Příběhy psané časem (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Příběhy psané časem

Pán Jeskyně:

iveta

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Dvojspřeží chladnokrevných koní táhne pluh, na střechy domů se snáší mlživý opar a z lesů stoupá pára. Je po dešti.
Z lesů vychází četníci a někoho nesou. Možná zloděj, možná zběh. Již spousta takových tu hledala úkryt. Málokdo by je chránil, na to bylo riziko až příliš velké.
Vraťte se do dob našich předků, ne tak dávno.
Do dob, kdy vládla koňská síla, elektřina byla výsadou, jídlo nebylo samozřejmostí, čas plynul jinak a život byl protkán neustálou dřinou.
Zapadáte do krabičky, nebo vás společnost musí upravit? Chovejte se podle nevyslovených pravidel a nebudete mít problém.
Nepřítomnost na nedělní mši není tolerována.
Někdy je pohled do útrob lidských vztahů a nesmyslných konvencí až děsivě šokující. A obzvlášť pak na malé vesnici.
Možná ne každý je tím, za koho se vydává a možná brzy i vy zjistíte, že stěny opravdu mohou mít uši.

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Jako vždy.. aktivní. Napište si postavu, hrajte za pekaře, kováře, dělníka, rolníka, kněze, starostu.. Prostě si vyberte své místo ve společnosti.
Pokud se chcete poradit, napište do poštolky
A ještě bych ráda informovala - hra je zasazena do prostředí české vesnice, ovšem z důvodu toho, abych se vyhnula historickým souvislostem a dobovým nesrovnalostem, prohlašuji, že se jedná o vymyšlený svět a tudíž je zde možné kde co. Nečekejte proto prosím přesný výlet do minulosti.
A přečte si úvodní příspěvek.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (2/2) Lego, VonHoleczek

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Pán Jeskyně - 3. ledna 2019 14:44
Pán jeskyně iveta

//pušku jakou chceš :) to tu nikdo řešit nebude
//žádná válka zatím není, jen někteří lidé jsou nepohodlní a je běžné, že mizí beze stopy ti, kteří nejsou z nějákého důvodu žádaní, nebo se někomu zprotivili. Ti utíkají přes hranice.

Ober-Respicienten Johann Polaczek - 30. prosince 2018 00:10
Ober-Respicienten Johann Polaczek

*Tak už je to tady.* proběhlo mi hlavou když jsem ráno viděl za oknem šedivou oblohu s těžkými mraky a vítr prohánějící se po návsi a čechrající zbývající listí na stromech. Byl jsem rád že jsem si ještě ve Vídni nechal ušít kabát k uniformě z tlustší látky než měl být původně, protože na hlídkách tady v pohraničí určitě prochladnu víc než při procházkách po hlavním městě monarchie tehdy...

Sešel jsem z druhého patra domku který jsem si zde najal a používal jej jako služebnu finanční stráže. (Ta původní už byla v dezolátním stavu, takže mi schválili přesunutí stanice do soukromého domu.) Přihodil pár polínek do kamen v kuchyni vedle služební místnosti a pomyslel si, že musím opravdu sehnat nějakou služebnou která se bude o dům starat když budu pryč a také vařit. *Zítra zajdu do obchodu a do hospody a poptám se jestli o někom neví.* usmyslel jsem si a vrátil se zpět do ložnice abych dokončil oblékání uniformy. Když jsem zapnul poslední knoflík, přehodil jsem si jen přes rameno pušku a vyrazil se projít po vsi. Na nějakou velkou hlídku skrz očekávanou mši nebyl čas. I proto jsem pochůzku po vesnici zkrátil jen na nejnutnější délku a vrátil se zpět do domu abych si připravil jídlo a připravil poslední části uniformy na večerní mši.

Vytáhl jsem z velké truhly u zdi šavli, lehce ji přeleštil na zašlých místech a připjal ji k vycházkovému opasku příslušící k saku druhé - vypasované - vycházkové uniformy a vydal se na cestu ke kostelu. Pušku jsem samozřejmě nechal na stanici a místo obyčejného čáka příslušící ke služební uniformě zvolil klobouk zdobený černým kohoutím peřím a zeleně lemovanou krempou který tak ladil se zbytkem černo zelené uniformy.

Byla to vlastně první příležitost od mého převelení do této vesnice k obléknutí vycházkového stejnokroje, a tak jsem ji chtěl využít. Uvažoval jsem, zda to není moc nápadné, ale nakonec jsem si řekl že ne a doufal, že to na místní dostatečně zapůsobí.

Byl jsem také zvědavý na místního faráře a chtěl jsem si s ním po mši promluvit a věnovat menší obnos na chod farnosti a kostela. Přece jen, jsem důstojník a plat mám mnohem vyšší než bych tady v té dědině utratil i kdybych si místo jedné služebné najal tři nebo čtyři... Pro lepší jídlo si stejně musím občas zajet do města protože tady nic k sehnání není a stále zbývá peněz víc než dost...

// Předpokládám, že mám perkusní pušku, co? Nebo už jsme tak daleko že v USA proběhla občanská válka?

// Nečekal jsem, že se do toho pustíš ještě dnes :) Děkuji a měl bych ještě dotaz - co za válku to probíhá nebo se chystá že chlapi utíkají z vojny?

Pán Jeskyně - 29. prosince 2018 20:32
Pán jeskyně iveta

Ten den bylo sychravo. Táhlo sice teprve ke 3 hodině odpolední, ale zatažená obloha úspěšně imitovala podvečer. Typické podzimní počasí, které se mělo brzy přeměnit v mrazivé plískanice.

