedna z věcí, která mi pomáhá se vyrovnat se zjištěním, že v téhle situaci nejsem schopen ničeho jiného než milosrdného lhaní.

Přeruší mě Joturgova poslední slova, po kterých boj mezi životem a smrtí na dobro skončí. Těkající zorničky se zastaví, nepravidelné a zběsilé nádechy na dobro přestanou, jen ta zasraná krev neustále vytéká.
"Kurva, to né...né..."
zakleju v mysli zatímco bezradně klečím nad nehybným tělem svého přítele.
"Do prdele.....!!!"
ulevím si nahlas s pohledem zabodnutým do nebes, na to vstanu od těla a zběsile se rozhlížím kolem sebe až dochvíle než najdu Kharja.

Ihned na to ho přitlačím na zem a tak trochu i přidusím.
"Dobře mě poslouchej, Kharjo. Teď se postaráš o to, aby tady už nikdo další zbytečně neumřel, je ti to jasný...?!"
řeknu pevným a důrazným hlasem zatímco se mu dívám přímo do očí.
"Jestli tady tvou vinou zemře kdokoliv další, tak budeš ještě litovat, že si mě tu nenechal chcípnout jako Joturga, rozumíš mi?"
dokončím vět a poté ho pustím, uvolním stisk a vydám se zkontrolovat stav našeho náčelníka.

Gestem ruky si přivolám jiného léčitele, jen kdyby náhodou náčelník ještě potřeboval ošetřit.
"Jste v pořádku, pane...?"
zeptám se náčelníka starostlivě, když spolu s léčitelem kontroluji jeho stav.

Pán Jeskyně - 15. března 2018 14:45
Pán jeskyně Hayate

// A co tady? to nikdo jako nehraje? :D

Pán Jeskyně - 12. března 2018 12:43
Pán jeskyně Hayate

// Omlouvá mse za svojí neaktivitu... trpěl jsme 40 horečkami a tak nějak jsem si dával pauzu od všeho. Od středy budeme ve všem pokračovat ,teĎ musím dohánět práci

Pán Jeskyně - 1. března 2018 17:30
Pán jeskyně Hayate

// Jsem rád že se líbí. S Crimusem jsem to pořešil, aby nebyl naštvaný :)

Takkar - 1. března 2018 16:42
Takkar

// Pěknej plot twist lidi, ale co teď bdue chudák Crimus dělat? :D

1 2 3 4 ... 6 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace