Stargate : Hope (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Stargate : Hope

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

V létě 2010 přišel nečekaný útok na Zemi, která nebyla schopná se ubránit. Lodě, které ji bránily, byly zničeny a brána byla přenesena pryč. Přesto však byla varována mimozemská stanoviště a Atlantis. Také byli napadeni Tok´rové a další vyspělé rasy, které byli na rozdíl od Tauri zničeny. Lidé na mimozemských stanovištích se přestěhovali na malou planetu na kraje galaxie, která byla přivrácená k Pegasu.Nepřítel ovládl galaxii a později i Atlantis a Destiny, které obsadil pomocí brány. Pomocí převážně trosek, které sehnali na světech bývalých spojenců, postavili loď, kterou díky komunikačním kamenům a lidem s Destiny byli schopni vybavit potřebnými systémy. Avšak nebyli schopni vytvořit hyperprostorovou technologii, ale alespoň křížence s FTL, kterou nazvali STH. Štíty loď uchrání jen před vlivy vesmíru. Tak sto dvacet lidí a dva Tok´rové odletěli s lodí, jménem Hope na cestu do galaxie Pegasus a později do Idy. Na Hope přežívají díky oběma tipům bran, které na ní mají a intergalaktickému mostu.
Hledáme...

Klíčová slova:

Stargate, Hvězdná brána

Jaké hráče:

*

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Kapitán Hope Dr. Alaric Cross Halliwell: Narozen v Oklahomě, kde studoval střední školu strojního typu. Krátce po dosažení plnoletosti se oženil se svou dlouholetou láskou, Elenou Halliwellovou, jejíž příjmení si vzal. Společně pak studovali vysokou San Franciscu. Jejich stěstí nemělo dlouhého trvání a Elena byla v prvním semestru za záhadných okolností nalezena mrtvá. Policie případ nevyřešila a odložila a Alaric přerušil studium a začal pátrat na vlastní pěst. Zjistil, že Elenu zabil goa´uld jménem Seth, který se tehdy ukrýval na zemi a pokusil se ho neúspěšně zabít. Po jeho neúspěšném pokusu byl kontaktován SGC, které ho nějakou dobu sledovalo a byla mu v něm nabídnuta práce, jakmile dokončí vysokou školu. Po složení doktorátu z hist´orie a lingvistiky, pro které se po událostech ve svém životě rozhodl, nastoupil do SGC, kde pracoval v jednom z SG týmů. V době útoku byl na stanovišti Gama, kde překládal nějaké staré texty. Kapitánem Hope byl zvolen pro své dovednosti kominikovat s přííslušníky jiných ras a pro svoji neutrálnost vůči vědců, vojákům a civilistům. Po smrti jeho ženy ho trápí trauma z dětství a žádný lékař mu dosud nebyl schopen pomoci. David Warren/Iroh: Středně vysoký tok´ra asi 178 cm, štíhlý tělo má obaleno svalovinou vypracovanou tak akorát aby to nepůsobilo přehnaně. Jeho tvář je sympatická, působí důvěryhodně. Když potřebuje, získá si přízeň toho, co právě potřebuje. Má modrošedé oči, malinko křivý nos a rty tak akorát. Když se usměje, málokterá mu odolá. Vlasy má krátce střižené tmavohnědé, většinou je nosí v nedbalém rozcuchu. Na sobě má vždycky uniformu vesmírné lodi Hope s patřičnými nášivkami a vojenské černé boty. Ze zbraní má zat´nik´atel a goauldskou „ozbrojenou ruku“, kterou získal, jako „suvenýr“ na jedné ze svých infiltračních misí mezi goauldy. Soundtracky: 1) Hope - http://www.youtube.com/watch?v=My_-3MxPcOs 2) Andromedans - http://www.youtube.com/watch?v=lvI_IzCeKGI&feature=related 3) Arrival to Pegasus - http://www.youtube.com/watch?v=jkftIfm3YJM&feature=related 4) Funeral - http://www.youtube.com/watch?v=oDYaIjpUr2o&feature=BF&list=ULn6seVP9OI6A&index=2 5) Discovering a stargate - http://www.youtube.com/watch?v=L-QOzs6wecI&feature=fvwrel 6) Ancient base - http://www.youtube.com/watch?v=5sW_b2gdQLM&feature=related 7) First encounter - http://www.youtube.com/watch?v=sGj9roo6sAQ&feature=related 8) Del´s world - http://www.youtube.com/watch?v=9LYHNU5RKYI&feature=related 9) Earth - http://www.youtube.com/watch?v=bwwDX7IU3iI&feature=related 10) Last fight of Destiny - http://www.youtube.com/watch?v=inccqlPIDzU 11) Hallucination of Captain - http://www.youtube.com/watch?v=RlJvjgk1Ot4 12) Attack - http://www.youtube.com/watch?v=DSvQJQYlvEE 13) Onboard Tria - http://www.youtube.com/watch?v=cmkReZvZQrI 14) Reunion - http://www.youtube.com/watch?v=DQC94-uUhfs 15) Jeanie McKay - http://www.youtube.com/watch?v=RpnRhiInopA 16) Old enemy - http://www.youtube.com/watch?v=N6UKH2yEr0A 17) VS. Zeus - https://www.youtube.com/watch?v=cJfNz8csSTk 18) Neera vs. Ronon https://www.youtube.com/watch?v=SAQns2I3BNU 19) Strange galaxy - https://www.youtube.com/watch?v=m6ZUr_rCMOM 20) Past children - https://www.youtube.com/watch?v=M79tap3P1qA 21) Kidnapping - https://www.youtube.com/watch?v=9wwqEE9gfjM 22) Five reaces meeting - https://www.youtube.com/watch?v=NUzr5lMSWn0 23) Unexpected attack - https://www.youtube.com/watch?v=qwPCd1D2tZA 24) First counterattack in the war - https://www.youtube.com/watch?v=FD2r-OZydtY 25) Enjoying the battle - https://www.youtube.com/watch?v=jN-QEIf35G4 26) Battle at meeting station - https://www.youtube.com/watch?v=PCfiqY05BpA 27) Ida galaxy - https://www.youtube.com/watch?v=WAreqhQMWUE 28) Through the Rainbow bridge Bifrost - https://www.youtube.com/watch?v=Tc18VYffIVw&t=16s 29) A goodbye / I can't let you go - https://www.youtube.com/watch?v=kRSGZLsw4yw
Hráči: (2/5) JINA, Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 114 ⇒|

Pán Jeskyně - 10. srpna 2018 21:32
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Dohlížím na tebe a čekám, až se vzbudíš abych zjistil, jak se ti daří,“ odpoví Rick. „Byli jsme zachráněni rasou, za kterou jsme cestovali. Disponují velice vyspělou lékařskou technologií. Nikdo na lodi nezemřel. Díky bohu.“ Pak se na chvíli zarazí, protože si uvědomí, jak Neera před chvílí mluvila.
„Jsi v pořádku?“ zeptá se jí starostlivě. „Zníš nějak divně.“

Neera/Adré - 31. července 2018 21:55
Neera/Adré

Nezastaví se pohledem u Rickovy tváře, sklouzne po ní stejně jako po všem ostatním v pokoji, než odvrátí hlavu a zahledí se ven z okna. Těch pár kratičkých okamžiků jí stačilo, aby nasbírala všechny informace, které potřebovala, z Rickova držení těla, z oblouku zdi nad oknem... Vyrovnat se s tím, co ji říkaly, bude těžší úkol.
„Co tady děláš?“ zeptá se místo odpovědi nápadně plochým tónem bez emocí, aniž by se k němu otočila.

Pán Jeskyně - 29. července 2018 12:23
Pán jeskyně l.i.c.h.

Pokoj v němž Neera leží je prostorný, světlý a designově lehce připomíná místnosti na Antinee, čili patřící vyspělé civilizaci. Z okna po její levé ruce vidí zeleň stromů, na nimiž tu a tam ční věž nepovědomé architektury. Na stropě nad její postelí je připevněná jakási plochá deska s modrou obrazovkou. A po její pravici je židle, nad níž sedí Rick, ve tváři vepsanou nesmírnou úlevu.
„Ahoj,“ usměje se na ni vřele. „Jak se cítíš?“

Neera/Adré - 20. července 2018 20:52
Neera/Adré

Začínala vnímat jenom velmi pomalu. Pocit měkkého světla na víčkách, hladký dotek na prstech, vzdálené tóny, jako píseň, ze které vítr donese jenom útržky.
Bylo to jako probírat se ze sna. Usnula v trávě nad pastvinou a za chvíli ji do bdění vtrhne křik její matky, že se dělníci vrací z dolů a potřebuje pomoct s večeří? Vzpomínky se lenivě vynoří z oparu a zase do něj klesnou zpátky. Vzpomínala si na bolest. Na patře ji pošimrá povědomá štiplavá vůně. Je to ošetřovna na základně Tok´rů? Byla v zajetí?