Podzim v Hroznové Lhotě nebyl příliš oslavovaným segmentem roku. Jednak zahrnoval spoustu práce na poli, související s přípravou na další sezónu a druhak se prodlužoval interval mezi příjezdy obchodníka. Sice zde fungoval obchod, ale obchodník dovážel zboží vzácné i nedostupné. Se svým mezkem a kárkou dojížděl každý týden, během podzimu pak jednou měsíčně a v zimě kvůli špatné průjezdnosti vůbec.

Sedlák z nejkrajnějšího stavení zkroušeně seděl na mokrém pařezu a v rukách svíral plecháček s horkým čajem. Před sebou měl zaseknutý rýč v hlíně a tvářil se zamyšleně. Z komínů se kouřilo, což nasvědčovalo tomu, že lidé začínají topit.

Tento den byl však výjimečný, alespoň pro obyvatele Lhoty. Dnes se konala o 6 hodině mše za zesnulé duše. Ohlédnutí za uplynulým rokem a poděkování za úrodu, zdraví a lásku Boží. Očekáváni jsou všichni a to ve slavnostním oděvu odpovídajícím významnosti události. Kněz bude mít jako vždy proslov a promluvu do duše obyvatelům.

Budete mít možnost vyzpovídat se ze svých hříchů a požádat o odpuštění. Tedy, pokud si vystojíte svou chvilku v zástupu lidí. Neb všichni jsou lačni po zpovědi.

Dorazíte? Nebo se stanete terčem pomluv a opovržení.

//Ve vymýšlení vlastního příbytku, majetku apod. máte volnou ruku. Je to open role play, nejsem tady primárně jako "pán jeskyně", strůjci svých životů jste sami.

Pán Jeskyně - 16. prosince 2018 13:31
Pán jeskyně iveta

Dodatek k elektřině za laskavého přispění Erinye:

Vaše postava může vědět, že něco jako elektřina existuje, farář o tom může mluvit jako o dáblově díle, nebo něco podobného, nebo babky klevetit, že si nějaký zámožný člověk ve městě dal své sídlo osvítit místo petrolejkou elektřinou a určitě vyhoří pekelným nebo nebeským ohněm - ale ve vesnici asi elektřinu nikdo nikdy neviděl.

Pán Jeskyně - 16. prosince 2018 08:19
Pán jeskyně iveta

Vítejte v Hroznové Lhotě (podobnost s existujícím místem čiště náhodná).

https://bit.ly/2LjT12d

Zde je několik pravidel, která jsou místními nastavena a jejich plnění je požadováno. Všudypřítomné oči sousedky všechno vidí.

1) Uctivost ke starším lidem, až bezbřehá. Pomůžete jim se vším, co jim na očích uvidíte. A svým rodičům je vhodno vykat.
2) Pokud jsi mladý cucák, každý člověk starší než ty s tebou bude zametat a odbory tu nemáme.
3) Kostel, to je svátost. Všichni tu jsou silně věřící a jakékoliv rouhání je hodno pekel.
4) Laškování či dokonce milostné pletky tu neexistují. Pokud nemáš veřejné požehnání, tak si ani netrkneš.
5) Bez práce nejsou koláče.
6) Hlavou rodiny je vždy muž, budiž respektován a uznáván. Ješitným mužům ego zaplesá.
7) Přechovávání či podpora zběhů a nepřítelů státu je trestána vězením, nicméně neoficiální a často používanější variantou je kulka. Nikdo se po vás shánět nebude, tomu věřte.
8) Odchylky, netolerujem. Nezapadáš do uznávaných škatulek? Homosexuály a emancipované ženy posíláme rovnou do nápravných zařízeních. Místní kněz vám o tom poví víc.


To by prozatím mohlo stačit.
Pokračujeme tedy dál.. Představím vám to tady trochu.

Středobodem Lhoty je obchod, je otevřeno každé pondělí. Bohužel kromě brambor a starého chleba tu mnoho nekoupíte. Od obchodu se táhne cesta kolem různých stavení, vždy s hospodářskými budovami, nějákou tou krávou a políčkem.
Lhotu obklopují jednak louky a dále pak lesy připomínající neproniknutelné hradby. Lesy a zase lesy. Tamhle ten pán, ten jezdí každý pátek s mlékem a tenhle zas vyrábí keramiku. A tady, tady vedle staré lípy, to je hospoda.
Pokud chcete něco vědět, ze je to správné místo. Kostel se hřbitovem na kopci, tam se dostaneš jabloňovou álejí. A na jižním okraji, tam je místní šlechta, v tom velkém mlýně s upraveným nádvořím. Občas tu jezdí Pán Donínský ve svém nablýskaném kočáře. Toho poznáš. Smekni ale klobouk dostatečně včas, je prý na to háklivý.

A kde ty vlastně bydlíš, znám tě, nebo jsi tu nový? Jsi snad náš starosta, nebo výrostek od mlynáře? Přistěhovalec nebo usedlík? Pověz mi svá tajemství.

Na stole je nachystaný chleba s máslem, se solí a hrnek mléka. Tak si nabídni, ať můžeme začít.

PS: Hra je otevřená. Můžete svými myšlenkami dotvářet svět i vytvářet osudy ostatních obyvatel. Nejsem primárně vypravěč, ale budu postrkovat děj a dokreslovat potřebné. A taky hrát :-)

1


↑ navigace

Záložková navigace