Vlastně nechtěla najít v tom spletenci dojmů a vzpomínek konec a začít ho rozplétat. I přes podvědomou neochotu její hostitelky ale něco z toho přivede k vědomí Adré stejně prudce a náhle jako by na ní někdo chrstl kbelík ledové vody.
Konečky prstů sebou trochu cuknou. Vychází ze cviku. Zůstane ležet se zavřenýma očima a dál dýchá stejně klidně a pravidelně jako by dál spala. Všechny střípky jejích vzpomínek ještě nezapadly na svoje místo, ale pár věcí měla zadřených pod kůži až příliš hluboko.

Měla být mrtvá.
Byla si dost jistá, že je mrtvá.
A vždycky, když pak následoval další nádech, bylo dobré mít se na pozoru.

Chvíli jenom nehybně poslouchá a snaží se proniknout do zákonitostí místnosti kolem sebe. Nezdálo se, že by v ní byl další člověk.
Až po několika minutách pomalu otevře oči a s kapkou napůl upřímného zmatku se rozhlédne.

Pán Jeskyně - 19. července 2018 20:59
Pán jeskyně l.i.c.h.

Neera nedojde ani do poloviny cesty, když se jejího vědomí zmocní temnota a ona s žuchnutím spadne na podlahu.

Když se jí vědomí začne vracet, může cítit, že leží na něčem měkkém, a je přikrytá peřinou. Pokud to je schopná posoudit, má na sobě noční košili. Na tváři cítí paprsky slunce a odkudsi zní jasné trylkavé zvuky, jež by mohly být zpěvem ptáků. Může si uvědomit, že se cítí mnohem lépe než před ztrátou vědomí, vlastně v podstatě jako zdravý člověk.
Kolem ní panuje ticho naruované jen jemným, téměř nelsyšným hučením a vzduch kolem voní chronickou čistotou a dezinfekcí.

Neera/Adré - 9. července 2018 21:18
Neera/Adré

Instinktivně sevře prsty, bezmocně zaryje nehty do hřbetu ruky, když se snaží neztratit kontakt s chladným kovem pistole. Třeskne výstřel. Ztratí rovnováhu, když ztratí oporu v Rickově ruce přetahující se s ní o zbraň. Dopadne na dlaně a záda jí roztřese namáhavý, bublavý kašel. Až po několika dlouhých minutách zápolení o nádech vyplivne na podlahu krev a vzhlédne.

Oči jí zažhnou a ztrhané rysy, hluboké kruhy pod očima a stopy krve na rtech dají její tváři nezvykle dravčí a nenávistný výraz.
„Ha'shak,“ zasyčí. Vzepře se o dlaně a vyškrábe se na nohy. Napřímí hlavu a znovu se na Ricka ani nepodívá, když kolem něj zamíří ke dveřím a ven z kajuty. Nevěřila, že na to má ještě dost síly, ale vztek a znechucení byly silné hnací motory.

Snad měla být ráda. Na krátký okamžik se jí zdálo, že její konec bude jiný. Teď se její mysli znovu připomněly roky bojů a vzdoru. Nakonec nikdy nic není jiné. Ale uměla zemřít jako bojovník.
Je zvláštní, opojně lákavý pocit, že ztrácí povědomí o svém těle a zůstává jenom odhodlání.

Pán Jeskyně - 26. června 2018 22:00
Pán jeskyně l.i.c.h.

Neera stikne spoušť. V momentě kdy se ozve výstřel však už zbraň Neera nedrží. Rick stojí přibližně dva kroky za ní a drží pistoli ve své ruce. A díra není v Neeřině hlavě, nýbrž ve stěně Davidovy kajuty.
„Je mi líto, ale nemůžu tě nechat to udělat,“ omluví se Rick Neeře a zmáčkne hlaveň tak, aby z ní už nebylo možné vystřelit. Pak natáhne ruku se zbraní k Neeře, aby jí ji vrátil.
„Tady máš,“ řekne lehce provinile, ale ne zas až tak moc.

Neera/Adré - 20. června 2018 18:41
Neera/Adré

I ona sebou trhne. Nečekala připomínku světa za dveřmi. Ten už přestal existovat, nechala ho za sebou stejně, jako chtěla dát klidný a čistý konec světu uvnitř jeho zdí.
„Nic,“ odtuší chraptivě, podivně prázdným tónem bez emocí, „Jsem na odchodu.“
Drobným bezděčným gestem, které ji ještě nikdy nestálo tolik sil, si stáhne okraj tuniky níž po nohou a plynule se postaví. Ujde několik kroků. Z tváře jí zmizí poslední zbytky barvy, zacuká jí v koutku oka, ale jinak nedá ničím najevo, kolik bolesti se za tím jednoduchým pohybem skrývá.
Nepodaří se jí dojít až ke dveřím. Zapotácí se a ztěžka klesne rukou na stěnu, schoulí se na ní ramenem a sklouzne podél zdi na zem, kde zůstane sedět.

Tak tohle je ten okamžik.
Je to zvláštní konec.
Hořký.
A tys skutečně věřila v jiný?
Ano.
Ne.
Nevím.
Ne lepší. Jiný.


Rozdíl mezi myšlenkami v její hlavě se stírá. Stáčí se ve víru a už přestává být jasné, které je čí. Přestává to být důležité.
Unaveně zavře oči a dlouze, pomalu se nadechne.

Cítila, jak balancuje na samotné hraně. Jak se jí to, co si vždycky bránila hluboko ve svém nitru a nikdy se o to nechtěla nechat připravit, cuká v ruce a chystá se jí proklouznout mezi prsty. Nesmíš svým nepřátelům dovolit, aby tě připravili o vlastní důstojnost, říkávali. Proč nikdo neřekl, že to nesmím dovolit ani sobě?

Pomalu zvedne ruku a přiloží chladný konec hlavně k zátylku. Neotevře oči, jen stejně pomalu vydechne. A když dospěje ke konci, prst sklouzne po spoušti...

Pán Jeskyně - 16. června 2018 22:22
Pán jeskyně l.i.c.h.

David se nadechne, aby jí odpověděl, když ho přeruší zaklepání na dveře. V tu chvíli se zasekne, a než stačí cokoliv říct, ozve se hlas.
„Davide? To jsem já, Rick. Můžu jít dál?“ David na chvíli vrhne pohled na Neeru, než ho pozve dál.
„Ahoj Dave, přišel jsem se podívat, jak na tom jsi,“ začne, když spatří Neeru s pistolí. „Co se to tu děje?“ zeptá se podezřívavě.

Neera/Adré - 9. června 2018 18:38
Neera/Adré

Adré nikdy neměla poetickou mysl své hostitelky. Dokázala by ale přesně říct, co cítila, když viděla Davidovu tvář a slyšela jeho slova, tak ostře a jasně jako už dlouho ne. Cítila, jak se ta pevná hráz, bránící záplavě bolesti, aby ji zaplavila a ovládla, otřásá a v jejích základech se otevírá černá rozeklaná puklina.

Poklesnou jí ramena a odvrátí hlavu.
„Myslela jsem, že zrovna ty mě budeš chápat,“ odtuší chraptivým šeptem. Na chvíli zavře oči a drtí mezi zuby bolest a zklamání. Když oči znovu otevře, dívá se někam kousek nad Davidovo rameno.
„Myslím, že tu pistoli neudržím v ruce už o moc dýl,“ odpoví věcně, možná až na hraně cynismu. „A v tomhle chci mít jistotu.“

Pán Jeskyně - 2. června 2018 21:51
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Neztrácej naději,“ rozkašle se David a vyplivne chuchvalec krve. „Přiletěli jsme sem pro pomoc,“ možná ji dostaneme i na tohle,“ řekne, i když se nezdá, že by tomu příliš věřil.
„Nemůžu tě nechat to udělat,“ i on se natáhne k Neeřině tváři. „Ačkoliv ani já tak nechci skončit. Jenže jsme ještě ani nedoletěli k našemu cíli. Pokud by nám byli schopni pomoct, vyčítal bych si do konce svých dnů, kdybych tě nechal to skončit před tím, než to budeme vědět jistě. Myslíš, že ještě můžeš počkat?“ zkusí David odložit Neeřinu očividnou sebevraždu.

Neera/Adré - 26. května 2018 11:26
Neera/Adré

Věnuje Davidovi dlouhý pohled, ve kterém se mísí shovívavé pochopení s hlubokým vědomím neodvratnosti. Několik dlouhých chvil nic neříká.
„Nebojím se smrti, ani bolesti,“ poznamená pak pomalu do ticha, „Umím s ní bojovat, když můžu ochránit to, co je důležité, a ty, na kterých mi záleží. Ale tady už není s čím bojovat,“ neadresně zvedne ruku a vzápětí ji nechá klesnout zpět do klína v jen vzdálené připomínce obvyklého energického gesta.
Zadívá se do prázdna se stopou neveselého úsměvu, jako by tam někde v dálce viděla absurditu všeho, co se kolem nich děje: „Zažila jsem dost hrozných věcí. Vím, jaké to je, bojovat s vlastním tělem... a prohrát, zabloudí očima k Davidově tváři a nepatrně zavrtí hlavou, „Nemyslím, že bych to potřebovala zažít znovu.“

Zhluboka se nadechne a spíš jenom silou vůle se zvedne na jedno koleno, pak se napřímí a přejde těch několik kroků k posteli, na kterou se bokem posadí. Šerpa zůstane zapomenutá na zemi. V ruce drží devítku a na spáncích jí perlí pot.
„Ale co vím jistě, že nechci zažít – co ani jeden z nás nepotřebuje zažít – je vidět, jak ten druhý prohraje první,“ koutky jí zvlní smutný úsměv a rozechvělou rukou pohladí Davida po tváři, „Když už mám umřít, přála bych si tě líbat a doufat, že to nikdy neskončí, ne se topit ve vlastní krvi a doufat, ať už skončí všechno.“

Pán Jeskyně - 21. května 2018 21:32
Pán jeskyně l.i.c.h.

David zmateně svraští čelo při Neeřině omluvě, že to nepoznala dřív. Nějak mu nebylo stoprocentně jasné, co tím myslí. Pak se jí chystá odpovědět na poznámku ohledně, radiace, když se Neera začne stavět, ale nejde jí to. Chce jí pomci, ale je na tom podobně jako ona, takže raději padne zpátky do postele, i když si tím varazí dech. Její poslední věta ho však zarazí.
„Počkej,“ zachrčí. „Co tím myslíš? Snad nechceš...?“ nechá větu zděšeně viset do vzduchu. Navzdory tomu, že umírají tak jako tak.

Neera/Adré - 18. května 2018 17:24
Neera/Adré

„Kde jinde než na konci vesmíru,“ zamumlá tiše se rty stočenými do nepatrného úsměvu a zavřenýma očima. Spočívá hlavou na Davidově hrudi a tiše poslouchá tlukot jeho srdce.

Chvěje se jako list ve větru – dokázala uzamknout bolest v sobě a nenechat přejít přes rty ani zasténání. Alespoň zatím to dokázala. Děsila se chvíle, kdy už to nedokáže.
Ale ten třes už se dávno vymknul její kontrole. A stejně dál bez hnutí poslouchá namáhavé údery Davidova srdce.
Ještě chvíli.
Jen ještě chvíli. Ještě minutu.

S námahou se zvedne na kolenou a loktech a nakloní se k němu blíž. Ukazováčkem zlehka přejede po hraně jeho čelisti a políbí ho na rty.
„Promiň mi, že jsem to nepoznala dřív,“ zašeptá lehce, ale i teď se jí v koutcích úst skrývá něžný úsměv. Na okamžik přitiskne tvář k jeho, než vyčerpaně klesne na záda po Davidově boku. Pevně, téměř křečovitě zatne zuby, ale i tak tiše vydechne bolestí.

„Nikdy bych nevěřila, že po všech těch, co mě snažili zabít, to dokáže radiace.“
Jako by konečně došla k rozhodnutí. Promluví znovu klidně, pevným hlasem, možná s náznakem drsného pobavení.
Hmátne po hraně postele, s námahou se k ní přitáhne a rozechvěle se postaví na nohy. Alespoň na okamžik, vzápětí radši pomalu klesne na kolena a dlaně. Přetáhne si přes hlavu tuniku a přisune si k boku hromádku látky, na které skončil zbytek jejího oděvu.
„Ale nevěřila bych ani tomu, že dostanu možnost rozhodnout kdy a jak ten konec přijde,“ odtuší jemně.

Pán Jeskyně - 17. května 2018 21:07
Pán jeskyně l.i.c.h.

Přibližně půl hodiny na to ležel David v posteli s Neerou v náručí, a přes neuvěřitelný pocit štěstí téměř nevnímal zvětšující se bolest rozpadajícího se těla, jehož rozklad překonával Irohovu léčivou rychlost.
„Nikdy bych nevěřil, že se k tomuhle dostaneme takhle daleko od domova,“ zakašle David. A na hrudník mu skápne krvavá slina, kterou už ani neotírá. Jeho nahé tělo je od krve už tak jako tak. „A ještě větší škoda, že za takovýchhle okolností.“

Neera/Adré - 5. května 2018 17:11
Neera/Adré

Třesoucí se konečky prstů narazí na do masa sedřenou kůži za jeho krkem, ale nezastaví se. Cítila podobné rány na předloktích, kde se při psaní opírala o stůl a na boku, kde jí do kůže přes šaty tlačila pažba zbraně.
Cítila na patře horce železitou pachuť krve, ale nedokázala rozpoznat, jestli je její nebo jeho.
Nedokáže zastavit třas, ale zaplete svoje prsty do jeho vlasů a nasměruje jeho ruku po svém rameni po hrudi níž.

Poslepu najde za sebou hranu postele. Bolest rozpadajícího se těla nebyla v takové chvíli důležitá. Měli vlastně štěstí. Kdo z nich mohl doufat, že se mu podaří zemřít téměř v náručí někoho milovaného?

Pán Jeskyně - 4. května 2018 22:05
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Ani já bych nechtěl, abys byla někde jinde,“ přisvědčí David stejně tiše, a trochu překvapivě vyjekne, když si ho přitáhne. Překvapení ho však rychle přejde, a polibek Neeře opětuje. Pak ji začne pomalu tlačit směrem k posteli, zatímco ji nepřestává líbat. To všechno dělá pomalu a zlehka, kdyby si to Neera rozmyslela, a chtěla odejít. Přece jen, tohle bylo dost nezvyklé, a nechtěl to pokazit něčím uspěchaným.

Neera/Adré - 1. května 2018 15:59
Neera/Adré

Přejde mlčením slova jeho obav. Nebylo jak tohle vyřešit, oba to věděli. K čemu plýtvat slovy na potvrzení konečnosti, před kterou stáli.
Místo toho se jí na rtech mihne vyčerpaný úsměv: „Hádám, že jsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit vtrhnout na můstek a vyprázdnit do rádia zásobník,“ odtuší, když vklouzne dovnitř a konečky prstů sklouzne po Davidově paži k zápěstí.
„Ale bylo by to kapku dětinské,“ připustí.

S dlouhým výdechem nechá na chvíli klesnout víčka a posadí se na okraj Davidovy postele, jenom lehce zesílí stisk ruky, aby ho stáhla blíž k sobě.
„Jsem tady,“ přisvědčí šeptem. Kousne se do rtu, aby potlačila chvění, a ucítí na jazyku kapku železité chuti, „A není žádné jiné místo, kde bych teď chtěla být.“
Natáhne se, položí studenou ruku na Davidův krk a lehce stáhne jeho hlavu níž, aby ho mohla políbit.

Pán Jeskyně - 28. dubna 2018 15:36
Pán jeskyně l.i.c.h.

Davidovi chvíli trvá, než otevře. Vypadá stejně špatně jako ona sama. Přesto se mu však podaří zatvářit potěšeně, s určitou stopou úlevy.
„Neero,“ vydechne. „Už jsem se bál.“ Odmlčí se. „Pojď dál,“ ustoupí, aby mohla vejít. „Nechci aby u toho byl někdo jiný. Ty jsi tu, a to je důležité. Bál jsem se totiž, že se pokusíš tohle vyřešit… nějak jinak. A to rádio tomu moc nepřidává“

Neera/Adré - 23. dubna 2018 17:54
Neera/Adré

Zadrží bolestné syknutí, když ji Rick sevře v náručí. Měla pocit, že by jí po jeho rukou zůstaly na nezvykle bolavé kůži modřiny, ale sarkastický hlásek vzadu v hlavě ji upozorní, že na to nejspíš nebude žít dost dlouho.
„To my všichni,“ broukne tiše a rty jí zvlní nepatrný úsměv, „Snažíme se bojovat s bláznivým světem.“

Na okamžik přimhouří oči a naléhavě si promne tvář otevřenou dlaní, než zhluboka vydechne, znovu napřímí záda a do tváře si znovu vpustí jen vyrovnaný výraz.
„Chci být s Davidem,“ ujistí ho pevně s lehkým přikývnutím a už zády, jenom výdechem dodá, „Až to přijde.“
Ve dveřích se na okamžik ohlédne: „Tal'ma'te.“

Kráčí po chodbách lodi s rovnými zády a vztyčenou hlavou, dívá se přímo před sebe. Všichni lidé na lodi pro ni pomalu přestávali existovat. Až na jednoho.
Zastaví se a po krátkém zaváhání se přinutí zaklepat na dveře Davidovy kajuty.

1 2 3 4 ... 114 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace